1.       Učební plán je zpracován bez rozvržení učiva do jednotlivých ročníků a je pro školy závazný. Škola si dopracuje tento učební plán, při dopracování učebního plánu dodržuje zásady uvedené v poznámkách, nebo si může převzít doporučený učební plán, který je součástí těchto učebních dokumentů.

2.       Stanovení zaměření v profilu absolventa, učební plán dopracovaný ve škole, dopracované učební osnovy základních předmětů a učební osnovy výběrových, volitelných a případně i nepovinných vyučovacích předmětů zpracované ve škole, vše schválené ředitelem školy a opatřené razítkem školy, jsou součástí povinné dokumentace školy. Stanovením zaměření v profilu absolventa se rozumí uvedení zaměření v dopracovaném učebním plánu. Dopracováním učebního plánu se rozumí rozvržení učiva ve formě vyučovacích předmětů do všech ročníků a koordinace mezipředmětových vztahů na počátku 1. ročníku pro všechny tři ročníky najednou a závazně. Dopracováním učebních osnov, jejichž rozpis je v učebních dokumentech uveden rámcově bez rozdělení do jednotlivých ročníků, se rozumí rozvržení učiva učebních osnov do jednotlivých ročníků podle učebního plánu, který si škola dopracovala z učebního plánu na str. 15 nebo podle doporučeného učebního plánu. Zpracováním učebních osnov se rozumí zpracování učebních osnov ve standardním provedení (identifikační údaje, pojetí vyučovacího předmětu, rozpis učiva, schválení ředitelem školy) pro výběrové, volitelné a nepovinné vyučovací předměty.

3.       Při dopracování učebního plánu je škola povinna zařadit vyučovací předměty český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, tělesná výchova, technologie a odborný výcvik do všech ročníků. Při dopracování učebního plánu musí škola postupovat tak, aby v dopracovaném učebním plánu a v učebních osnovách byl zachován podíl všeobecného vzdělávání minimálně 30 % za celé období přípravy.

4.       Při dopracování učebního plánu (rozvržení vyučovacích předmětů do třech ročníků) nesmí být celkový počet týdenních vyučovacích hodin v každém ročníku menší než 28 a větší než 33 vyučovacích hodin. Vymezení hranic týdenního počtu vyučovacích hodin se týká pouze dopracování učebního plánu, nevztahuje se na organizaci vyučování, např. týden teoretického vyučování a týden praktického vyučování.

5.       Základní předměty (a) představují základ vzdělání učebního oboru – jsou v nich zahrnuty předměty všeobecně vzdělávací a odborné. Zařazení výběrových a volitelných předmětů (b) a stanovení jejich pojetí, obsahu a rozsahu je v kompetenci školy – učební osnovy zpracované vyučujícími schvaluje ředitel školy. Jako výběrové předměty je možné zařadit předměty měření a regulace, technická měření, elektronika; dále je možné jako výběrové a volitelné předměty zařadit předměty, vazby a rozbory textilií, vazby a rozbory tkanin, vazby a rozbory pletenin, zkoušení a kontrola textilií, při zařazení těchto vyučovacích předmětů je však nezbytné koordinovat jejich obsah s obsahem vyučovacích předmětů materiály a textilní technologie. Hodiny stanovené pro výběrové a volitelné předměty lze také vyžít k posílení hodinové dotace odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů z kategorie základní předměty (a); o posílení hodinové dotace rozhodne ředitel školy.

6.       Při dopracování učebního plánu může škola koncipovat předmět základy přírodních věd jako samostatné vyučovací předměty fyzika, chemie a ekologie včetně uvádění těchto názvů v dokumentaci školy a na vysvědčení. Vzhledem k charakteru oboru musí být celkový počet týdenních vyučovacích hodin fyziky minimálně 3 hodiny za studium a je nutné koordinovat učivo s vyučovacím předmětem elektrotechnika (tematický celek elektřina a magnetismus v učební osnově předmětu základy přírodních věd se buď vynechá, nebo probere pouze informativně).

