CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

studijního oboru

Kód a název :

23-44-L/001 Mechanik strojů a zařízení

Vstupní předpoklady žáků :

splnění povinné školní docházky

splnění přijímacích kritérií

zdravotní způsobilost uchazeče doložená stanoviskem lékaře

Délka a forma studia

4 roky, denní studium

 

1.    Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Studijní obor mechanik strojů a zařízení připravuje žáky pro výrobu a montáž strojních součásti, sestavování, opravování a oživování strojírenských výrobků i NC strojů, diagnostikování a odstraňování poruch na složitých strojích a zařízeních, zajištění předávacího a opravárenského servisu, při kterém uplatňují ruční a strojní obrábění materiálů, svařování a po zaškolení i řezání kyslíkem.

Po absolvování příslušné praxe a případných předepsaných zkoušek může samostatně podnikat v oboru.

Vzdělávací program směřuje k přípravě flexibilního absolventa, připraveného k aktivnímu a odpovědnému životu v občanské společnosti, v profesní sféře pak schopného výkonu povolání v průmyslových provozech, ve službách a nebo v soukromém sektoru.

Cílem studia je připravit absolventa na takové úrovni, která mu umožní dále se vzdělávat jak v různých krátkodobých specializačních či rekvalifikačních kurzech, tak v programech vedoucích k dosažení vzdělání vyššího stupně.

 

Výchova absolventa, schopného uvedených cílů dosáhnout, je charakterizována:

 

2.    Charakteristika obsahových složek

Vzdělávací program obsahuje všeobecně vzdělávací a odborné předměty, které jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů. Skupina povinných předmětů se dále člení na předměty základní (a), které obsahující učivo povinné pro všechny školy vyučující daný obor, a předměty výběrové (b), které volí škola s ohledem na zamýšlenou profilaci oboru. V souladu s jejich volbou škola volí i obsah učiva

Výběrové předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti pro zvolenou profilaci přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah je v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží k situaci na trhu práce, k požadavkům úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry, popř. dalším relevantním skutečnostem.

Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a podle svých možností. Nabídka může být rozšířena o další, v poznámkách neuvedené předměty.

Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.

 

a) všeobecné vzdělávání

V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.

Všeobecné vzdělávání se skládá z těchto oblastí:

 

b) odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání je strukturováno do tří etap. První etapa, realizovaná v 1. a 2. ročníku přípravy, má obecnější charakter a tvoří základ, z větší části společný všem strojírenským oborům. Jejím hlavním cílem je seznámení žáků se základními prostředky technické komunikace, zejména však s pracovním prostředím, s obsahem a charakterem činností vykonávaných ve strojírenských povoláních.

Druhou etapou je šířeji koncipovaná základní příprava na strojírenská povolání, jejichž obsahem jsou především činnosti, vyskytující se při zpracování kovových a nekovových materiálů.

Ve třetí etapě, realizované ve 3. a 4. ročníku se vědomosti a dovednosti žáků dále prohlubují, lze je však také rozšiřovat určitým směrem, což představuje první fázi profesní specializace. Obsah vyučovacích předmětů technologie a odborný výcvik lze v této etapě směrovat do určité konkrétní oblasti, s ohledem na zájmy žáků, popř. potřeby zaměstnavatelů. Odborný výcvik se v tomto období (nebo alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na reálných pracovištích firem po dobu alespoň 10 týdnů. Cílem tohoto období je nejen aplikovat žákovy dosavadní dovednosti na výkon činností vyskytujících se při výrobě, opravách, seřízení a oživování konkrétních druhů zařízení, ale především poznat pracovní prostředí, organizaci práce, pracovní tempo, nároky na pracovníky, přijít do kontaktu se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšířit pracovní zkušenosti.

V souladu s danými požadavky škola zařadí příslušný výběrový předmět, jehož učební osnovu sama navrhne. Rovněž zařazené ukázky učebních osnov těchto předmětů může škola využít popř. s vhodnými úpravami.

 

c) klíčové dovednosti

Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s osobním počítačem.

Již od 1. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde se požadují samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.

Pozornost je věnována i rozvoji klíčových dovedností vztahujících se k problematice personálních a interpersonálních vztahů, které jsou rozvíjeny jednak při výuce občanské nauky, jednak tvorbou pozitivního sociálního klimatu na škole, jednoznačně stanovenými požadavky na chování žáků i vyučujících, popř. prostřednictvím žákovské samosprávy apod..

Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné výchově a výchově ke zdraví. Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem, od 3. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace na PC o průběhu řešení žákovského projektu). Podle individuálních schopností mohou někteří žáci zpracovávat na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických editorech běžně používaných v praxi.

