´
Kmenový
obor :
2155H Slévač, slévačské práce
Kód
a název :
21-55-H/001 Slévač
Vstupní
předpoklady žáků :
splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií,
zdravotní způsobilost uchazeče
Délka
a forma studia:
3
roky, denní studium
Vzdělávací
program směřuje k přípravě flexibilního absolventa, schopného začlenit
se
v relativně krátké době po ukončení přípravy (resp. postupně již během ní) do občanské společnosti, v
profesní sféře pak schopného výkonu několika příbuzných povolání (viz profil absolventa). Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní
schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky
a zákazníky, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou
součástí výchovy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci s podnikatelskou
sférou v provozních podmínkách, popř. v podmínkách jim se co nejvíce blížících.
Vzdělávací
program obsahuje předměty všeobecně vzdělávací a odborné, které jsou zařazeny
do skupiny povinných předmětů. Tyto předměty se dělí na předměty základní
(a), obsahující učivo povinné pro všechny školy a obor, a na předměty výběrové
(b), jejichž prostřednictvím může škola vytvářet užší profilaci
oboru. V této souvislosti, tj. s ohledem na zvolenou profilaci, upraví škola
rozsah učiva předmětů technologie a odborný výcvik 1. a 2. ročníku
a zvolí obsah učiva 3. ročníku.
Výběrové
předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti potřebné
pro zvolenou profilaci odborné přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního
plánu a jejich obsah jsou v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru
přihlíží k situaci na trhu práce a k požadavkům úřadů práce,
podnikatelské a výrobní sféry, popř. k dalším potřebným skutečnostem.
Nepovinné
předměty
zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a možnostmi školy. Nabídka může
být rozšířena o další neuvedené předměty.
Struktura
vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.
a)
všeobecné vzdělávání
Všeobecné
vzdělávání se skládá z těchto oblastí:
-
jazykové
vzdělávání (realizuje se v předmětu
český jazyk a literatura i v cizích jazycích) výuka cizím jazykům v
oborech 2. vzdělávací úrovně navazuje zpravidla na vyučování cizím
jazykům na škole, kde žák plnil povinnou školní docházku, jejím obecným
cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné
komunikace mezi příslušníky různých národů,
-
společenskovědní
vzdělávání (realizuje se v předmětu
občanská nauka),
-
estetické
vzdělávání (realizuje se zejména v
literární složce předmětu český jazyk a literatura),
-
matematické
vzdělávání (realizuje se v předmětu
matematika),
-
přírodovědné
vzdělávání (realizuje se prostřednictvím
předmětu fyzika a předmětu chemie a ekologie),
-
ekologické
vzdělání (realizuje se v předmětu především
ekologie, avšak k ekologické výchově přispívají i další všeobecné a
odborné předměty),
-
oblast
tělesné kultury (zahrnuje tělesnou výchovu
a výchovu ke zdraví),
-
vzdělání
v informační technologii (realizuje se v
předmětu práce s počítačem).
V
učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou
formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl
naplněn profil absolventa.
b)
odborné vzdělávání
Odborné
vzdělávání je strukturováno do tří etap. První etapa, realizovaná v úvodu
přípravy, má obecnější charakter a tvoří základ, z větší části
společný všem strojírenským a slévárenským oborům. Jejím hlavním
cílem je seznámení žáků s cíli přípravy, se základními prostředky
technické komunikace, zejména však s pracovním prostředím, s obsahem a charakterem
činností vykonávaných v povoláních ve strojírenství a slévárenství.
Druhou
etapou je šířeji koncipovaná základní příprava na profesi slévač, jejímž
obsahem jsou činnosti vyskytující se především při výrobě méně náročných
forem a jader.
Ve
třetí etapě, realizované převážně ve 3. ročníku, se vědomosti a
dovednosti žáků dál prohlubují, lze je však také rozšiřovat určitým
směrem, což představuje první fázi profesní specializace. Obsah vyučovacích
předmětů technologie a odborný výcvik lze v této etapě směrovat do určité
konkrétní oblasti, s ohledem na zájmy žáků, popř. potřeby zaměstnavatelů.
