|
Obor vzdělání: |
28-45-M/001 Technologie skla |
|
Příklady zaměření: |
Výroba skla Automatizované systémy řízení technologických procesů Chemie skla – laboratorní činnosti Asistentské činnosti ve výrobních a obchodních firmách |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Do oboru vzdělání mohou být přijati žáci a další uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku a kteří vyhověli zdravotním požadavkům. |
|
Délka a formy studia: |
4 roky, denní studium |
Vzdělávací program je koncipován na základě současné struktury sklářské výroby v České republice, přičemž je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a přihlédnuto k poptávce trhu práce po odborných pracovnících tohoto odvětví. Jedná se o vzdělávací program oboru vzdělání, ve kterém jsou žáci připravováni pro kvalifikovaný výkon odborných činností na různých úsecích souvisejících s komplexní výrobou skla (zajišťování výroby, přímá výroba, kontrola výroby, vývojové laboratoře, ekologie výroby, vedení skladového hospodářství, odbyt výrobků, odborný prodej, asistentské činnosti ve výrobních a obchodních firmách).
Jednotlivá zaměření a případné specializace oboru vzdělání technologie skla jsou v plné kompetenci ředitele školy. Specifická příprava žáků v jednotlivých zaměřeních je dána zařazením vhodných výběrových předmětů do konkretizovaných učebních plánů. Učební osnovy výběrových předmětů škola vytváří sama na celé období studia, při jejich tvorbě důsledně respektuje vzájemné mezipředmětové vztahy. Školou zpracované učební osnovy výběrových a případně nepovinných vyučovacích předmětů a dopracované rámcové učební osnovy základních vyučovacích předmětů schvaluje ředitel školy a schválené učební osnovy jsou součástí povinné dokumentace školy. Druh zaměření daný specifickou přípravou žáka je možné uvádět na vysvědčení.
Koncepce vzdělávacího programu spočívá v souladu všeobecného vzdělání s postupně narůstajícím odborným vzděláním. Složka všeobecného vzdělávání poskytuje kvalitní středoškolské vzdělání z hlediska získání obecných vědomostí a dovedností využitelných jak v profesním životě, tak v dalším celoživotním vzdělávání. Složka základního odborného vzdělávání zabezpečuje ucelenou orientaci v oboru, posiluje flexibilitu absolventa a získané vědomosti a dovednosti jsou dále rozvíjeny ve složce specificky odborného vzdělávání. Specificky odborné vzdělání získává absolvent obvykle ve vyšších ročnících studia v rámci zaměření a případné specializace oboru. Zaměření a specializace oboru jsou v plné kompetenci ředitele školy. V těchto učebních dokumentech je zpracován doporučený učební plán pro zaměření chemie skla – laboratorní činnosti.
Teoretická a praktická složka vzdělávání klade důraz na upevňování a rozvoj klíčových dovedností. Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají rozhodující vliv na formování osobnosti budoucího absolventa z hlediska jeho uplatnění v osobním, profesním i společenském životě.
Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka, který se dobře uplatní na trhu práce, je schopen se přizpůsobit měnícím se podmínkám na trhu práce a disponuje rozvinutými klíčovými dovednostmi.
Obsah vzdělávacího programu tohoto oboru vzdělání je vymezen ve složce všeobecně vzdělávací v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro sedm oblastí všeobecného vzdělávání:
Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturně-vzdělávací funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském i cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje žákům kulturní i jiné hodnoty. Jelikož jazyk je důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji poznávacích schopností žáků a jejich logickému myšlení, na druhé straně přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i zvládnutí odborné terminologie oboru a její aktivní používání.
Společenskovědní vzdělávání připravuje žáka na aktivní občanský život v demokratické společnosti a učí jej rozumět světu, v němž žije. Má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín jako jsou psychologie, politologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie a podobně. Vede žáka k odpovědnosti a ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v soukromém i ve veřejném životě. Učivo není vytvořeno na základě zjednodušeného obsahu jednotlivých humanitních disciplín, nýbrž jsou z nich systémově vybrány části pro plnění cílů občanské nauky. Obsahové složky občanské nauky jsou doplněny prvky dalších vzdělávacích předmětů, např. ekonomiky a základů ekologie. Tento okruh vzdělávání je možné dotvářet zařazením vhodných výběrových předmětů do výuky.
Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost. Usnadňuje pochopení technických a ekonomických jevů a závislostí pro odborné vzdělávání. Znalost a aplikace matematiky se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na rozvoji logického myšlení. Matematika má průpravnou funkci pro technické disciplíny, proto musí být samozřejmá koordinace matematického vzdělávání se vzděláváním odborným i přírodovědným. Matematika učí žáka schopnosti aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení úloh z praxe, potřebě ověřovat správnost získaného výsledku, používat při zpracování úloh různé prostředky výpočetní techniky a grafické pomůcky.
