CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
23-43-L Strojírenská výroba |
|
Studijní obor: |
23-43-L/506 Provozní technika |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
úspěšné vykonání závěrečné zkoušky ve tříletém strojírenském učebním oboru (kromě oboru 23-61-H/001), popř. obsahově příbuzných oborů, příbuznost posoudí ředitel školy; zdravotní způsobilost uchazeče doložená stanoviskem lékaře |
|
Délka a formy studia: |
2 roky denní studium, 3 roky večerní studium, 3 roky dálkové studium |
Vzdělávací program formuje absolventa tak, aby se v relativně krátké době po ukončení přípravy uplatnil na trhu práce.
Aby bylo možno absolventy studijního oboru připravit k výkonu povolání (uvedených v profilu absolventa), je obsah přípravy koncipován jako systém, poskytující základní vědomosti společné řadě strojírenských povolání s dalším rozšířením. Postupná orientace umožňuje přípravu na konkrétní povolání i specializaci přípravy uvnitř těchto povolání. Uvedená koncepce je umožněna jednak uspořádáním učebního plánu, zařazením výběrových předmětů, navýšením počtu hodin předmětů povinného základu, úpravou obsahu učebních osnov (viz poznámky k učebnímu plánu) a obsahovým naplněním tematického celku specifického učiva v učebních osnovách.
Tato variabilita obsahu, popř. i nabídka vhodných nepovinných vyučovacích předmětů, umožňuje také směrování obsahu přípravy tak, aby se absolventi studijního oboru mohli uplatit jak v oblasti průmyslu, tak v živnostenských provozovnách v souladu s regionálními podmínkami a aktuálním stavem trhu práce.
Příprava absolventa v oboru navazuje a rozviji prvotní profesionalizaci, jak z hlediska všeobecně vzdělávacího, tak v odborné složce na úrovni, která umožňuje další vzdělávání v různých krátkodobých specializačních či rekvalifikačních kurzech, ale i studium, vedoucí k dosažení vyšší úrovně vzdělání.
Výchova absolventa, schopného uvedených cílů dosáhnout, je charakterizována:
- vyšším podílem všeobecné vzdělávací složky kurikula,
- profilovanou odbornou složkou vzdělávání.
Vzdělávací program obsahuje všeobecně vzdělávací a odborné předměty, které jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů. Skupina povinných předmětů se dále člení na předměty základní (a), které obsahující učivo povinné pro všechny školy vyučující daný obor, a předměty výběrové (b), které volí škola s ohledem na zamýšlenou profilaci oboru. V souladu s jejich volbou škola volí i obsah učiva
Výběrové předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti pro zvolenou profilaci přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah je v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží k situaci na trhu práce, k požadavkům úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry, popř. dalším odpovídajícím skutečnostem.
Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a podle svých možností. Nabídka může být rozšířena o další, v poznámkách neuvedené předměty.
Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.
V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.
Realizuje se v předmětu český jazyk a literatura i v cizích jazycích, výuka cizím jazykům v oborech 3. vzdělávací úrovně navazuje zpravidla na vyučování cizím jazykům na škole, kde žák plnil povinnou školní docházku, jejím obecným cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi příslušníky různých národů.
Jazykové vzdělávání plní funkci socializační a kulturně vzdělávací, neboť rozvíjí komunikativní dovednosti žáků v mateřském jazyce i v cizích jazycích, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, dále přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.
Společenskovědní vzdělávání kultivuje historické vědomí žáků (vyučovací předmět dějepis) a připravuje je na odpovědný a aktivní občanský i soukromý život (občanská nauka).
Matematické vzdělávání rozvíjí matematické myšlení a potřebné numerické a funkční dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro orientaci v každodenním životě. Matematika se výrazně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení.
Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky. Jejich průřezová témata pomáhají žákům pochopit jevy a procesy v přírodě i v osobním životě. Problematika ekologie je řešena průběžně a učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.
Estetické vzdělávání posiluje kultivační a výchovné vlivy na žáky, podtrhuje význam estetična jako faktoru tvorby životního a pracovního prostředí. V oblasti uměleckého estetična působí prostřednictvím jednotlivých druhů umění především na emocionální stránku lidské psychiky a ovlivňuje nejen vytváření systému estetických hodnot a norem, ale podněcuje i vlastní tvůrčí aktivitu žáků. Realizuje se zejména v literární složce předmětu český jazyk a literatura.
Zdraví a rozvoj tělesné kultury – učivo je zaměřeno na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví, což je jeden z hlavních požadavků moderní společnosti. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou zde vymezeny i požadavky na vědomosti a dovednosti z oblasti výchovy ke zdraví.
Vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologiích připravuje žáky k tomu, aby byli schopni pracovat s informačními a komunikačními prostředky a efektivně je využívat ve své praxi po absolvování školy, v soukromém a občanském životě, ale i v průběhu přípravy v jiných předmětech. Učivo absolvovaného okruhu naučí žáky pracovat s příslušným základním a aplikačním programovým vybavením na uživatelské úrovni, důraz je kladen také na dovednosti pracovat s informacemi, a to i s využitím informačních a komunikačních možností sítě internet.
Ekonomika seznamuje žáky se základními ekonomickými vztahy a s ekonomickým prostředím. Vytváří předpoklady pro správnou orientaci v tržním prostředí a umožňuje pochopit základní mechanizmy fungování tržní ekonomiky a porozumět podstatě podnikatelské činnosti a základním principům hospodaření podniku.
