MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 30. června 2003, čj. 21 515/03-23, s účinností od 1. září 2003 počínaje prvním ročníkem

Denní studium

Příklady výběrových předmětů: obráběcí stroje, automatizace výrobních procesů, technická měření, dějiny techniky aj.

Příklady nepovinných vyučovacích předmětů: estetická výchova, konverzace v cizím jazyce, popřípadě další živý jazyk, multikulturní soužití, cvičení z matematiky, cvičení z fyziky, sportovní hry, základy rodinné výchovy, člověk a prostředí, psychologie práce, výpočetní technika, dopravní výchova.

Poznámky:

1.     Učební plán umožňuje školám využitím výběrových předmětů dosáhnout pružnější profilaci studia podle podmínek školy, potřeb regionu a zájmu a schopností žáků. Vedení školy vypracuje závazný učební plán podle obecných pedagogických zásad, s přihlédnutím k žádoucím mezipředmětovým vazbám a s respektováním dále uvedených poznámek, nebo využije doporučený učební plán, který je uveden dále. Konkretizovaný učební plán schválí ředitel školy; po schválení se stává součástí povinné učební dokumentace školy.

2.     Celková týdenní hodinová dotace předmětů je minimálně 28 a maximálně 33 vyučovací hodiny v každém ročníku. Vyučovací předměty český jazyk a literatura, cizí jazyk, tělesná výchova a odborný výcvik musí být proporcionálně zastoupeny ve obou ročnících.

3.     Ve výuce cizího jazyka pokračuje žák zpravidla ve studiu toho cizího jazyka, kterému se učil ve škole, kde ukončil povinnou školní docházku.

4.     Všeobecně vzdělávacím předmětům se vyučuje podle platných učebních osnov pro dvouleté učební obory středních odborných učilišť.

5.     V době teoretického vyučování nesmí klesnout počet hodin tělesné výchovy pod 2 hodiny týdně. Doporučuje se zařadit 2 hodiny tělesné výchovy i do týdnů, ve kterých žáci absolvují odborný výcvik. Tyto hodiny se nezapočítávají do celkového počtu týdenních vyučovacích hodin v ročníku (lze překročit jejich maximum, uvedené v učebním plánu).

6.     Učební plán může škola v povinných vyučovacích předmětech upravit až do výše 10 % celkového týdenního počtu vyučovacích hodin v příslušném ročníku. Při této úpravě není možné zrušit žádný povinný základní vyučovací předmět ani překročit celkový týdenní počet hodin stanovený učebním plánem a poznámkou 2.

7.     V učebních osnovách může škola provést až 30 % obměnu učiva k zařazení nových poznatků vyplývajících z rozvoje vědy a techniky, aktuálních otázek přechodu k tržní ekonomice a k lepšímu přizpůsobení učiva specifickým požadavkům budoucích zaměstnavatelů. Přesuny pořadí učiva, zvláště odborného výcviku, lze provádět v souladu s pokyny uvedenými v charakteristice vzdělávacího programu.

8.     Mezipředmětové přesuny učiva a meziročníkové přesuny hodin v rámci předmětu může škola realizovat pro zlepšení mezipředmětových vztahů.

9.     Struktura a obsah předmětů technologie a odborného výcviku je uvedena pro oba ročníky. Pro případnou profilaci přípravy škola upraví cíle a obsah vzdělání pro část 2. ročníku. Pro tuto část předmětu škola doplní příslušnou část učební osnovy, a to jak pojetí, tak rozpis učiva. Výchovně-vzdělávací cíle, které si má žák osvojit, doplní také do příslušné části profilu absolventa. Po schválení ředitelem školy se tyto části stávají součástí povinné učební dokumentace školy.

10.   Výběrový předmět či výběrové předměty stanovuje ředitel školy. Může také rozhodnout o tom, že časová dotace vyhrazená pro kategorii výběrových předmětů (popř. její část) bude využita ke zvýšení počtu hodin základních předmětů. Obsah výběrových předmětů musí být v souladu s profilem absolventa, popř. se směrováním jeho přípravy. Učební osnovu výběrového předmětu zpracuje škola (může přitom využít učební osnovy z učebních dokumentů jiného oboru přípravy) a schválí ji ředitel školy; po schválení se stává součástí povinné dokumentace školy. V souladu s obsahem výběrového předmětu škola také doplní příslušnou část profilu absolventa.

11.   Zařazení a struktura nepovinných předmětů je v kompetenci ředitele školy. Učební osnovy nepovinných vyučovacích předmětů vypracuje škola (popř. převezme vhodné učební osnovy z jiných vzdělávacích programů), schválí je ředitel školy. Žák se může přihlásit nejvíce do tří nepovinných vyučovacích předmětů, jsou-li jedním z nich sportovní hry.

12.   Škola užívá kód a název oboru 23-56-H/507 Obrábění kovů; je-li příprava absolventa výrazněji profilována, může škola odděleně od tohoto názvu uvádět slovy příslušnou profilaci (např. 23-56-H/507 Obrábění kovů-soustružení).

13.   Učivo všech vyučovacích předmětů je v učebních osnovách rozvrženo do 33 týdnů. Zbývající týdny se využijí podle dále uvedené tabulky.

14.   Škola organizuje v prvním až druhém ročníku týdenní lyžařský výcvikový kurz a sportovně turistický kurz. Celková doba trvání kurzů nesmí přesáhnout dva týdny za výše uvedené období. Organizace kurzů se řídí metodickými pokyny MŠMT ČR k organizaci lyžařského výcviku žáků a sportovně turistických kurzů.

15.   Závěrečné zkoušky se připravují a organizují podle platných právních předpisů.

V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu je každý vyučující povinen:

1.     Průběžně se zabývat otázkami bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a hygieny práce.

2.     Soustavně se zaměřovat na důslednou výchovu žáků k ochraně životního prostředí.

3.     Podle obsahu vyučovacího předmětu aktualizovat učivo o nové poznatky vědy a techniky. Zvláštní důraz je třeba klást na rozvoj elektroniky, komplexní automatizace a mechanizace, zavádění nových materiálů apod., a to zejména se zřetelem na postupné zavádění výsledků vědeckotechnického rozvoje ve strojírenství.