Kód
a název vzdělávacího programu:
Kmenový
obor: |
2842L Průmyslová chemie |
Studijní
obor: |
28-42-L/012 |
|
Chemik operátor - průmyslová chemie |
Zaměření: Škole
je dána možnost tvorby zaměření pro různá odvětví průmyslové chemie,
které lze dále specifikovat pro oblast technologických procesů nebo pro
oblast laboratorní kontroly chemických provozů daného chemického odvětví
za předpokladu, že bude důsledně plnit požadavky Standardu středoškolského
odborného vzdělávání a respektovat stanovené profesní standardy platné
pro sféru práce.
Vstupní předpoklady žáků: Do studijního oboru mohou být přijati žáci a
další uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku a kteří vyhověli
zdravotním požadavkům.
Délka
vzdělávacího programu a forma studia: 4 roky, denní studium, 5 roků dálkové
studium
Pojetí a cíle vzdělávacího
programu
Studijní obor 28-42-L/012 Chemik operátor – průmyslová chemie splňuje požadavky na vzdělávací program studijního oboru SOU podle standardu středoškolského odborného vzdělávání. Je koncipován na základě současné struktury odvětví chemického průmyslu v České republice, přičemž je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a je přihlédnuto k poptávce trhu práce po odborných pracovnících pro oblasti chemických výrob týkajících se anorganické chemie, organické chemie, biochemie a petrochemie.
Vzdělávací program studijního oboru chemik operátor – průmyslová chemie je široce profilovaný ve smyslu použitelnosti zejména pro výše uvedené oblasti chemických výrob. Poskytuje žákům univerzální vzdělání odpovídající kmenovému zařazení oboru: 2842L Průmyslová chemie. Vzdělávací program integruje znalosti, vědomosti a dovednosti pro uplatnění absolventa v chemické výrobě (technologické procesy) a pro jeho uplatnění v průběžné kontrole chemické výroby (laboratorní kontrola technologických procesů). Cílem přípravy je získání adaptabilního pracovníka pro různá odvětví chemického průmyslu. V učebním plánu studijního oboru chemik operátor – průmyslová chemie je dána škole dostatečná možnost vytvářet v případě potřeby druh zaměření studijního oboru začleněním výběrových a volitelných předmětů do výuky. Vhodnou kombinací těchto předmětů lze docílit jak specifické přípravy na konkrétní pracovní činnosti, tak adaptability budoucího absolventa na změny v technologických a pracovních postupech, dále pak je možná pružná reakce na změny trhu práce a potřeby daného regiónu. V rámci zvoleného zaměření konkrétního chemického odvětví je žák připravován pro specifickou odbornost v oblasti chemických technologických procesů a v oblasti laboratorní kontroly tím, že škola mu nabídne k výběru zejména ve druhém a vyšších ročnících studia ty výběrové a volitelné předměty, které mají rozhodující vliv pro jeho profesní přípravu za účelem jeho budoucího odborného uplatnění v příslušné chemické výrobě. Druh zaměření daný specifickou přípravou žáka je možné uvádět na vysvědčení.
Vzdělávací program respektuje též požadavek flexibility budoucího
absolventa studijního oboru chemik operátor – průmyslová chemie. Formování
vyšší flexibility absolventa je
umožněno opět volbou výběrových, volitelných a případně
nepovinných předmětů na základě nabídky školy, která zařazením těchto
předmětů do výuky sleduje budoucí profesní uplatnění absolventa školy
ve smyslu jeho adaptability na měnící se podmínky trhu práce, je tak možné
pružně reagovat na inovace a změny v technologiích chemických výrob.
Učební osnovy výběrových a volitelných předmětů škola vytváří sama a při jejich tvorbě důsledně respektuje vzájemné mezipředmětové vztahy. Škola má též povinnost aplikovat učební osnovu vyučovacího předmětu odborný výcvik, která je součástí těchto učebních dokumentů, do podmínek konkrétního zaměření oboru. Vypracování a dopracování učebních osnov vyučovacích předmětů schvaluje ředitel školy a schválené učební osnovy jsou součástí povinné dokumentace školy.
Koncepce vzdělávacího programu spočívá v souladu všeobecného vzdělávání
s postupně narůstajícím odborným vzděláváním. Teoretická a
praktická složka vzdělávání klade důraz na upevňování a rozvoj klíčových
dovedností. Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání
mají rozhodující vliv na formování osobnosti budoucího absolventa z
hlediska jeho uplatnění v osobním,
profesním i společenském životě.
Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit
pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na
měnící se podmínky trhu práce, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.
Charakteristika
obsahových složek
Všeobecné
vzdělávání
Obsah
vzdělávacího programu studijního oboru chemik operátor – průmyslová
chemie je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od standardu středoškolského
odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů
a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání
plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti
na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků
v mateřském i cizím jazyce,
učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim
uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje
žákům kulturní i jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení,
napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji poznávacích schopností žáků a
jejich logickému myšlení, na druhé straně přispívá ke tříbení
jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou
součástí přípravy v cizím jazyce je i zvládnutí odborné terminologie
oboru a její aktivní používání.
Společenskovědní
vzdělávání připravuje žáka na aktivní občanský život v demokratické
společnosti a učí jej rozumět světu, v němž bude žít. Má
multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých humanitních
a společenskovědních disciplín jako jsou psychologie, politologie, teorie státu
a práva, etika, filozofie, historie a podobně. Vede žáka k odpovědnosti
a ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v soukromém
i ve veřejném životě. Učivo není vytvořeno na základě zjednodušeného
obsahu jednotlivých humanitních disciplín, nýbrž jsou z nich systémově
vybrány části pro plnění cílů občanské nauky. Obsahové složky občanské
nauky jsou doplněny prvky dalších vzdělávacích předmětů, např.
ekonomiky a základů ekologie. Tento
okruh vzdělávání je možné dotvářet zařazením vhodných volitelných předmětů
do výuky.
Matematické
vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje
je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou
profesionální činnost, zejména usnadňuje pochopení technických a
ekonomických jevů a závislostí pro odborné vzdělávání chemické
oblasti. Znalost a aplikace matematiky se významně podílí na formování
intelektuálních schopností žáků,
především na rozvoji logického myšlení. Matematika má průpravnou funkci
pro technické disciplíny, proto musí být samozřejmá koordinace matematického
vzdělávání se vzděláváním odborným i přírodovědným. Matematika učí
žáky schopnosti aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení úloh
z praxe, potřebě ověřovat správnost získaného výsledku, používat při
zpracování úloh různé prostředky výpočetní techniky a grafické pomůcky.
Přírodovědné
vzdělávání obsahuje učivo fyziky,
chemie, případně biochemie a ekologické
výchovy. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z
fyziky a chemie, které jsou nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě,
v odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem
technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá
koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i
matematickým. Tato koordinace nemusí být nutně časová, ale vždy obsahová,
terminologická a metodologická. V ekologii se žáci seznamují s příčinami
ohrožení přírody lidskými činnostmi a učí se zaujímat postoje k problémům
v oblasti péče o životní prostředí. Žáci získávají základní
ekologické poznatky pro ekosystém člověka a pro vztahy člověka
k životnímu prostředí při zohlednění regionálních a profesních
zvláštností. Škola jednotlivé okruhy učiva podle příslušného chemického
odvětví vhodně doplňuje a prohlubuje.
Estetické
vzdělávání má nadpředmětový
charakter, neboť má významné kultivační a výchovné poslání. Na
estetické vzdělávání je nutné nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího
procesu, která se realizuje přes
vlastní tvůrčí činnosti žáka. Estetická výchova má své zastoupení především
ve všeobecných vzdělávacích předmětech a vede žáky k poznání a k
pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých a šířeji chápaných
estetických výtvorů různých žánrů.
Rozvoj
tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči
o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na
každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické
dispozice žáků jsou i ve vyučovacím předmětu odborný výcvik vymezeny požadavky
na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblasti tělesné
kultury do pracovní metodiky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k
regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí
profese. Dále je kladen důraz na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní
výchovy, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytnutí první pomoci při
úrazu. Upevnění a osvojení dovedností při poskytování
první pomoci je též součástí pracovní náplně sportovně
turistického kurzu.
Odborné vzdělávání
Složka
odborného vzdělávání je odvozena od standardu středoškolského odborného
vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových
okruhů pro vzdělávací směr chemický.
