Kmenový obor :
21-53-H Modelář, modelářské práce
Kód a název :
21-53-H/001 Modelář
Vstupní předpoklady žáků : splnění povinné školní docházky
a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče
Délka a forma studia :
3 roky, denní
studium
1.
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Vzdělávací program směřuje k
přípravě flexibilního absolventa, schopného začlenit se v relativně krátké
době po ukončení přípravy (resp.
postupně již během ní) do občanské společnosti, v profesní sféře
pak schopného výkonu několika příbuzných povolání (viz
profil absolventa). Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a
vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky a zákazníky,
estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí
výchovy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci
s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách, popř. v podmínkách
jim se co nejvíce blížících.
2.
Charakteristika obsahových složek
Vzdělávací program obsahuje předměty
všeobecně-vzdělávací a odborné, které jsou zařazeny do skupiny povinných
předmětů. Tyto předměty se dělí na předměty základní (a), obsahující
učivo povinné pro všechny školy a obor, a na předměty výběrové (b),
jejichž prostřednictvím může škola vytvářet užší profilaci oboru. V této
souvislosti, tj. s ohledem na zvolenou profilaci, upraví škola rozsah učiva předmětů
technologie a odborný výcvik 1. a 2. ročníku a zvolí obsah učiva
3. ročníku.
Výběrové předměty obsahují učivo, které
prohlubuje a rozšiřuje vědomosti potřebné pro zvolenou profilaci odborné přípravy.
Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah jsou v
kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží k situaci
na trhu práce a k požadavkům úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry,
popř. k dalším potřebným skutečnostem.
Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy
žáků a možnostmi školy. Nabídka může být rozšířena o další
neuvedené předměty.
Struktura vzdělávacího
programu je vyjádřena učebním plánem.
a) všeobecné vzdělávání
Všeobecné vzdělávání se skládá z těchto oblastí:
-
jazykové
vzdělávání (realizuje se v předmětu
český jazyk a literatura i v cizích jazycích) výuka cizím jazykům v
oborech 2. vzdělávací úrovně navazuje zpravidla na vyučování cizím
jazykům na škole, kde žák plnil povinnou školní docházku, jejím obecným
cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné
komunikace mezi příslušníky různých národů,
-
společenskovědní
vzdělávání (realizuje se v předmětu
občanská nauka),
-
estetické
vzdělávání (realizuje se zejména v
literární složce předmětu český jazyk a literatura),
-
matematické
vzdělávání (realizuje se v předmětu
matematika),
-
přírodovědné
vzdělávání (realizuje se prostřednictvím
předmětu fyzika a předmětu chemie a ekologie),
-
ekologické
vzdělání (realizuje se především v předmětu
ekologie, avšak k ekologické výchově přispívají i další všeobecné a
odborné předměty),
-
oblast
tělesné kultury (zahrnuje tělesnou výchovu
a výchovu ke zdraví),
-
vzdělání
v informační technologii (realizuje se v
předmětu práce s počítačem).
V učebních osnovách jednotlivých
všeobecně-vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické
cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.
b) odborné vzdělávání
Odborné vzdělávání je
strukturováno do tří etap. První etapa, realizovaná v úvodu přípravy, má
obecnější charakter a tvoří základ, z větší části společný všem
strojírenským a slévárenským oborům. Jejím hlavním cílem je seznámení
žáků s cíli přípravy, se základními prostředky technické komunikace,
zejména však s pracovním prostředím, s obsahem a charakterem činností
vykonávaných v povoláních ve strojírenství a slévárenství.
Druhou etapou je šířeji koncipovaná základní příprava
na profesi modelář, jejím obsahem jsou činnosti vyskytující se především
při výrobě méně náročného modelového zařízení (dřevo,
kov, plasty, další materiály).
