CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Kmenový obor: | 2362H Optik |
Kód a název : |
23-62-H/001 Optik |
Vstupní předpoklady žáků : |
splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče |
Délka a forma studia |
3 roky, denní studium |
l. Pojetí
a cíle vzdělávacího programu
Vzdělávací program směřuje k
přípravě flexibilního absolventa, schopného začlenit se v relativně
krátké době po ukončení přípravy (resp. postupně již během ní) do občanské
společnosti, v profesní sféře pak schopného výkonu několika příbuzných
povolání (viz profil absolventa). Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní
schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky
a zákazníky, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou
součástí výchovy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci s podnikatelskou
sférou v provozních podmínkách, popř. v podmínkách jim se co nejvíce blížících.
2. Charakteristika
obsahových složek
Vzdělávací program obsahuje předměty
všeobecně vzdělávací a odborné, které jsou zařazeny do skupiny povinných
předmětů. Tyto předměty se dělí na předměty základní (a), obsahující
učivo povinné pro všechny školy a obory, a na předměty výběrové (b),
jejichž prostřednictvím může škola vytvářet užší profilaci oboru. V této
souvislosti tj. s ohledem na zvolenou profilaci upraví škola rozsah učiva předmětů
technologie a odborný výcvik 1. a 2. ročníku a zvolí obsah učiva 3. ročníku.
Výběrové předměty obsahují
učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti potřebné pro zvolenou
profilaci odborné přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu
a jejich obsah jsou v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží
k situaci na trhu práce a k požadavkům Úřadu práce, podnikatelské a výrobní
sféry, popř. k dalším potřebným skutečnostem.
Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy
žáků a možnostmi školy. Nabídka může být rozšířena o další
neuvedené předměty.
Struktura vzdělávacího
programu je vyjádřena učebním plánem.
a)
všeobecné vzdělávání
Všeobecné vzdělávání se skládá z těchto oblastí:
-
jazykové
vzdělávání (realizuje se v předmětu český jazyk a literatura i v cizích
jazycích) výuka cizím jazykům v oborech 2. vzdělávací úrovně navazuje
zpravidla na vyučování cizím jazykům na škole, kde žák plnil povinnou školní
docházku, jejím obecným cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí
zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi příslušníky různých národů,
-
společenskovědní
vzdělávání (realizuje se v předmětu občanská nauka),
-
estetické
vzdělávání (realizuje se zejména v literární složce předmětu český
jazyk a literatura, prolíná však celou výukou),
-
matematické
vzdělávání (realizuje se v předmětu matematika),
-
přírodovědné
vzdělávání (realizuje se prostřednictvím předmětu fyzika a předmětu
chemie a ekologie),
-
ekologické
vzdělání (realizuje se v předmětu především ekologie, avšak k ekologické
výchově přispívají i další všeobecné a odborné předměty),
-
oblast
tělesné kultury (zahrnuje tělesnou výchovu a zdravovědu),
-
vzdělání
v informační technologii (realizuje se v předmětu práce s počítačem).
V učebních osnovách jednotlivých
všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické
cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.
b)
odborné vzdělávání
Odborné vzdělávání je
strukturováno do tří etap. První etapa, realizovaná v úvodu přípravy, má
obecnější charakter a tvoří základ, z větší části společný všem
strojírenským oborům. Jejím hlavním cílem je seznámení žáků s cíli přípravy,
se základními prostředky technické komunikace, zejména však s pracovním
prostředím, s obsahem a charakterem činností vykonávaných v povoláních
ve strojírenství.
Druhou etapou je šířeji
koncipovaná základní příprava na povolání optik, jejichž obsahem jsou činnosti
vyskytující se především při zpracování skleněných polotovarů a montáže
optických součástí.
