CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
23-45-L Servis a opravy strojů a zařízení |
|
Studijní obor: |
23-45-L/005 Mechanik číslicově řízených strojů |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče doložená stanoviskem lékaře |
|
Délka a formy studia: |
4 roky denní studium |
Vzdělávací program směřuje k přípravě flexibilního absolventa, schopného začlenit se v relativně krátké době po ukončení přípravy (resp. postupně již během ní) do občanské společnosti a uplatnit se na trhu práce.
Aby bylo možno absolventy studijního oboru připravit k výkonu povolání (uvedených v profilu absolventa), je obsah přípravy koncipován jako systém, poskytující na jejím počátku základní vědomosti a dovednosti společné řadě strojírenských povolání. Další fáze přípravy pak tento základ dále rozšiřuje. Postupná orientace umožňuje přípravu na konkrétní povolání a v závěrečné fázi posléze i specializaci přípravy uvnitř těchto povolání. Uvedená koncepce je umožněna jednak uspořádáním učebního plánu zařazením výběrových předmětů a variabilitou počtu hodin předmětů povinného základu (viz poznámky k učebnímu plánu), jednak možností volby obsahu odborného výcviku v závěru přípravy a volby na něj navazujícího obsahu vyučovacího předmětu technologie.
Tato variabilita obsahu, popř. i nabídka vhodných nepovinných vyučovacích předmětů, umožňují také směrování obsahu přípravy tak, aby se absolventi studijního oboru mohli uplatňovat jak v oblasti průmyslu, tak v živnostenských provozovnách v souladu s regionálními podmínkami a aktuálním stavem trhu práce.
Příprava absolventa v oboru zajišťuje prvotní profesionalizaci, jak z hlediska všeobecně vzdělávací, tak v odborné složce na takové úrovni, která umožňuje další vzdělávání v různých krátkodobých specializačních či rekvalifikačních kurzech, ale i studium, vedoucí k dosažení vyšších úrovní vzdělání.
Vzdělávání absolventa, schopného uvedených cílů dosáhnout, je charakterizována vyšším podílem všeobecně vzdělávací složky, šířeji profilovanou odbornou složkou vzdělávání, cíleným pěstováním klíčových dovedností, které prolínají mezipředmětově celým výchovně-vzdělávacím procesem.
Výchova absolventa, schopného uvedených cílů dosáhnout, je charakterizována:
- vyšším podílem všeobecné vzdělávací složky,
- profilovanou odbornou složkou vzdělávání,
- klíčovými dovednostmi, které mezipředmětově prolínají celým výchovně-vzdělávacím procesem.
Vzdělávací program obsahuje všeobecně vzdělávací a odborné předměty, které jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů. Skupina povinných předmětů se dále člení na předměty základní (a), které obsahující učivo povinné pro všechny školy vyučující daný obor, a předměty výběrové (b), které volí škola s ohledem na zamýšlenou profilaci oboru. V souladu s jejich volbou škola volí i obsah učiva.
Výběrové předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti pro zvolenou profilaci přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah je v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží k situaci na trhu práce, k požadavkům úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry, popř. dalším odpovídajícím skutečnostem.
Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a podle svých možností. Nabídka může být rozšířena o další, v poznámkách neuvedené předměty.
Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.
V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.
Všeobecné vzdělávání se skládá z těchto oblastí:
- jazykové vzdělávání (realizuje se v předmětu český jazyk a literatura i v cizích jazycích), výuka cizím jazykům navazuje zpravidla na vyučování cizím jazykům na škole, kde žák plnil povinnou školní docházku, jejím obecným cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi příslušníky různých národů,
- společenskovědní vzdělávání (realizuje se v předmětech občanská nauka a dějepis),
- estetické vzdělávání (realizuje se v literární složce předmětu český jazyk a literatura),
- matematické vzdělávání (realizuje se v předmětu matematika),
- přírodovědné vzdělávání (realizuje se prostřednictvím předmětů fyzika, základy ekologia a chemie),
- ekologické vzdělání (realizuje se především v předmětu základy ekologie, avšak k ekologické výchově přispívají i další všeobecné a odborné předměty),
- oblast tělesné kultury (zahrnuje tělesnou výchovu a výchovu ke zdraví),
- vzdělání v informačních technologiích (realizuje se v předmětu práce s počítačem).
Odborné vzdělávání je strukturováno do tří etap. První etapa, realizovaná v 1., případně i v části 2. ročníku přípravy, má obecnější charakter a tvoří základ, z větší části společný všem strojírenským oborům. Jejím hlavním cílem je seznámení žáků se základními prostředky technické komunikace, se základy ručního a strojního zpracování technických materiálů a s lícováním, zejména však s pracovním prostředím, s obsahem a charakterem činností vykonávaných ve strojírenských povoláních.
Druhou etapou, probíhající převážně ve 2. ročníku, je šířeji koncipovaná základní příprava na strojírenská povolání, která rozšiřuje tyto základní znalosti a dovednosti o elektrotechnickou část a poskytuje informace jak v oblasti teoretické tak i praktické.