Ve třetí etapě, realizované převážně ve 3. ročníku,
se vědomosti a dovednosti žáků dál prohlubují, lze je však také rozšiřovat
určitým směrem, což představuje první fázi profesní specializace. Obsah
vyučovacích předmětů technologie a odborný výcvik lze v této etapě směrovat
do určité konkrétní oblasti, s ohledem na zájmy žáků, popř. potřeby
zaměstnavatelů Odborný výcvik se v tomto období (nebo
alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na provozních pracovištích,
kde žákovy dosavadní dovednosti jsou aplikovány na výkon specifických činností,
vyskytujících se při výrobě a renovacích konkrétních druhů modelových
zařízení. Pro podporu těchto specifických dovedností může škola zařadit
příslušný výběrový předmět, jehož učební osnovu sama navrhne. Popřípadě
může použít učební osnovy takto zaměřených předmětů, které jsou součástí
tohoto souboru.
c) klíčové dovednosti
Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému
osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou
praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně
teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností získaných
v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální
dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické
aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s osobním
počítačem.
Již od l. ročníku přípravy se směřuje k realizaci
jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech.
Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém
jazyce a literatuře, kde je zvláštní důraz kladen na samostatné ústní i
písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě
i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a
zdokonalují.
Sociální aspekty komunikativních dovedností, personální
a interpersonální dovednosti a dovednosti řešit problémy a problémové
situace jsou zohledněny především v předmětu občanské nauky, kde se žáci
prostřednictvím metod dramatické výchovy, založených na učení prožitkem
a vlastní zkušeností v jednání, zejména různých typů a druhů her, učí
orientovat se v sobě i ve světě (poznávat
druhé lidi, vstupovat do sociálních vztahů, kooperovat a komunikovat,
ale i akceptovat odlišnosti a přejímat etické normy atp.). Obdobně probíhá
realizace těchto dovedností i v tělesné a zdravotní výchově (např.
při podrobném rozboru jednáni jednotlivých žáků při kolektivní sportovní
hře, simulována rozborem chování drogově závislých, atp.). Dovednosti
pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem
jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem,
od 2. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např.
formou zpracování písemné dokumentace na PC o průběhu řešení žákovského
projektu). Podle individuálních schopností někteří žáci zpracovávají
na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických
editorech, běžně používaných v praxi.
K dovednosti vyhledávat potřebné informace, ale i
informaci přijímat (např. zvažovat jejich hodnověrnost a objektivitu) přispívají
podle svého charakteru další vyučovací předměty.
Vzhledem k uplatnění v profesi je v průběhu 1. ročníku
a zejména od 2. ročníku přípravy věnována zvláštní pozornost dosažení
výchovných a vzdělávacích cílů v oblasti numerických aplikací. Cíle
numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně
koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V
úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti
matematiky, fyziky, chemie a návazné také technického kreslení, strojírenské
technologie, strojnictví, technologie a ekonomiky. Úkoly jsou žákům předkládány
ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané
v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější
charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá průběžně ve 2. ročníku.
O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské
projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno skupinou
žáků (2 až 15 žáků dle náročnosti
a rozsahu řešení). Témata projektů jsou volitelná žáky a konzultována
vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci skupiny a
také na společné hodnocení realizovaného projektu. Přesto, že stěžejní
činnosti žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů
numerických aplikací, využitím projektové metody ve výuce dochází také
k realizaci cílů z ostatních oblastí klíčových dovedností.
Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka
jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání.
Žákovské projekty lze vhodně využívat ve všech vyučovacích předmětech.
3.
Organizace výuky
Studium je organizováno jako tříleté
denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy. Stěžejním
dokumentem pro organizaci přípravy je učební plán, který je součástí
vzdělávacího programu.
Odborný výcvik lze organizovat v dílnách SOU, v SPV,
popř. PPV. Závěr přípravy, zejména ve 3. ročníku, se uskutečňuje na
provozních pracovištích. Cílem tohoto období je především poznání
pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků na
pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavatelem a rozšíření
pracovních zkušeností. Za průběh výuky odpovídá škola.
4.
Metodické přístupy
Metody a formy vzdělávání volí
vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, učebním předpokladům žáků,
konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.
