|
Kmenový obor: |
23-67-H Seřizovač textilních strojů, seřizovací práce |
|
Učební obor: |
23-67-H/004 Seřizovač textilních strojů |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče doložená stanoviskem lékaře. |
|
Délka a forma studia: |
3 roky denní studium 3 roky večerní a dálkové studium |
Svým širokým rozsahem odborných prací v rámci různých technologických postupů je učební obor náročný na manuální a intelektuální dovednosti, významně se uplatňují organizační schopnosti, logické myšlení a zodpovědnost žáků.
Vzdělávací program je koncipován jako tříletý a umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních a intelektuálních dovedností potřebných k profesionálnímu vykonávání povolání seřizovač, který se uplatní zejména při seřizování textilních strojů. Vzdělávací program splňuje parametry Standardu středoškolského odborného vzdělávání; je koncipován na základě současné struktury a požadavků textilní výroby v České republice, přičemž je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a je přihlédnuto k poptávce trhu práce po vyučených pracovnících velkými, středně velkými i malými firmami na pozice zaměstnance.
Koncepce učebního oboru a vzdělávacího programu (učebního plánu a učebních osnov jednotlivých předmětů) vytváří prostor pro realizaci požadavků škol na dotvoření a naplnění profilu absolventa podle požadavků žáků a trhu práce v příslušném regionu
· jednak zařazením obecného učebního plánu (bez rozdělení předmětů do ročníků), který si škola dopracuje, škola však může převzít i doporučený učební plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů,
· jednak možností výběru tematických celků v učebních osnovách odborných předmětů k vytvoření požadovaného zaměření,
· jednak zařazením výběrových a volitelných předmětů včetně možnosti využít hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty pro posílení předmětů již zařazených v učebním plánu.
Vhodnou kombinací všech výše uvedených způsobů dotváření a naplňování profilu absolventa a vzdělávacího programu lze koncipovat různá zaměření, např. na seřizování strojů v přádelnách, na seřizování strojů v tkalcovnách, na seřizování strojů v pletárnách
Škola koncipuje zaměření tak, že si vybere z profilu absolventa určité zaměření, pro které zpracuje učební plán s rozvržením hodin do všech ročníků, přičemž vychází z učebního plánu (obecného) a poznámek k tomuto učebnímu plánu. Značný prostor pro utváření zaměření poskytují kromě výběru tematických celků ve stanovených odborných předmětech také hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty. Z těchto hodin lze např. posílit odbornou složku přípravy zařazením předmětů specifických pro jednotlivá zaměření.
Učební obor má všeobecně vzdělávací a částečně i odbornou složku společnou s ostatními tříletými učebními obory ze směru textil a oděvnictví - je tak respektován požadavek široce koncipovaného vzdělání se širokým všeobecným základem a postupně narůstající odborností. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu absolventa uvedeného v tomto vzdělávacím programu.
Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se dobře orientovali ve světě, byli schopni dále se zdokonalovat a úspěšně se vyrovnávat se soukromými i profesními problémy.
Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných i odborných poznatků a dovedností pro výkon odborných prací při seřizování textilních strojů v jednotlivých technologických oblastech textilní výroby. Cílem vzdělávacího programu je rovněž docílit u žáků rozvoje organizačních schopností a zodpovědnosti za svěřený pracovní úsek.
Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka, který se uplatní na trhu práce, je schopen adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. je snadno rekvalifikovatelný, a má rozvinuté klíčové kompetence.
Obsah vzdělávacího programu učebního oboru je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání se podílí na začleňování žáků do společnosti a její kultury, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.
Společenskovědní vzdělávání, které představuje předmět občanská nauka, má výrazný výchovný charakter. Tematické okruhy nejsou většinou založeny na jednotlivých společenských vědách, ale z různých věd jsou do nich vybrány a propojeny jednotlivé prvky tak, aby vytvořily didaktický systém. Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáka množstvím poznatků, nýbrž sociální a osobnostní kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.
Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti žáků a vybavuje je poznatky potřebnými pro přípravu v učebním oboru i úspěšnou profesní činnost. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení.
Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky, chemie a ekologie. Žáci si osvojí nejdůležitější fyzikální a chemické pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi a v každodenním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.
Estetické vzdělávání má kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je třeba nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak přes vlastní tvůrčí činnost žáka v odborných předmětech, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých a šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetické vzdělávání prolíná všemi vyučovacími předměty.
Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy jsou v rámci odborného výcviku rozvíjeny vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména první pomoc při úrazech a otázky bezpečnosti a hygieny práce. Při tělesné výchově se věnuje systematická pozornost cvičením kompenzujícím jednostranné pracovní zatížení zejména v odborném výcviku.
Vzdělávání v oblasti informační a komunikační technologie odpovídá budoucímu profesnímu uplatnění a je zaměřena na osvojení, prohloubení a upevnění základních znalostí a dovedností z uživatelského hlediska - v předmětu práce s počítačem jde zejména o seznámení žáků s osobním počítačem a naučit je základům práce s běžným programovým vybavením provozovaným na počítačích typu PC.
Složka odborného vzdělávání poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, manuálních a intelektuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění, v povolání seřizovač zaměřený zejména na seřizování strojů v přádelnách nebo tkalcovnách nebo pletárnách.
Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti technických a textilních materiálů, textilních technologií (textilní stroje a zařízení, textilní technologie, specifická témata textilních technologií), technologií seřizování textilních strojů (obecně i podle zaměření), ekonomiky a práce s počítači. Tyto vědomosti jsou pak využívány v různých praktických aplikacích v odborném výcviku.
Ekonomické vzdělávání, zejména v předmětu ekonomika, uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství včetně problematiky drobného podnikání. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti související s uplatněním v povolání výrobce textilií a pletař, zejména v závislé činnosti, ale i v činnosti podnikatelské. Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce.
V odborném vzdělávání jsou propojeny dvě oblasti odborného učiva – učivo strojírenského charakteru a učivo o výrobě textilií (obecně i podle zaměření).
Učivo z předmětů technická dokumentace, strojnictví, elektrotechnika a část učiva z předmětu materiály (technické materiály, jejich vlastnosti a zkoušení technických materiálů) vytváří odborný základ pro zvládnutí učiva teoretického charakteru v předmětu technologie (části zabývající se seřizováním textilních strojů v přádelnách, v tkalcovnách, v pletárnách) a praktického charakteru v odborném výcviku (základy ručního a strojního obrábění kovů, základy montážních prací, seřizování textilních strojů podle jednotlivých zaměření).
Učivo z předmětů materiály (textilní materiály, jejich vlastnosti a zkoušení textilních materiálů) a z předmětu technologie (textilní technologie obecně i podle zaměření) vytváří teoretický základ pro zvládnutí teoretického učiva pro seřizování textilních strojů podle zaměření v předmětu technologie a pro zvládnutí učiva praktického charakteru v odborném výcviku (výroba textilií a seřizování a běžná údržba textilních strojů podle jednotlivých zaměření). Další časový prostor poskytují hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty. Předpokládá se, že žáci získají přehled o všech uvedených technologických oblastech textilní výroby (přádelnictví, tkalcovství, pletařství a další), komplexní vědomosti z obsluhy a seřizování textilních strojů v jednom zaměření, ve kterém budou vykonávat odborné práce v plném rozsahu, a popřípadě vědomosti z další příbuzné oblasti.
Mimořádný význam pro přípravu žáků na kvalifikovaný výkon povolání má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a intelektuální dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování, a učí se je používat v praxi. Předpokládá se, že žáci získají základní přehled o pracovních činnostech ve všech uvedených textilních technologických oblastech (přádelnictví, tkalcovství, pletařství), např. formou exkurzí, a že se naučí v jednom zaměření vykonávat odborné práce obslužné a odborné práce seřizovačské v plném rozsahu vč. strojního a ručního obrábění kovů, demontáží a montáží a běžné údržby strojového parku. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených odborníků.
Klíčové kompetence získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.
Z hlediska významu klíčových kompetencí lze pro učební obor považovat za žádoucí posilování všech klíčových kompetencí, tedy:
· komunikativních kompetencí, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním text,
· personálních kompetencí, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,
· kompetencí řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů,
· kompetencí aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů, zejména dovednosti používat různé aritmetické a geometrické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru,
· kompetencí využívat prostředků informačních technologií a pracovat s informacemi, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.
Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové, rovněž tříleté. Příprava je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování. Praktické vyučování může být zajišťováno také ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.
Doporučuje se, aby v průběhu 2. a/nebo 3. ročníku žák alespoň 10 týdnů získával pracovní zkušenosti na reálných pracovištích firem. Cílem tohoto období je především poznání pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření pracovních zkušeností.
Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, učebním předpokladům žáků, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.
Vyučující využívá poznatků získaných v jednotlivých předmětech a upozorňuje na možnosti jejich vzájemného použití. Důraz se klade na činnostní pojetí výuky, na používání aktivizačních metod a forem. Toto pojetí naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických odborných předmětech, např. zadáváním úloh, které řeší žáci samostatně nebo v týmech. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se při tomto výkonu běžně vyskytují.
Pro realizaci výchovných a vzdělávacích cílů a klíčových dovedností aplikují vyučující ve výuce jednotlivých předmětů již od prvního ročníku diskusní metody, metody řešení problémových úkolů, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody apod.
Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových kompetencí a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových kompetencí, poskytuje tabulka přehled uplatňování klíčových kompetencí zařazená v učebních dokumentech na str. 19 za poznámkami k učebnímu plánu denní formy studia.
K realizaci cílů klíčových kompetencí se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků - vzbuzení zájmu žáků o obor. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit v průběhu školního roku. Příklady žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího jsou zařazeny na závěr tohoto vzdělávacího programu (učebních dokumentů). Žákovské projekty zařazené v tomto vzdělávacím programu nejsou pro školy povinné, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu z každého zaměření, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady k realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.
Kromě realizace klíčových kompetencí vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětech odborný výcvik a práce s počítačem.
Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.
Škola dále začleňuje do vyučování tematiku ochrany člověka za mimořádných situací včetně poskytování první pomoci při zraněních v souladu s pokynem MŠMT č.j. 12 050/03-22 ze 4. března 2003.
Při výběru učebního oboru seřizovač textilních strojů nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
· nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,
· poruchami funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),
· prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických,
· prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických,
· prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž v případě předpokladu manipulace s břemeny,
· prognosticky závažnými nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy,
· závažnými poruchami sluchu, v případě praktické výuky a předpokladu práce v riziku hluku,
· prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž v případě předpokladu manipulace s břemeny,
· prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5. Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.
6. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.