CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
| Kmenový obor: | 2651H Elektrikář, elektrotechnické práce |
| Učební obor: | 26-51-H/001 Elektrikář |
| Vstupní předpoklady žáků: | Splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče doložená stanoviskem lékaře |
| Délka a forma studia: | 3 roky, denní studium |
Vzdělávací program je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení školy. Obor je vhodný pro hochy a dívky se zájmem o elektrotechniku a elektrotechnická zařízení.
Pro přijímání uchazečů do učebního oboru z hlediska zdravotního stavu uchazečů vadí poruchy nosného a pohybového systému omezující dobrou pohybovou funkci a práce ve vynucených polohách, postižení dolních končetin, postižení horních končetin omezující manuální zručnost, poruchy cév, srdce, nervů (zejména poruchy nervosvalových reakcí), poruchy sluchu, poruchy funkce dýchacích cest, poruchy duševní, záchvatovitá onemocnění, poruchy kůže a kožní alergie, přecitlivělost na chemická, mechanická a biologická dráždidla, onemocnění uropoetického systému, chronické záněty močových cest, nephropatie s poruchou funkce ledvin. Požadavky na zrak: 5/10 se skly, nutný neporušený barvocit, binokulární hloubkové vidění, vadí myopie nad –10D, hypermetropie nad +4D, astigmatismus nad ±3D, chronické nebo alergické konjuktivitidy.
Do tohoto učebního oboru mohou být přijati pouze uchazeči, jejichž zdravotní způsobilost posoudil a písemně potvrdil dorostový lékař, který také určí vhodnost oboru pro dívky s ohledem na případné odborné zaměření. V případě změněné pracovní schopnosti je nutné doporučení posudkové komise sociálního zabezpečení. Způsobilost pro přípravu na konkrétní povolání musí potvrdit příslušný dorostový lékař.
Učební obor elektrikář je určen pro přípravu středoškolsky vzdělaných odborníků s uplatněním ve všech standardních oblastech elektrotechniky v závislosti na odborném zaměření přípravy. Tříleté denní studium je zakončené závěrečnou učňovskou zkouškou. Teoretická výuka je doplněna praktickou přípravou v dílnách odborného výcviku školy podle rozpracovaného učebního plánu. Žák se dle možností v průběhu studia zúčastní praxe ve vybraných podnicích regionu majících vztah k oboru.
Příprava absolventů je koncipována tak, aby absolvent byl schopen v praxi vykonávat komplexní práce spojené se zapojováním, montáží, oživováním, diagnostikou, opravami, provozem, seřizováním a údržbou konkrétních elektrotechnických zařízení.
Absolventi jsou přitom připravováni s důrazem na široké pojetí elektrotechnického vzdělání s ohledem na vzdělávací úroveň a aplikované využití měřící a počítačové techniky. V souladu s charakterem pedagogické koncepce školy je omezováno reproduktivní pojetí výuky, je zachováván vysoký podíl učiva všeobecně vzdělávacího charakteru a sledován rozvoj klíčových dovedností včetně projektů pro realizaci průřezových témat.
Pojetí učebního oboru umožňuje absolventům přijetí ke studiu do studijního oboru SOU pro absolventy tříletých učebních oborů.
Záměrem vzdělávacího programu a jeho realizace je připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i profesní život v podmínkách měnícího se světa.
Vzdělávací program obsahuje všeobecně vzdělávací a odborné předměty, které jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů. Skupina povinných předmětu se dále člení na předměty základní a předměty výběrové, které škola zvolila s ohledem na profilaci oboru. V souladu s jejich volbou je i obsah učiva, které prohlubuje o rozšiřuje vědomosti a dovednosti pro konkrétní profilaci přípravy. Při jejich výběru škola přihlédla k situaci na trhu práce, k požadavkům úřadu práce, podnikatelské a výrobní sféry, popřípadě dalším relevantním skutečnostem v regionu.
V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa. Podstatným cílem charakterizujícím tuto část vzdělání je vytvořit předpoklady pro další rozvoj osobnosti v návaznosti na získané vědomosti, dovednosti a postoje.