Poskytuje žákům ucelený soubor teoretických vědomostí, praktických dovedností
a návyků nezbytných
pro jejich budoucí uplatnění
v chemické výrobě. Odborné vzdělávání je zabezpečováno základními,
výběrovými a volitelnými odbornými předměty. Obsah učiva těchto předmětů
má zpočátku podpůrný a postupně rozhodující význam pro výuku předmětu
odborný výcvik. Je tak zabezpečena vzájemná vazba teoretického a praktického
odborného učiva, která je nezbytná pro profesní uplatnění absolventa v
praxi. Odborné vzdělávání zahrnuje tyto obsahové okruhy:
Učivo
obsahového okruhu struktura a vlastnosti
látek doplňuje a rozšiřuje základní přírodovědné vědomosti žáků
a vytváří předpoklady pro jejich praktické aplikace v procesu odborného
vzdělávání. Vybrané učivo umožňuje vytvářet komplexní soubor poznatků
v oblasti chemického názvosloví a odborné terminologie a vede k aktivnímu
osvojení příslušných pojmů, principů, teorií a zákonů a jejich aplikací
ve formě konkrétních metod a technik. Učivo umožňuje pochopení vztahu
mezi strukturou látek, jejich vlastnostmi a možnostmi jejich praktického použití.
Žáci získávají další vědomosti o stavbě, struktuře a vlastnostech
chemických látek a surovin a pro řešení konkrétních i praktických úkolů.
Učivo tohoto okruhu je náplní zejména předmětů chemie a všech disciplín
zařazených do výběrového předmětu odborná chemie. Obsah učiva
uvedených předmětů rozšiřuje základní
znalosti žáků především ve vztahu ke konkrétnímu odvětví průmyslové
chemie.
Učivo
obsahového okruhu základy strojírenství a elektrotechniky umožňuje žákům získávat
znalosti o strojních součástech, mechanismech, strojích a zařízeních a
znalosti z oblasti aplikací výpočetní techniky. Žáci dále získávají
vědomosti o funkci provozních a laboratorních zařízení, měřicích a
regulačních přístrojů, strojů a zařízení v procesech manipulace a
dopravy chemických látek. Získávají též schopnost volit optimální režim
činnosti strojů a přístrojů. Učivo poskytuje žákům potřebné vědomosti
a dovednosti, které se týkají čtení a kreslení technické dokumentace, případně
i její aplikace. Učivo tohoto okruhu je náplní
předmětů technologie, procesy a zařízení, měření a automatizace,
odborný výcvik a dalších výběrových, případně volitelných předmětů.
Učivo
obsahového okruhu technologické procesy a zařízení tvoří poznatky o materiálech
a surovinách, které jsou specifické pro konkrétní chemické výroby a o technologických
operacích a procesech, jejich principech a využití a vytváří předpoklady
pro pochopení fyzikálně – chemické podstaty a principů dějů, základních
operací a funkcí nejdůležitějších aparatur a zařízení v daném
zaměření oboru. Prohlubuje technologický pohled na procesy z hlediska
strojů a zařízení, v nichž tyto procesy probíhají. Žáci si osvojují
metody technologických, provozních a bilančních výpočtů. Klíčový význam
má pochopení podstaty dějů a funkčních mechanismů
v různých provozních nebo laboratorních zařízeních a příprava na
technologické aplikace v praxi. Učivo tohoto okruhu je náplní všech odborných
předmětů, zejména technologie, chemické procesy, procesy a zařízení, měření
a automatizace, základy farmakologie, odborný výcvik a dalších výběrových,
případně volitelných předmětů.
Učivo
obsahového okruhu průběh procesů a dějů syntetizuje poznatky teoretické podstaty
a skutečných podmínek průběhu chemických dějů a procesů. Žáci se
seznamují s měřicí, regulační a automatizační technikou a s její
praktickou aplikací v laboratořích, poloprovozech a provozech. Získávají
poznatky o metodách a postupech vyhodnocování a ovlivňování průběhu
chemických dějů a procesů a vědomosti z oblasti metrologie,
normalizace a standardizace. Učivo umožňuje žákům rozpoznávat faktory
ovlivňující průběh chemických dějů a procesů, vyhodnocovat je a volit
optimální podmínky. Učivo tohoto okruhu je náplní předmětů měření a
automatizace, odborné chemie, technologie, procesy a zařízení, základy
farmakologie, odborný výcvik a dalších výběrových, případně volitelných
předmětů.
Učivo
obsahového okruhu kontrola a rozbory látek seznamuje žáky s metodami, postupy a
technikami kontroly surovin, meziproduktů a produktů. Žáci získávají základní
vědomosti a dovednosti pro stanovení a identifikaci látek na základě
chemických rozborů nebo zjišťování jejich vlastností s rozšířením
v oblasti základních metod, technik v
postupech chemické a instrumentální analýzy. Učivo je pak zaměřeno
i na jednotlivé postupy kvalitativní a kvantitativní analýzy včetně fyzikálně
– chemických metod a na kritéria jejich výběru a způsoby vyhodnocování
výsledků. Učivo tohoto okruhu je náplní předmětů odborná chemie, odborný
výcvik a dalších výběrových, případně volitelných předmětů.