Přírodovědné vzdělávání obsahuje učivo fyziky, chemie a ekologické výchovy. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie, které jsou nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, v odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i matematickým. Tato koordinace nemusí být nutně časová, ale vždy obsahová, terminologická a metodologická. V ekologii se žáci seznamují s příčinami ohrožení přírody lidskými činnostmi a učí se zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí. Žáci získávají základní ekologické poznatky o ekosystému člověka a o vztazích člověka k životnímu prostředí při zohlednění regionálních a profesních zvláštností. Škola jednotlivé okruhy učiva podle příslušného průmyslového odvětví vhodně doplňuje a prohlubuje.
Vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií připravuje žáky k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali ve své praxi po absolvování školy, v soukromém a občanském životě, ale i v průběhu přípravy v jiných vyučovacích předmětech. Učivo obsahového okruhu naučí žáky pracovat s příslušným základním a aplikačním programovým vybavením na uživatelské úrovni, důraz je kladen také na dovednost pracovat s informacemi a to i s využitím informačních a komunikačních možností sítě internet.
Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter, neboť má významné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutné nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje přes vlastní tvůrčí činnosti žáka. Estetická výchova má své zastoupení jak ve všeobecných vzdělávacích předmětech, jejichž úlohou je vést žáky k poznání a k pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých a šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů, tak i v odborných předmětech souvisejících s funkčností a estetickým vzhledem výrobků.
Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou i ve vyučovacím předmětu praxe vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní motoriky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese. Dále je kladen důraz na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytování první pomoci při úrazu. Upevnění a osvojení dovedností při poskytování první pomoci je též součástí pracovní náplně sportovně turistického kurzu.
Složka odborného vzdělávání poskytuje žákům ucelený soubor teoretických vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění ve sklářské výrobě. Odborné vzdělávání je zabezpečováno základními a výběrovými odbornými předměty. Obsah učiva těchto předmětů má zpočátku podpůrný a postupně rozhodující význam pro výuku předmětu praxe. Je tak zabezpečena vzájemná vazba teoretického a praktického odborného učiva, která je nezbytná pro profesní uplatnění absolventa v praxi. Odborné vzdělávání zahrnuje tyto obsahové okruhy:
Učivo obsahového okruhu struktura a vlastnosti látek doplňuje a rozšiřuje základní přírodovědné vědomosti žáků a vytváří předpoklady pro jejich praktické aplikace v procesu odborného vzdělávání. Vybrané učivo umožňuje vytvářet komplexní soubor poznatků v oblasti chemického názvosloví a odborné terminologie a vede žáky k aktivnímu osvojení příslušných pojmů, principů, teorií a zákonů a jejich aplikací ve formě konkrétních metod a technik. Učivo umožňuje pochopení vztahu mezi strukturou látek, jejich vlastnostmi a možnostmi jejich praktického použití. Žáci získávají další vědomosti o stavbě, struktuře a vlastnostech chemických látek a surovin pro řešení konkrétních praktických úkolů.
Učivo obsahového okruhu základy strojírenství a elektrotechniky umožňuje žákům získávat znalosti o materiálech, strojních součástech a částech strojů, mechanizmech, strojích a zařízeních a znalosti z oblasti elektrotechniky a z oblasti aplikací výpočetní techniky. Žáci získávají vědomosti o funkci provozních a laboratorních zařízení, měřicích a regulačních přístrojů a zařízení v procesu manipulace a dopravy surovin, materiálů a hotových výrobků. Získávají též schopnost volit optimální režim činnosti strojů a přístrojů. Učivo poskytuje žákům potřebné vědomosti a dovednosti, které se týkají čtení a kreslení technické dokumentace.
Učivo obsahového okruhu technologické procesy a zařízení tvoří poznatky o materiálech a surovinách, které jsou specifické pro konkrétní silikátové výroby a o technologických operacích a procesech, jejich principech a využití a vytváří předpoklady pro pochopení fyzikálně–chemické podstaty a principů dějů, základních operací a funkcí nejdůležitějších aparatur a zařízení v daném zaměření oboru. Žáci si osvojují metody technologických, provozních a bilančních výpočtů. Klíčový význam má pochopení podstaty dějů a funkčních mechanizmů v různých provozních zařízeních a příprava na technologické aplikace v praxi.
