Kód a název vzdělávacího programu: 

Vstupní předpoklady žáků: Do učebního oboru mohou být přijati uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu a kteří vyhověli zdravotním požadavkům. 

Délka vzdělávacího programu a forma studia:  3 roky, denní studium

                                                                              3 roky studia při zaměstnání - večerní studium

                                                                              3 roky studia při zaměstnání - dálkové studium

            Pojetí a cíle vzdělávacího programu

       Učební obor chemik splňuje požadavky na vzdělávací program učebního oboru SOU podle standardu středoškolského odborného vzdělávání. Je koncipován na základě současné struktury odvětví chemického průmyslu v České republice, přičemž je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a je přihlédnuto k poptávce trhu práce po odborných pracovnících pro tyto oblasti výroby:

·        chemický průmysl, oblast provozní chemie - odborná příprava žáků spočívá ve zvládnutí výrob základních anorganických a organických látek pro různá technologická odvětví průmyslu. Do množiny průmyslové chemie lze zařadit výrobu chemických vláken, zpracování ropy, výrobu fotomateriálů , výrobu barev a laků  včetně zvládnutí  kontroly příslušných chemických  výrob v laboratorním, poloprovozním a v provozním měřítku,

·        tukový a kosmetický průmysl - odborná příprava žáků spočívá ve zvládnutí pracovních činností při zpracování tuků a pomocných látek na polotovary a hotové výrobky tukového a kosmetického průmyslu a dále ve zvládnutí kontroly těchto výrob v laboratorním, poloprovozním a v provozním měřítku,

·        farmaceutický průmysl - odborná příprava žáků spočívá ve zvládnutí výrobních postupů používaných při výrobě léků a jejich lékových forem a ve zvládnutí kontroly těchto výro v laboratorním, poloprovozním a v provozním měřítku.

       Vzdělávací program učebního oboru chemik je široce profilovaný ve smyslu použitelnosti  zejména pro výše uvedené oblasti chemických výrob. Poskytuje žákům univerzální vzdělání odpovídající kmenovému zařazení oboru: 2852H Chemik, práce v chemické výrobě. Vzdělávací program integruje znalosti, vědomosti a dovednosti pro uplatnění absolventa v chemické výrobě (technologické procesy) a pro jeho uplatnění  v  průběžné kontrole chemické výroby  (laboratorní kontrola technologických procesů). Univerzální učební obor chemik (bez zaměření) poskytuje žákům přípravu pro co nejširší spektrum uplatnění v chemickém průmyslu v oblasti přímých chemických výrob a v oblasti laboratorní kontroly chemických výrob s možností uzšího směrování v závěru přípravy na povolání chemik. Cílem přípravy  je získání adaptibilního pracovníka pro různá odvětví chemického průmyslu. V učebním plánu učebního oboru chemik je dána škole dostatečná možnost vytvářet v případě potřeby druh zaměření učebního oboru začleněním výběrových a volitelných předmětů do výuky. Vhodnou kombinací těchto předmětů lze docílit jak specifické přípravy na konkrétní pracovní činnosti, tak adaptibility budoucího absolventa na změny  v technologických a pracovních postupech, dále pak je možná pružná reakce na změny trhu práce a potřeby daného regiónu. Škola může umožnit žáku zaměření v oboru pro oblast technologických procesů nebo pro oblast laboratorní kontroly chemických výrob v případě jeho zájmu tím, že mu nabídne k  výběru ve druhém, lépe však ve třetím ročníku ty výběrové a volitelné předměty, které mají rozhodující vliv pro jeho profesní přípravu za účelem jeho budoucího odborného uplatnění v příslušné chemické výrobě. Druh zaměření je možné uvádět na vysvědčení.

       Vzdělávací program respektuje též požadavek flexibility budoucího absolventa učebního  oboru chemik. Formování vyšší  flexibility absolventa je  umožněno opět volbou výběrových, volitelných a případně nepovinných předmětů na základě nabídky školy, která zařazením těchto předmětů do výuky sleduje budoucí profesní uplatnění absolventa školy  ve smyslu jeho adaptability na měnící se podmínky trhu práce a je možné pružně reagovat na změny v technologiích chemických výrob a v pracovních postupech.