Odborný výcvik se v tomto období (nebo
alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na provozních pracovištích,
kde žákovy dosavadní dovednosti jsou aplikovány na výkon specifických činností,
vyskytujících se při ruční a strojní výrobě konkrétních druhů forem a jader.
Pro podporu těchto specifických dovedností může škola zařadit příslušný
výběrový předmět, jehož učební osnovu sama navrhne. Popřípadě může
použít učební osnovy takto zaměřených předmětů, které jsou součástí
tohoto souboru.
c)
klíčové dovednosti
Vzdělávací
program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových
dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou
aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického
charakteru, tak i dílčích praktických dovedností získaných v jednotlivých
předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti,
dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a
dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s osobním počítačem.
Již
od l. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých cílů klíčových
dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních
dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde je
zvláštní důraz kladen na samostatné ústní i písemné projevy žáků.
Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech
vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.
Sociální
aspekty komunikativních dovedností, personální a interpersonální
dovednosti a dovednosti řešit problémy a problémové situace jsou
zohledněny především v předmětu občanská nauka, kde se žáci prostřednictvím
metod dramatické výchovy, založených na učení prožitkem a vlastní zkušeností
v jednání, zejména různých typů a druhů her, učí orientovat se v sobě
i ve světě (poznávat druhé lidi,
vstupovat do sociálních vztahů, kooperovat a komunikovat, ale i
akceptovat odlišnosti a přejímat etické normy atp.). Obdobně probíhá
realizace těchto dovedností i v tělesné a zdravotní výchově (např.
při podrobném rozboru jednáni jednotlivých žáků při kolektivní sportovní
hře, simulovaném rozboru chování drogově závislých atp.). Dovednosti
pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem
jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem,
od 2. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např.
formou zpracování písemné dokumentace na PC o průběhu řešení žákovského
projektu). Podle individuálních schopností někteří žáci zpracovávají
na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických
editorech, běžně používaných v praxi.
K
dovednosti vyhledávat potřebné informace, ale i informaci přijímat (např.
zvažovat jejich hodnověrnost a objektivitu) přispívají podle svého
charakteru další vyučovací předměty.
Vzhledem
k uplatnění v profesi je v průběhu 1. ročníku a zejména od 2. ročníku přípravy
věnována zvláštní pozornost dosažení výchovných a vzdělávacích cílů
v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány
průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů
simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a
aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky, chemie a návazně
také technického kreslení, strojírenské technologie, strojnictví,
technologie a ekonomiky. Úkoly jsou žákům předkládány ve formě žákovských
projektů, které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech
a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání
a řešení probíhá průběžně ve 2. ročníku. O přesnějším časovém
vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma
každého žákovského projektu je řešeno skupinou žáků (2
až 15 žáků dle náročnosti a rozsahu řešení). Témata projektů jsou
volitelná žáky a konzultována vyučujícími, důraz je kladen na převážně
samostatnou práci skupiny a také na společné hodnocení realizovaného
projektu. Přestože stěžejní činnosti žáků při řešení projektů jsou
zaměřeny na realizaci cílů numerických aplikací, využitím projektové
metody ve výuce dochází také k realizaci cílů z ostatních oblastí klíčových
dovedností.
Součástí
tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka jednoho ze žákovských
projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání. Žákovské
projekty lze vhodně využívat ve všech vyučovacích předmětech.
Studium
je organizováno jako tříleté denní. Organizace výuky se řídí platnými
právními předpisy. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je učební
plán, který je součástí vzdělávacího programu.
Odborný
výcvik lze organizovat v dílnách SOU, v SPV, popř. PPV. Závěr přípravy,
zejména ve 3. ročníku, se uskutečňuje na provozních pracovištích. Cílem
tohoto období je především poznání pracovního prostředí, organizace práce,
pracovního tempa, nároků na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavatelem
a rozšíření pracovních zkušeností. Za průběh výuky odpovídá škola.
Metody
a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu,
učebním předpokladům žáků, konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.
