CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
23-65-H Strojník, práce při obsluze strojů |
|
Učební obor: |
23-65-H/020 Strojník |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče |
|
Délka a forma studia: |
3 roky, denní studium |
Vzdělávací program směřuje k přípravě flexibilního absolventa, schopného začlenit se v relativně krátké době po ukončení přípravy (resp. postupně již během ní) do občanské společnosti, v profesní sféře pak schopného výkonu několika příbuzných povolání (viz profil absolventa). Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky a případnými zákazníky, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí výchovy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách, popř. v podmínkách jim se co nejvíce blížících.
Vzdělávací program obsahuje předměty všeobecně vzdělávací a odborné, které jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů. Tyto předměty se dělí na předměty základní (a), obsahující učivo povinné pro všechny školy a obor, a na předměty výběrové (b), jejichž prostřednictvím může škola vytvářet profilaci oboru. V této souvislosti tj. s ohledem na zvolenou profilaci zvolí škola potřebnou hodinovou dotaci předmětů fyzika a chemie a upraví rozsah učiva předmětů technologie a odborný výcvik 2. ročníku a zvolí obsah učiva 3. ročníku.
Výběrové předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti potřebné pro zvolenou profilaci odborné přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah jsou v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží k situaci na trhu práce a k požadavkům úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry, popř. k dalším potřebným skutečnostem.
Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a možnostmi školy. Nabídka může být rozšířena o další neuvedené předměty.
Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.
Všeobecné vzdělávání se skládá z těchto oblastí:
- jazykové vzdělávání (realizuje se v předmětu český jazyk a literatura i v cizích jazycích), výuka cizím jazykům v oborech 2. vzdělávací úrovně navazuje zpravidla na vyučování cizím jazykům na škole, kde žák plnil povinnou školní docházku, jejím obecným cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi příslušníky různých národů,
- společenskovědní vzdělávání (realizuje se v předmětu občanská nauka),
- estetické vzdělávání (realizuje se zejména v literární složce předmětu český jazyk a literatura),
- matematické vzdělávání (realizuje se v předmětu matematika),
- přírodovědné vzdělávání (realizuje se prostřednictvím předmětu fyzika, základy ekologie a chemie),
- ekologické vzdělání (realizuje se především v předmětu základy ekologie, avšak k ekologické výchově přispívají i další všeobecné a odborné předměty),
- oblast tělesné kultury (zahrnuje tělesnou výchovu a výchovu ke zdraví),
- vzdělání v informační technologii (realizuje se v předmětu práce s počítačem).
V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.
Odborné vzdělávání je strukturováno do tří etap. První etapa, realizovaná v úvodu přípravy, má obecnější charakter a tvoří základ, z větší části společný všem strojírenským oborům. Jejím hlavním cílem je seznámení žáků s cíli přípravy, se základními prostředky technické komunikace, zejména však s pracovním prostředím, s obsahem a charakterem činností vykonávaných v povoláních ve strojírenství.
Druhou etapou je šířeji koncipovaná základní příprava na strojírenská povolání, jejichž obsahem jsou činnosti vyskytující se především při zpracování kovových polotovarů menších průřezů a nekovových materiálů.
Ve třetí etapě, realizované částečně ve 2. a převážně ve 3. ročníku, se vědomosti a dovednosti žáků dále prohlubují, a rozšiřují určitým směrem, což představuje první fázi profesní specializace. Obsah vyučovacích předmětů technologie a odborný výcvik se v této etapě směruje do určité konkrétní oblasti, s ohledem na zájmy žáků, jejich rodičů, popř. potřeby zaměstnavatelů. Odborný výcvik se v tomto období (nebo alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na provozních pracovištích, kde žákovy dosavadní dovednosti jsou aplikovány na výkon specifických činností, vyskytujících se při výrobě konkrétních druhů výrobků, nebo při obsluze a řízení stacionárních a mobilních strojů a strojních zařízení. Pro podporu těchto specifických dovedností škola zařadí příslušné výběrové předměty, jejichž učební osnovy sama navrhne, popřípadě může použít učební osnovy takto zaměřených předmětů, které jsou součástí tohoto souboru.
Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s osobním počítačem.
Již od 1. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde je zvláštní důraz kladen na samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.
Sociální aspekty komunikativních dovedností, personální a interpersonální dovednosti a dovednosti řešit problémy a problémové situace jsou zohledněny především v předmětu občanské nauky kde se žáci prostřednictvím metod dramatické výchovy, založených na učení prožitkem a vlastní zkušeností v jednání, zejména různých typů a druhů her, učí orientovat se v sobě i ve světě (poznávat druhé lidi, vstupovat do sociálních vztahů, kooperovat a komunikovat, ale i akceptovat odlišnosti a přejímat etické normy atp.). Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné výchově a výchově ke zdraví (např. při podrobném rozboru jednání jednotlivých žáků při kolektivní sportovní hře, simulována rozborem chování drogově závislých, atp.). Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem, od 2. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace na PC o průběhu řešení žákovského projektu). Podle individuálních schopností někteří žáci zpracovávají na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických editorech, běžně používaných v praxi.
K dovednosti vyhledávat potřebné informace, ale i informaci přijímat (např. zvažovat jejich hodnověrnost a objektivitu) přispívají podle svého charakteru další vyučovací předměty.
Vzhledem k uplatnění v profesi je v průběhu 1. ročníku a zejména od 2. ročníku přípravy věnována zvláštní pozornost dosažení výchovných a vzdělávacích cílů v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky, chemie a návazně také technické dokumentace, strojírenské technologie, strojnictví, technologie a ekonomiky. Úkoly jsou žákům předkládány ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá průběžně ve 2. ročníku. O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno skupinou žáků (2 až 15 žáků dle náročnosti a rozsahu řešení). Témata projektů jsou volitelná žáky a konzultována vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci skupiny a také na společné hodnocení realizovaného projektu. Přesto, že stěžejní činnosti žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů numerických aplikací, využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů z ostatních oblastí klíčových dovedností.
Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání. Žákovské projekty lze vhodně využívat ve všech vyučovacích předmětech.
Studium je organizováno jako tříleté denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je učební plán, který je součástí vzdělávacího programu.
Odborný výcvik lze organizovat v dílnách SOU, v SPV, popř. PPV. V průběhu 2. a/nebo 3. ročníku by měl žák alespoň 10 týdnů získávat pracovní zkušenosti na reálných pracovištích firem. Cílem tohoto období je především poznání pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření pracovních zkušeností.
Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, učebním předpokladům žáků, konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.
Pojetí výuky ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech vychází z následujících tezí:
- předpokládá se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,
- ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je kladen na dovednosti (včetně intelektuálních dovedností), na ovlivňování žákových postojů, za tím účelem je prováděn pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,
- příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,
- ve všech předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou cíle naplňovány.
Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti.
Důraz se klade na činnostní pojetí výuky, na používání aktivizačních metod a forem. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.
Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových úkolů, mezních a konfliktních situací, inscenační metody, hry aj.
Průběžně ve 2. ročníku je zavedena projektová metoda výuky, která spočívá v zadávání a řešení komplexních praktických úkolů - žákovských projektů, integrujících dílčí složky obsahu vzdělávání vzdělávacího programu.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy – zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., a nařízením vlády č. 178/2001 Sb. Je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání. Pokud to vyžaduje charakter činností, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku žáků provádět.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí
- důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s protipožárními předpisy a technologickými postupy,
- používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům,
- používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů,
- vykonávání stanoveného dozoru.
Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů, nebo ohrožení zdraví.
Při práci s dohledem osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci požadavky příslušného tematického celku plní.
Při výběru učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,
- poruchami funkce horních končetin,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy,
- závažnými poruchami sluchu, a to při praktické výuce a předpokladu práce v podmínkách rizikových prací z hlediska hluku,
- prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.