       Učební osnovy výběrových a volitelných předmětů škola vytváří sama a při jejich tvorbě důsledně respektuje vzájemné mezipředmětové vztahy. Škola má též  povinnost aplikovat učební  osnovu vyučovacího předmětu odborný výcvik, která je součástí těchto učebních dokumentů, do podmínek konkrétního průmyslového odvětví, případně zvoleného zaměření oboru. Vypracování a dopracování učebních osnov vyučovacích předmětů schvaluje ředitel školy a schválené učební osnovy jsou součástí povinné dokumentace školy.      

       Koncepce vzdělávacího programu spočívá v souladu všeobecného vzdělávání s postupně narůstajícím odborným vzděláváním. Teoretická a praktická složka vzdělávání klade důraz na upevňování a rozvoj klíčových dovedností. Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají rozhodující vliv na formování osobnosti budoucího absolventa z hlediska jeho uplatnění  v osobním, profesním i společenském životě.

             Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit  pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.

            Charakteristika obsahových složek           

            Všeobecné vzdělávání

            Obsah vzdělávacího programu učebního oboru chemik je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

             Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském i cizím  jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje žákům kulturní i jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji poznávacích schopností žáků a jejich logickému myšlení, na druhé straně přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je  zvládnutí odborné terminologie oboru a její aktivní používání.

            Společenskovědní vzdělávání připravuje žáka na aktivní občanský život v demokratické společnosti a učí jej rozumět světu, v němž bude žít. Vede žáka k odpovědnosti a ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v soukromém i ve veřejném životě. Učivo není vytvořeno na základě zjednodušeného obsahu jednotlivých humanitních disciplín, nýbrž jsou z nich systémově vybrány pouze určité prvky do několika tematických celků v občanské nauce. Obsahové složky občanské nauky jsou doplněny prvky dalších vzdělávacích předmětů, např. ekonomiky a základů ekologie.

            Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost, zejména usnadňuje pochopení technických a ekonomických jevů a závislostí pro odborné vzdělávání. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností  žáků, především na rozvoji logického myšlení. Matematika má průpravnou funkci pro technické disciplíny, proto musí být samozřejmá koordinace matematického vzdělávání se vzděláváním odborným i přírodovědným. Matematika učí žáky schopnosti aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení úloh z praxe, potřebě ověřovat správnost získaného výsledku, používat při zpracování úloh různé prostředky výpočetní techniky a grafické pomůcky.

            Přírodovědné vzdělávání obsahuje učivo fyziky,  chemie a  ekologické výchovy. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie, které jsou nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, v odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i matematickým. Tato koordinace nemusí být nutně časová, ale vždy obsahová, terminologická a metodologická. V ekologii se žáci seznamují s příčinami ohrožení přírody lidskými činnostmi a učí se zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí. Žáci získávají základní ekologické poznatky pro ekosystém člověka a pro vztahy člověka  k životnímu prostředí při zohlednění regionálních a profesních zvláštností. Škola jednotlivé okruhy učiva podle příslušného chemického odvětví vhodně doplňuje a prohlubuje.

            Estetické vzdělávání  má nadpředmětový charakter, neboť má významné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutné nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu,  která se realizuje přes vlastní tvůrčí činnosti žáka. Estetická výchova má své zastoupení především ve všeobecných vzdělávacích předmětech a vede žáky k poznání a k pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých a šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů.

            Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou i ve vyučovacím předmětu odborný výcvik vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní metodiky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese. Dále je kladen důraz na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytnutí první pomoci při úrazu. Upevnění a osvojení dovedností při poskytování  první pomoci je součástí pracovní náplně tělovýchovně výcvikového kurzu.

            Odborné vzdělávání

            Složka odborného vzdělávání je odvozena od standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr  chemický. Poskytuje žákům ucelený soubor  teoretických vědomostí, praktických dovedností a návyků  nezbytných pro jejich budoucí  uplatnění v chemické výrobě. Odborné vzdělávání je zabezpečováno základními, výběrovými a volitelnými odbornými předměty. Obsah učiva těchto předmětů má zpočátku podpůrný a postupně rozhodující význam pro výuku předmětu odborný výcvik. Je tak zabezpečena vzájemná vazba teoretického a praktického odborného učiva, která je nezbytná pro profesní uplatnění absolventa v praxi. Odborné vzdělávání zahrnuje tyto obsahové okruhy:

