CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
2345M Servis a opravy strojů a zařízení |
|
Studijní obor: |
23-45-M/003 Strojník požární techniky |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
splnění povinné školní docházky, splnění přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče doložená potvrzením lékaře |
|
Délka a formy studia: |
4 roky denní studium |
Studijní obor strojník požární techniky připravuje žáky pro výkon středních řídicích a technických funkcí v Hasičském záchranném sboru ČR, HZS organizací, pro služby, kde součástí provozování je nezbytná požární ochrana zaměřená na strojní službu jednotek PO v organizačním a operačním řízení.
Úspěšným ukončením studia a vykonáním maturitní zkoušky získá absolvent potvrzení o absolvování nástupního odborného výcviku. Při předložení řidičského oprávnění skupiny C, po dosažení věku 21 let, získá absolvent v době do pěti let po úspěšném absolvování studia potvrzení o absolvování kurzu strojní služby ve smyslu ustanovení § 72 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Vzdělávací program směřuje k přípravě flexibilního absolventa, připraveného k aktivnímu a odpovědnému životu v občanské společnosti a v profesní sféře.
Cílem studia je připravit absolventa na takové úrovni, která mu umožní dále se vzdělávat jak v různých krátkodobých specializačních či rekvalifikačních kurzech, tak v programech vedoucích k dosažení vzdělání vyššího stupně.
Výchova absolventa, schopného uvedených cílů dosáhnout, je charakterizována:
- vyšším podílem všeobecně vzdělávací složky,
- profilovanou odbornou složkou,
- klíčovými dovednostmi, které mezipředmětově prolínají celým výchovně-vzdělávacím procesem.
Vzdělávací program obsahuje všeobecně vzdělávací a odborné předměty, které jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů. Skupina povinných předmětů se dále člení na předměty základní, které obsahují učivo povinné pro všechny školy vyučující daný obor, a předměty výběrové, které volí škola s ohledem na zamýšlenou profilaci oboru.V souladu s jejich volbou škola volí i obsah učiva.
Výběrové předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti pro zvolenou profilaci přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah je v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží k situaci na trhu práce, k požadavkům úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry, popřípadě dalším relevantním skutečnostem.
Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a podle svých možností. Nabídka může být rozšířena o další, v poznámkách neuvedené předměty.
Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.
V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.
Všeobecné vzdělávání se skládá z těchto oblastí:
- jazykové vzdělávání (realizuje se v předmětu český jazyk a literatura a v cizích jazycích), výuka cizím jazykům navazuje na učivo jazyka, kterému se žák učil v základní škole,
- společenskovědní vzdělávání (realizuje se v předmětu občanská nauka a dějepis),
- estetické vzdělávání (realizuje se zejména v literární složce předmětu český jazyk a literatura),
- matematické vzdělávání (realizuje se v předmětu matematika),
- přírodovědné vzdělávání (realizuje se prostřednictvím předmětů fyzika a chemie),
- ekologické vzdělávání (realizuje se především v předmětu ekologie, avšak k ekologické výchově přispívají i další všeobecné a odborné předměty),
- vzdělávání v oblasti tělesné kultury (zahrnuje tělesnou výchovu a výchovu ke zdraví),
- vzdělávání v informační technologii (realizuje se zejména v předmětu práce s počítačem, rozvíjí se i v dalších vyučovacích předmětech).
Odborné vzdělávání je strukturováno do dvou etap. První etapa, realizovaná v 1. a 2. ročníku přípravy, má obecnější charakter a tvoří základ, z větší části společný více oborům. Jejím hlavním cílem je seznámení žáků se základními prostředky technické dokumentace.
Ve druhé etapě, realizované ve 3. a 4. ročníku, se odborné předměty již orientují na budoucí profesní praxi, vědomosti a dovednosti žáků se prohlubují určitým směrem, což představuje první fázi profesní specializace.
Praktické vyučování se v tomto období (nebo alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na reálných pracovištích budoucích zaměstnavatelů. Cílem tohoto období je nejen aplikovat žákovy dosavadní dovednosti na výkon činností, které probíhají v hasičských záchranných sborech, ale především poznat pracovní prostředí, pracovní tempo, nároky na pracovníky, přijít do kontaktu se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšířit pracovní zkušenosti.
V souladu s danými požadavky může škola zařadit příslušný výběrový předmět, jehož učební osnovu sama navrhne.
Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s počítačem.
