CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU



´

Kmenový obor: 

2352H Nástrojař, nástrojařské práce

Kód a název:

23-52-H/001 Nástrojař

Vstupní předpoklady žáků:

úspěšné splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče

Délka a forma studia:

3 roky, denní studium

  

1.      Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program směřuje k přípravě flexibilního absolventa, schopného začlenit se v relativně krátké době po ukončení přípravy (resp. postupně již během ní) do občanské společnosti, v profesní sféře pak schopného výkonu několika příbuzných povolání (viz profil absolventa). Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky (popř. zákazníky), estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí výchovy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách, popř. v podmínkách obdobných.

2.      Charakteristika obsahových složek

Vzdělávací program obsahuje předměty všeobecně vzdělávací a předměty odborné, které jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů. Tyto předměty se dělí na předměty základní (a), obsahující učivo povinné pro všechny školy vyučující daný obor, a předměty výběrové (b), jejichž prostřednictvím může škola vytvářet užší profilaci oboru. V této souvislosti tj. s ohledem na zvolenou profilaci může škola upravit obsah učiva předmětů technologie a odborný výcvik 1. a 2. ročníku a zvolí obsah učiva 3. ročníku.

Výběrové předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti potřebné pro zvolenou profilaci odborné přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah jsou v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží k situaci na trhu práce a k požadavkům Úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry, popř. k dalším potřebným skutečnostem.

Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a možnostmi školy.

 

Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem a obsahuje složky:

a) všeobecné vzdělávání

Všeobecné vzdělávání se skládá z těchto oblastí:

-           jazykové vzdělávání (realizuje se v předmětu český jazyk a literatura a v cizím jazyku); výuka cizímu jazyku ve vzdělávacích programech oborech 2. vzdělávací úrovně navazuje zpravidla na vyučování cizím jazykům ve škole, kde žák plnil povinnou školní docházku. Jejím obecným cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi příslušníky různých národů,

-           společenskovědní vzdělávání (realizuje se v předmětu občanská nauka),

-           estetické vzdělávání (realizuje se zejména v literární složce předmětu český jazyk a literatura, přispívají k němu i estetická hlediska, uplatňovaná v předmětu technická dokumentace),

-           matematické vzdělávání (realizuje se v předmětu matematika),

-           přírodovědné vzdělávání (realizuje se prostřednictvím předmětu fyzika a předmětu základy ekologie a chemie)

-           ekologické vzdělávání (realizuje se především v předmětu základy ekologie a chemie, avšak k ekologické výchově přispívají i další všeobecně vzdělávací a odborné předměty),

-           oblast tělesné kultury (zahrnuje tělesnou výchovu a zdravovědu),

-           vzdělávání v informačních technologiích (realizuje se v předmětu práce s počítačem).

V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.

 

b) odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání je strukturováno do tří etap. První etapa, realizovaná v úvodu přípravy, má obecnější charakter a tvoří základ, z větší části společný všem strojírenským oborům. Jejím hlavním cílem je seznámení žáků s cíli přípravy, se základními prostředky technické komunikace, zejména však s pracovním prostředím, s obsahem a charakterem činností vykonávaných v povoláních ve strojírenství.

Druhou etapou je šířeji koncipovaná základní příprava na strojírenská povolání, jejichž obsahem jsou činnosti vyskytující se především při přesném zpracování kovových polotovarů menších průřezů a nekovových materiálů.

Ve třetí etapě, realizované převážně ve 3. ročníku, se vědomosti a dovednosti žáků dále prohlubují, lze je však také rozšiřovat určitým směrem, což představuje první fázi profesní specializace. Obsah vyučovacích předmětů technologie a odborný výcvik lze v této etapě směrovat do určité konkrétní oblasti, s ohledem na zájmy žáků, popř. potřeby zaměstnavatelů. Odborný výcvik se v tomto období (nebo alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na provozních pracovištích, kde žákovy dosavadní dovednosti jsou aplikovány na výkon specifických činností, vyskytujících se při výrobě a opravách (popř. renovacích) konkrétních druhů výrobků. Pro podporu těchto specifických vědomostí a dovedností může škola zařadit příslušný výběrový předmět, jehož učební osnovu sama navrhne.