            Učivo obsahového okruhu složení a vlastnosti látek  slouží k osvojení základních zásad a praktického používání chemického názvosloví a odborné terminologie v návaznosti na poznatky získané v průběhu všeobecného vzdělávání. Učivo vede žáky k porozumění obsahu příslušných pojmů a základních principů, zákonitostí, metod a technik. Žáci získávají další vědomosti o stavbě, struktuře a vlastnostech chemických látek a surovin a pro řešení konkrétních i praktických úkolů. Učivo tohoto okruhu je náplní zejména předmětů analytická chemie a chemické suroviny. Obsah učiva předmětu chemické suroviny rozšiřuje především učivo předmětu chemie ve vztahu ke konkrétnímu odvětví chemického, tukového nebo farmaceutického průmyslu.

            Učivo obsahového okruhu základy technických a přírodovědných disciplín vede žáky k využívání obecných přírodovědných poznatků v učebním oboru chemik. Žáci si osvojují poznatky z oblasti aplikací výpočetní techniky, poznatky o funkci provozních a laboratorních zařízení, strojů, přístrojů a o procesech manipulace a dopravy chemických látek. Učivo  poskytuje dále žákům potřebné vědomosti a dovednosti týkající se čtení a kreslení základní technické dokumentace. Učivo tohoto okruhu je náplní  předmětů technologie, procesy a zařízení, laboratorní technika, měření a automatizace, odborný výcvik a dalších výběrových, případně volitelných předmětů.

            Učivo obsahového okruhu technologické procesy a zařízení tvoří poznatky o materiálech a surovinách specifických pro konkrétní chemické výroby a o technologických operacích a procesech, jejich principech a využití. Poskytuje základní informace o  procesech probíhajících v různých výrobních nebo laboratorních zařízeních a připravuje základ pro technologické aplikace v praxi. Prohlubuje pohled na fyzikální, chemické a fyzikálně - chemické děje a podmínky jejich průběhu,  seznamuje žáky se speciálními stroji, zařízeními a aparaturami. Učivo tohoto okruhu je náplní všech odborných předmětů, zejména technologie, procesy a zařízení, technologické procesy, stroje a zařízení, měření a automatizace, laboratorní technika, základy farmakologie a odborný výcvik.

            Učivo obsahového okruhu metody a postupy kontroly průběhu dějů a procesů v návaznosti na znalosti získané v obsahových okruzích všeobecného přírodovědného vzdělávání seznamuje žáky s měřicí, regulační a automatizační technikou používanou v laboratořích, poloprovozech a provozech. Výběr učiva je zaměřen na nejužívanější měřicí a regulační techniky v chemické výrobě a v provozní laboratoři včetně správného zacházení  s touto technikou. Žáci získávají základní vědomosti o normalizaci a standardizaci. Učivo tohoto okruhu je náplní předmětů měření a automatizace, analytická chemie, procesy a zařízení, stroje a zařízení, laboratorní technika, základy farmakologie a odborný výcvik.

            Učivo obsahového okruhu zkoušky a rozbory látek seznamuje žáky s metodami, postupy a technikami kontroly surovin, poloproduktů a produktů. Žáci získávají základní vědomosti a dovednosti pro stanovení látek na základě chemických rozborů a zjišťují vlastnosti chemických látek pomocí základních metod rozborů, technik a postupů chemické a instrumentální analýzy. Učivo tohoto okruhu je náplní předmětů chemie, analytická chemie, laboratorní technika, chemické suroviny a odborný výcvik.

            Učivo obsahového okruhu obsluha a údržba zařízení vybavuje žáky vědomostmi a dovednostmi potřebnými pro obsluhu a údržbu laboratorních a technologických zařízení a pro rozpoznávání závad na laboratorních, poloprovozních a provozních zařízeních. Současně žáci získávají vědomosti a teoretické i praktické dovednosti potřebné k odstraňování méně složitých závad. Učivo tohoto okruhu je náplní  zejména  předmětů stroje a zařízení a odborný výcvik.

