´

1.      Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Studijní obor letecký mechanik je určen k přípravě pracovníků pro montáž, výrobu, předletové a poletové ošetření letadel, kteří mají odpovídající znalosti o organizaci provádění pravidelných prohlídek a údržbě letadel podle provozních předpisů, a to jak na odbavovacích plochách, tak i v dílnách.

Příprava seznamuje s diagnostikou poruch, stanovením rozsahu a postupu oprav, seřizováním a přezkoušením agregátů, kompletů a celých systémů na zkušebnách nebo na letadlech a s obsluhou speciálních zkušebních zařízení.

Vzdělávací program směřuje k přípravě flexibilního absolventa, připraveného k aktivnímu a odpovědnému životu v občanské společnosti, v profesní sféře pak schopného výkonu povolání v leteckém a průmyslovém provozu.

Cílem studia je příprava absolventa na úrovni, která jej připraví jak na další vzdělávání v různých krátkodobých specializačních či rekvalifikačních kurzech, tak na studium vedoucí k dosažení vzdělání vyššího stupně.

Výchova absolventa, schopného uvedených cílů dosáhnout, je charakterizována:

-            vyšším podílem všeobecné vzdělávací složky,

-            profilovanou odbornou složkou vzdělávání,

-            klíčovými dovednostmi, které mezipředmětově prolínají celým výchovně-vzdělávacím procesem.

2.      Charakteristika obsahových složek

Vzdělávací program obsahuje všeobecně vzdělávací a odborné předměty, které jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů. Skupina povinných předmětů se dále člení na předměty základní (a), které obsahující učivo povinné pro všechny školy vyučující daný obor, a předměty výběrové (b), které volí škola s ohledem na zamýšlenou profilaci oboru. V souladu s jejich volbou škola volí i obsah učiva.

Výběrové předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti pro zvolenou profilaci přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah je v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží k situaci na trhu práce, k požadavkům úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry, popř. dalším relevantním skutečnostem.

Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a podle svých možností.

Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.

a) všeobecné vzdělávání

Pojetí všeobecně vzdělávací složky vzdělávacího programu vychází z potřeb žáka. V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.

Všeobecné vzdělávání se skládá z těchto oblastí:

-            jazykové vzdělávání (realizuje se v předmětech český jazyk a literatura i v cizích jazycích), výuka cizím jazykům v oborech 3. vzdělávací úrovně navazuje zpravidla na vyučování cizím jazykům na škole, kde žák plnil povinnou školní docházku,

-            společenskovědní vzdělávání (realizuje se v předmětu občanská nauka a dějepis),

-            estetické vzdělávání (realizuje se zejména v literární složce předmětu český jazyk a literatura),

-            matematické vzdělávání (realizuje se v předmětu matematika),

-            přírodovědné vzdělávání (realizuje se prostřednictvím předmětů fyzika a základy ekologie a chemie),

-            ekologické vzdělání (realizuje se především v předmětu základy ekologie, avšak k ekologické výchově přispívají i další všeobecné a odborné předměty),

-            oblast tělesné kultury (zahrnuje tělesnou výchovu a výchovu ke zdraví),

-            vzdělání v informační technologii (realizuje se v předmětu práce s počítačem).

b) odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání je strukturováno do tří etap. První etapa realizovaná v 1. a 2. ročníku přípravy má obecnější charakter a tvoří základ, z větší části společný všem strojírenským oborům. Jejím hlavním cílem je seznámení žáků se základními prostředky technické komunikace, zejména však s pracovním prostředím, s obsahem a charakterem činností vykonávaných ve strojírenských povoláních.

Druhou etapou je šířeji koncipovaná základní příprava na strojírenská povolání, jejichž obsahem jsou především činnosti, vyskytující se při zpracování kovových materiálů.

Ve třetí etapě realizované ve 3. a 4. ročníku se vědomosti a dovednosti žáků dále prohlubují, lze je však také rozšiřovat určitým směrem, což představuje první fázi profesní specializace. Obsah vyučovacích předmětů technologie a odborný výcvik lze v této etapě směrovat do určité konkrétní oblasti s ohledem na zájmy žáků, popř. potřeby zaměstnavatelů. Odborný výcvik se v tomto období (nebo alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na reálných pracovištích, kde žákovy dosavadní dovednosti jsou aplikovány na výkon specifických činností vyskytujících se při řízení, opravách a seřízení konkrétních druhů zařízení. V souladu s nimi škola také zařadí příslušný výběrový předmět, jehož učební osnovu sama navrhne.

c) klíčové dovednosti

Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s osobním počítačem.