Ve třetí etapě, realizované ve 3. a 4. ročníku se vědomosti a dovednosti žáků dále prohlubují, lze je však také rozšiřovat určitým směrem, což představuje první fázi profesní specializace. Učivo, které prohlubuje a rozšiřuje dosavadní znalosti a současně vytváří základ pro další odborné předměty, je obsaženo v elektrotechnice a automatizační technice. Úzkou souvislost s obsahem těchto předmětů mají předměty měření a diagnostika, elektronika, výpočetní technika a číslicová technika, které zároveň poskytují vědomosti pro budoucí povolání a spolu s obsahem vyučovacích předmětů technologie a odborný výcvik lze přípravu v této etapě směrovat do určité konkrétní oblasti s ohledem na zájmy žáků, popř. potřeby zaměstnavatelů. Odborný výcvik se v tomto období (nebo alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na reálných pracovištích firem po dobu alespoň 10 týdnů. Cílem tohoto období je aplikovat žákovy dosavadní dovednosti na výkon činností vyskytujících se při diagnostikování, opravách, seřízení a oživování konkrétních druhů zařízení, linek a systémů.
V souladu s danými požadavky škola zařadí příslušný(é) výběrový(é) předmět(y), jehož učební osnovu sama navrhne.
Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s osobním počítačem.
Již od 1. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde se požadují samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.
Pozornost je věnována i rozvoji klíčových dovedností vztahujících se k problematice personálních a interpersonálních vztahů, které jsou rozvíjeny jednak při výuce občanské nauky, jednak tvorbou pozitivního sociálního klimatu na škole, jednoznačně stanovenými požadavky na chování žáků i vyučujících, popř. prostřednictvím žákovské samosprávy apod.
Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné výchově a výchově ke zdraví. Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem, od 3. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace na PC o průběhu řešení žákovského projektu). Podle individuálních schopností mohou někteří žáci zpracovávat na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických editorech běžně používaných v praxi.
Vzhledem k uplatnění v profesi je od 2. ročníku přípravy zvláštní pozornost věnována dosažení odpovídajících dovedností v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky, chemie a návazně také v technické dokumentaci, strojírenské technologii, strojnictví, elektrotechnice, elektronice a výpočetní technice, měření a diagnostice, automatizační technice, číslicové technice, technologii a ekonomice.
Úkoly jsou žákům předkládány ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá počínaje 3. ročníkem. O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno zpravidla skupinou žáků (například 5 až 15 žáků dle náročnosti a rozsahu řešení). Témata projektů jsou volena žáky a konzultována vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci skupiny a také na společné hodnocení realizovaného projektu. Stěžejní činností žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů komunikativních a řešení problémových situací, využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů z ostatních oblastí klíčových dovedností.
Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání.
Studium je organizováno jako čtyřleté denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy, tj. především vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 354/1991 Sb. o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je jednosloupcový učební plán, který je součástí vzdělávacího programu.
Konkretizaci učebního plánu zajistí škola v souladu s požadavky Standardu středoškolského odborného vzdělávání.
Odborný výcvik lze organizovat v dílnách SOU, SOŠ, v SPV, popř. PPV a na pracovištích firem. V průběhu 3. a/nebo 4. ročníku by měl žák alespoň 10 týdnů získávat pracovní zkušenosti na reálných pracovištích firem. Cílem tohoto období je především poznání pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření pracovních zkušeností.
Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci ve vyučovacím procesu a dle možností školy. Cílem vzdělávání je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky, k odpovědnosti za vlastní chování, samostatnosti při plnění úkolů a rozhodování, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí výchovy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách, popř. v podmínkách jim se co nejvíce blížících.
Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti. Pojetí výuky ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech vychází z následujících tezí:
- předpokládá se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,
- ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je kladen na dovednosti (včetně intelektuálních dovedností), na ovlivňování žákových postojů, za tím účelem je prováděn pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,
- příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,
- ve všech předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou cíle naplňovány.
Také v odborné složce vzdělávání preferují vyučující činnostní pojetí výuky. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem, výpočetní technika a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.
Jednotícím přístupem k oběma vzdělávacím složkám je cílevědomé působení všech vyučujících, směřující k tomu, aby si žáci osvojili klíčové dovednosti, zabezpečující jejich žádoucí profesní mobilitu.
Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových příkladů a případů, výchovně-vzdělávací hry, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody apod.
Od 3. ročníků se očekává, že metodický repertoár bude rozšířen o aktivní využití projektové metody. Žáci tak budou vedeni k řešení komplexních problémů i k získávání praktických zkušeností. Tematické zaměření projektů by mělo také výrazně posílit motivaci žáků, podpořit rozvoj jejich vzájemných vztahů i komunikativních dovedností, prohloubit jejich dovednosti potřebné pro řešení problémů i týmovou práci.
Výše uvedené metody a didaktické postupy přímo směřují k dosažení jednotlivých formativních cílů klíčových dovedností.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy – zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou výjimečně konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
1. Důkladné seznámení s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5. Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT č. 354/1991 Sb.
6. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků.
Vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci požadavky příslušného tematického celku plní.
V přípravě je řešena i problematika chování žáků v situacích osobního a obecného ohrožení a osvojení zásad první pomoci.
Při výběru studijního oboru, a to v rozsahu podle předložených učebních dokumentů včetně předloženého profilu absolventa, nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- prognosticky závažnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,
- prognosticky závažnými nemocemi horních končetin znemožňujícími jemnou motoriku a koordinaci pohybů,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, týká se praktické výuky prací s motorovou mechanizací, s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.