Již od 1. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde se požadují samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.
Pozornost je věnována i rozvoji klíčových dovedností vztahujících se k problematice personálních a interpersonálních vztahů, které jsou rozvíjeny jednak při výuce občanské nauky, jednak tvorbou pozitivního sociálního klimatu ve škole, jednoznačně stanovenými požadavky na chování žáků i vyučujících, případně prostřednictvím žákovské samosprávy apod. Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné výchově a výchově ke zdraví. Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem, od 3. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace na PC v průběhu řešení žákovského projektu). Podle individuálních schopností mohou někteří žáci zpracovávat na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických editorech běžně používaných v praxi.
Vzhledem k uplatnění v profesi je od 2. ročníku přípravy zvláštní pozornost věnována dosažení odpovídajících dovedností v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky, chemie a návazně také z oblasti ekonomiky a odborných předmětů.
Úkoly jsou žákům předkládány ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá počínaje 3. ročníkem. O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno zpravidla skupinou žáků (např. 5 až 15 žáků dle náročnosti a rozsahu řešení). Témata projektů jsou volena žáky a konzultována vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci skupiny a také na společné hodnocení realizovaného projektu. Stěžejní činností žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů komunikativních a řešení problémových situací, využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů z ostatních oblastí klíčových dovedností.
Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání.
Studium je organizováno jako čtyřleté denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy, tj. především vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je učební plán, který je součástí vzdělávacího programu.
Konkretizaci učebního plánu zajistí škola v souladu s požadavky Standardu středoškolského odborného vzdělávání.
Praktické vyučování lze organizovat v dílnách školy a na pracovištích firem a společností. V průběhu 3. a 4. ročníku by měl žák alespoň 10 týdnů získávat pracovní zkušenosti na reálných pracovištích firem. Cílem tohoto období je především poznání pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření pracovních zkušeností.
Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci ve vyučovacím procesu a dle možností školy. Cílem vzdělávání je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí výchovy je praktické vyučování ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách, případně podmínkách co nejvíce se jim blížících.
Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti žáků.
Pojetí výuky ve vyučovacích předmětech vychází z následujících tezí:
- předpokládá se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,
- ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je kladen na dovednosti (včetně intelektuálních dovedností), na ovlivňování žákových postojů, za tím účelem je prováděn pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,
- příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,
- ve všech předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou cíle naplňovány.
Především v odborné složce vzdělávání preferují vyučující činnostní pojetí výuky. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem a praktické vyučování, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (případně ve skupinách) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.
Jednotícím přístupem k oběma vzdělávacím složkám je cílevědomé působení všech vyučujících, směřující k tomu, aby si žáci osvojili klíčové dovednosti, zabezpečující jejich žádoucí profesní mobilitu.
Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových příkladů a případů, výchovně-vzdělávací hry, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody apod.
Od 3. ročníku se očekává, že metodický repertoár bude rozšířen o aktivní využití projektové metody. Žáci tak budou vedeni k řešení komplexních problémů i k získávání praktických zkušeností. Tematické zaměření projektů by mělo také výrazně posílit motivaci žáků, podpořit rozvoj jejich vzájemných vztahů i komunikativních dovedností, prohloubit jejich dovednosti potřebné pro řešení problémů i týmovou práci.
Výše uvedené metody a didaktické postupy přímo směřují k dosažení jednotlivých formativních cílů klíčových dovedností.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce.
Ve výchovně-vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů, zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro studijní obor.
Je třeba upravit prostory určené pro vyučování žáků a výukové podmínky tak, aby splňovaly platné předpisy bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutelné žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci poučit.
Nácvik a procvičování činností odpovídajících pracím, které jsou v souladu s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mohou žáci vykonávat při výuce pouze v rozsahu stanoveném učební osnovou. Pokud to vyžaduje charakter činností, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku provádět.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, protipožárními předpisy a s technologickými postupy.
2. Používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům.
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů.
4. Vykonávání stanoveného dozoru.
Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Při práci s dohledem osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma praktického vyučování je povinností vedoucích pracovníků příslušného školského zařízení v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce a na podmínkách pracovišť, kde žáci požadavky příslušného tematického celku plní.
Do studijního oboru strojník požární techniky budou zařazeni žáci s výborným zdravotním a fyzickým stavem. Jejich zdravotní způsobilost posoudí a potvrdí lékař.