Učivo
obsahového okruhu ekonomie, ekologie a bezpečnost průběhu dějů a procesů vede žáky
k aktivnímu osvojení základních ekonomických pojmů, vytváří
schopnost orientovat se v ekonomických jevech a procesech v podmínkách
tržního hospodářství jak na podnikové a vnitropodnikové úrovni, tak
v podmínkách soukromého podnikání. Umožní jim osvojit si základní
vědomosti a dovednosti z oblasti pracovně právních vztahů, podnikových
činností, živnostenského podnikání a podnikání v obchodních společnostech
včetně problematiky související se založením a provozem firmy. Žáci se
seznamují i se základy hospodářské politiky státu. Rozvíjí se u nich
dovednost řešit jednoduché rozhodovací a organizační situace , aplikovat
metody a prostředky řízení, organizace a kontroly, seznamují se s principy
racionalizace práce. Učivo obsahuje zásady bezpečnosti práce a vede k tvořivému
využívání poznatků a dovedností ke zmírňování nepříznivého působení
chemických látek na životní prostředí. Učivo tohoto okruhu je náplní předmětu
ekonomika, základy ekologie a prolíná všemi odbornými předměty, zejména
pak odborným výcvikem.
Poznámka: Škola respektuje metodický pokyn k zařazení
učiva „Úvod do světa práce“ do
vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti
na usnesení vlády České
republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti
absolventů škol.“
Klíčové dovednosti
Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají
umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání
a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady
pro uplatnění v pracovním a v občanském životě.
Z hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat
za žádoucí posilování:
·
komunikativních
dovedností,
zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně k
situaci, zpracovat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst
s porozuměním a využívat
informací získaných četbou,
·
personálních
a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení
a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a
seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za
vlastní práci i za práci ostatních,
·
dovedností
řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti
jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu,
stanovovat a dodržovat efektivní postupy
při realizaci jejich řešení,
·
dovedností
numerické aplikace,
zejména dovednosti používat různé matematické postupy důležité pro řešení
praktických situací,
·
dovedností
využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat
rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v
pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační
zdroje a jejich obsahy.
Organizace
výuky
Příprava žáků je organizována
jako čtyřleté denní studium pro žáky a další uchazeče, kteří
splnili školní docházku. Studium při zaměstnání dospělých pracovníků
je pětileté, je určeno uchazečům, kteří splnili školní docházku, forma
studia je dálková. Příprava v denním i v dálkovém studiu je ukončena
maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné
střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování,
praktické vyučování je možno též realizovat ve střediscích praktického
vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.
Metodické
přístupy k práci s učebními dokumenty
Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí
vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových
dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz
na realizaci cílů jednotlivých klíčových
dovedností, poskytuje tabulka
klíčových dovedností
zařazená za učebním plánem
studia.
Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z
nejvýhodnějších, aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového
vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně
tematicky koncipovaných žákovských projektů. Ukázka žákovského projektu
je přiložena na závěr učebních dokumentů.
Škola realizuje vzdělávání podle těchto učebních dokumentů, jeho
organizaci může však upravit odlišně, než vyžadují vyučovací metody běžné
předmětové výuky. V tomto případě se řídí metodickým pokynem MŠMT, k postupu při úpravě vzdělávacího procesu
škol a školských zařízení, č.j. 18 276/ 98-20 ze dne 30. dubna 1998.
Kromě realizace cílů klíčových dovedností vede vyučující
žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili
vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto
smyslu lze uplatnit zejména v předmětu odborný výcvik.
V souvislosti s konkrétním obsahem každého
vyučovacího předmětu včetně odborného výcviku
věnuje každý vyučující patřičnou
pozornost otázkám bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci a hygieny práce a soustavně usiluje o důslednou
výchovu žáků k péči o životní prostředí. Vyučující aktualizuje učivo
o nové poznatky vědy a techniky podle odvětvového charakteru oboru a obsahu
předmětu s důrazem na technický rozvoj výroby a zavádění nových
technologií výrob a analytických metod do chemických provozů a
chemických laboratoří.
