Schválilo
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
dne 29.12.1997, č.j. 37 747/97-23 s platností od 1. září 1998 počínaje
prvním ročníkem
studijního oboru
23-41-M/001 (23-81-6) Strojírenství
Denní
studium absolventů základní školy
Kategorie
a názvy vyučovacích předmětů
|
Celkový počet týdenních vyučovacích
hodin pro
1. až 4. ročník |
A.
POVINNÉ VYUČOVACÍ PŘEDMĚTY |
132 |
1.
Předměty povinného základu |
108 |
Český jazyk a literatura
|
10 |
Cizí jazyk |
12 |
Občanská nauka |
3 |
Dějepis |
2 |
Matematika |
12 |
Fyzika |
4 |
Chemie |
2 |
Základy ekologie |
1 |
Tělesná výchova |
8 |
|
|
Technické kreslení |
4 |
Mechanika |
6 |
Stavba a provoz strojů |
10 |
Strojírenská technologie |
10 |
Kontrola a měření |
4 |
Práce s počítačem |
3 |
Ekonomika |
3 |
Automatizace |
2 |
Elektrotechnika |
3 |
Praxe |
9 |
|
|
2.
Výběrové předměty |
24 |
|
|
B.
NEPOVINNÉ VYUČOVACÍ PŘEDMĚTY |
|
Příklady výběrových
předmětů :
další cizí jazyk, hospodářský zeměpis, podnikání,
marketing, obchod, slévárenství, diagnostika, základy práva, programová
vybavení, silnoproudá zařízení, apod.
Poznámky k
učebnímu plánu denního studia:
1. Cílem učebního plánu je umožnit školám, využitím
výběrových předmětů, dosáhnout pružnější profilaci studia podle podmínek
školy, potřeb regionu, zájmu a schopností žáků. Vedení školy vypracuje,
s respektováním dále uvedených poznámek, učební plán školy a tím určí
proporce předmětů v jednotlivých ročnících.
2. Předměty povinného základu představují základ
vzdělání studijního oboru strojírenství,
který je pro všechny školy závazný.
3. Rozsah všech vyučovacích hodin povinných všeobecně
vzdělávacích a odborných předmětů nesmí být nižší než 30 hodin a
nesmí přesáhnout 35 hodin v týdnu, a to
v každém ročníku.
Celkový počet 132 hodin za čtyři roky studia musí
být dodržen.
4. Výběrové vyučovací předměty a jejich obsah
se zařadí s ohledem na záměr přípravy žáků podle regionální potřeby
a předpokládaného uplatnění absolventů, dále s ohledem na zájmy žáků
a jejich rodičů i budoucích zaměstnavatelů či zástupců sféry trhu práce.
Výběrovými vyučovacími předměty mohou být jak vyučovací předměty všeobecně
vzdělávací, tak odborné.
Učební osnovy výběrových vyučovacích předmětů
vypracují příslušné předmětové komise a schvaluje ředitel školy.
Hodinové dotace pro výběrové vyučovací předměty lze rovněž využít k
posílení hodinové dotace předmětů povinného základu.
5. Výběrové vyučovací předměty mohou být
koncipovány jako skupina tvořící určité zaměření studijního oboru.
Toto zaměření lze uvádět na vysvědčení.
6. Předměty český jazyk a literatura, cizí jazyk
a tělesná výchova budou proporcionálně zastoupeny ve všech ročnících. Předmět
matematika má v prvním ročníku vyšší hodinovou dotaci, ve druhém až čtvrtém
ročníku je hodinová dotace rozložena rovnoměrně.
7. Ve výuce cizího jazyka pokračuje žák
zpravidla ve studiu cizího jazyka, kterému se učil v základní škole,
studium dalšího cizího jazyka, který lze zařadit jako výběrový předmět,
začíná od základu. Při hodinové dotaci 12 hodin a více se vychází z
platných učebních osnov všeobecně vzdělávacích předmětů pro SOŠ.
Druhý cizí jazyk se doporučuje zařadit v minimálním rozsahu 6 hodin
celkem, s vyšší hodinovou dotací v ročníku, ve kterém studium začíná.
8. Pro výuku jednotlivých všeobecně vzdělávacích
předmětů (povinných, výběrových, nepovinných) se využívají dosavadní
platné učební osnovy pro SOŠ až do schválení osnov nových.
9. Učební osnovy odborných vyučovacích předmětů
školního kurikula zpracují předmětové komise. Přitom budou vycházet z předložených
schválených učebních osnov odborných vyučovacích předmětů studijního
oboru strojírenství, které mohou
rozšířit až o 30% obsahu, při zachování hodinové dotace těchto předmětů
uvedené v učebním plánu o
učivo s ohledem na záměry přípravy žáků. Takto upravenou osnovy
schvaluje ředitel školy.
10. Nepovinné vyučovací předměty a jejich obsah
navrhnou předmětové komise, návrh těchto osnov schválí ředitel školy. Při
návrhu nepovinných předmětů se vychází ze zájmu žáků, rodičů apod.
11. Žák se může přihlásit nejvýše do dvou
nepovinných vyučovacích předmětů v jednom školním roce, popř. do tří,
jsou-li některými z nich sportovní hry nebo řízení motorových vozidel.
12. Počet vyučovacích hodin cvičení není v učebním
plánu uveden. Ředitel školy je stanoví podle platných předpisů MŠMT a
finančních možností školy. Při cvičeních se třída dělí na skupiny v
souladu s platnými předpisy o BOZP. Nestanoví-li přípustnou velikost skupin
předpisy o BOZP, hygienické předpisy, apod., dělí se třída na skupiny
podle podmínek a možností školy. Třídu lze při výuce dělit na skupiny i tehdy, nejde-li o cvičení, pokud to dovolují
finanční, personální i prostorové podmínky školy.
13. Do předmětu praxe jsou ve 3. ročníku zařazeny
dva týdny odborné praxe, zajištěné ředitelem školy řádnou smlouvou se všemi
náležitostmi, na reálných dohodnutých pracovištích. Předmět praxe lze
organizovat i ve formě souvislých denních, týdenních i delších celků.
Denní délka praxe pak může činit u žáka prvního ročníku nejvýše 6
hodin, u žáků 2. až 3. ročníku nejvýše 7 hodin.
14. Při výuce, a to zejména předmětu praxe, musí
ředitel školy zajistit, aby byla dodržena všechna ustanovení Zákoníku práce
a všech ostatních obecně závazných právních předpisů, zejména aby žáci
nevykonávali práce zakázané dětem mladším 16 let, případně práce zakázané
mladistvým.