CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

Kmenový obor:

23-45-L Servis a opravy strojů a zařízení

Studijní obor:

23-45-L/004 Mechanik seřizovač - mechatronik

Vstupní předpoklady žáků:

splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče doložená stanoviskem lékaře

Délka a formy studia:

4 roky denní studium

1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Studijní obor mechanik seřizovač-mechatronik je určen pro přípravu pracovníků pro řízení, seřizování, obsluhu a údržbu všech druhů a typů konvenčních a číslicově řízených obráběcích, tvářecích a vstřikovacích strojů, center, linek a jejich příslušenství, jiné techniky prostřednictvím programovatelných automatů, k obsluze a programování výrobních strojů, zařízení, technologických pracovišť (strojů s číslicovým řízením a jejich technologických sestav, víceprofesních buněk, výrobních systémů sestavených z výrobních buněk, transferových linek apod.) a automatizovaných pracovišť vybavených výpočetní technikou, řídícími systémy NC a CNC.

Vzdělávací program směřuje k přípravě flexibilního absolventa. V profesní sféře schopného dobrého výkonu povolání převážně v průmyslových provozech.

Nepominutelným cílem je také příprava absolventa, jehož prvotní profesionalizace je jak ve všeobecně vzdělávací, tak v odborné složce na úrovni, umožňující další vzdělávání v různých krátkodobých specializačních či rekvalifikačních kurzech, ale i studium vedoucí k dosažení vyšších úrovní vzdělání.

Výchova absolventa, schopného uvedených cílů dosáhnout, je charakterizována:

-          vyšším podílem všeobecné vzdělávací složky kurikula,

-          profilovanou odbornou složkou vzdělávání,

-          klíčovými dovednostmi, které prolínají mezipředmětově celý výchovně-vzdělávací proces.

2         Charakteristika obsahových složek

Vzdělávací program obsahuje všeobecně vzdělávací a odborné předměty, které jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů. Skupina povinných předmětů se dále člení na předměty základní (a), které obsahují učivo povinné pro všechny školy vyučující daný obor, a předměty výběrové (b), které volí škola s ohledem na zamýšlenou profilaci oboru. V souladu s jejich volbou škola volí i obsah učiva.

Výběrové předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti pro zvolenou profilaci přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah je v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží k situaci na trhu práce, k požadavkům úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry, popř. dalším relevantním skutečnostem.

Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a podle svých možností. Nabídka může být rozšířena o další v poznámkách neuvedené předměty. Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.

 

2.1   Všeobecné vzdělávání

V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.

2.1.1        Jazykové vzdělávání

Realizuje se v předmětu český jazyk a literatura i v cizích jazycích, výuka cizím jazykům v oborech 3. vzdělávací úrovně navazuje zpravidla na vyučování cizím jazykům na škole, kde žák plnil povinnou školní docházku, jejím obecným cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi příslušníky různých národů.

Jazykové vzdělávání plní funkci socializační a kulturně vzdělávací, neboť rozvíjí komunikativní dovednosti žáků v mateřském jazyce i v cizích jazycích, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, dále přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.

2.1.2        Společenskovědní vzdělávání

Společenskovědní vzdělávání kultivuje historické vědomí žáků (vyučovací předmět dějepis) a připravuje je na odpovědný a aktivní občanský i soukromý život (občanská nauka).

2.1.3        Matematické vzdělávání

Matematické vzdělávání rozvíjí matematické myšlení a potřebné numerické a funkční dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro orientaci v každodenním životě. Matematika se výrazně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení.

2.1.4        Přírodovědné vzdělávání

Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z ekologie, fyziky a chemie. Jejich průřezová témata pomáhají žákům pochopit jevy a procesy v přírodě i v osobním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí. Rozvíjí vědomosti z oblasti zdravotní výchovy a zdravého životního stylu.
 

2.1.5        Estetické vzdělávání

Estetické vzdělávání postihuje kultivační a výchovné vlivy na žáky, Podtrhuje význam estetična jako faktoru tvorby životního a pracovního prostředí. V oblasti uměleckého estetična působí prostřednictvím jednotlivých druhů umění především na emocionální stránku lidské psychiky a ovlivňuje nejen vytváření systému estetických hodnot a norem, ale podněcuje i vlastní tvůrčí aktivitu žáků. Realizuje se zejména v literární složce předmětu český jazyk a literatura.