Studijní obor chemik operátor – průmyslová
chemie je široce profilovaný ve smyslu použitelnosti pro různá odvětví
chemických výrob. Ve výuce žáků všech chemických odvětví je nutné
dodržet stanovené všeobecné odborné vzdělávání, které je reprezentováno
zastoupením teoretické složky odborného studia. Žák musí především získat
základní kompetence pro určité spektrum kmenového oboru
průmyslová chemie, který slučuje provozní práci a průběžnou
laboratorní kontrolu chemického provozu - dvě základní a nezastupitelné
složky chemické výroby. Pokud škola
umožní žákům
volbu zaměření
pro oblast technologických
procesů nebo pro oblast laboratorní kontroly chemických výrob, uskuteční
toto zaměření ze shora uvedeného důvodu ve vyšších ročnících. Ředitel
školy rozhodne, zda bude příslušné zaměření oboru realizováno ve druhém
nebo ve třetím ročníku. Další specializace absolventa se bude odehrávat v
jeho prvním zaměstnání. Smysl této změny ve vzdělávání, to jest
posílení všeobecné
odborné složky vzdělávání, spočívá v podstatném rozšíření
uplatnění absolventů na trhu práce a v lepší připravenosti na eventuální
pozdější rekvalifikaci. Získá-li absolvent kvalitní základy vzdělání,
bude snáze schopen se v konkrétním pracovním prostředí
kvalifikovat na konkrétní činnost. K zabezpečení tohoto cíle vzdělávání
je nutné využít práva školy dotvářet učební dokumenty tak, aby splňovaly
přípravu budoucího absolventa studijního oboru chemik operátor – průmyslová
chemie po všeobecné a všeobecně odborné linii vzdělávání s přihlédnutím
k regionálním požadavkům a dále, aby byla zaručena srovnatelná úroveň
absolventů jednotlivých škol vychovávajících
žáky v rámci třetí vzdělávací úrovně pro práci v různých
chemických odvětvích . Pro splnění těchto
požadavků je nutné přistoupit zodpovědně k dotváření a vytváření
učebních osnov vyučovacích předmětů jak z kategorie základních, tak
z kategorie výběrových a volitelných předmětů včetně jejich
pojetí. Rámcový rozpis učiva všech učebních osnov, které jsou součástí
příslušných souborů všeobecně
vzdělávacích předmětů a všech učebních osnov, které jsou součástí těchto
učebních dokumentů, je pro školu závazný, škola je rozpracuje do konkretizované
podoby, provede rozdělení vyučovacích hodin do jednotlivých ročníků,
pokud tomu tak není, a přiřadí počet vyučovacích hodin k jednotlivým základním
tematickým celkům.
V obecném učebním plánu jsou mezi základní vyučovací předměty
zařazeny tyto odborné předměty: měření a automatizace, technologie,
chemické procesy a odborný výcvik. Učební osnovy uvedených předmětů
jsou součástí těchto učebních dokumentů a obsahují rámcový rozpis učiva.
Všechny tematické celky rámcového rozpisu učiva příslušného vyučovacího
předmětu musí být probrány. Škola dotváří konkretizovanou učební
osnovu s ohledem na specifickou problematiku jednotlivých chemických výrob.
Výběrové a volitelné předměty se výrazně
podílí na dotváření profilu budoucího absolventa studijního oboru chemik
operátor – průmyslová chemie s ohledem na odbornou náplň z hlediska příslušného
odvětví chemických výrob. Proto je třeba pečlivě stanovit nabídku těchto
předmětů k výběru a vytvořit konkretizovaný učební plán.
Příkladem vhodného výběrového předmětu
může být předmět odborná chemie. Uspořádání učiva učební osnovy výběrového
vyučovacího předmětu odborná chemie musí vycházet z teoretického základu
obecné chemie a dále je nutná jeho aplikace na konkrétní požadovanou
oblast chemie v příslušném chemickém odvětví. Poznatková teoretická
oblast je východiskem pro teoretickou a praktickou aplikaci v odborných předmětech
a v odborném výcviku. Z uvedeného vyplývá značná náročnost na
koordinaci a posloupnost učiva z hlediska zachování mezipředmětové návaznosti
pro několik souběžně probíhajících teoretických předmětů a především
pro odborný výcvik. Mezipředmětovým vztahům musí být podřízeno jednak
rozdělení vyučovacích hodin do jednotlivých ročníků a jednak vnitřní
struktura předmětu. Časovou a obsahovou diferenciací učiva lze splnit
specifické vzdělávací cíle nejen z hlediska zaměření příslušného
chemického odvětví, ale i z hlediska další specifikace těchto zaměření
oboru. Pro budoucí laboranty je vhodné pro uvedený příklad, který se týká
vyučovacího předmětu odborná chemie, přiřadit více vyučovacích hodin k
tematickým celkům ze speciální analytické chemie, pro budoucí
absolventy se zaměřením pro oblast technologických procesů je třeba posílit
hodinově tematické celky mající vztah k technické chemii a k technologii
chemických výrob. Podobně je třeba uvažovat při
komplexní realizaci výuky.
