MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 30. června 2003, čj. 21 516/03-23, s účinností od 1. září 2003 počínaje prvním ročníkem

Denní studium

Poznámky:

1.     Cílem předkládané podoby učebního plánu je umožnit školám využitím výběrových předmětů dosáhnout pružnější možnosti profilace studia podle podmínek školy, potřeb regionu a zájmu a schopností žáků. Vedení školy rozpracuje podle obecných pedagogických zásad, s přihlédnutím k žádoucím mezipředmětovým vazbám a s respektováním dále uvedených poznámek závazný učební plán do učebního plánu školy a tím určí zařazení předmětů v jednotlivých ročnících, nebo využije doporučeného učebního plánu, který je uveden dále. Rozpracovaný učební plán, popř. využití doporučeného učebního plánu schválí ředitel školy; po schválení se stává součástí povinné učební dokumentace školy.

2.     Nejvyšší počet týdenních vyučovacích hodin v každém ročníku činí 33 hodiny; vyučovací předměty český jazyk a literatura, cizí jazyk a tělesná výchova musejí být proporcionálně zastoupeny ve všech ročnících.

3.     Ve výuce cizího jazyka pokračuje žák zpravidla ve studiu toho cizího jazyka, kterému se učil v základní škole.

4.     Všeobecně vzdělávacím předmětům se vyučuje podle platných učebních osnov pro tříleté učební obory středních odborných učilišť. V době teoretického vyučování nesmí klesnout počet hodin tělesné výchovy pod 2 hodiny týdně. Doporučuje se zařadit 2 hodiny tělesné výchovy i do týdnů, ve kterých žáci absolvují odborný výcvik. Tyto hodiny se nezapočítávají do celkového počtu týdenních vyučovacích hodin v ročníku (lze překročit jejich maximum, uvedené v učebním plánu).

5.     Výuka předmětů základy ekologie a chemie se realizuje podle platných učebních osnov. Je možné tyto předměty spojit do integrovaného předmětu základy ekologie a chemie, škola si stávající učební osnovy jednotlivých předmětů vhodně upraví. Hodinová dotace se nemění.

6.     Učební plán může škola v povinných vyučovacích předmětech upravit až do výše 10 % celkového týdenního počtu vyučovacích hodin v příslušném ročníku. Při této úpravě není možné zrušit žádný povinný základní vyučovací předmět ani překročit celkový týdenní počet hodin stanovený učebním plánem a poznámkou 2.

7.     V učebních osnovách může škola provést až 30 % obměnu učiva k zařazení nových poznatků vyplývajících z rozvoje vědy a techniky, aktuálních otázek přechodu k tržní ekonomice a k lepšímu přizpůsobení učiva specifickým požadavkům budoucích zaměstnavatelů. Přesuny pořadí učiva, zvláště odborného výcviku, lze provádět v souladu s pokyny uvedenými v charakteristice vzdělávacího programu.

8.     Výběrový předmět či výběrové předměty stanovuje ředitel školy. Může také rozhodnout o tom, že časová dotace vyhrazená pro kategorii výběrových předmětů (popř. její část) bude využita ke zvýšení počtu hodin základních předmětů. Obsah výběrových předmětů musí být v souladu s profilem absolventa, popř. se směrováním jeho přípravy. Učební osnovu výběrového předmětu zpracuje škola (může popř. využít učební osnovy z učebních dokumentů jiného oboru přípravy, nebo využít učební osnovy obsažené v souboru „Učební osnovy výběrových a volitelných vyučovacích předmětů pro střední odborné školy a střední odborná učiliště“ vydaném NÚOV Praha.) a schválí ji ředitel školy; po schválení se stává součástí povinné dokumentace školy. V souladu s obsahem výběrového předmětu škola také doplní profil absolventa a tabulku Přehled začlenění klíčových dovedností. Příklady výběrových předmětů: tvářecí stroje, strojírenská měření, automatizace výrobních procesů, dějiny techniky, zdravotní výchova aj.

9.     Zařazení a struktura nepovinných předmětů je v kompetenci ředitele školy. Učební osnovy nepovinných vyučovacích předmětů vypracuje škola (popř. převezme vhodné učební osnovy z jiných vzdělávacích programů), schválí je ředitel školy. Kromě dále uvedených lze nabídnout i jiné vhodné předměty. Žák se může přihlásit nejvíce do tří nepovinných vyučovacích předmětů, jsou-li jedním z nich sportovní hry. Příklady nepovinných předmětů: estetická výchova, konverzace v cizím jazyku, další živý jazyk, multikulturní soužití, cvičení z matematiky, cvičení z fyziky, sportovní hry, základy rodinné výchovy, člověk a prostředí, psychologie práce, výpočetní technika, technika administrativy, dopravní výchova, technická měření aj.

10.   Učivo všech vyučovacích předmětů je v učebních osnovách rozvrženo do 33 týdnů. Zbývající týdny se využijí podle dále uvedené tabulky.

11.   Škola organizuje v prvním až třetím ročníku týdenní lyžařský výcvikový kurz a sportovně turistický kurz. Celková doba trvání kurzů nesmí přesáhnout dva týdny za výše uvedené období. Organizace kurzů se řídí metodickými pokyny MŠMT ČR k organizaci lyžařského výcviku žáků a sportovně turistických kurzů.

12.   Závěrečné zkoušky se připravují a organizují podle platných právních předpisů.

V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu je vyučující povinen:

1.       Průběžně se zabývat otázkami bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a hygieny práce.

2.       Soustavně se zaměřovat na důslednou výchovu žáků k ochraně životního prostředí.

3.       Podle obsahu vyučovacího předmětu aktualizovat učivo o nové poznatky vědy a techniky. Zvláštní důraz je třeba klást na rozvoj elektroniky, výpočetní techniky, komplexní automatizace a mechanizace, zavádění nových materiálů a technologií apod.