Učivo obsahového okruhu průběh procesů a dějů syntetizuje poznatky teoretické podstaty a skutečných podmínek průběhu technologických dějů a procesů. Žáci se seznamují s měřicí, regulační a automatizační technikou a s její praktickou aplikací v laboratořích, poloprovozech a provozech. Získávají poznatky o metodách a postupech vyhodnocování a ovlivňování průběhu technologických dějů a procesů a vědomosti z oblasti metrologie, normalizace a standardizace. Učivo umožňuje žákům rozpoznávat faktory ovlivňující průběh technologických dějů a procesů, vyhodnocovat je a volit optimální podmínky.
Učivo obsahového okruhu kontrola a rozbory látek seznamuje žáky s metodami, postupy a technikami kontroly surovin, meziproduktů a produktů. Žáci získávají základní vědomosti a dovednosti pro stanovení a identifikaci látek na základě technologických zkoušek, chemických rozborů nebo zjišťování jejich vlastností s pomocí základních analytických metod a technik včetně instrumentální analýzy. Učivo je pak zaměřeno i na jednotlivé postupy kvalitativní a kvantitativní analýzy včetně fyzikálně-chemických metod a na kritéria jejich výběru a způsoby vyhodnocování výsledků.
Učivo obsahového okruhu ekonomie, ekologie a bezpečnost průběhu dějů a procesů vede žáky k aktivnímu osvojení základních ekonomických pojmů, vytváří schopnost orientovat se v ekonomických jevech a procesech v podmínkách tržního hospodářství jak na podnikové a vnitropodnikové úrovni, tak v podmínkách soukromého podnikání. Umožní jim osvojit si základní vědomosti a dovednosti z oblasti pracovněprávních vztahů, podnikových činností, živnostenského podnikání a podnikání v obchodních společnostech včetně problematiky související se založením a provozem firmy. Žáci se seznamují i se základy hospodářské politiky státu. Rozvijí se u nich dovednost řešit jednoduché rozhodování a organizační situace, aplikovat metody a prostředky řízení, organizace a kontroly, seznamují se s principy racionalizace práce. Učivo obsahuje zásady bezpečnosti práce a vede k tvořivému využívání poznatků a dovedností ke zmírňování nepříznivého působení sklářských výrob na životní prostředí.
Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.
Z hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat za žádoucí posilování:
· komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně k situaci, zpracovat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou,
· personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,
· dovedností řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci jejich řešení,
· dovedností numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé matematické postupy důležité pro řešení praktických situací,
· dovedností využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy.
Praktické vyučování a praxi je možno realizovat ve školních laboratořích, školních dílnách, odborných učebnách, dále ve střediscích praktického vyučování, na pracovištích praktického vyučování nebo přímo v provozních podmínkách. Odborná praxe se realizuje ve výrobních závodech, v dílnách firem či společností.
Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na jednotlivé klíčové dovednosti, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená za obecným učebním plánem denního studia.
Pro realizaci klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších, aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následném provedení ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Ukázka žákovského projektu je přiložena na závěr učebních dokumentů.
Škola uskutečňuje vzdělávání podle těchto učebních dokumentů, jeho organizaci může však upravit odlišně, než vyžadují vyučovací metody běžné předmětové výuky. V tomto případě se řídí metodickým pokynem MŠMT k postupu při úpravě vzdělávacího procesu škol a školských zařízení, č. j. 18276/98-20 ze dne 30. dubna 1998.
V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu jak teoretického, tak praktického věnuje každý vyučující patřičnou pozornost otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce a soustavně usiluje o důslednou výchovu žáků k péči o životní prostředí. Vyučující aktualizuje učivo o nové poznatky vědy a techniky s ohledem na zaměření oboru.
Vzdělávací program oboru vzdělání technologie skla je široce profilovaný ve smyslu použitelnosti pro různé oblasti sklářské výroby. Výběrové (profilující) předměty rozhodující o zaměření oboru se doporučují k zařazení do výuky ve vyšších ročnících studia. Další specializace absolventa se bude odehrávat v jeho prvním zaměstnání. Smysl této změny ve vzdělávání, tj. posílení všeobecné odborné složky vzdělávání, spočívá v podstatném rozšíření uplatnění absolventů na trhu práce a v lepší připravenosti na eventuální pozdější rekvalifikaci. Získá-li absolvent kvalitní základy vzdělání, bude snáze schopen se v konkrétním pracovním prostředí kvalifikovat na konkrétní činnost. K zabezpečení tohoto cíle vzdělání je nutné využít práva školy dotvářet učební dokumenty tak, aby splňovaly přípravu budoucího absolventa oboru vzdělání technologie skla po všeobecné a všeobecně odborné linii vzdělávání s přihlédnutím k regionálním požadavkům a dále, aby byla zaručena srovnatelná úroveň absolventů jednotlivých škol vychovávajících žáka v rámci třetí vzdělávací úrovně pro práci v silikátových odvětvích. Pro splnění těchto požadavků je nutné přistoupit zodpovědně k dotváření a vytváření učebních osnov vyučovacích předmětů jak z kategorie základních, tak z kategorie výběrových předmětů včetně jejich pojetí. Rámcový rozpis učiva všech učebních osnov, které jsou součástí příslušných souborů všeobecně vzdělávacích předmětů a všech učebních osnov, které jsou součástí těchto učebních dokumentů, je pro školu závazný, škola je rozpracuje do konkretizované podoby, provede rozdělení vyučovacích hodin do jednotlivých ročníků a přiřadí počet vyučovacích hodin k jednotlivým tematickým celkům.