Učební osnova odborného výcviku má rozhodující význam pro
odbornou přípravu žáků, proto je nezbytné věnovat metodám a formám výuky
náležitou pozornost, náplň učiva odborného výcviku musí splňovat požadavky
znalostí, vědomostí a dovedností odpovídající třetí vzdělávací úrovni
pro povolání chemický technik pro práci v příslušném chemickém
odvětví s ohledem na další specifikaci
oboru. Z tohoto pohledu je třeba pracovat s rámcovým rozpisem učiva učební
osnovy vyučovacího předmětu odborný výcvik, která je součástí těchto
učebních dokumentů. Škola má povinnost tuto učební osnovu konkretizovat,
tzn. rozpracuje ji do konkrétních podmínek tak, aby byl splněn stanovený
profil absolventa studijního oboru chemik operátor – průmyslová chemie. Při
výuce odborného výcviku je třeba dodržet tématické celky a jednotlivé
pracovní činnosti přizpůsobit volbě zaměření oboru. Možnost zařazování
odborných specializačních bloků (specifické učivo) umožňuje reagovat na požadavky
spolupracujících podniků a firem a tím i na trh práce. V odborném výcviku
musí být komplexně realizovány výchovně - vzdělávací cíle, které
vedou žáka k získávání základních kompetencí pro práci v chemickém
průmyslu. Vzdělávání
má zprvu obecnější
charakter a postupně v souladu s realizací cílů klíčových
dovedností narůstá odvětvová specializace ve prospěch požadované
odbornosti budoucího absolventa studijního oboru chemik operátor – průmyslová
chemie.
Profil absolventa v těchto učebních
dokumentech je formulován obecně s ohledem na širokou použitelnost tohoto vzdělávacího programu pro
různá chemická odvětví a na pracovní uplatnění absolventů. Je
proto nezbytné, aby škola dopracovala profil absolventa pro konkrétní zaměření
vzdělávacího programu.
Všechna dopracování těchto učebních
dokumentů s cílem jejich převedení do konkrétních podmínek školy
schvaluje ředitel školy a jsou součástí povinné dokumentace školy.
Zdravotní požadavky na uchazeče
Při výběru do studijního oboru 28-42-L/012 Chemik operátor – průmyslová
chemie nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
·
poruchami
funkce horních končetin (hrubé i jemné motoriky)
·
prognosticky
závažnými chronickými a alergickými chorobami kůže, dýchacích cest a
spojivek
·
dekompenzovanými
záchvatovými stavy včetně dekompenzované epilepsie
·
těžkými
poruchami zraku (vyžaduje se 5/5 – 5/7,5 možno s korekcí), poruchami
barvocitu a poruchami zorného pole
·
závažnými
duševními chorobami a prokázanou toxikomanií.
Zdravotní požadavky vždy závisí na
specifických požadavcích zvoleného zaměření oboru. K posouzení zdravotního
stavu je příslušný registrující praktický lékař.
Požadavky
na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární
ochranu
Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je
problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární
ochrany.
Ve výchovně - vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů -
zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí
směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat jak otázky a předpisy
bezpečnosti z hlediska jednotlivce, tak zaměstnance řídícího činnost
kolektivu.
V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit
podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce
a požární ochrany.
Rozsah praktické přípravy na povolání je určen učebními osnovami.
Podmínky, za kterých je možno tuto přípravu provádět stanoví ZP ve
znění pozdějších předpisů, v § 163 až 168 a dále ustanovení vyhlášky
Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů,
podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se
rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s protipožárními předpisy a technologickými postupy.
2.
Používání
technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům.
3.
Používání
osobních ochranných pracovních prostředků
podle platných předpisů.
4.
Dodržování
maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou
č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č.
354/1991 Sb.
5. Vykonávání
stanoveného dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem -
vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního
postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby
mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů,
pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví.
Práce
pod dohledem -
osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků
a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací
obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na
konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců
příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu
a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tématický
celek plní.