CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Kmenový obor: |
2363 |
Kód a název : |
23-63-H/001 Hodinář |
Vstupní předpoklady žáků : |
splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče |
Délka a forma studia |
3 roky, denní studium |
1.
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Vzdělávací program směřuje k přípravě flexibilního absolventa, schopného začlenit se v relativně krátké době po ukončení přípravy (resp. postupně již během ní) do občanské společnosti, v profesní sféře pak schopného výkonu několika příbuzných povolání (viz profil absolventa). Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky a případnými zákazníky, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí výchovy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách, popř. v podmínkách jim se co nejvíce blížících.
2.
Charakteristika obsahových složek
Vzdělávací
program obsahuje předměty všeobecně vzdělávací a odborné, které jsou zařazeny
do skupiny povinných předmětů. Tyto předměty se dělí na předměty
základní (a), obsahující učivo povinné pro všechny školy a obor, a na předměty
výběrové (b), jejichž prostřednictvím může škola vytvářet profilaci
oboru. V této souvislosti, tj. s ohledem na zvolenou profilaci, škola upraví
rozsah a obsah učiva předmětů technologie a odborného výcviku v části 2.
a ve 3. ročníku.
Výběrové
předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti potřebné
pro zvolenou profilaci odborné přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního
plánu a jejich obsah jsou v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru
přihlíží k situaci na trhu práce, k požadavkům Úřadů práce,
podnikatelské a výrobní sféry, popř. k dalším potřebným skutečnostem.
Nepovinné
předměty
zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a možnostmi školy. Nabídka může
být rozšířena o další neuvedené předměty.
Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.
a) všeobecné vzdělávání
Všeobecné
vzdělávání se skládá z těchto oblastí:
- jazykové vzdělávání (realizuje se v předmětu český jazyk a literatura i v cizích jazycích), výuka cizím jazykům v oborech 2. vzdělávací úrovně navazuje zpravidla na vyučování cizím jazykům na škole, kde žák plnil povinnou školní docházku, jejím obecným cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi příslušníky různých národů,
-
společenskovědní vzdělávání (realizuje
se v předmětu občanská nauka),
-
estetické vzdělávání (realizuje
se zejména v literární složce předmětu
český jazyk a literatura,
prolíná však celou výukou),
-
matematické vzdělávání (realizuje
se v předmětu matematika),
-
přírodovědné vzdělávání (realizuje
se prostřednictvím předmětu fyzika, elektrotechnika, základy ekologie a
chemie),
-
ekologické vzdělání (realizuje
se především v předmětu ekologie, avšak k ekologické výchově přispívají
i další všeobecné a odborné předměty),
-
oblast tělesné kultury (zahrnuje
tělesnou výchovu a výchovu ke zdraví),
-
vzdělání v informační technologii (realizuje
se v předmětu práce s počítačem).
V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.
b)
odborné vzdělávání
Odborné vzdělávání je strukturováno do tří etap. První etapa, realizovaná v úvodu přípravy, má obecnější charakter a tvoří základ, z větší části společný všem strojírenským oborům. Jejím hlavním cílem je seznámení žáků s cíli přípravy, se základními prostředky technické komunikace, zejména však s pracovním prostředím, s obsahem a charakterem činností vykonávaných v povoláních ve strojírenství.
Druhou etapou je šířeji koncipovaná základní příprava na strojírenská povolání, jejichž obsahem jsou činnosti vyskytující se při zpracování kovových polotovarů menších průřezů, technických nekovových materiálů a činnosti spojené s udržováním, opravami a seřizováním strojírenských výrobků a zařízení.
Ve
třetí etapě, realizované převážně ve 3. ročníku, se vědomosti a
dovednosti žáků dále prohlubují, lze je však také rozšiřovat určitým
směrem, což představuje první fázi profesní specializace. Obsah vyučovacích
předmětů technologie a odborný výcvik lze v této etapě směrovat do určité
konkrétní oblasti, s ohledem na zájmy žáků, jejich rodičů potřeby zaměstnavatelů
apod. Odborný výcvik se v tomto období (nebo
alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na provozních pracovištích,
kde žákovy dosavadní dovednosti jsou aplikovány na výkon specifických činností,
vyskytujících se při výrobě, údržbě, ošetřování, a opravách ručního
a mechanizovaného nářadí a časoměrných zařízení. Pro podporu těchto
specifických dovedností může škola zařadit příslušný výběrový předmět,
jehož učební osnovu sama navrhne. Popřípadě může použít učební
osnovy takto zaměřených předmětů, jestliže jsou součástí tohoto
souboru.
c)
klíčové dovednosti
Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s osobním počítačem.
Již od 1. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde je zvláštní důraz kladen na samostatné ústní a písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.
Sociální aspekty komunikativních dovedností, personální a interpersonální dovednosti a dovednosti řešit problémy a problémové situace jsou zohledněny v předmětu občanské nauky kde se žáci prostřednictvím metod dramatické výchovy, založených na učení prožitkem a vlastní zkušeností v jednání, zejména různých typů a druhů her, učí orientovat se v sobě i ve světě (poznávat druhé lidi, vstupovat do sociálních vztahů, kooperovat a komunikovat, ale i akceptovat odlišnosti a přejímat etické normy atp.). Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné výchově a výchově ke zdraví (např. při podrobném rozboru jednání jednotlivých žáků při kolektivní sportovní hře, simulována rozborem chování drogově závislých). Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem, od 2. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace na PC o průběhu řešení žákovského projektu). Podle individuálních schopností mohou někteří žáci zpracovávat na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických editorech, běžně používaných v praxi.