Již od 1. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde se požadují samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.

Pozornost je věnována i rozvoji klíčových dovedností vztahujících se k problematice personálních a interpersonálních vztahů, které jsou rozvíjeny jednak při výuce občanské nauky, jednak tvorbou pozitivního sociálního klimatu na škole, jednoznačně stanovenými požadavky na chování žáků i vyučujících, popř. prostřednictvím žákovské samosprávy apod.

Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné a výchově ke zdraví. Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem, od 3. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace na PC o průběhu řešení žákovského projektu). Podle individuálních schopností mohou někteří žáci zpracovávat na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických editorech běžně používaných v praxi.

Vzhledem k uplatnění v profesi je od 2. ročníku přípravy zvláštní pozornost věnována dosažení výchovných a vzdělávacích cílů v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky, chemie a návazně také technické dokumentace, strojnictví, technologie a ekonomiky.

Úkoly jsou žákům předkládány ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá počínaje 3. ročníkem. O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno skupinou žáků (5 až 15 žáků dle náročnosti a rozsahu řešení). Témata projektů jsou volitelná žáky a konzultována vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci skupiny a také na společné hodnocení realizovaného projektu. Stěžejní činností žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů komunikativních a řešení problémových situací, využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů z ostatních oblastí klíčových dovedností.

Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání.

3.      Organizace výuky

Studium je organizováno jako čtyřleté denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy, tj. především vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je učební plán, který je součástí vzdělávacího programu.

Konkretizace učebního plánu zajistí škola v souladu s požadavky Standardu středoškolského odborného vzdělávání.

Odborný výcvik lze organizovat v dílnách SOU, SOŠ, v SPV, popř. PPV. V průběhu 3. a/nebo 4. ročníku by měl žák alespoň 10 týdnů získávat pracovní zkušenosti na reálných pracovištích firem. Cílem tohoto období je především poznání pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření pracovních zkušeností.

4.      Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci ve vyučovacím procesu a dle možností školy. Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí výchovy je vyučování odbornému výcviku v provozních podmínkách, popř. v podmínkách jim se co nejvíce blížících ve spolupráci s podnikatelskou sférou.

Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti.

Pojetí výuky ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech vychází z následujících tezí:

-            předpokládá se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,

-            ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je kladen na dovednosti (včetně intelektuálních dovedností), na ovlivňování žákových postojů, za tím účelem je prováděn pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,

-            příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,

-            ve všech předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou cíle naplňovány.

Také v odborné složce vzdělávání preferují vyučující činnostní pojetí výuky. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích předmětech výpočetní technika a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.

Jednotícím přístupem k oběma vzdělávacím složkám je cílevědomé působení všech vyučujících směřující k tomu, aby si žáci osvojili klíčové dovednosti zabezpečující jejich žádoucí profesní mobilitu.

Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již v 1. ročníku aplikovány ve výuce v jednotlivých předmětech diskusní metody, metody řešení problémových příkladů a případů, výchovně-vzdělávací hry, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody apod.

Od 3. ročníků se očekává, že metodický repertoár bude rozšířen o aktivní využití projektové metody. Žáci tak budou vedeni k řešení komplexních problémů i k získávání praktických zkušeností. Tematické zaměření projektů by mělo také výrazně posílit motivaci žáků, podpořit rozvoj jejich vzájemných vztahů i komunikativních dovedností, prohloubit jejich dovednosti potřebné pro řešení problémů i týmovou práci.

Výše uvedené metody a didaktické postupy přímo směřují k dosažení jednotlivých formativních cílů klíčových dovedností.

5.    Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy – zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., a nařízením vlády č. 178/2001 Sb. Je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání

Pokud to vyžaduje charakter činností, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku provádět.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

1.         Důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, protipožárními předpisy a s technologickými postupy.

2.         Používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům.

3.         Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů.

4.         Vykonávání stanoveného dozoru.

Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Při práci s dohledem osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci požadavky příslušného tematického celku plní.

6.    Další specifické podmínky

6.1  Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru studijního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-            poruchami funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

-            poruchami funkce dolních končetin,

-            prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže,

-            prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce ve výškách, a s motorovou mechanizací,

-            poruchami sluchu a prognosticky závažnými nemocemi ucha vylučujícími práci v riziku hluku,

-            prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.