´
Kmenový
obor: |
|
2361H
Lakýrník, lakýrnické práce |
Kód a název: |
23-61-H/001
Lakýrník |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
splnění
povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost
uchazeče |
|
Délka a forma studia |
3 roky, denní studium |
1.
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Vzdělávací program směřuje k přípravě flexibilního absolventa,
schopného začlenit se
v relativně krátké době po ukončení přípravy (resp. postupně již během ní) do občanské společnosti, v
profesní sféře pak schopného výkonu několika příbuzných povolání (viz profil absolventa). Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní
schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky
a zákazníky, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou
součástí výchovy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci
s podnikatelskou sférou v reálných podmínkách, popř. v podmínkách jim se
co nejvíce blížících.
2. Charakteristika obsahových složek
Vzdělávací
program obsahuje předměty všeobecně vzdělávací a odborné, které jsou zařazeny
do skupiny povinných předmětů. Tyto předměty se dělí na předměty
základní (a), obsahující učivo povinné pro všechny školy a obor, a na předměty
výběrové (b), jejichž prostřednictvím může škola vytvářet užší
profilaci oboru. V této souvislosti, tj. s ohledem na zvolenou profilaci, upraví
škola rozsah učiva předmětů technologie a odborný výcvik 2. ročníku
a zvolí obsah učiva 3. ročníku.
Výběrové
předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti potřebné
pro zvolenou profilaci odborné přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního
plánu a jejich obsah jsou v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru
přihlíží k situaci na trhu práce a k požadavkům úřadů práce,
podnikatelské a výrobní sféry, popř. k dalším potřebným skutečnostem.
Nepovinné
předměty
zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a možnostmi školy. Nabídka může
být rozšířena o další neuvedené předměty.
Struktura
vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.
a) všeobecné vzdělávání
Všeobecné vzdělávání se skládá z těchto oblastí:
- jazykové vzdělávání (realizuje se v předmětu český jazyk a literatura i v cizích jazycích), výuka cizím jazykům v oborech 2. vzdělávací úrovně navazuje zpravidla na vyučování cizím jazykům na škole, kde žák plnil povinnou školní docházku, jejím obecným cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi příslušníky různých národů,
-
společenskovědní vzdělávání (realizuje
se v předmětu občanská nauka),
-
estetické vzdělávání (realizuje
se zejména v literární složce předmětu český jazyk a literatura),
-
matematické vzdělávání (realizuje
se v předmětu matematika),
-
přírodovědné vzdělávání (realizuje
se prostřednictvím předmětu fyzika, základy ekologie a chemie),
-
ekologické vzdělávání (realizuje
se především v předmětu základy ekologie a chemie, avšak k ekologické výchově
přispívají i další všeobecné a odborné předměty),
-
oblast tělesné kultury (zahrnuje
tělesnou výchovu a výchovu ke zdraví),
-
vzdělání v informační technologii (realizuje
se v předmětu práce s počítačem).
V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.
b) odborné vzdělávání
Odborné vzdělávání je strukturováno do tří etap. První etapa, realizovaná v úvodu přípravy, má obecnější charakter a tvoří základ, jehož obsahem jsou činnosti vyskytující se při opracování kovových polotovarů menších průřezů, technických nekovových materiálů, materiálů ze dřeva, seznámení s vlastnostmi stavebních materiálů a se základními prostředky technické komunikace.
Druhou etapou je šířeji koncipovaná základní příprava na povolání, žáci se seznamují s materiály používanými pro ochranu povrchů, manipulaci s těmito materiály, jejich aplikací a se základními činnostmi písmomalířství.
Ve třetí etapě, realizované převážně ve 3. ročníku, se vědomosti a dovednosti žáků dále prohlubují, lze je však také rozšiřovat určitým směrem, což představuje první fázi profesní specializace. Obsah vyučovacích předmětů technologie a odborný výcvik lze v této etapě směrovat do určité konkrétní oblasti, s ohledem na zájmy žáků, jejich rodičů, potřeby zaměstnavatelů, úřadu práce apod. Odborný výcvik se v tomto období (nebo alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na reálných pracovištích, kde žákovy dosavadní dovednosti jsou aplikovány na výkon specifických činností, vyskytujících se při aplikaci, údržbě, ošetřování, opravách povrchů a seřízení ručního a mechanizovaného nářadí a mechanizačních prostředků používaných v oboru. Pro podporu těchto specifických dovedností může škola zařadit příslušný výběrový předmět, jehož učební osnovu sama navrhne. Popřípadě může použít učební osnovy takto zaměřených předmětů, jestliže jsou součástí tohoto souboru.
c) klíčové dovednosti
Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s osobním počítačem.
Již od 1. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá v českém jazyce a literatuře, kde je kladen důraz na samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka a i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.