 

c) klíčové dovednosti

Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a o dovednosti pracovat s informacemi, včetně základů práce s osobním počítačem.

Již od 1. ročníku přípravy vyučující směřují k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde je zvláštní důraz kladen na samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.

Sociální aspekty komunikativních dovedností, personální a interpersonální dovednosti a dovednosti řešit problémy a problémové situace jsou zohledněny především v předmětu občanská nauka, kde se žáci prostřednictvím metod dramatické výchovy, založených na učení prožitkem a vlastní zkušenosti při jednání v různých typech a druzích her, učí orientovat se v sobě i ve světě (poznávat druhé lidi, vstupovat do sociálních vztahů, kooperovat a komunikovat, ale i akceptovat odlišnosti a přejímat etické normy atp.). Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné a zdravotní výchově (např. při podrobném rozboru jednání jednotlivých žáků při kolektivní sportovní hře, rozborem simulovaného chování drogově závislých, atp.). Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem, od 2. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace o průběhu řešení žákovského projektu na PC). Podle individuálních schopností někteří žáci zpracovávají na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických editorech, běžně používaných v praxi.

K dovednosti vyhledávat potřebné informace, ale i informace přijímat (např. zvažovat jejich hodnověrnost a objektivitu) přispívají podle svého charakteru další vyučovací předměty.

Vzhledem k uplatnění v profesi je již v průběhu 1. ročníku a zejména od 2. ročníku přípravy věnována zvláštní pozornost dosažení výchovných a vzdělávacích cílů v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky, chemie a návazně také technického kreslení, strojírenské technologie, strojnictví, technologie a ekonomiky. Úkoly jsou žákům předkládány ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá průběžně ve 2. a 3. ročníku. O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno skupinou žáků (2 až 15 žáků dle náročnosti a rozsahu řešení). Témata projektů jsou volitelná žáky a konzultována vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci žáků v pracovní skupině a také na společné hodnocení realizovaného projektu. Přesto, že stěžejní činnosti žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů numerických aplikací, využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů všech ostatních oblastí klíčových dovedností.

Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka struktury jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání. Žákovské projekty lze vhodně využívat ve všech vyučovacích předmětech.

 

3.      Organizace výuky

Studium je organizováno jako tříleté denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy, tj. především Vyhláškou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb. o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je učební plán, který je součástí vzdělávacího programu; škola jej dále rozpracuje, popř. využije doporučeného učebního plánu. V obou případech použití schválí ředitel školy.

Odborný výcvik lze organizovat v dílnách SOU, v SPV, popř. PPV. V závěrečné fázi přípravy by měl žák alespoň 10 týdnů získávat pracovní zkušenosti na reálných pracovištích firem. Cílem tohoto období je především poznání pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření pracovních zkušeností.

 

4.      Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, učebním předpokladům žáků, konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.

Pojetí výuky ve všech vyučovacích předmětech vychází z následujících tezí:

-           předpokládá se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,

-           ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je kladen na dovednosti (včetně dovedností intelektuálních), na ovlivňování žákových postojů; za tím účelem je prováděn pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,

-           příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,

-           ve všech vyučovacích předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou naplňovány jejich cíle.

Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti.

Důraz se klade na činnostní pojetí výuky, na používání aktivizačních metod a forem. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.

Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových úkolů, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody, hry aj.

Průběžně od 2. ročníku je zavedena projektová metoda výuky, která spočívá v zadávání a řešení komplexních praktických úkolů - žákovských projektů, integrujících dílčí složky obsahu vzdělávání vzdělávacího programu.

 

5.       Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory určené k výuce musí odpovídat požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

 

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.    Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.    Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.    Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.  Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.  Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb., popř. jejích novel.

6.  Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů, nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.

 

6.        Další specifické podmínky

6.1.     Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-           poruchami funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

-            prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže,

-            prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce, s motorovou mechanizací,

-            prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.