            Učivo obsahového okruhu ekonomie, ekologie a bezpečnost průběhu dějů a procesů poskytuje žákům základní vědomosti z ekonomiky a uvádí je do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožňuje jim osvojení základních vědomostí a dovedností z oblasti pracovněprávních vztahů, živnostenského podnikání a podnikových činností. Dále jim poskytuje vědomosti o organizaci práce na pracovišti a vede je k odpovědnosti za plnění úkolů a kvalitu vykonané práce. Žáci jsou vychováváni k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a k ochraně a tvorbě životního prostředí. Učivo tohoto okruhu je náplní předmětu ekonomika, základy ekologie a prolíná všemi odbornými předměty, zejména pak odborným výcvikem.

            Klíčové dovednosti

            Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a v občanském životě.

            Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor lze považovat za žádoucí posilování:

·        komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně k situaci, zpracovat písemný materiál, vysvětlovat a  znázorňovat,   číst s porozuměním   a využívat informací získaných četbou,

·        personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

·        dovedností řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy  při realizaci jejich řešení,

·        dovedností numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé matematické postupy důležité pro řešení praktických situací,

·        dovedností využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru     v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy.

            Organizace výuky

             Příprava žáků  je organizována  jako tříleté denní studium pro žáky, kteří úspěšně ukončili 9. ročník základní školy. Studium při zaměstnání dospělých pracovníků je tříleté, je určeno absolventům základní školy, forma studia je večerní nebo dálková. Příprava v denním, večerním a dálkovém studiu je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje  střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování, praktické vyučování je možno též realizovat ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.

            Metodické přístupy

             Metody  a  formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, ke  konkrétním  situacím  v  pedagogickém  procesu a  s ohledem  na   možnosti  školy. Vyučující v koordinaci s ostatními pedagogickými pracovníky vyvíjí soustavnou  péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností  a schopností žáků. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy  ve výuce a nutnost využití osobního příkladu.

            Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.   

            Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých  klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových   dovedností  zařazená za učebním plánem studia.

            Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších, aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Ukázka žákovského projektu je přiložena na závěr učebních dokumentů.

             Kromě realizace cílů klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu  v  tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětu odborný výcvik.

            V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu včetně odborného výcviku  věnuje každý vyučující  patřičnou pozornost  otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce a soustavně usiluje  o důslednou výchovu žáků k péči o životní prostředí. Vyučující aktualizuje učivo o nové poznatky vědy a techniky podle odvětvového charakteru oboru a obsahu předmětu s důrazem na technický rozvoj výroby a zavádění nových  výrob a analytických metod do chemických provozů a chemických laboratoří.

            Učební obor chemik je široce profilovaný ve smyslu použitelnosti pro různá odvětví chemických výrob. Ve výuce žáků všech chemických odvětví je nutné dodržet stanovené všeobecné odborné vzdělávání, které je reprezentováno zastoupením teoretické složky odborného studia. Žák musí především získat základní kompetence pro   určité spektrum kmenového  oboru  chemik, práce v chemické výrobě, který slučuje provozní práci a průběžnou laboratorní kontrolu chemického provozu - dvě základní a nezastupitelné složky chemické výroby. Pokud  škola  umožní  žákům  volbu  zaměření  pro oblast technologických procesů nebo pro oblast laboratorní kontroly chemických výrob, uskuteční toto zaměření ze shora uvedeného důvodu ve vyšších ročnících. Ředitel školy rozhodne, zda bude příslušné zaměření oboru realizováno ve druhém nebo ve třetím ročníku. Další specializace absolventa se bude odehrávat v jeho prvním zaměstnání. Smysl této změny ve vzdělávání, to jest  posílení  všeobecné odborné složky vzdělávání,  spočívá v  podstatném rozšíření uplatnění absolventů na trhu práce a v lepší připravenosti na eventuální pozdější rekvalifikaci. Získá-li absolvent kvalitní základy vzdělání, bude snáze schopen se   v konkrétním pracovním prostředí kvalifikovat na konkrétní činnost. K zabezpečení tohoto cíle vzdělávání je nutné využít práva školy dotvářet učební dokumenty tak, aby splňovaly přípravu budoucího absolventa učebního oboru chemik po všeobecné a všeobecně odborné linii vzdělávání s přihlédnutím k regionálním požadavkům a dále, aby byla zaručena srovnatelná úroveň absolventů jednotlivých škol vychovávajících  žáky pro práci v  různých chemických odvětvích. Pro splnění  těchto požadavků je nutné přistoupit zodpovědně k  dotváření a vytváření učebních osnov vyučovacích předmětů jak z kategorie základních, tak  z  kategorie výběrových a volitelných předmětů včetně jejich pojetí. Rámcový rozpis učiva všech učebních osnov, které jsou součástí příslušných souborů všeobecně vzdělávacích předmětů a všech učebních osnov, které jsou součástí těchto učebních dokumentů, je pro školu závazný, škola je rozpracuje do konkretizované podoby, provede rozdělení vyučovacích hodin do jednotlivých ročníků, pokud tomu tak není, a přiřadí počet vyučovacích hodin k jednotlivým základním tematickým celkům.