Ve třetí etapě, realizované převážně
ve 3. ročníku, se vědomosti a dovednosti žáků dále prohlubují, lze je však
také rozšiřovat určitým směrem, což představuje první fázi profesní
specializace. Obsah vyučovacích předmětů technologie a odborný výcvik lze
v této etapě směrovat do určité konkrétní oblasti, s ohledem na zájmy žáků,
popř. potřeby zaměstnavatelů. Odborný výcvik se v tomto období (nebo
alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na provozních pracovištích,
kde žákovy dosavadní dovednosti jsou aplikovány na výkon specifických činností,
vyskytujících se při výrobě a renovacích konkrétních druhů výrobků.
Pro podporu těchto specifických dovedností může škola zařadit příslušný
výběrový předmět, jehož učební osnovu sama navrhne. Popřípadě může
použít učební osnovy takto zaměřených předmětů, které jsou součástí
tohoto souboru.
c)
klíčové dovednosti
Vzdělávací program vede žáky
k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou
zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí
obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických
dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní,
personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a
problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně
základů práce s osobním počítačem.
Již od 1. ročníku přípravy
se směřuje k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech
vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá
především v českém jazyce a literatuře, kde je zvláštní důraz kladen
na samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce
cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto
dovednosti záměrně pěstuji a zdokonalují.
Sociální aspekty komunikativních
dovedností, personální a interpersonální dovednosti a dovednosti řešit
problémy a problémové situace jsou zohledněny především v předmětu občanská
nauka, kde se žáci prostřednictvím metod dramatické výchovy, založených
na učení prožitkem a vlastní zkušeností v jednání, zejména různých
typů a druhů her, učí orientovat se v sobě i ve světě (poznávat druhé
lidi, vstupovat do sociálních vztahů, kooperovat a komunikovat, ale i
akceptovat odlišnosti a přejímat etické normy atp.). Obdobně probíhá
realizace těchto dovedností i v tělesné a zdravotní výchově (např. při
podrobném rozboru jednání jednotlivých žáků při kolektivní sportovní hře,
simulována rozborem chování drogově závislých atp.). Dovednosti pracovat s
informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem
jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem,
od 2. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např.
formou zpracování písemné dokumentace na PC o průběhu řešení žákovského
projektu). Podle individuálních schopností mohou někteří žáci zpracovávat
na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických
editorech, běžně používaných.
K dovednosti vyhledávat potřebné
informace, ale i informaci přijímat (např. zvažovat jejich hodnověrnost a
objektivitu) přispívají podle svého charakteru další vyučovací předměty.
Vzhledem k uplatnění v profesi
je v průběhu 1. ročníku a zejména od 2. ročníku přípravy věnována zvláštní
pozornost dosažení výchovných a vzdělávacích cílů v oblasti numerických
aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení
komplexně koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní
situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z
oblasti matematiky, fyziky, chemie a návazně také technického kreslení,
strojírenské technologie, strojnictví, technologie a ekonomiky. Úkoly jsou
žákům předkládány ve formě žákovských projektů, které obsahově
navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupné
komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá
průběžně ve 2. ročníku. O přesnějším časovém vymezení rozhodují
vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma každého žákovského
projektu je řešeno skupinou žáků (2 až 15 žáků dle náročnosti a
rozsahu řešení). Témata projektů jsou volitelná žáky a konzultována vyučujícími,
důraz je kladen na převážně samostatnou práci skupiny a také na společné
hodnocení realizovaného projektu. Přesto, že stěžejní činnosti žáků při
řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů numerických aplikací,
využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů z
ostatních oblastí klíčových dovedností.
Součástí tohoto souboru učebních
dokumentů je i ukázka jednoho ze žákovských projektů, která představuje
možnou formu jejich zadávání. Žákovské projekty lze vhodně využívat ve
všech vyučovacích předmětech.
3. Organizace
výuky
Studium je organizováno jako tříleté
denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy, tj. především
Vyhláškou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy české republiky
č. 354/1991 Sb. o středních školách, ve znění pozdějších předpisů.
Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je učební plán, který je
součástí vzdělávacího programu.