Pojetí
výuky ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech vychází z následujících
tezí:
-
předpokládá
se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,
-
ve
výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je
kladen na dovednosti (včetně intelektuálních
dovedností), na ovlivňování žákových postojů, za tím účelem je
prováděn pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání
určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,
-
příklady
pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních
zkušeností tak, aby mu co nejvíce napomáhaly pochopit učivo,
-
ve
všech předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se
rozumí neustálé sledování, zda a do jaké míry jsou cíle naplňovány.
Při
hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti.
Důraz
se klade na činnostní pojetí výuky, na používání aktivizačních metod a
forem. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s
počítačem a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší
možné míře i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním
úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni
k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy
i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně
vyskytují.
Za
účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností
jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především
diskusní metody, metody řešení problémových úkolů, metody řešení mezních
a konfliktních situací, inscenační metody, hry aj.
Průběžně
ve 2. ročníku je zavedena projektová metoda výuky, která spočívá v zadávání
a řešení komplexních praktických úkolů - žákovských projektů,
integrujících dílčí složky obsahu vzdělávání vzdělávacího programu.
Neoddělitelnou
součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce.
Ve
výchovně-vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví
při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích
vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného
ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební obor.
V
prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných
předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce. Je
nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Nácvik
a procvičování činností odpovídajících pracím, které jsou mladistvým
zakázány příslušným resortním seznamem, mohou žáci provádět při výuce
pouze v rozsahu stanoveném učební osnovou. Pokud to vyžaduje charakter činností,
stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku žáků provádět.
Základními
podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí :
1.
Důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci, s protipožárními předpisy a technologickými
postupy.
2.
Používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a
protipožárním předpisům.
3.
Používáni osobních ochranných pracovních prostředků podle platných
předpisů.
4.
Vykonávání stanoveného dozoru.
Stupně
dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce
pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá
na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní
místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě
porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů, nebo ohrožení
zdraví.
Při
práci s dohledem osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením
práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu
prací obchází a kontroluje.
Stanovení
příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku
je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení
v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, hygieny práce a na podmínkách jednotlivých
pracovišť, kde žáci požadavky příslušného tematického celku plní.
6.1
Zdravotní požadavky na uchazeče
Při
výběru do oboru z hlediska zdravotního stavu vadí poruchy omezující funkce
nosného a pohybového systému, tj. postižení páteře, skoliózy Ib stupně,
těžší skoliózy s rotací a gibbem, prognosticky závažné stavy po
operaci páteře, vady dolních končetin i po operaci s trvalou poruchou
funkce, stp. congenitální luxaci kyčlí se zkrácením DK nad 1,5 cm a ostatní
postižení kyčelních kloubů, především ve spojení s progradující
obezitou. Dále vadí další onemocnění horních a dolních končetin s následnou
omezující funkcí (práce trvale ve stoji, ovládání základních druhů obráběcích
strojů); stavy po těžkých zlomeninách i v případech anatomicky
ideálního zhojení podle výsledné poruchy funkce. Pro přijetí do oboru
rovněž vadí onemocnění kůže, vleklé dermatózy postihující převážně
ruce a obličej s častými recidivami, ekzémy i v klidovém stádiu a v
lokalizaci v kolenních a loketních ohbích, chronická a alergická onemocnění
dýchacích cest s recidivami i po delším období klidu a bez ventilační
poruchy. Rovněž vadí nemoci srdeční a cévní vrozené hemodynamicky významné,
nebo vleklé zánětlivé stavy, závažné poruchy rytmu, záchvatové stavy
dekompenzované a subkompenzované a stavy po spastických a hybných obrnách
s poruchami pohybových koordinací a funkcí, vleklé stavy zažívacího ústrojí
vyžadující trvalé dietní stravování a vylučující fyzickou námahu.
Vadí poruchy sluchu. Požadovaná ostrost zraková, 1/10 a Jč 2 v případě
korekce.
Do
učebního oboru slévač mohou být přijati pouze mladiství, jejichž
zdravotní stav posoudil a písemně potvrdil lékař. V případě ZPS v
souladu se stanovisky oddělení lékařské posudkové služby OSSZ příslušné
oblasti.