            V obecném učebním plánu jsou mezi základní vyučovací předměty zařazeny tyto odborné předměty: procesy a zařízení, měření a automatizace, technologie a odborný výcvik. Učební osnovy uvedených předmětů jsou součástí těchto učebních dokumentů a obsahují rámcový rozpis učiva. Všechny tematické celky rámcového rozpisu učiva příslušného vyučovacího předmětu musí být probrány. Škola dotváří konkretizovanou učební osnovu s ohledem na specifickou problematiku jednotlivých chemických výrob.

            Výběrové a volitelné předměty se výrazně podílí na dotváření profilu budoucího absolventa učebního oboru chemik s ohledem na odbornou náplň z hlediska příslušného odvětví chemických výrob. Proto je třeba pečlivě stanovit nabídku těchto předmětů k výběru a vytvořit konkretizovaný učební plán.

            Příkladem vhodného výběrového předmětu může být předmět chemické suroviny. Uspořádání učiva učební osnovy výběrového vyučovacího předmětu chemické suroviny musí vycházet z teoretického základu obecné chemie a dále je nutná jeho aplikace na hlavní skupinu chemických sloučenin příslušného chemického odvětví. Poznatková teoretická oblast je východiskem pro teoretickou a praktickou aplikaci v odborných předmětech a v odborném výcviku. Z uvedeného vyplývá značná náročnost na koordinaci a posloupnost učiva z hlediska zachování mezipředmětové návaznosti pro několik souběžně probíhajících teoretických předmětů a především pro odborný výcvik. Mezipředmětovým vztahům musí být podřízeno jednak rozdělení vyučovacích hodin do jednotlivých ročníků a jednak vnitřní struktura předmětu. Časovou a obsahovou diferenciací učiva lze splnit specifické vzdělávací cíle nejen příslušného chemického odvětví, ale i příslušných zaměření oboru. Pro budoucí laboranty je vhodné pro uvedený příklad, který se týká vyučovacího předmětu chemické suroviny, přiřadit více vyučovacích hodin k tematickým celkům ze speciální analytické chemie, pro budoucí absolventy se zaměřením pro oblast technologických procesů je třeba posílit hodinově tematické celky mající vztah k technické chemii a k technologii chemických výrob z hlediska probíraných chemických surovin. Podobně je třeba uvažovat při  komplexní realizaci výuky.

            Při tvorbě konkretizovaného učebního plánu může škola  vzít v úvahu i možnost využití volitelných předmětů k navýšení hodinové dotace základních předmětů ve prospěch splnění výchovně - vzdělávacích cílů a požadavků na profil absolventa. Například podle obecného učebního plánu si zvolí škola týdenní hodinovou dotaci pro  vyučovací předmět odborný výcvik v prvním ročníku 12 hodin, která je vymezena pro realizaci náplně učební osnovy základního předmětu odborný výcvik. Je však možné, aby škola, za předpokladu, že dodrží všechny platné právní předpisy, navýšila hodinovou dotaci předmětu odborný výcvik na 15 týdenních vyučovacích hodin a navýšené hodiny může věnovat specifickému učivu a nácviku činností pro příslušné chemické odvětví či zaměření oboru s tím, že dopracuje učební osnovu základního vyučovacího předmětu odborný výcvik v rámci výběrového předmětu. Stejně je možné postupovat i ve druhém ročníku. Pokud škola zvolí tuto variantu, pak přechází na výuku formou střídání teoretického a praktického vyučování po týdnech. V tomto případě škola přihlédne k povolené úpravě hodinové dotace předmětu tělesná výchova.  