Odborný výcvik lze organizovat
v dílnách SOU, v SPV, popř. PPV. V průběhu 2. a/nebo 3. ročníku by měl
žák alespoň 10 týdnů získávat pracovní zkušenosti na reálných pracovištích
firem. Cílem tohoto období je především poznání pracovního prostředí,
organizace práce, pracovního tempa, nároků na pracovníky, ale i kontakt se
zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření pracovních zkušeností.
4. Metodické
přístupy
Metody a formy vzdělávání volí
vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, učebním předpokladům žáků
a konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.
Pojetí výuky ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech
vychází z následujících tezí:
-
předpokládá
se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,
-
ve
výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je
kladen na dovednosti (včetně intelektuálních dovedností), na ovlivňování
žákových postojů, za tím účelem je prováděn pečlivý výběr potřebných
vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění
postojů nemožné,
-
příklady
pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních
zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,
-
ve
všech předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se
rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou cíle naplňovány.
Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti
a dovednosti.
Důraz se klade na činnostní
pojetí výuky, na používání aktivizačních metod a forem. Toto pojetí
naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem a
odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře
i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním úloh,
které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci
připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení
problémových situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.
Za účelem realizace výchovných
a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku
aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody,
metody řešení problémových úkolů, metody řešení mezních a konfliktních
situací, inscenační metody hry aj..
Průběžně ve 2. ročníku je
zavedena projektová metoda výuky, která spočívá v zadávání a řešení
komplexních praktických úkolů - žákovských projektů, integrujících dílčí
složky obsahu vzdělávání vzdělávacího programu.
5.
Požadavky na bezpečnost a ochranu
zdraví při práci, hygieny práce a požární ochranu
Neoddělitelnou součástí
teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce.
Ve výchově vzdělávacím
procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z
platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení,
vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu,
tj. specifickému pro učební obor.
V prostorách určených pro vyučováni
žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění
bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci.
Nácvik a procvičování činností,
odpovídajících pracím zakázaným mladistvým příslušným resortním
seznamem, mohou žáci vykonávat při výuce pouze v rozsahu stanoveném učební
osnovou. Pokud to vyžaduje charakter činností, stanoví učební osnova z
hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky,
za kterých je možné výuku žáků provádět.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci se rozumí:
1
Důkladné
seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s protipožárními
předpisy a technologickými postupy.
2
Používání
technického vybaveni, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům.
3
Používání
osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů.
4
Vykonávání
stanoveného dozoru.
Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce
pod dozorem
vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na
dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa
zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušeni
bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů, nebo ohrožení zdraví.
Při
práci s dohledem osoba
pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna
pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
.
Stanovení příslušného stupně
dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností
vedoucích pracovníků příslušné školy v závislosti na charakteru tématu,
příslušných předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny
práce a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci požadavky příslušného
tematického celku plní.
6.
Další specifické podmínky
6.1 Zdravotní požadavky na uchazeče
Při výběru do oboru z hlediska
zdravotního stavu je na závadu postižení horních končetin omezujících
zručnost a také zvýšená potivost rukou. Vadí nemoci nervové, provázené
poruchami pohybových funkcí a koordinací horních končetin. Na závadu jsou
také poruchy barvocitu a astigmatismu. Požaduje se centrální zraková
ostrost alespoň jednoho oka 5/5 a Jč. 1 s případnou sférickou
korekcí do –6 D nebo +4 D. Pro přijetí do oboru rovněž vadí onemocnění
kůže, vleklé dermatózy postihující převážně ruce a obličej s častými
recidivami, ekzémy i v klidovém stádiu a v lokalizaci v kolenních a loketních
ohbích.
Učební obor je vhodný i pro
mladistvé se změněnou pracovní schopností (postižení páteře, dolních
končetin, chronická a alergická onemocnění dýchacích cest a u zaměření
mechanik optických přístrojů i poruchy sluchu).
Do učebního oboru optik mohou být
přijati pouze mladiství, jejichž zdravotní stav posoudil a písemně
potvrdil lékař. V případě ZPS v souladu se stanovisky oddělení lékařské
posudkové služby OSSZ příslušné oblasti.