7.       Při dopracování učebního plánu a učebních osnov obsažených v tomto souboru, např. formou zpracování tematického plánu, i při zpracování učebních osnov výběrových a volitelných předmětů, je třeba dbát na koordinaci učiva mezi jednotlivými předměty. Úzká mezipředmětová vazba existuje zejména mezi předměty odborný výcvik a technologie.

8.       Všeobecně vzdělávací předměty a vyučovací předměty práce s počítačem a ekonomika se vyučují podle platných učebních osnov schválených MŠMT pro střední odborná učiliště. Učební osnovy všeobecně vzdělávacích předmětů a pro vyučovací předměty práce s počítačem a ekonomika jsou zařazeny v samostatném souboru. Jedná se o tyto učební osnovy: český jazyk a literatura – čj. 25 625/99-22 z 19. 7. 1999, cizí jazyk – čj. 27 668/99-22 z 3. 9. 1999, občanská nauka – čj. 18 396/2002-23 z 29. 4. 2002, matematika – čj. 21 306/2000-22 z 14. 6. 2000, základy přírodních věd – čj. 23 854/2002-23 z 25. 7. 2002 nebo fyzika – čj. 22 734/02-23 z 15. 7. 2002 a chemie – čj. 23 851/2002-23 z 25. 7. 2002 a základy ekologie – čj. 23 212/98-23/230 z 21. 7. 1998, tělesná výchova – čj. 17 668/91-20 z 24. 5. 1991 nebo čj. 19 891/96-50 z 23. 5. 1996, práce s počítačem čj. 25 875/98-23 z 7. 9. 1998, ekonomika – čj. 22 065/99-23 z 1. 6. 1999. V případě inovace učebních osnov budou výše uvedené učební osnovy automaticky nahrazeny inovovanými.

9.       Pokud je vyučování organizováno tak, že se střídá týden teoretického vyučování a týden odborného výcviku, a pokud není možno zajistit výuku tělesné výchovy i v týdnech odborného výcviku, nesmí klesnout počet hodin tělesné výchovy v týdnu teoretického vyučování pod 2 hodiny. V případě, že v rámci jednoho týdne probíhá teoretické vyučování i odborný výcvik, je rozsah tělesné výchovy v tomto týdnu 2 hodiny. Doporučuje se však zařadit podle možností další hodiny tělesné výchovy, které se nezapočítávají do týdenního počtu vyučovacích hodin (nejsou považovány za další rozšiřování počtu hodin v učebním plánu z hlediska maximálního stanoveného týdenního počtu hodin). V rámci odborného výcviku je možné zařadit kompenzační cvičení – žáci musí být systematicky poučováni o důležitosti a možnostech kompenzace jednostranného pracovního zatížení tělesnými cvičeními a rekreačním sportem.

10.   Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který musí postupovat v souladu s předpisy stanovenými MŠMT.

11.   Stanovení struktury, obsahu i rozsahu nepovinných vyučovacích předmětů je v kompetenci školy, učební osnovy zpracované vyučujícími schválí ředitel školy. Jako nepovinné vyučovací předměty mohou být zařazeny např. předměty estetická výchova, konverzace v cizím jazyku, další cizí jazyk, multikulturní soužití, cvičení z matematiky, cvičení z fyziky, sportovní hry, základy rodinné výchovy, psychologie práce, ekonomická cvičení, textilní techniky apod.

12.   Vyučovací předměty označené * obsahují učivo, jehož volbou může škola vytvářet v návaznosti na stanovený profil absolventa, podle zájmu žáků a podle poptávky trhu práce zaměření, např. na seřizování strojů v přádelnách, na seřizování strojů v tkalcovnách, na seřizování strojů v pletárnách.