Sociální aspekty
komunikativních dovedností, personální a interpersonální dovednosti a dovednosti
řešit problémy a problémové situace jsou zohledněny v předmětu občanská
nauka, kde se žáci prostřednictvím metod dramatické výchovy, založených
na učení prožitkem a vlastní zkušeností v jednání, zejména různých
typů a druhů her, učí orientovat se v sobě i ve světě (poznávat
druhé lidi, vstupovat do sociálních vztahů, kooperovat a komunikovat,
ale i akceptovat odlišnosti a přejímat etické normy atp.). Obdobně
probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné výchově a výchově ke
zdraví (např. při podrobném rozboru
jednání jednotlivých žáků při kolektivní sportovní hře, rozborem chování
drogově závislých). Dovednosti pracovat
s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou
realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem, od
2. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace na PC o průběhu řešení
žákovského projektu). Podle individuálních schopností někteří žáci
mohou zpracovávat na PC část technické dokumentace také v jednodušších
grafických editorech, běžně používaných v praxi.
K dovednosti vyhledávat potřebné informace, ale i informace přijímat (např. zvažovat jejich hodnověrnost a objektivitu), přispívají podle svého charakteru další vyučovací předměty.
Numerické dovednosti jsou procvičovány především v předmětech matematika, fyzika, chemie a návazně také technická dokumentace, strojírenská technologie, strojnictví, technologie a ekonomika, ale i v jiných předmětech.
V průběhu 1. ročníku a zejména od 2. ročníku přípravy
jsou klíčové dovednosti realizovány průběžně při řešení komplexně
koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace.
Úkoly mohou být žákům předkládány ve formě žákovských projektů,
které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a
mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a
řešení probíhá průběžně ve 2. ročníku.
O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské
projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno skupinou
žáků (2 až 15 žáků dle náročnosti
a rozsahu řešení). Témata projektů jsou volitelná žáky a konzultována
vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci skupiny a
také na společné hodnocení realizovaného projektu. Přesto, že stěžejní
činnosti žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů
numerických aplikací, využitím projektové metody ve výuce dochází také
k realizaci cílů
z ostatních oblastí klíčových dovedností.
Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání. Žákovské projekty lze vhodně využívat ve všech vyučovacích předmětech.
3. Organizace výuky
Studium je organizováno jako tříleté denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je učební plán, který je součástí vzdělávacího programu.
Odborný výcvik lze organizovat v dílnách SOU, v SPV, popř.
PPV. Doporučuje se, aby
v průběhu 2. a/nebo 3. ročníku žák alespoň 10 týdnů získával pracovní
zkušenosti na reálných pracovištích firem. Cílem tohoto období je především
poznání pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků
na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření
pracovních zkušeností.
4. Metodické přístupy
Metody a formy
vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, učebním
předpokladům žáků a konkrétní situaci ve vyučovacím procesu. Při
hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti.
Pojetí
výuky ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech vychází z následujících
tezí:
-
předpokládá se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,
- ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je kladen na dovednosti (včetně intelektuálních dovedností), na ovlivňování žákových postojů, za tím účelem je prováděn pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,
- příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,
- ve všech předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou cíle naplňovány.
Vyučující využívá poznatků získaných v jednotlivých předmětech a upozorňuje na možnosti jejich vzájemného použití.
Důraz se klade na činnostní pojetí výuky, na používání
aktivizačních metod a forem. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích
předmětech práce s počítačem a odborný výcvik, vyučující jej však
uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických odborných
předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř.
v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému
výkonu příslušného povolání, tedy
i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně
vyskytují.
Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových úkolů, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody, hry aj.
Průběžně ve 2. ročníku je zavedena projektová metoda výuky, která spočívá v zadávání a řešení komplexních praktických úkolů - žákovských projektů, integrujících dílčí složky obsahu vzdělávání vzdělávacího programu.
5.
Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce
a požární ochranu
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy – zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., a nařízením vlády č. 178/2001 Sb. Je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Pokud to vyžaduje charakter činností, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku žáků provádět.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:
- důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s protipožárními předpisy a technologickými postupy,
- používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům,
- používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů,
- vykonávání stanoveného dozoru.
Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá
na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní
místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě
porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení
zdraví.
Při práci s dohledem osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště
před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne,
pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci požadavky příslušného tematického celku plní.
6.
Další specifické podmínky
6.1. Zdravotní požadavky
na uchazeče
Při výběru do oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči, kteří mají zejména tato onemocnění:
- nemoci pohybového a nosného ústrojí znemožňující práci ve vynucené poloze a velkou zátěž (prognosticky závažná postižení páteře),
-
poruchy funkce horních končetin (poruchy
hrubé i jemné motoriky),
-
prognosticky chronická a alergická onemocnění kůže, spojivek,
-
prognosticky závažná chronická onemocnění dýchacích cest a plic včetně
onemocnění alergických,
-
prognosticky závažná onemocnění srdce a oběhové soustavy vylučující
středně velkou zátěž,
-
epilepsii, epileptické syndromy a kolapsové stavy (při
práci ve výškách),
-
poruchy zraku (centrální ostrost
obou očí horší 5/15 aj.č. 5 s event. korekcí + 6D, barvocit).
Zdravotní
posouzení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného zaměření.
K posouzení
zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.