Kmenový obor:           1602M Průmyslová ekologie

Studijní obor:               16-02-M/001 Průmyslová ekologie 

Vstupní předpoklady žáků:

·        úspěšné absolvování přijímacího řízení dle platných předpisů

·        zdravotní způsobilost uchazeče

Délka vzdělávacího programu a forma studia: 4 roky denní studium, 5 roků dálkové studium

Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program pro studijní obor průmyslová ekologie poskytuje náležité středoškolské odborné vědomosti a dovednosti a vychovává odborné pracovníky pro ochranu životního prostředí. Splňuje požadavky na vzdělávací program studijního oboru středních odborných škol a je koncipován s přihlédnutím k poptávce na trhu práce po odborných pracovnících tohoto odvětví.

Cílem vzdělávacího programu je připravit technicky fundovaného a ekologicky vzdělaného absolventa schopného provádět preventivní opatření, zamezovat úniku znečišťujících látek do prostředí, seznamovat se s novými technologiemi, prosazovat je a uplatňovat nové a alternativní zdroje energie. Vzdělávací program respektuje též požadavek flexibility budoucího absolventa studijního oboru průmyslová ekologie, dobře uplatnitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, s rozvinutými klíčovými kompetencemi.

            Koncepce studijního oboru a vzdělávacího programu vytváří prostor pro realizaci požadavků škol na dotvoření a naplnění profilu absolventa podle požadavků žáků a podle trhu práce v příslušném regionu

·        zařazením obecného učebního plánu bez rozdělení vyučovacích předmětů do ročníků s konkrétními hodinovými dotacemi, takže si škola může tento obecný učební plán dopracovat, může však převzít i doporučený učební plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů,

·        možností úpravy obsahu a rozsahu učiva v jednotlivých tematických celcích učebních osnov,

·        zařazením výběrových vyučovacích předmětů včetně možnosti využít hodiny určené pro výběrové předměty pro posílení povinných předmětů již zařazených v obecném učebním plánu.

Vzdělávací program obsahuje předměty všeobecně vzdělávací a předměty odborné, které jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů. Tyto předměty se dělí na předměty základní (a), obsahující učivo povinné pro všechny žáky v tomto studijním oboru, a na předměty výběrové (b), jejichž prostřednictvím může škola vytvářet užší profilaci oboru. Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a možnostmi školy.

Charakteristika obsahových složek

Všeobecné vzdělávání

Obsahové složky povinného vzdělávání se ve všeobecně vzdělávací části skládají ze šesti oblastí: jazykové, společenskovědní, matematické, přírodovědné, estetické a rozvoje tělesné kultury.

Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i osvojení základného odborného názvosloví z oboru a jeho aktivní používání.

Společenskovědní vzdělávání, které se realizuje především v předmětu občanská nauka, má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří poznatky z řady vědních disciplín. Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáka množstvím poznatků, nýbrž sociální a osobnostní kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy demokratické společnosti. Pro potřeby oboru je důležité posílit, případně doplnit tematické okruhy zahrnující základy práva a psychologie, učivo o státní správě a samosprávě, správním řízení apod., pokud si škola nezařadí do učebního plánu výběrové předměty s touto problematikou.

Matematické a přírodovědné vzdělávání poskytuje žákům soubor matematických a přírodovědných vědomostí a dovedností na středoškolské úrovní a současně rozvíjí schopnost získané poznatky rozšiřovat a aplikovat v rámci odborné přípravy. Učivo matematiky rozvíjí numerické dovednosti a výrazně se podílí na rozvoji logického myšlení. Přírodovědné předměty biologie, geologie, chemie a životní prostředí (zahrnující obecnou ekologii) mají charakter předmětu všeobecně vzdělávacího i odborného. Umožňují žákům osvojit si přírodovědné pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, v odborné praxi a v každodenním životě.