            Učební osnova odborného výcviku má rozhodující význam pro odbornou přípravu žáků, proto je nezbytné věnovat metodám a formám výuky náležitou pozornost, náplň učiva odborného výcviku musí splňovat požadavky na získávání obecných znalostí, vědomostí a dovedností pro povolání chemik a současně musí zabezpečovat odbornost budoucích absolventů pro práci v příslušném chemickém odvětví, případně i s ohledem na zvolené zaměření oboru. Z tohoto pohledu je třeba pracovat s rámcovým rozpisem učiva učební osnovy vyučovacího předmětu odborný výcvik, která je součástí těchto učebních dokumentů. Škola má povinnost tuto učební osnovu konkretizovat, tzn. rozpracuje ji do konkrétních podmínek tak, aby byl splněn stanovený profil absolventa učebního oboru chemik. Rámcový rozpis učiva odborného výcviku prvního ročníku je pro školu závazný s tím, že škola využije při konkretizaci učební osnovy jeho určité variability v možnostech náplně učiva pro příslušné chemické odvětví. Ve druhém a třetím ročníku je třeba dodržet základní tematické celky, v jednotlivých tématech se však prohlubuje odvětvová specializace. Ve třetím ročníku je třeba klást zvýšený důraz na provozní a laboratorní aplikace jednotlivých pracovních činností, případně i s ohledem na volbu zaměření oboru. Možnost zařazování odborných specializačních bloků  (specifické učivo) umožňuje reagovat na požadavky spolupracujících podniků a firem a tím  i na trh práce. V odborném výcviku musí být komplexně realizovány výchovně - vzdělávací cíle, které vedou žáka k získávání základních kompetencí pro práci  v  chemickém  průmyslu.  Vzdělávání  má zprvu   obecnější   charakter  a postupně v souladu  s realizací cílů klíčových dovedností narůstá odvětvová specializace ve prospěch požadované odbornosti budoucího absolventa učebního oboru chemik.    

            Profil absolventa v těchto učebních dokumentech je formulován obecně s ohledem na širokou použitelnost tohoto vzdělávacího programu pro různá chemická odvětví a na pracovní uplatnění absolventů v chemických provozech včetně laboratorních kontrol chemických výrob. Je proto nezbytné, aby škola dopracovala profil absolventa pro konkrétní chemické odvětví a v souvislosti s případným vyučovaným zaměřením.

            Všechna dopracování těchto učebních dokumentů s cílem jejich převedení do konkrétních podmínek školy  schvaluje ředitel školy a jsou součástí povinné dokumentace školy.              

            Zdravotní požadavky na uchazeče

            Při výběru do učebního oboru 28-52-H/007 Chemik nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící:

·      nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze, dlouhé stání a středně těžkou zátěž,

·      poruchami funkce horních končetin (jemné i hrubé motoriky),

·      chronickými a alergickými onemocněními kůže, dýchacích cest, spojivek,

·      prognosticky závažnými chorobami srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně těžkou zátěž,

·      závažnými poruchami krvetvorby (těžší formy anemií),

·      chronickými onemocněními jater a ledvin,

·      záchvatovými stavy, epilepsií dekompenzovanou i subkompenzovanou,

·      těžkými poruchami zraku (vyžaduje se 5/5 - 5/7,5 možno s korekcí brýlemi či čočkami), poruchami barvocitu, poruchami zorného pole,

·      závažnými duševními chorobami, toxikomanií.

             Zdravotní požadavky vždy závisí  též na specifických požadavcích zvoleného zaměření oboru. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.

            Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

            Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

            Ve výchovně - vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat jak otázky a předpisy bezpečnosti z hlediska jednotlivce, tak zaměstnance řídícího činnost kolektivu.

            V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany.

            Rozsah praktické přípravy na povolání je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možno tuto přípravu provádět stanoví ZP ve znění pozdějších předpisů, v § 163 až 168 a dále ustanovení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.

            Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

1.      Důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s protipožárními předpisy a  technologickými postupy.

2.      Používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům.

3.      Používání osobních ochranných pracovních prostředků  podle platných předpisů.

4.      Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou č. 1  vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

5.    Vykonávání stanoveného dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá     na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů, pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

            Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tématický celek plní.