13.   V zaměření na seřizování strojů v tkalcovnách lze snížit hodinovou dotaci vyučovacího předmětu technologie až o 2 hodiny (celkem na 6 vyučovacích hodin týdně za celé studium), pokud bude v rámci výběrových a volitelných předmětů zařazen vyučovací předmět vazby a rozbory tkanin. V zaměření na seřizování strojů v pletárnách lze snížit hodinovou dotaci vyučovacího předmětu technologie až o 2 hodiny (celkem na 6 vyučovacích hodin týdně za celé studium), pokud bude v rámci výběrových a volitelných předmětů zařazen vyučovací předmět vazby a rozbory pletenin.

14.   V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu včetně odborného výcviku se musí každý vyučující průběžně zabývat otázkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieně práce, soustavně se zaměřovat na důslednou výchovu žáků k péči o životní prostředí, podle charakteru oboru a obsahu předmětu aktualizovat učivo o nové poznatky vědy a techniky, zvláštní důraz klást na technický rozvoj výroby a zavádění nových materiálů; učivo aktualizovat se zřetelem na postupné zavádění výsledků vědecko-technického rozvoje v příslušném odvětví a ve firmách, pro které se žáci připravují.

15.   V dopracovaných učebních dokumentech může škola provádět v učebním plánu úpravy až do výše 10 % celkového týdenního počtu vyučovacích hodin. Při této úpravě se nesmí překročit celkový týdenní počet hodin stanovený učebním plánem a není možné vypustit žádný základní vyučovací předmět. V dopracovaných učebních osnovách může být dále provedena úprava vzdělávacího obsahu v rozsahu do 30 % celkové hodinové dotace, směřující zejména k inovacím vzdělávacího obsahu. Uvedené úpravy nesmí směřovat proti požadavku, aby podíl všeobecného vzdělávání byl minimálně 30 % za celé období přípravy.

16.   Zpracování učebních osnov odborných vyučovacích předmětů bez hodinové dotace u jednotlivých tematických celků umožňuje škole při dopracování učebních osnov a při případném zpracování tematických plánů vhodně reagovat na vzdělávací potřeby žáků a respektovat vzdělávací požadavky vyplývající z charakteru výroby ve firmách v daném regionu.

17.   Učivo všech vyučovacích předmětů je v 1. až 3. ročníku rozvrženo do 33 týdnů. Zbývající doba se využije podle dále uvedené tabulky.

18.   Závěrečná zkouška se připravuje a organizuje podle platných předpisů.

doporučený Učební plán

Denní studium

Poznámky:

1.       Tento učební plán byl zpracován v souladu s poznámkami k učebnímu plánu na str. 15 až 18. Pro další práci s tímto konkretizovaným doporučeným učebním plánem platí všechny poznámky uvedené na stranách 15 až 18.

2.       Tabulky o využití vyučovací doby a o začlenění klíčových kompetencí uvedené k obecně zpracovanému učebnímu plánu jsou platné i pro tento učební plán.

UČEBNÍ PLÁN

Večerní studium 

Poznámky:

1.       Učební plán večerního studia stanovuje počet vyučovacích hodin za celé období přípravy v učebním oboru a je pro školy závazný. V závorkách je uvedena doporučená hodinová dotace pro jednotlivé vyučovací předměty a jednotlivé ročníky.

2.       Škola dopracuje učební plán pro večerní studium obdobným způsobem jako učební plán denního studia. Při dopracování učebního plánu je třeba vzít v úvahu, že celková týdenní hodinová dotace povinných vyučovacích předmětů je v každém ročníku 15 vyučovacích hodin.

3.       Ve večerním studiu se vyučuje podle učebních osnov denního studia. Obsah a rozsah učiva si vyučující přizpůsobí, např. v tematickém plánu, podle počtu týdenních vyučovacích hodin uvedených v dopracovaném učebním plánu večerního studia. Upravený tematický plán nebo jinak dopracované učební osnovy večerního studia schvaluje ředitel školy.

