1.    Charakteristika studijního oboru

Studijní obor Těžba a zpracování kamene připravuje žáky pro činnosti středních technickohospodářských pracovníků v oblasti přípravy, řízení a kontroly výrobního procesu při lomové těžbě kameniva, těžbě z vody, těžbě bloků, úpravy kameniva a zpracování kamene. Obor připravuje žáky také pro studium na vysokých školách. Dále připravuje pro vysoce kvalifikované dělnické činnosti, které souvisejí se zaváděním mechanizace, automatizace a komplexní robotizace do výrobního procesu.

Utváření harmonicky se rozvíjející osobnosti žáka se uskutečňuje v jednotě výchovy a vzdělání, v důsledné návaznosti na základní školu a na dosavadní zkušenosti žáků.

Spojení všeobecného a odborného vzdělání umožňuje připravit všestranně rozvinuté osobnosti odborníků,lidi vzdělané, ovládající svůj obor, logicky myslící, schopné samostatné práce a soustavného sebevzdělávání; lidi s trvalým zájmem o vědu a techniku, se širokým kulturním rozhledem.

2. Charakteristika obsahu vzdělání

Obsah vzdělání je stanoven tak, aby žáci mohli po úspěšném absolvování studia a po ukončení povinné nástupní praxe kvalifikovaně vykonávat činnosti středních technickohospodářských pracovníků v oblasti přípravy, řízení a kontroly výrobního procesu při lomové těžbě a zpracování kamene, aby byli připraveni pro studium na vysokých školách i pro výkon vysoce kvalifikovaných dělnických činností.

Obsahem vzdělání ve studijním oboru Těžba a zpracování kamene jsou poznatky o faktech, jevech a zákonech, o vztazích mezi nimi i o teoretických a praktických činnostech, jež umožňují jejich využití a přetváření.

Vzdělání poskytované střední odbornou školou má svou složku všeobecnou i odbornou.

Poznatky, jež tvoří obsah všeobecně vzdělávací složky, poskytují žákům vyučovací předměty jazykové a společenskovědní, matematika a přírodovědné předměty, tělesná výchova a branná výchova.

Učivo jazykových předmětů poskytuje poznatky o systému jazyka a jeho prostředcích. V mateřském jazyce tím vytváří základ pro rozvoj kultivovaného, stylisticky a gramaticky správného projevu, adekvátního jeho funkci a komunikativní situaci.

Učivo cizího jazyka poskytuje poznatky o vybraných jazykových prostředcích a jevech i poznatky nejazykové, přibližující danou zemi nebo oblast a její obyvatelstvo. Kromě toho vytváří řečové dovednosti nezbytné pro aktivní samostatné jednání ve vzniklé cizojazyčné komunikativní situaci a vytváří elementární dovednosti profesionálně komunikativní.

Učivo literární seznamuje žáky se společenskou a uměleckou funkcí literatury a s jejími hlavními vývojovými etapami a rysy. Rozvíjí vztah žáků k estetickým hodnotám, přispívá k upevňování morálních a charakterových vlastností.

Učivo matematiky a přírodovědných předmětů poskytuje žákům soubor matematických a přírodovědných vědomostí a dovedností na středoškolské úrovni a současně rozvíjí schopnost žáků získané poznatky rozšiřovat a aplikovat v rámci odborné složky vzdělání. Podílí se na prohlubování vztahu žáka k tvorbě a ochraně životního prostředí.

Učivo tělesné výchovy rozvíjí motoriku žáků, všeobecné pohybové schopnosti a specifické pohybové dovednosti. Přispívá k upevňování volních vlastností a vytrvalosti uvědomělé kázně a sebekázně, překonávání překážek a vede ke kolektivismu.

Složka odborného vzdělání je tvořena základním odborným a speciálním odborným učivem. Těžištěm odborného vzdělání je jak v oblasti teoretického, tak v oblasti praktického vzdělání základní odborné učivo, které úzce navazuje na složku všeobecného vzdělání.

Základní odborné učivo poskytuje na vědním základě zobecněné, širší a dlouhodoběji  platné vědomosti, dovednosti zejména však návyky v oblasti metod myšlení a práce. Je základem žádoucí přizpůsobivosti absolventa v rámci oboru. Základní odborné učivo poskytuje znalosti podstaty jevů, principů, zákonitostí a vztahů, technologických a provozních, ekonomických, ekologických a společenských souvislostí i základních dovedností aplikovat tyto vztahy a souvislosti při řešení praktických úkolů.

Tvoří základ odborné složky profilu absolventa. Řadí se sem učivo základů technického kreslení, strojnictví, výpočetní techniky a elektroniky, automatizace, ekonomiky, geologie, technologie, základů stavitelství a geodézie.

Speciální odborné učivo je koncipováno jako dynamický systém umožňující uplatnění absolventů v nových technických a technologických podmínkách i další rozvíjení těchto podmínek. Tvoří je učivo odborného kreslení, strojů a zařízení, bezpečnosti práce, ekonomiky, řízení výroby, technologie.

Praktické činnosti zařazené do učiva praxe umožňují získávání konkrétních představ, praktických vědomostí a částečných dovedností z uvedených oblastí.