Pojetí výuky ve všech všeobecně-vzdělávacích předmětech
vychází z následujících tezí:
-
předpokládá
se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,
-
ve
výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je
kladen na dovednosti (včetně intelektuálních dovedností), na ovlivňování
žákových postojů, za tím účelem je prováděn pečlivý výběr potřebných
vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění
postojů nemožné,
-příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány
z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k
pochopení učiva napomáhaly,
-
ve
všech předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se
rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou cíle naplňovány.
Při hodnocení žáků je kladen
důraz na praktické vědomosti a dovednosti.
Důraz se klade na činnostní
pojetí výuky, na používání aktivizačních metod a forem. Toto pojetí
naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem a
odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře
i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním úloh,
které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni
k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových
situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.
Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů
klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce
jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových
úkolů, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační
metody, hry aj.
Průběžně ve 2. ročníku je zavedena projektová
metoda výuky, která spočívá v zadávání a řešení komplexních
praktických úkolů - žákovských projektů, integrujících dílčí složky
obsahu vzdělávání vzdělávacího programu.
5.
Požadavkv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
hygienv práce a požární ochranu
Neoddělitelnou součástí
teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce.
Ve výchově vzdělávacím procesu musí výchova k
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů
- zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad
musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební
obor.
V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba
vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a
hygieny práce. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci.
Nácvik a procvičování činností, odpovídajících
pracím zakázaným mladistvým příslušným resortním seznamem, mohou žáci
vykonávat při výuce pouze v rozsahu stanoveném učební osnovou. Pokud to vyžaduje
charakter činností, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku žáků
provádět.
Základními
podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:
1.
Důkladné
seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,
s protipožárními předpisy a technologickými postupy.
2.
Používání
technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům.
3.
Používáni
osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů.
4.
Vykonávání
stanoveného dozoru.
Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby
pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního
postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby
mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů
a pracovních pokynů, nebo ohrožení zdraví.
Při práci s dohledem osoba pověřená dohledem
zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa
zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní
probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného
učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a na podmínkách
jednotlivých pracovišť, kde žáci požadavky příslušného tematického
celku plní.
6.
Další specifické podmínky
6.1
Zdravotní
požadavky na uchazeče
Při výběru do oboru z hlediska
zdravotního stavu vadí poruchy omezující funkce nosného a pohybového systému,
tj. postižení páteře, skoliózy Ib stupně, těžší skoliózy s rotací a gibbem,
prognosticky závažné stavy po operaci páteře, vady dolních končetin i po
operaci s trvalou
poruchou funkce, stp. congenitální luxaci kyčlí se zkrácením DK nad 1,5 cm
a ostatní postižení kyčelních kloubů, především ve spojení s
progradující obezitou. Dále vadí další onemocnění horních a dolních
končetin s následnou omezující funkcí (práce
trvale v stoji, ovládání
základních druhů obráběcích strojů); stavy po těžkých zlomeninách
i v případech anatomicky ideálního zhojení podle výsledné poruchy
funkce. Pro přijetí do oboru rovněž vadí onemocnění kůže, vleklé
dermatózy postihující převážně ruce a obličej
s častými recidivami, ekzémy i v klidovém stádiu a v lokalizaci v
kolenních a loketních ohbích, chronická a alergická onemocnění dýchacích
cest s recidivami i po delším období klidu a bez ventilační poruchy. Rovněž
vadí nemoci srdeční a cévní vrozené hemodynamicky významné, nebo vleklé
zánětlivé stavy, závažné poruchy rytmu, záchvatové stavy dekompenzované
a subkompenzované a stavy po spastických a hybných obrnách s poruchami
pohybových koordinací a funkcí, vleklé stavy zažívacího ústrojí vyžadující
trvalé dietní stravování a vylučující fyzickou námahu. Vadí
poruchy sluchu. Požadovaná ostrost zraková, 1/10 a Jč 2 v případě
korekce.
Do učebního oboru modelář mohou být přijati pouze
mladiství, jejichž zdravotní stav posoudil a písemně potvrdil lékař. V případě
ZPS v souladu se stanovisky oddělení lékařské posudkové služby OSSZ příslušné
oblasti.