1. Výsledky vzdělávání

1.1  Obecná úvodní část 

Absolvent studijního oboru telekomunikační mechanik získá potřebné vědomosti, dovednosti, postoje a návyky v rámci všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů. Poměr těchto předmětů je vyvážen a určen především požadavky na trhu práce s ohledem na rychlý technologický rozvoj společnosti především v oboru informačních a komunikačních technologií.

Odborná a mentální vyspělost absolventa odpovídá věku a dosaženému stupni vzdělání - úplnému střednímu odbornému v kontextu široce pojímaného občanství s ohledem na demokratické principy moderní společnosti a s nezbytným respektem k životnímu prostředí, k harmonického vztahu k okolnímu světu a v neposlední řadě i sám k sobě.

Je připravován pro výkon odborných funkcí především v oblasti telekomunikační techniky a telekomunikačních služeb.

1.2 Obecné vědomosti, dovednosti a postoje 

K nejdůležitějším vlastnostem absolventa patří tyto schopnosti: 

-         dokáže aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi;

-         umí získávat a využívat vědeckotechnické informace ve své práci, dále se vzdělávat;

-         umí samostatně řešit úkoly na pracovišti, pracovat v týmu, zvládnout organizaci a řízení pracovní skupiny,

-         umí samostatně myslet a pohotově rozhodovat,

-         je ochoten a schopen adaptovat se na změny trhu práce. 

Všeobecně vzdělávací složky přípravy, vědomosti, dovednosti a postoje  

Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení absolvent: 

-         disponoval  rozvinutými  dovednostmi potřebnými pro sebereflexi a sebehodnocení, utvořil si adekvátní sebevědomí, měl pozitivní, demokratické společnosti odpovídající hodnotovou orientaci;

-         chápal fungování demokracie, osvojil si vědomosti a dovednosti potřebné k aktivnímu občanskému životu, byl připraven plnit své občanské povinnosti, respektovat zákony a etické normy demokratické společnosti;

-         uvědomoval si svou národní a evropskou identitu, svá lidská práva a respektoval práva ostatních lidí, byl připraven k soužití s různými společenskými minoritami, nepodléhal xenofobii, rasismu a intoleranci;

-         chápal jazyk jako prostředek komunikace, dokázal jej vhodně užívat v nejrůznějších komunikativních situacích;

-         uvědomoval si význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění, dovedl se kultivovaně  ústně i písemně vyjadřovat, uplatňoval společenskou a řečovou etiketu;

-         uměl získávat a podávat potřebné informace, byl schopen  vyjadřovat se o běžných věcech, kulturních zážitcích i odborné problematice  výstižně a logicky;

-         získal všeobecný kulturní rozhled, chápal umění jako specifickou výpověď o skutečnosti, byl si vědom významu umění pro člověka a hodnoty kulturních památek, dovedl si vybírat druhy a žánry umění, byl tolerantní ke vkusu druhých;,

-         cítil spoluodpovědnost za živou i neživou přírodu, za kulturní a historické  památky a byl ochoten je ochraňovat;

-         rozuměl tomu, jakým historickým vývojem vznikla soudobá podoba světa a dovedl využívat poznatků o historii k hlubšímu porozumění své současnosti;

-         byl schopen používat  cizí jazyk jako prostředek  mezi-kulturní komunikace v rámci Evropy i světa, poznávání kulturního bohatství druhých národů, vzájemného porozumění a pochopení, ale i jako prostředek pro potřeby  svého povolání a  dalšího  vzdělávání;

-         dokázal v cizím jazyce komunikovat v běžných společenských i pracovních situacích, rozuměl odbornému textu, uvědoměle pracoval s odpovídajícími informačními zdroji, byl motivován k dalšímu studiu cizích jazyků;

-         používal správně matematické pojmy a jazyk matematiky, včetně symboliky a terminologie;

-         uměl efektivně numericky počítat a užívat proměnnou, dokázal odhadnout výsledek, chápal kvantitativní a prostorové vztahy, užíval geometrickou představivost;

-         porozuměl závislostem, uměl zpracovat získané údaje formou grafů, diagramů, tabule atd.;