Je tvořeno odbornými předměty povinného základu a výběrovými předměty.
Technická mechanika pomáhá pochopit zákony mechaniky, vytváří vědomosti a dovednosti aplikačního charakteru pro řešení konkrétních praktických úloh a problémů.
Technická měření poskytují žákům potřebné vědomosti a dovednosti pro měření nebo zkoušení, vytvářejí přehled o možnostech a hranicích měřicích metod, k nácviku praktických manipulačních dovedností v používání měřicích přístrojů a zařízení a k dovednosti zaznamenávat, analyzovat a hodnotit získané výsledky.
Předmět stroje a zařízení poskytuje žákům rozšíření a prohloubení znalostí o strojích a zařízeních z hlediska jejich funkce, konstrukce a provozu. Jeho obsah může být školou modifikován buď s ohledem na výrobu strojních zařízení, nebo na oblast údržby, oprav a zabezpečování provozuschopnosti, podle předpokládaného uplatnění absolventů.
Technologie seznamuje žáky s technickými materiály, s oblastmi technologické přípravy a technologického řízení výrobního procesu, vede k pochopení problematiky výroby a k osvojení základních principů jednotlivých technologií a k rozvoji technického a ekonomického myšlení.
Výběrový(é) předmět(y) rozšiřuje(í) a prohlubuje(í) znalosti žáků a vytváří(ejí) předpoklady pro co nejrychlejší začlenění absolventů do konkrétních podmínek pracovního procesu. Strukturu výběrového(ých) předmětu(ů) a jejich obsah určuje a zpracovává škola podle konkrétní situace na trhu práce, popřípadě podle požadavku zaměstnavatelů daného regionu.
V souladu s danými požadavky škola může zařadit příslušný(é) výběrový(é) předmět(y), jehož učební osnovu sama navrhne.
Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s osobním počítačem.
V návaznosti na předchozí přípravu se daná příprava zaměřuje na realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde se požadují samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka a v odborných předmětech.
Pozornost je věnována i rozvoji klíčových dovedností vztahujících se k problematice personálních a interpersonálních vztahů, které jsou rozvíjeny jednak při výuce občanské nauky, jednak tvorbou pozitivního sociálního klimatu ve škole, jednoznačně stanovenými požadavky na chování žáků i vyučujících, popř. prostřednictvím žákovské samosprávy apod. Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné výchově a výchově ke zdraví.
Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu informační a komunikační technologie, od úvodního ročníku jsou aplikovány při řešení různých úkolů (např. formou zpracování písemné dokumentace na PC). Žáci mohou zpracovávat na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických editorech běžně používaných v praxi.
Vzhledem k profesnímu uplatnění je zvláštní pozornost věnována dosažení odpovídajících dovedností v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů (projektů) simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky ze všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů.
Úkoly obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá průběžně. O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří úkoly zadávají. Téma každého úkolu může být řešeno individuálně, nebo skupinou žáků (například 2 až 5 žáků podle náročnosti a rozsahu řešení). Témata úkolů jsou volena žáky a konzultována s vyučujícími, důraz je kladen na samostatnou práci skupiny a také na společné hodnocení realizovaného úkolu. Stěžejní činností žáků při řešení úkolů je zaměřit se na realizaci cílů komunikativních a na řešení problémových situací. S využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci ostatních klíčových dovedností.
Studium může být organizováno jako dvouleté denní, nebo tříleté večerní či dálkové. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy, tj. především vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 354/1991 Sb. o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je obecný učební plán, který je součástí vzdělávacího programu.
Konkretizaci učebního plánu zajistí škola v souladu s pedagogickými zásadami a požadavky profesní sféry.
Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci ve vyučovacím procesu a dle možností školy. Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky, přejímat odpovědnost za vlastní chování, samostatnost při plnění úkolů a rozhodování, schopnost estetického cítění a odpovědného vztahu k životnímu prostředí.
Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti.
Preferuje se činnostní pojetí výuky. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích předmětech informační a komunikační technologie a technická měření, je požadováno i v ostatních teoretických předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.
Jednotícím přístupem k oběma vzdělávacím složkám je cílevědomé působení všech vyučujících, směřující k tomu, aby si žáci osvojili klíčové dovednosti, zabezpečující jejich žádoucí profesní mobilitu.
Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových příkladů a případů, výchovně-vzdělávací hry, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody apod. Podle úrovně žáků se očekává, že metodický repertoár bude rozšířen o aktivní využití projektové metody. Žáci tak budou vedeni k řešení komplexních problémů i k získávání praktických zkušeností. Tematické zaměření projektů by mělo také výrazně posílit motivaci žáků, podpořit rozvoj jejich vzájemných vztahů i komunikativních dovedností, prohloubit jejich dovednosti potřebné pro řešení problémů i týmovou práci.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy – zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:
- Důkladné seznámení s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protipožárními předpisy, technologickými a pracovními postupy.
- Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním a protipožárním předpisům.
- Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
- Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
- Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků.
Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem
Vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Při práci s dohledem
Osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborné výuky je povinností vedoucích pracovníků příslušného školského zařízení v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci požadavky příslušného tematického celku plní.
V přípravě je řešena i problematika chování žáků v situacích osobního a obecného ohrožení a osvojení zásad první pomoci.
K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař. Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích oboru nebo rozsahu výuky nebo předpokládaného uplatnění.