K dovednosti vyhledávat potřebné informace, ale i informaci přijímat (např. zvažovat jejich hodnověrnost a objektivitu) a uchovávat, přispívají podle svého charakteru další vyučovací předměty.
Vzhledem
k uplatnění v profesi je v průběhu 1. ročníku a zejména od 2. ročníku přípravy
věnována zvláštní pozornost dosažení výchovných a vzdělávacích cílů
v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických
dovedností jsou realizovány průběžně při řešení komplexně
koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V úkolech
jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky,
fyziky, elektrotechniky, chemie a návazně také technické dokumentace, strojírenské
technologie, strojnictví, technologie a ekonomiky. Úkoly jsou žákům předkládány
ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané
v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější
charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá průběžně ve 2. ročníku.
O přesnějším časovém a obsahovém vymezení rozhodují vyučující, kteří
žákovské projekty zadávají. Téma každého projektu je řešeno skupinou
žáků (2 až 15 žáků dle náročnosti
a rozsahu řešení), je volitelné žáky a konzultováno s vyučujícími,
důraz je kladen na převážně samostatnou práci skupiny a také na společné
hodnocení realizovaného projektu. Přesto, že stěžejní činnosti žáků při
řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů numerických aplikací,
využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů
z ostatních oblastí klíčových dovedností.
Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání. Žákovské projekty lze vhodně využívat ve všech vyučovacích předmětech.
3.
Organizace výuky
Studium je organizováno jako tříleté denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je učební plán, který je součástí vzdělávacího programu.
Odborný výcvik lze organizovat v dílnách SOU, v SPV, popř. PPV. V průběhu 2. a/nebo 3. ročníku by měl žák alespoň 10 týdnů získávat pracovní zkušenosti na reálných pracovištích firem. Cílem tohoto období je především poznání pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření pracovních zkušeností.
4.
Metodické přístupy
Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, učebním předpokladům žáků a konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.
Pojetí
výuky ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech vychází z následujících
tezí:
-
předpokládá se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,
- ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je kladen na dovednosti (včetně intelektuálních dovedností), na ovlivňování žákových postojů, za tím účelem je prováděn pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,
- příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,
- ve všech předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou cíle naplňovány.
Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a
dovednosti.
Vyučující využívá poznatků získaných v jednotlivých předmětech a upozorňuje na možnosti jejich vzájemného použití.
Důraz se klade na činnostní pojetí výuky, na používání aktivizačních metod a forem. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.
Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových úkolů, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody, hry aj.
Průběžně ve 2. ročníku je zavedena projektová metoda výuky, která spočívá v zadávání a řešení praktických úkolů – řešení komplexně zadaných praktických úkolů se realizuje formou žákovských projektů, integrující dílčí složky obsahu vzdělávání vzdělávacího programu.
5.
Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygieny práce
a požární ochranu
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce.
Ve výchovně-vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební obor.
V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Nácvik
a procvičování činností, odpovídajících pracím zakázaným mladistvým
příslušným resortním seznamem, mohou žáci vykonávat při výuce pouze v
rozsahu stanoveném učební osnovou. Pokud to vyžaduje charakter činností,
stanoví učební osnova
z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky,
za kterých je možné výuku žáků provádět.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:
-
důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci,
s protipožárními předpisy a technologickými postupy.
- používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům.
- používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů.
- vykonávání stanoveného dozoru.
Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá
na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní
místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě
porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů, nebo ohrožení
zdraví.
Při práci s dohledem osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště
před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne,
pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci požadavky příslušného tematického celku plní.
6.1
Zdravotní požadavky na uchazeče
Při
výběru do oboru z hlediska zdravotního stavu uchazeče vadí funkční poškození
horních končetin, zejména rukou, vedoucí k poruchám jemné motoriky a
koordinace a také potivost rukou. Vadí poruchy psychické a nedostatek
schopnosti delšího soustředění. Na závadu jsou poruchy sluchu, není-li
ostrost sluchová alespoň na jednom uchu 3m pro šepot a poruchy zraku,
není-li ostrost zraková alespoň jednoho oka 5/5 a J.č. 1 s případnou
korekcí brýlemi, bez astigmatické složky vyšší než 0,5 CD.
Učební obor
je vhodný i pro mladistvé se změněnou pracovní schopností (onemocnění kůže,
dýchacích cest, dolních končetin, páteře, zažívacího systému,
uropoetického systému, záchvatovými stavy). Jde o práci převážně v sedě,
s malými nároky na fyzickou zdatnost.
Do
učebního oboru mohou být přijati pouze mladiství, jejichž zdravotní způsobilost
posoudil a písemně potvrdil lékař. V případě ZPS v souladu se stanovisky oddělení lékařské
posudkové služby OSSZ příslušné oblasti.