Všeobecné vzdělávání zahrnuje:
- jazykové vzdělávání (realizuje se v předmětu český jazyk a literatura a v cizích jazycích), výuka cizím jazykům navazuje na vyučování cizím jazykům ve škole, kde žák plnil povinnou školní docházku,
- společenskovědní vzdělávání (realizuje se v předmětu občanská nauka),
- estetické vzdělávání (realizuje se zejména v literární složce předmětu český jazyk a literatura),
- matematické vzdělávání realizuje se zejména v předmětu matematika a rozvíjí se v odborných předmětech a předmětu základy přírodních věd,
- přírodovědné vzdělávání (realizuje se prostřednictvím předmětů fyzika, chemie a základy ekologie),
- ekologické vzdělávání (realizuje se především v předmětu základy ekologie, avšak k ekologické výchově přispívají i další všeobecné a odborné předměty),
- vzdělávání v oblasti tělesné kultury (zahrnuje tělesnou výchovu a výchovu ke zdraví),
- vzdělání v informačních technologiích (realizuje se zejména v předmětu práce s počítačem, rozvíjí se však i v dalších vyučovacích předmětech).
Obsah učiva vychází z požadavku uplatnění absolventa v odborné praxi. Důraz se klade především na základy elektrotechniky, aplikované případně do oblasti odborného zaměření. Významné jsou obsahové okruhy vytvářející společně ucelené odborné předpoklady pro uplatnění absolventa:
- základy elektrotechniky a elektroniky (realizuje se v předmětech základy elektrotechniky a elektronika),
- technická dokumentace (realizuje se v předmětu technická dokumentace),
- základní montážní dovednosti, zpracování materiálu (realizuje se v předmětu odborný výcvik),
- aplikace elektrotechnických základních prvků a obvodů (realizuje se v předmětech elektronika a odborný výcvik),
- elektrická měření (realizuje se v předmětu elektrické měření)
- ekonomika (realizuje se v předmětu ekonomika)
Po úvodní části vzdělávacího programu, ve které žák získá základní vědomosti a celkový přehled o aplikované elektrotechnice, je odborná příprava ve 2. a 3. ročníku orientována v rámci vzdělávacího programu na odborné zaměření vytvořené školou. Vytvořené zaměření zohledňuje možnosti úspěšného uplatnění absolventů s ohledem na požadavky sociálních partnerů školy, pokračující další technologický vývoj v oboru a celkové potřeby regionu.
Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci poznatků a vědomostí, a to jak teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností získaných v jednotlivých předmětech. Jedná se především o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi a využívat prostředky informačních a komunikačních technologií. Od počátku přípravy ve vzdělávacím programu se směřuje k rozvoji klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností kompetencí probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde se požadují samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Přirozeně, vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují i v odborných předmětech.
Pozornost je věnována i rozvoji klíčových dovednosti vztahujících se k problematice personálních a interpersonálních vztahů, které jsou rozvíjeny jednak při výuce občanské nauky, jednak tvorbou pozitivního sociálního klimatu ve škole jednoznačně stanovenými požadavky na chování žáků i vyučujících. Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné výchově a výchově ke zdraví. Dovednosti pracovat s informacemi a využívat prostředky informačních a komunikačních technologií jsou realizovány především v předmětu práce s počítačem, ale tyto dovednosti jsou prohlubovány např. i formou zpracování písemně dokumentace na PC při řešení žákovských projektů nebo při zpracování výsledků z elektrických měření.
V rámci projektového vyučování se realizují žákovské projekty, kterými jsou rozvíjeny především klíčové kompetence absolventů, které jsou předpokladem pro adaptabilitu absolventů a jejich zaměstnanost v dlouhodobější časové perspektivě - jde o kompetence ke komunikaci, k učení a práci v týmu, k řešení problémů, k práci s informacemi a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií. Jedním z cílů žákovských projektů a projektového vyučování je realizovat v projektech průřezová témata vzdělávání – Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie. Projektové vyučování se svými žákovskými projekty se postupně stává nedílnou součástí výchovně-vzdělávacího procesu na středních odborných školách a učilištích.
Příprava žáků ve vzdělávacím programu je organizována jako tříleté denní studium v systému vyučovacích hodin daných učebním plánem a týdenním přehledem využití vyučovací doby. Vzdělávací program je ukončen složením závěrečné zkoušky, která završuje poskytnuté střední odborné vzdělání v souladu s příslušnou právní normou. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování, realizované formou odborného výcviku, přičemž praktická část probíhá částečně v reálných pracovních podmínkách běžné praxe. Odborný výcvik se pravidelně střídá s teoretickou přípravou žáků.