Částečné zaměření žáků podle společenské potřeby a v souladu se schopnostmi a zájmy žáků umožňuje učivo volitelných předmětů. Základní výběr volitelných předmětů pro studijní obor je uveden v učebním plánu. Učební osnovy volitelných předmětů jsou zařazeny v souboru učebních osnov. Tento princip umožňuje i dodatečné zařazení dalšího volitelného vyučovacího předmětu v rozsahu již schválených alternativ, jestliže takové zařazení odpovídá společenské potřebě, určené změnou charakteru činností ve sféře výkonu. Každá dodatečně zařazovaná učební osnova volitelného předmětu podléhá samostatnému schválení vydavatelem pedagogických dokumentů.

Podle předpokládaného uplatnění žáků po ukončení studia jsou ve čtvrtém ročníku zavedeny dvojice povinně volitelných předmětů pro výrobu kameniva nebo pro kamenickou výrobu.

O zavedení volitelných předmětů rozhoduje, po konzultaci s nadřízeným školským orgánem, vedení školy s ohledem na zájmy žáků.

Příležitost k uplatnění individuálních zájmů i k rozšíření jazykových a odborných znalostí dává žákům učivo nepovinných předmětů. Nepovinné předměty tvoří systém, který umožňuje jednak soustavné studium živého jazyka, jednak rozšíření odborného profilu budoucího absolventa a zároveň i rozvíjení sportovní činnosti. Systém nepovinných předmětů se zčásti prolíná se systémem volitelných předmětů.

3. Metody a formy výchovně vzdělávací práce 

Metody výchovně vzdělávací práce zahrnují činnosti učitele a činnosti žáka. Jsou způsobem realizace obecných didaktických principů na stanoveném obsahu učiva a se zaměřením na cíle studijního oboru. Tyto cíle studijního oboru určují i výběr metod a forem výchovně vzdělávací práce. Při volbě metod je nutno co nejvíce omezovat popisné a takové zjednodušené názorné metody, u nichž se hrubé zjednodušení děje na úkor vědeckosti. Přednost je třeba dávat problémovým, případně i částečně výzkumným metodám, které umožňuje soustavně rozvíjet pracovní aktivitu žáků. Omezením významu informativní funkce učiva lze rovněž podstatně omezit i verbální způsoby určení a položením většího důrazu na formativní funkci učiva rozvíjet činnostní stránky učení. Soustavně se tak vytvářejí předpoklady pro postupné osvojování takových metod myšlení a práce, které odpovídají budoucímu uplatnění absolventů ve společenské praxi, pro rozvíjení schopnosti aplikace vědomostí a dovedností při samostatném řešení přiměřených problémů. S použitými metodami úzce souvisí rozvíjení dovedností a návyků používat odbornou a příručkovou literaturu a vytvářet vnitřní potřeby dále se vzdělávat.

Formy výchovně vzdělávací práce tvoří s metodami jednotný celek. Při posuzování forem z hlediska organizace výchovně vzdělávacího procesu je pro studijní obor Těžba a zpracování kamene charakteristické, že se vedle běžných způsobů práce ve třídě uplatňují v široké míře zejména praktická cvičení v předmětu, praxe a exkurze.

Při posuzování forem výchovně vzdělávací práce z hlediska činnosti žáka je nutno v závislosti na obsahu a zvolené metodě střídat hromadné vyučování se skupinovým, diferencovaným a individualizovaným vyučováním.

V celém rozsahu výuky mohou žáci využívat prostředků výpočetní techniky, zejména minikalkulátorů, vyučující jednotlivých předmětů k tomu vytvářejí potřebné podmínky.

Při všech formách vyučování (včetně exkurzí) se respektují závazné platné právní ustanovení (např. Zákoník práce, zákon o péči a zdraví lidu), příslušná vládní a resortní nařízení a vyhlášky, normy a předpisy obsahující bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Počty vyučovacích hodin uvedené v rozpise učiva učebních osnov jsou považovány za orientační. Vyučující se může od nich odchýlit v rozsahu 25%, pokud je tato odchylka po projednání v předmětové komisi zapracována se souhlasem ředitele školy do tématického plánu. Úprava je možná jen při dodržení počtu schválených vyučovacích hodin daného předmětu. Odchylky jsou zdůvodněné, jde-li o výraznou inovaci určitého okruhu učiva, poznatky z praxe.

4. Podmínky přijetí 

Do prvního ročníku čtyřletého denního studia studijního oboru 21-44-6 Těžba a zpracování kamene se přijímají žáci 9. tříd ZŠ, kteří splnili podmínky výběrového řízení a zdravotní kriteria.

Zdravotní způsobilost posuzuje s konečnou platností příslušný dorostový lékař, v případě přiznané ZPS v souladu se závěry PKSZ, s přihlédnutím ke zdravotním požadavkům na výběr uchazečů MZ ČSR pro uvedený obor.

5. Organizace studia

Studium je organizováno jako čtyřleté denní studium a je zakončeno maturitní zkouškou.

6. Směry a možnost dalšího vzdělávání absolventů 

Maturitní zkouška opravňuje absolventa studijního oboru ke studiu na vysokých školách. Ti absolventi, kteří po ukončení studia nastupují do zaměstnání, absolvují v rámci podniku povinnou nástupní praxi. Další specializace je zajišťována pomaturitním studiem na školách nebo v podnicích, i různými formami studia a krátkodobých kursů a školení, organizovaných podniky.