Estetické vzdělávání se významně podílí na celkové kultivaci žáků, neboť rozvíjí jejich estetické a emocionální cítění a formuje jejich vztah ke kulturním hodnotám společnosti, k ochraně a tvorbě kulturního a životního prostředí. Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter, neboť prolíná jak všeobecně vzdělávacími, tak i odbornými předměty. Realizuje se zejména v předmětu český jazyk a literatura, a to především v jeho literární složce, která vede žáky k uvědomělému vztahu k umění a kulturnímu dědictví. Z odborných předmětů se na estetické výchově podílí především profilující předmět životní prostředí v učivo o vlivu člověka na přírodu a krajinu.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou i ve vyučovacím předmětu praxe vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní motoriky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese. Dále je kladen důraz na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytování první pomoci při úrazu. Upevnění a osvojení dovedností poskytování první pomoci je též součástí pracovní náplně sportovně turistického kurzu.

Odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání poskytuje žákům ucelený soubor teoretických vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v ochraně životního prostředí. Odborné vzdělávání je zabezpečováno základními, výběrovými i nepovinnými odbornými předměty.

Pro přípravu žáků na kvalifikovaný výkon povolání má mimořádný význam předmět praxe, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné i odborné vědomosti a dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování. Vzájemná vazba teoretického a praktického odborného učiva je nezbytná pro uplatnění absolventa na trhu práce.

Odborné vzdělávání teoretického a praktického charakteru se skládá ze složek zaměřených na:

·        ekologii a ochranu životního prostředí, které navazují na vědomosti a dovednosti získané v přírodovědných předmětech, rozšiřují vědomosti o vztazích mezi organizmy a prostředím a zahrnují znalosti potřebné k aktivní ochraně jednotlivých složek životního prostředí a krajiny

·        strojírenství, elektrotechniku a základy technologií, které dávají základní přehled o strojích a zařízeních v technologických procesech a výrobách, a to zejména ve vazbě na znečišťování životního prostředí

·        přírodní zdroje, energii, suroviny a odpady, které seznamují žáky s problematikou přírodních zdrojů látek a energie z hlediska jejich obnovitelnosti a s odpadovým hospodářstvím

·        monitorování životního prostředí, které je zaměřeno na způsoby zjišťování a hodnocení stavu jednotlivých složek životního prostředí a analýzu pracovního prostředí z hlediska hygieny, bezpečnosti práce a požární ochrany

·        technickohospodářské činnosti v oblasti ochrany životního prostředí, které seznamují žáky s právními, ekonomickými, technickými a informačnímu nástroji společnosti na ochranu životního prostředí

·        praktické činnosti v oblasti ochrany životního prostředí, které slouží k syntéze a aplikaci dílčích teoretických vědomostí a vytvářejí návyky v oblasti metod, myšlení a práce.

Klíčové dovednosti

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

Z hlediska významu klíčových dovedností lze pro studijní obor považovat za žádoucí posilování

·        komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně a písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním text,

·        personálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci a za práci ostatních,

·        dovedností řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů,

·        dovedností aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů, zejména dovednosti používat různé aritmetické a geometrické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru,

·        dovedností využívat informační techniku a pracovat s informacemi, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním a mimopracovním životě.

Organizace výuky

Příprava ve vzdělávacím programu je organizována jako čtyřleté denní studium pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku. Studium může být organizováno i jako pětileté dálkové. Příprava v denní i dálkové formě je zakončena maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování žáků.

Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na rozvoj jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka uplatňování klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za poznámkami k učebnímu plánu denní formy studia.

Pro rozvoj klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků. Žákovský projekt zařazený v těchto učebních dokumentech není pro školu povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů.

Kromě realizace klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby žáci byli schopni nést zodpovědnost za přijatá rozhodnutí a kvalitu vykonané práce.

Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škola, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“. 

Další specifické požadavky

Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru studijního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to k praktické výuce s motorovou mechanizací.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. k posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

            Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

            Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

            Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

            Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

            Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

            Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.    Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.    Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.    Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.    Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.    Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

            Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

            Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

            Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.