Při volbě metod bude omezen reproduktivní způsob výuky a bude dáván prostor problémovým úlohám, které rozvíjejí pracovní iniciativu žáků a činnostní stránku učení. Důraz bude kladen na samostatnou a týmovou práci s využitím odborné literatury, včetně firemních katalogů a získávání informací prostřednictvím moderních komunikačních prostředků. Je třeba zejména podporovat rozvoj logického myšlení a využívání prostředků měřící a výpočetní techniky. Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, ke konkrétní situaci ve vyučovacím procesu a materiálně-technickému vybavení pro předmět. Cílem vzdělání je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně dovednosti jednat se spolupracovníky. Především v odborné složce vzdělávání preferují vyučující činností pojetí výuky. Jednotícím přístupem k oběma vzdělávacím složkám je cílevědomé působení všech vyučujících, směřující k tomu, aby si žáci osvojili klíčové dovednosti, zabezpečující jejich žádoucí profesní mobilitu.
Za účelem realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od prvního ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových příkladů a případů, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody apod.
Pro zajištění výuky oboru elektrikář je kromě standardního vybavení školy pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů potřeba dalšího materiálního vybavení, jak pro teoretickou výuku tak i pro odborný výcvik. Jedná se zvláště o laboratoř měření vybavenou měřícími přístroji používanými standardně v elektrotechnice, případně laboratoře a dílny pro výuku orientovanou na odborné zaměření vzdělávacího programu. Nezbytné je i vybavení dílny tzv. základních prací – svěráky, vrtačky, brusky, soustruh apod. Samostatným problémem je vybavení učeben výpočetní technikou, která je základním předpokladem zvládnutí oboru, včetně kvalitního připojení k internetu. Personálně je třeba výuku zajišťovat aprobovanými učiteli všeobecně vzdělávacích předmětů, odbornými učiteli s přehledem o současných požadavcích praxe a zkušenými mistry odborné výchovy, kteří dovedou motivovat žáky a prohlubovat jejich vztah ke zvolenému oboru.
Škola musí mít napojení na podniky a firmy (sociální partnery školy) působící v odborných oblastech do nichž budou přicházet absolventi oboru. Kontakt pedagogů a žáků s praxí je jednou z důležitých podmínek kvalitní výuky.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce. Při veškeré výuce je třeba dodržovat všechna příslušná ustanovení předpisů o ochraně zdraví při práci, dodržovat zásady hygieny práce a všechny příslušné bezpečnostní předpisy.
Výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci musí vycházet z platných předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem.
V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Nácvik a procvičování činností odpovídajících pracím zakázaným mladistvým příslušným rezortním seznamem mohou žáci vykonávat při výuce pouze v rozsahu stanoveném učební osnovou. Pokud to vyžaduje charakter činnosti, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku žáků provádět.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s protipožárními předpisy, s technologickými postupy.
2. Používání technického vybavení, které odpovídá bezpeč. a protipožárním předpisům.
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů.
4. Vykonávání stanoveného dozoru.
Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu.
Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce je neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování.
Absolventi tohoto vzdělávacího programu budou:
- chápat bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své i spolupracovníků,
- dodržovat základní právní předpisy a normy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v dané profesní oblasti,
- znát a sledovat možná pracovní rizika související se zaměřením pracovních činností a napomáhat k jejich odstraňování či snižování,
- sledovat, zda a jak jsou prováděny pravidelné kontroly dodržování hygieny a bezpečnosti práce a vyžadovat jejich provádění,
- sledovat technický stav zařízení, přístrojů, pracovních a ochranných pomůcek i kvalitu celého pracovního prostředí a usilovat o odstranění závad,
- používat technické vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům,
- vědět, jak postupovat v případě pracovního úrazu a jak uplatňovat nárok na odškodnění,
- vnímat bezpečnost a ochranu zdraví jako součást systému řízení jakosti zavedeného na pracovišti a jako jednu z podmínek pro získání a udržení certifikátů podle příslušných norem,
- využívat vědomosti elektrotechnického oboru v souladu se znalostí bezpečnostních zásad ve smyslu příslušných ustanovení předpisů o ochraně zdraví, požární ochrany a hygieny práce,
- znát požadavky na bezpečnost a dodržovat zásady ochrany zdraví při práci na elektrických zařízeních.