Vzhledem k uplatnění v profesi je od 2. ročníku přípravy zvláštní pozornost věnována dosažení odpovídajících dovedností v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky, chemie a návazně také technického kreslení, strojírenské technologie, strojnictví, technologie a ekonomiky.

Úkoly jsou žákům předkládány ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá počínaje 3. ročníkem. O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno zpravidla skupinou žáků (například 5 až 15 žáků dle náročnosti a rozsahu řešení). Témata projektů jsou volitelná žáky a konzultována vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci skupiny a také na společné hodnocení realizovaného projektu. Stěžejní činností žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů komunikativních a řešení problémových situací, využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů z ostatních oblastí klíčových dovedností.

Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání.

 

3.    Organizace výuky

Studium je organizováno jako čtyřleté denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy, tj. především Vyhláškou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb. o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je učební plán, který je součástí vzdělávacího programu.

Konkretizace učebního plánu zajistí škola v souladu s požadavky Standardu středoškolského odborného vzdělávání.

Odborný výcvik lze organizovat v dílnách SOU, SOŠ, v SPV, popř. PPV a na pracovištích firem. V průběhu 3. a/nebo 4. ročníku by měl žák alespoň 10 týdnů získávat pracovní zkušenosti na reálných pracovištích firem. Cílem tohoto období je především poznání pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření pracovních zkušeností.

 

4.    Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci ve vyučovacím procesu a dle možností školy. Cílem vzdělávání je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí výchovy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách, popř. v podmínkách jim se co nejvíce blížících.

Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti.

Pojetí výuky ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech vychází z následujících tezí:

- předpokládá se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,

- ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je kladen na dovednosti (včetně intelektuálních dovedností), na ovlivňování žákových postojů, za tím účelem je prováděn pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,

- příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,

- ve všech předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou cíle naplňovány.

Také v odborné složce vzdělávání preferují vyučující činnostní pojetí výuky. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích předmětech výpočetní technika a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.

Jednotícím přístupem k oběma vzdělávacím složkám je cílevědomé působení všech vyučujících, směřující k tomu, aby si žáci osvojili klíčové dovednosti, zabezpečující jejich žádoucí profesní mobilitu.

Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1.ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových příkladů a případů, výchovně - vzdělávací hry, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody apod..

Od 3. ročníků se očekává, že metodický repertoár bude rozšířen o aktivní využití projektové metody. Žáci tak budou vedeni k řešení komplexních problémů i k získávání praktických zkušeností. Tematické zaměření projektů by mělo také výrazně posílit motivaci žáků, podpořit rozvoj jejich vzájemných vztahů i komunikativních dovedností, prohloubit jejich dovednosti potřebné pro řešení problémů i týmovou práci.

Výše uvedené metody a didaktické postupy přímo směřují k dosažení jednotlivých formativních cílů klíčových dovedností.

 

5.    Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce.

Ve výchovně-vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů, zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro studijní obor.

Je třeba upravit prostory určené pro vyučování žáků a výukové podmínky tak, aby splňovaly platné předpisy bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutelné žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci poučit.

Nácvik a procvičování činností odpovídajících pracím, které jsou v souladu s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, mohou žáci vykonávat při výuce pouze v rozsahu stanoveném učební osnovou. Pokud to vyžaduje charakter činností, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku provádět.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

1. Důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, protipožárními předpisy a s technologickými postupy.

2. Používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům.

3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů.

4. Vykonávání stanoveného dozoru.

 

Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Při práci s dohledem osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci požadavky příslušného tematického celku plní.

 

6.    Další specifické podmínky

6.1    Zdravotní požadavky na uchazeče

Pro zařazení do studijního oboru mechanik strojů a zařízení přicházejí v úvahu chlapci s dobrou funkční zdatností celého organismu, zruční a hbití, zejména bez funkčních postižení končetin a páteře, oběhového, nervového a dýchacího ústrojí, bez záchvatových chorob, psychicky zdatní, s ostrostí sluchovou alespoň jednoho ucha pro šepot na 6 m, bez poruchy barvocitu, a centrální ostrostí zrakovou oboustranně alespoň 6/12 do dálky, J.č. 2 do blízka, s případnou korekcí a astigmatickou složkou do 3,0 cyl. D, v případě jednoho zachovaného oka bez poruchy zorného pole zbylého oka, a centrální ostrostí zrakovou 6/6 do dálky, J. č. 1 do blízka, s případnou korekcí 6,0 D v amotropičtější ose, s astigmatickou složkou nepřevyšující 2,0 cyl. D.

Do studijního oboru mohou být přijati pouze uchazeči, jejichž zdravotní způsobilost posoudil a potvrdil lékař. V případě změněné pracovní schopnosti v souladu se stanovisky oddělení lékařské posudkové služby OSSZ příslušné oblasti.