-         uměl řešit problémy, byl schopen matematizovat reálné situace, využívat matematických postupů,  pracovat s informacemi a  obhájit vlastní řešení;

-         osvojil si základní přírodovědné vědomosti, které mu umožní hlouběji porozumět přírodním jevům  a  procesům  i odborným problémům  svého oboru,  naučil se (např. v oblasti ekologie, ochrany zdraví atd.) zaujímat aktivní postoje a hledat řešení problémů;

-         dokázal poskytnout  první pomoc při úrazu a náhlém onemocnění, ovládal základy zdravovědy a zásady správné životosprávy, aktivně usiloval o zdokonalování své tělesné zdatnosti a uvědomoval si její význam,;

-         projevoval smysl pro čestnost, spolupráci a vzájemnou pomoc, byl ohleduplný k ostatním;

-         měl vztah k oboru;

-         mohl vést kolektiv pracovníků a byl schopen týmové práce.

1.3 Odborné vědomosti, dovednosti a postoje 

Každý absolvent: 

-         má vědomosti o různých materiálech používaných v elektrotechnice a telekomunikacích;

-         má vědomosti o způsobech technického zobrazování a o technické dokumentaci v telekomunikacích, rozumí této dokumentaci a orientuje se v ní, rovněž umí dokumentaci samostatně vyhodnocovat a zpracovávat;

-         zná základy elektrotechniky a elektroniky a jejich aplikace v telekomunikacích;

-         má znalost vlastností speciálních obvodů a zařízení používaných při analogovém a digitálním přenosu informací;

-         má vědomosti o vlastnostech používaných druhů měřících přístrojů, způsobech zpracování a správné interpretaci naměřených hodnot;

-         má dovednosti v základních i vybraných speciálních měřeních v telekomunikacích;

-         ovládá běžné i speciální měřící přístroje /analogové i digitální/, zná jejich vlastnosti, umí je používat v konkrétních situacích;

-         má praktické dovednosti v montážních, elektromontážních a elektroinstalačních pracích;

-         má vědomosti o vlastnostech speciálních obvodů a zařízeních používaných při analogovém a digitálním přenosu informací ;

-         má znalosti o výpočetní technice, zná aplikace výpočetní techniky v telekomunikacích včetně uživatelských aplikací /texty, tabulky, databáze, prezentace, atd./;

-         využívá výpočetní techniku jako zdroje informací /Internet/;

-         má vědomosti o základech bezpečnostních předpisů při projektování, výrobě, údržbě a provozu telekomunikačních zařízení a při práci na telekomunikačních zařízeních;

-         má praktické dovednosti potřebné pro stavbu, zřizování, instalaci, oživení a revizi různých druhů telekomunikačního zařízení;

-         má vědomosti o normách využívaných v ČR a ve státech EU;

-         má znalosti o ekonomických a organizačních opatřeních v oblasti podnikové sféry;

-         má znalosti o nabízených telekomunikačních službách.

2.  Možnosti uplatnění absolventa 

Cílem studijního oboru telekomunikační mechanik je výchova absolventů v oboru rychle se rozvíjející telekomunikační techniky a telekomunikačních služeb.  

Absolvent je schopen vykonávat odborné činnosti při:

-         zabezpečování technického provozu  telekomunikačních sítí,

-         montáži, demontáži a zkoušení telekomunikačních zařízení,

-         oživování a provozní údržbě jednoduchých i složitějších telekomunikačních zařízení,

-         provádění propojovacích a přepojovacích prací na rozvodech telefonních ústředen,

-         při výrobě, montáži a opravách radiokomunikačních zařízení,

-         při zajišťování technického provozu vysílacích stanic,

-         při zajišťování telekomunikačních služeb.

Absolventi najdou uplatnění především v nejrůznějších profesích v oblasti stavby, údržby, zřizování, servisu a obsluhy rozmanitých druhů telekomunikační techniky včetně oblasti obchodně-technické. Mohou se rovněž uplatnit jako technickohospodářští a administrativní pracovníci, obchodní zástupci, marketingoví pracovníci, pracovníci v oblasti zásobování, služeb apod.

Dosažená úroveň vzdělání studijního oboru telekomunikační mechanik umožňuje absolventům pokračovat ve studiu na vysokých školách nebo vyšších odborných školách.