2.1.6        Oblast tělesné kultury

Zdraví a rozvoj tělesné kultury – učivo je zaměřeno na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví, což je jeden z hlavních požadavků moderní společnosti. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků, jsou zde vymezeny i požadavky na vědomosti a dovednosti z oblasti výchovy ke zdraví.

2.1.7        Vzdělávání v informačních technologiích

Práce s počítačem poskytuje žákům základ umožňující využívat standardní programové vybavení osobního počítače v dalším studiu, v praxi i v osobním životě. Na základě dalšího vzdělávání zvládnutí i složitějších aplikačních programů typických pro profesionální praxi absolventů oboru studia.

2.1.8        Ekonomické vzdělávání

Ekonomika seznamuje žáky se základními ekonomickými vztahy a s ekonomickým prostředím. Vytváří předpoklady pro správnou orientaci v tržním prostředí a umožňuje pochopit základní mechanizmy fungování tržní ekonomiky a porozumět podstatě podnikatelské činnosti a základním principům hospodaření podniku.

 

2.2   Odborné vzdělávání

Je tvořeno odbornými předměty povinného základu, výběrovými předměty a odborným výcvikem.

Odborné předměty povinného základu vytvářejí předpoklady pro získání základních odborných znalostí, které se rozšiřují a upevňují praxí. S případným zařazením výběrových předmětů zvyšují adaptabilitu a schopnost absolventa uplatnit se v měnících podmínkách trhu práce.

Technická dokumentace obsahuje učivo potřebné pro technické a elektrotechnické zobrazování, umožňuje orientaci v odborné literatuře, návodech, normách, tabulkách apod., a seznamuje s tvorbou technické dokumentace pomocí výpočetní techniky.

Strojírenská technologie seznamuje s druhy, vlastnostmi a použitím technických materiálů, způsoby jejich zpracování a obrábění.

Strojnictví poskytuje vědomosti o strojních součástech, mechanizmech a o skupinách strojů a zařízení, se kterými se žáci budou setkávat jako s pracovními prostředky.

Technická mechanika pomáhá pochopit zákony mechaniky, vytváří vědomosti a dovednosti aplikačního charakteru pro řešení konkrétních praktických úloh a problémů.

Elektrotechnika seznamuje se základní fyzikální podstatou elektrických a magnetických jevů a jejich vzájemných vztazích a souvislostech.

Elektronika seznamuje žáky s aplikovanou elektronikou používanou v oblasti automatického ovládání a řízení automatických strojů, zařízení a robotů.

Mechatronika seznamuje žáky s principem logického řízení, s řízením programovatelných automatů, automatizovaných soustav, průmyslových robotů a s automatizovanými celky výrobního a nevýrobního charakteru.

Technologie poskytuje žákům odborné teoretické vědomosti o ručním zpracováním technických materiálů, ale i o činnosti, kontrole, montáži, obsluze, diagnostikování, seřizování, popřípadě programování konvenčních a číslicově řízených strojů, zařízení, výrobních linek a automatizovaných systémů, výrobků, příslušných pracovních nástrojů, pomůcek a přípravků.

Odborný výcvik umožňuje získat odborné vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro ovládání konvenčních a číslicově řízených strojů, seřizování a obsluhu obráběcích, tvářecích nebo vstřikovacích strojů, linek a center, měření a kontrolu nástrojů a vyráběných součástí, popřípadě programování číslicově řízených strojů.

Výběrové předměty rozšiřují a prohlubují znalosti žáků, popřípadě pomáhají dotvářet profilaci přípravy pro potřeby profesní sféry a vytvářejí předpoklady pro co nejrychlejší začlenění absolventů do konkrétních podmínek pracovního procesu. Strukturu výběrových předmětů a jejich obsah určuje a zpracovává škola podle konkrétní situace na trhu práce, popřípadě podle požadavku zaměstnavatelů daného regionu.

 

2.3   Klíčové dovednosti

Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s osobním počítačem.

Již od 1. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde se požadují samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.

Pozornost je věnována i rozvoji klíčových dovedností vztahujících se k problematice personálních a interpersonálních vztahů, které jsou rozvíjeny jednak při výuce občanské nauky, jednak tvorbou pozitivního sociálního klimatu na škole, jednoznačně stanovenými požadavky na chování žáků i vyučujících, popř. prostřednictvím žákovské samosprávy apod.

Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné výchově a výchově ke zdraví. Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem, od 3. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace na počítači o průběhu řešení žákovského projektu). Podle individuálních schopností mohou někteří žáci zpracovávat na počítači část technické dokumentace také v jednodušších grafických editorech běžně používaných v praxi.

Vzhledem k uplatnění v profesi je od 2. ročníku přípravy zvláštní pozornost věnována dosažení odpovídajících dovedností v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky, chemie a návazně také v technické dokumentaci, strojírenské technologii, strojnictví, elektrotechnice, elektronice a výpočetní technice, měření a diagnostice, automatizační technice, číslicové technice, technologii a ekonomice.

Úkoly jsou žákům předkládány ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá počínaje 3. ročníkem. O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno zpravidla skupinou žáků (například 5 až 15 žáků podle náročnosti a rozsahu řešení). Témata projektů jsou volena žáky a konzultována vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci skupiny a také na společné hodnocení realizovaného projektu. Stěžejní činností žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů komunikativních a řešení problémových situací, využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů z ostatních oblastí klíčových dovedností.

Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání.

3         Organizace výuky

Studium je organizováno jako čtyřleté denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy, tj. především vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 354/1991 Sb. o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je jednosloupcový učební plán, který je součástí vzdělávacího programu.

Odborný výcvik lze organizovat v dílnách SOU, SOŠ, v SPV, popř. PPV a na pracovištích firem. V průběhu 3. a/nebo 4. ročníku by měl žák alespoň 10 týdnů získávat pracovní zkušenosti na reálných pracovištích firem. Cílem tohoto období je především poznání pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření pracovních zkušeností.

4         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci ve vyučovacím procesu a podle možností školy. Cílem vzdělávání je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky, přijat odpovědnost za vlastní chování, samostatnost při plnění úkolů a rozhodování, schopnost estetického cítění a odpovědného vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí výchovy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách, popř. v podmínkách jim se co nejvíce blížících.

Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti. Pojetí výuky ve všeobecně vzdělávacích předmětech je uvedené v jejich osnovách.

V odborné složce vzdělávání preferují vyučující činnostní pojetí výuky. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.

Jednotícím přístupem k oběma vzdělávacím složkám je cílevědomé působení všech vyučujících, směřující k tomu, aby si žáci osvojili klíčové dovednosti, zabezpečující jejich žádoucí profesní mobilitu.

Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů a klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových příkladů a případů, výchovně-vzdělávací hry, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody apod.

Od 3. ročníků se očekává, že metodický repertoár bude rozšířen o aktivní využití projektové metody. Žáci tak budou vedeni k řešení komplexních problémů i k získávání praktických zkušeností. Tematické zaměření projektů by mělo také výrazně posílit motivaci žáků, podpořit rozvoj jejich vzájemných vztahů i komunikativních dovedností, prohloubit jejich dovednosti potřebné pro řešení problémů i týmovou práci.

Výše uvedené metody a didaktické postupy přímo směřují k dosažení jednotlivých formativních cílů klíčových dovedností.

5         Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce.

Ve výchovně-vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů, zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro studijní obor.

Je třeba upravit prostory určené pro vyučování žáků a výukové podmínky tak, aby splňovaly platné předpisy bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutelné žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci prokazatelně poučit.

Nácvik a procvičování činností odpovídajících pracím, které jsou v souladu s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů, mohou žáci vykonávat při výuce pouze v rozsahu stanoveném učební osnovou. Pokud to vyžaduje charakter činností, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku provádět.

 

5.1   Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí

1          Důkladné seznámení s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2          Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3          Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4          Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5          Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR, č. 354/1991 Sb.

6          Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků.

5.2   Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

5.2.1        Práce pod dozorem

Vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

5.2.2        Práce s dohledem

Osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušné školy (SOU ,SPV, PPV) v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci požadavky příslušného tematického celku plní.

V přípravě je řešena i problematika chování žáků v situacích osobního a obecného ohrožení a osvojení zásad první pomoci. 

6         Další specifické podmínky

6.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru studijního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-          prognosticky závažnými nemocemi horních končetin znemožňující jemnou motoriku a koordinaci pohybů,

-          prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, týká se prací s motorovou mechanizací, s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit,

-          prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.