1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Jedná se o vzdělávací program učebního oboru, ve kterém se připravují žáci se sklonem k manuální práci. Převažující praktická složka vzdělávání výrazně působí na formování praktických dovedností důležitých pro život i uplatnění v povolání. Žáci se připravují na jednoduché práce při výrobě užitkové keramiky a porcelánu, keramických izolátorů a dalších porcelánových výrobků. Žáci jsou vychováváni tak, aby byli schopni se uplatnit na trhu práce a začlenit se do společnosti na základě zvládnutí profese, a aby si vypěstovali kladný vztah k práci.

2         Charakteristika obsahových složek

2.1   Všeobecné vzdělávání

Obsah vzdělávacího programu učebního oboru je tvořen ve všeobecně vzdělávací složce těmito vzdělávacími okruhy:

-          vzdělávání jazykové v oblasti mateřského jazyka, kde je jazyková výuka zaměřena především na rozvoj komunikativních dovedností žáků, začlenění jejich jazykových návyků do mimoškolních souvislostí a vzbuzení zájmu žáků o četbu,

-          vzdělávání společenskovědní se realizuje především ve vyučovacím předmětu občanská nauka a jeho cílem je přispět k přípravě žáků na život v demokratické společnosti tak, aby se v ní lépe orientovali a mohli se aktivně zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a tím řešit své soukromé problémy,

-          vzdělávání matematické se realizuje ve vyučovacím předmětu matematika a poskytuje žákům základní matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a k řešení praktických úkolů denní potřeby,

-          rozvoj tělesné kultury vytváří předpoklady pro upevňování tělesné zdatnosti a zdraví žáků, vede žáky k efektivnímu využívání volného času a pěstuje jejich zájem o pohybovou aktivitu.

2.2   Odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí a praktických znalostí, dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v povolání dělníka keramické výroby.

Obsah vzdělávacího programu učebního oboru keramická výroba je v odborné složce tvořen těmito okruhy přípravy:

-          teoretická příprava (pro praktickou aplikaci v odborném výcviku) je náplní předmětu keramická výroba,

-          praktická příprava se realizuje v návaznosti na teoretickou odbornou složku ve vyučovacím předmětu odborný výcvik.

Úkolem odborné přípravy je naučit žáky vědomostem a dovednostem, které využijí v praxi. Žák může být připravován pro výrobu keramiky a porcelánu nebo k výrobě elektrokeramiky. V odborné přípravě žáků převládá část praktického charakteru.

2.3   Klíčové dovednosti

Mezi významné klíčové dovednosti v učebním oboru keramická výroba lze zařadit komunikativní dovednosti, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, dovednosti numerické aplikace, dovednosti využívat informační technologie. Rozvíjení klíčových dovedností musí vycházet ze vzdělávacích a výchovných předpokladů a možností žáků připravujících se v tomto učebním oboru, z jejich individuálních dispozic. Klade se důraz zejména na posilování komunikativních, personálních a interpersonálních dovedností ve všeobecně vzdělávací i v odborné složce vzdělávání.

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání vytvářejí předpoklady pro snazší uplatnění žáků v pracovním a v občanském životě.

3         Organizace výuky

Příprava žáků je organizována jako dvouleté denní studium, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání.

Protože se jedná o přípravu žáků, jejichž výsledky v základní škole byly velmi slabé a kteří si většinou nevypěstovali vztah k systematické teoretické přípravě, není vhodné od sebe oddělovat teoretické předměty a odborný výcvik. Výuku se doporučuje organizovat z hlediska vyváženosti zastoupení teoretické a praktické složky v každém školním týdnu. Rozhodnutí o zastoupení teoretické a praktické složky výuky v každém školním týdnu je v plné kompetenci ředitele školy.

4         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující zejména se zřetelem k charakteru předmětu a k možnostem žáků. Vyučující dbá o názornou výuku a o přiměřený obsah učiva a zařazuje časté opakování učiva a usiluje tak o trvalejší upevňování znalostí žáků. Získané teoretické znalosti a vědomosti by si měli žáci ověřovat v praktické činnosti v návaznosti na výklad.

V oboru se připravují žáci, kteří většinou v této dvouleté přípravě ukončí své systematické vzdělávání, aby získali základní vědomosti a dovednosti nezbytné k dalšímu osobnímu, občanskému a pracovnímu životu. Žáky je nutné ve výuce neustále motivovat, a povzbuzovat je kladným, ale odpovídajícím hodnocením jejich výkonu, umožnit jim i ve všeobecně vzdělávacích předmětech činnosti prakticky zaměřené, vést žáky k účasti na řešení problémů běžného života pomocí modelových situací. Zadané úkoly by žáci měli řešit pomocí vlastních informací získaných především při praktických činnostech ve škole i v běžném životě. Za tímto účelem vyučující volí vhodné metody výuky, např. exkurze na pracovní úřad a následné demonstrativní hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytvoření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo napomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo především v občanské nauce a ukazující např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech, přínosem může být i účast na přelíčení u soudu v trestním řízení s mladistvým, vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se žáci setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování poukázek, složenek, účast na různých společenských akcích v odpovídajícím oblečení a za respektování zásad slušného chování a podobně.

Ve výuce je nutné věnovat pozornost nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je i využití počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.

Pro rozvoj klíčových dovedností se doporučuje metoda projektového vyučování jako jedna z nejvýhodnějších metod pedagogické práce. Spočívá v tvorbě a následném provedení ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. V případě potřeby si škola sama zpracuje vlastní žákovské projekty a zařadí je do teoretické a zejména praktické složky výuky.

5         Další specifické požadavky

5.1   Zdravotní požadavky

Při výběru učebního oboru keramické výroby nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-          nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,

-          poruchami horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

-          prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických,

-          prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických,

-          prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce s motorovou mechanizací,

-          závažnými poruchami sluchu, a to v případě výuky a předpokladu prací v podmínkách rizikových prací z hlediska hluku,

-          prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

5.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně – vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto rizikových zdrojů.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem – vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem – osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.