4.       Vyučovací hodiny stanovené pro odborný výcvik se soustřeďují do větších vyučovacích celků – dní, např. jeden vyučovací den – 4 hodiny. Tyto vyučovací hodiny jsou určené souborným pracím a doplňujícím instruktážím. Souborné práce jsou zaměřené na doplnění, rozvoj a upevnění profilových dovedností.

5.       Pro večerní studium dále platí všechny poznámky uvedené k učebnímu plánu denního studia na str. 15 až 18 mimo poznámek 3, 4 a 9 a těch částí dalších poznámek, které se vztahují k tělesné výchově (tělesná výchova se ve večerním studiu nezařazuje pokud ji škola nezařadí do dopracovaného učebního plánu v rámci výběrových a volitelných předmětů).

6.       Závěrečná zkouška se připravuje a organizuje podle platných předpisů.

7.       Podmínkou k přijetí uchazeče do večerního studia je praxe v oboru souběžná s přípravou v učebním oboru nebo již absolvovaná, protože hodiny stanovené pro odborný výcvik neposkytují dostatečný časový prostor pro zvládnutí dovedností a návyků k výkonu povolání seřizovač textilních strojů.

UČEBNÍ PLÁN

Dálkové studium 

Poznámky:

1.       Učební plán dálkového studia stanovuje počet konzultačních hodin za celé období přípravy v učebním oboru a je pro školy závazný. V závorkách je uvedena doporučená hodinová dotace pro jednotlivé vyučovací předměty a jednotlivé ročníky.

2.       Škola dopracuje učební plán pro dálkové studium obdobným způsobem jako učební plán pro denní studium. Při dopracování učebního plánu je třeba vzít v úvahu, že celková hodinová dotace povinných vyučovacích předmětů je v každém ročníku 160 konzultačních hodin, celkem 480 za celé studium.

3.       V dálkovém studiu se vyučuje podle učebních osnov denního studia. Obsah a rozsah učiva si vyučující přizpůsobí, např. v tematickém plánu, podle počtu konzultačních hodin uvedených v dopracovaném učebním plánu dálkového studia. Upravený tematický plán nebo jinak dopracované učební osnovy do podmínek dálkového studia schvaluje ředitel školy.

4.       Počty konzultačních hodin v ročníku stanovené dopracovaným učebním plánem dálkového studia jsou závazné a musí být rovnoměrně rozloženy do dvou pololetí školního roku. Ředitel školy rozhodne, zda stanovené počty konzultačních hodiny se zařadí do pravidelného týdenního nebo čtrnáctidenního rozvrhu nebo podle jinak uspořádaného harmonogramu konzultací.

5.       Konzultační hodiny stanovené pro odborný výcvik se soustřeďují do větších vyučovacích celků – dní, např. 20 konzultačních hodin je nožné soustředit do 3 dnů. Tyto konzultační hodiny slouží k doplnění a upevnění profilových dovedností formou souborných prací a instruktáží.

6.       V závěru každého pololetí se vykonají zkoušky ze všech předmětů, kterým se podle dopracovaného učebního plánu v příslušném pololetí vyučovalo. V jednom dnu se doporučuje konat zkoušky maximálně ze tří předmětů.

7.       Pro dálkové studium dále platí všechny poznámky uvedené k učebnímu plánu denního studia na str. 15 až 18 mimo poznámek 3, 4 a 9 a těch částí dalších poznámek, které se vztahují k tělesné výchově (tělesná výchova se ve večerním studiu nezařazuje pokud ji škola nezařadí do dopracovaného učebního plánu v rámci výběrových a volitelných předmětů).

8.       Závěrečná zkouška se připravuje a organizuje podle platných předpisů.

9.       Podmínkou k přijetí uchazeče do dálkového studia je praxe v oboru souběžná s přípravou v učebním oboru nebo již absolvovaná, protože hodiny stanovené pro odborný výcvik neposkytují dostatečný časový prostor pro zvládnutí dovedností a návyků k výkonu povolání seřizovač textilních strojů.