CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Kód a název vzdělávacího programu:  

Vstupní předpoklady žáků:

·      Učební obor je určen žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku, přijímáni jsou přednostně žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník zvláštní školy.

·      Učební obor je určen zdravotně způsobilým žákům.

Délka vzdělávacího programu a forma studia:

·      3 roky denního studia

·      Studium je pouze denní.

Pojetí a cíle vzdělávacího programu:

            Jedná se o vzdělávací program učebního oboru odborných učilišť, jehož cílem je, aby obsah přípravy žáků tvořil organický celek vědomostí, znalostí a praktických dovedností s ohledem na jejich soukromý a občanský život a na speciální požadavky odborné přípravy pro budoucí povolání.

            Žáci se připravují na jednoduché práce při  výrobě a montážích elektrických zařízení a strojů, elektrotechnických  součástek a přístrojů.

            Žáci jsou vychováváni tak, aby byli schopni se uplatnit na trhu práce a začlenit se do společnosti na základě zvládnutí vybraných činností profese, a aby si vypěstovali kladný vztah k práci.

Charakteristika obsahových složek:

            Všeobecné vzdělávání

Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze vzdělávání jazykového a literárního, osobnostního a občanského rozvoje, vzdělávání matematického a rozvoje tělesné kultury.

·        Vzdělávání jazykové a literární se realizuje v předmětu český jazyk a literatura, přičemž obě dvě části se vzájemně podporují a doplňují. Cílem obou je vytvářet kompetence, které jsou mnohem více komunikační a sociální než vědomostní. Spočívají v dovednostech porozumět textu a využít informace v něm obsažené, schopnosti dorozumět se s lidmi a umět jim naslouchat. Obsah literární složky vzdělávání zprostředkovává žákům zážitky čtenářské, ale i divácké a posluchačské. Učí je dovednostem vyjádřit vlastní kulturní zážitek a chápat přínos estetického osvojování si skutečnosti pro život člověka.

·        Osobnostní a občanský rozvoj se realizuje v občanské výchově a jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a aktivně se mohli zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také své soukromé problémy.

·        Vzdělávání matematické se realizuje v předmětu matematika - má žákům poskytnout matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a k řešení praktických úkolů denní potřeby.

·        V rozvoji tělesné kultury jde zejména o upevňování zdraví, efektivní využívání volného času a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu.

            Odborné vzdělávání

            Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění, zejména v profesi pracovníka v elektrotechnickém průmyslu.

            Odborné vzdělávání se skládá ze dvou složek: učivo praktického charakteru je obsaženo v předmětu odborný výcvik a učivo teoretického charakteru je obsaženo v předmětech základy elektrotechniky, technologie, technické kreslení stroje a zařízení, elektrotechnické materiály, základy práce s počítačem a v předmětu elektronika.

            Odborná příprava má těžiště v přípravě na výkon jednoduchých prací v elektrotechnickém průmyslu, případně v navazujících uživatelských oblastech.

            Klíčové dovednosti

            Rozvíjení klíčových dovedností musí vycházet ze vzdělávacích a výchovných předpokladů (možností) a osobních dispozic žáků připravujících se v tomto učebním oboru. Za žádoucí se považuje zejména posilování komunikativních, personálních a interpersonálních dovedností, a to jak ve všeobecně vzdělávací, tak i v odborné složce vzdělávání.

            Doporučuje se rozvíjet především personální dovednosti, a to ve smyslu odhadování vlastních možností a stanovení přiměřených cílů vzhledem k osobním dispozicím žáků. Důležité je zde podněcovat seberozvoj se zaměřením na zjišťování možností dalšího uplatnění na trhu práce a uplatnění v životě vzhledem k příslušnému handicapu. Je žádoucí budovat vhodné sociální interakce a maximálně podporovat manuální dovednosti.

            Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na společenský vývoj a rozvoj odvětví a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků v občanském a pracovním životě.

Organizace výuky:

            Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon stanoveného okruhu pracovních činností v elektrotechnickém průmyslu. Protože se jedná o přípravu žáků, mezi nimiž mohou převládat žáci s mentálním postižením, je vhodnější organizovat výuku tak, aby v týdnu byly zastoupeny praktická i teoretická výuka.

Metodické přístupy:

            Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující zejména se zřetelem k charakteru předmětu a situaci v pedagogickém procesu. Za významné pro přípravu v tomto učebním oboru lze považovat důsledné uplatňování pedagogických zásad vyučujícími, zejména zásady názornosti a přiměřenosti učiva, a metody individuálního přístupu k žákovi.

            Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení profesních vlastností a schopností žáků.

            Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci (vedení školy i vyučující) uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání, takže je důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský a pracovní život. Proto je nutné k těmto žákům přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, využívat maximálně prostor ve všeobecně vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a k účasti řešit na modelových situacích problémy běžného života. Informace by měly být podloženy vlastní činností žáků při řešení úkolů. Proto je nutné, aby vyučující volili specifické metody, např. exkurze na pracovní úřad a demonstrace hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytvoření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo pomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo (např. v občanské výchově) a ukazující např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech, vhodná je i účast na přelíčení u soudu v trestním řízení s mladistvým, vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování poukázek, složenek, účast, chování a oblékání na různých společenských akcích apod..

            Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je i využití počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.

            Doporučená literatura pro pedagogy:

·      Mauš J.: Styly učení žáků a studentů, Praha, Portál 1998,

·      Lokšová I.-Lokša J.:Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole, Praha, Portál 1998,

·      Černochová M. a kol.: Využití počítače při vyučování, Praha, Portál 1998,

·      Slavík J.: Hodnocení v současné škole, Praha, Portál 1999,

·      Hermochová S.: Hry pro život 1 a 2, Praha, Portál 1994,1995,

·      Canfield J., Wells H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků, Praha, Portál 1995,

·      Valenta J.: Metody a techniky dramatické výchovy, 2. Vydání, Praha, Strom 1998,

·      Machková E.: Metody dramatické výchovy, 7. Rozšířené vydání, Praha, Artama 1993,

·      Bakalář E.: Nové psychohry, Praha, Portál 1998,

·      Patersonová E.: Připravit, pozor, učíme se!, Praha, Portál 1998,

·      Canfield J., Siccone F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře, Praha, Portál 1998.

Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení profesních vlastností a schopností žáků.

Kromě realizace klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětu odborný výcvik.

Zdravotní požadavky

Při výběru učebního oboru 26-51-E/001 Elektrotechnické a strojně montážní práce nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·      nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěží při předpokladu terénních prací

·      poruchami horních končetin (hrubá i jemná motorika)

·      prognosticky závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy vylučujícími velkou zátěž při předpokladu fyzicky náročné práce

·      epilepsií a kolapsovými stavy jakékoliv etiologie při předpokladu práce ve výškách

·      dekompensovaným diabetes mellitus

·      poruchami zraku (centrální visus 5/7,5 s korekcí,poruchami zorného pole za předpokladu práce v terénu a poruchami barvocitu

·      závažnými duševními poruchami.

            Zdravotní omezení vždy závisí na specifických podmínkách prováděných pracovních činností. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

            Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

            Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební obor.

            V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

            Rozsah praktické přípravy k povolání je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možné tuto přípravu provádět, stanoví ZP, § 163 až 168 a dále ustanovení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších přepisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.

            Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.             Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.             Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.             Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.             Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a vyhláškou MV č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární ochraně.

5.             Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy nebo jiným vyučujícím v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb..

6.             Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků.

 Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

            Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení zdraví.

            Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

            Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.