V obecném učebním plánu jsou mezi základní vyučovací předměty zařazeny tyto odborné předměty: chemie se všeobecným i odborným základem chemického učiva, mineralogie a geologie, technické kreslení, technologie a praxe. Učební osnovy uvedených předmětů jsou součástí těchto učebních dokumentů a obsahují rámcový rozpis učiva. Všechny tematické celky rámcového rozpisu učiva příslušného vyučovacího předmětu musí být probrány. Škola konkretizuje učební osnovy včetně pojetí vyučovacího předmětu s ohledem na specifickou problematiku příslušného zaměření.
Výběrové předměty se výrazně podílejí na dotváření profilu budoucího absolventa oboru vzdělání technologie skla s ohledem na odbornou náplň z hlediska příslušného zaměření oboru. Škola zařadí do konkretizovaného učebního plánu ty výběrové předměty, které dotvoří a profilují sledované zaměření oboru. Nevyčerpá-li hodinovou dotaci určenou obecným učebním plánem pro odborné (profilující) předměty, může zbylé hodiny využít pro posílení všeobecně vzdělávacích a základních odborných předmětů.
Učební osnova vyučovacího předmětu praxe má velký význam pro odbornou přípravu žáků, proto je nezbytné věnovat metodám a formám výuky náležitou pozornost. Náplň učiva praxe je v těchto učebních dokumentech dána učební osnovou flexibilního charakteru. Škola si ji upraví sama do konkretizované podoby tak, aby byl splněn stanovený profil absolventa oboru vzdělání technologie skla s ohledem na příslušné zaměření oboru. Při výuce praxe je třeba dodržet tematické celky a jednotlivé pracovní činnosti přizpůsobit volbě zaměření oboru. Možnost zařazení specifického učiva umožňuje reagovat na požadavky spolupracujících podniků a firem a tím i na trh práce. Praktická výuka má zprvu obecnější charakter a postupně v souladu s klíčovými dovednostmi narůstá specializace žáka ve prospěch požadované odbornosti budoucího absolventa oboru vzdělání technologie skla.
Profil absolventa v těchto učebních dokumentech je formulován obecně s ohledem na širokou využitelnost tohoto vzdělávacího programu pro různá zaměření sklářské výroby a tím na pracovní uplatnění absolventů. Je proto nezbytné, aby škola dopracovala profil absolventa pro každé konkrétní zaměření vzdělávacího programu oboru vzdělání technologie skla.
Všechna dopracování těchto učebních dokumentů s cílem jejich převedení do konkrétních podmínek školy schvaluje ředitel školy a jsou součástí povinné dokumentace školy.
Při výběru oboru vzdělání 28-45-M/001 Technologie skla nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- přecitlivělostí na chemické látky v pracovním prostředí; týká se praktické výuky a dále předpokladu, že kontakt s těmito látkami nelze při výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami barvocitu.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem předmětu praxe. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik, mj. zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny, rizikovými faktory souvisejícími s mikroklimatickými podmínkami (tepelná zátěž organizmu) apod.
Prostory k výuce musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem. Osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.
Při absolvování souvislé odborné praxe je stanovení příslušného stupně dozoru nad žáky na konkrétním pracovišti povinností vedoucích pracovníků příslušného podniku na základě smlouvy mezi příslušným podnikem a školou.
Poznámka: Vzdělávací program oboru vzdělání technologie skla má v učebním plánu v povinných vyučovacích předmětech v položce a) zařazen základní vyučovací předmět praxe, jehož výuka probíhá v odborných učebnách, ve školních laboratořích a školních dílnách. Souvislá praxe žáků i odborná praxe, pokud je škola realizuje, probíhá ve výrobních organizacích.