CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
2857H Keramik, keramické práce |
|
Učební obor: |
28-57-H/505 Keramická výroba |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
splnění povinné školní docházky, zdravotní způsobilost uchazeče |
|
Délka a forma studia: |
2 roky denní studium, 2 roky dálkové studium |
Vzdělávací program je koncipován jako dvouletý a umožňuje získání všeobecných, základních odborných a specificky odborných vědomostí a dovedností potřebných ke kvalifikovanému výkonu povolání dělník keramické výroby.
Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnání se s osobními i profesními problémy, aby měli z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.
Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných i odborných poznatků a dovedností k výkonu odborných prací v příslušných oblastech keramické výroby a současně u nich rozvíjet organizační schopnosti a osobní zodpovědnost za svěřený pracovní úsek.
Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka, který se dobře uplatní na trhu práce, je schopen adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. je snadno rekvalifikovatelný, má rozvinuté klíčové kompetence a zájem o sebevzdělávání.
Vzdělávací program učebního oboru je profilován ve smyslu použitelnosti pro příslušné specifické přípravy v keramické výrobě. Obecný (jednosloupcový) učební plán dává škole dostatečnou možnost vytvářet prostřednictvím vlastního učebního plánu (obecný plán rozpracuje škola do jednotlivých ročníků) druh specifické přípravy učebního oboru. Vhodným začleněním výběrových a volitelných předmětů lze posílit jak požadovanou specifickou přípravu žáka na konkrétní pracovní činnosti, tak adaptabilitu absolventa školy na změny v technologických a pracovních postupech a připravit ho, aby pružně reagoval na změny trhu práce.
Cílem tohoto vzdělávání je vytvoření předpokladů pro celkový rozvoj a kultivaci osobnosti žáka v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole.
Jazykové vzdělávání pro oblast mateřského i cizího jazyka se podílí na začleňování žáků do společnosti a její kultury, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském i cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s jinými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty.
Společenskovědní vzdělávání se realizuje hlavně v předmětu občanská nauka. Jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich osobní a občanský život v demokratickém státě tak, aby se dokázali lépe orientovat ve společnosti, mohli se podílet na ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit i své osobní problémy.
Matematické vzdělávání se významně podílí na rozvoji intelektuálních schopností žáků, především jejich logického myšlení. Realizuje se především ve vyučovacím předmětu matematika a poskytuje žákům matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a k řešení praktických úkolů denní potřeby.
Přírodovědné vzdělávání. Žáci si osvojí základní poznatky nutné k pochopení jevů a procesů, s nimiž se setkají v přírodě, při své pracovní činnosti i v každodenním životě. Naučí se chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskou činností a zaujímat postoj k problémům spojeným s péčí o životní prostředí.
Estetické vzdělávání vytváří u žáků předpoklady pro estetické vnímání skutečnosti. Realizuje se jak v předmětu český jazyk a literatura (prostřednictvím literárního umění), tak v odborné složce vzdělávání, zejména při praktických činnostech žáků.
Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o zdraví a na rozvíjení fyzických dispozic žáků.
Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích se realizuje v předmětu práce s počítačem. Žáci si osvojí základní znalosti a dovednosti umožňující použití osobního počítače v běžných situacích občanského, osobního i profesního života.
Složka odborného vzdělávání poskytuje žákům ucelený soubor teoretických vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí pracovní uplatnění v keramické výrobě.
Odborné vzdělávání zahrnuje učivo ekonomické přípravy, složení a vlastností látek, základů technických a přírodovědných disciplín, technologických procesů a zařízení, metod a postupů průběhu dějů a procesů, obsluhy a údržby zařízení. Získané znalosti ze všech uvedených odborných disciplín prostřednictvím odborných vyučovacích předmětů (materiály, stroje a zařízení, technologie) aplikují žáci v praktické přípravě na povolání ve vyučovacím předmětu odborný výcvik.
Mimořádný význam pro přípravu žáků na kvalifikovaný výkon povolání dělník keramické výroby má vyučovací předmět odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a intelektuální dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených pedagogických pracovníků.
Klíčové kompetence získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobit se prudkému rozvoji vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.
Z hlediska významu klíčových kompetencí lze považovat za žádoucí posilování:
· komunikativních kompetencí, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním text,
· personálních kompetencí, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,
· kompetencí řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů,
· kompetencí aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů, zejména dovednosti používat různé aritmetické a geometrické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru,
· kompetencí využívat prostředků informačních technologií a pracovat s informacemi, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.
Příprava žáků je organizována jako dvouleté denní studium pro žáky a další uchazeče, kteří úspěšně splnili povinnou školní docházku. Studium při zaměstnání dospělých pracovníků je rovněž dvouleté, je určeno absolventům základní školy, forma studia je dálková. Příprava v denním i dálkovém studiu je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování. Praktické vyučování je možné realizovat ve škole (pokud je splněn normativ vybavení pro praktický výcvik žáků pro daný obor) nebo může být zajišťováno také ve střediscích praktického vyučování či na pracovištích praktického vyučování.
Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.
Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových kompetencí a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových kompetencí, poskytuje tabulka přehledu uplatňování klíčových kompetencí zařazená v učebních dokumentech za poznámkami k obecnému učebnímu plánu denní formy studia.
Pro realizaci cílů klíčových kompetencí se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků - vzbuzení zájmu žáků o obor. Žákovské projekty se doporučují průběžně zařazovat do výuky v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů v průběhu školního roku nebo formou tzv. projektového týdnu v rámci odborného výcviku.
Kromě realizace klíčových kompetencí vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit ve všech odborných předmětech a zejména v předmětech odborný výcvik a práce s počítačem.
Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.
Škola dále začleňuje do vyučování tematiku ochrany člověka za mimořádných situací včetně poskytování první pomoci při zraněních v souladu s pokynem MŠMT čj. 12 050/03-22 ze 4. března 2003.
Při výběru učebního oboru 28-57-H/505 Keramická výroba nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- prognosticky závažnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu znemožňujícími středně velkou zátěž, pokud takovéto práce nelze při praktické výuce a při budoucím výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými nemocemi horních končetin znemožňujícími jemnou motoriku a koordinaci pohybů,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických, týká se praktické výuky při používání prašných hmot a dále předpokladu, že uvedenou práci nelze při výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických, týká se praktické výuky s použitím prašných hmot a dále předpokladu, že uvedenou práci nelze při výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů, týká se praktické výuky prací s motorovou mechanizací a s rotujícími stroji a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory k výuce musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5. Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.
6. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem. Osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.