CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

Kmenový obor:

2941L Potravinářství

Studijní obor:

29-41-L/502 Potravinářský průmysl

Vstupní předpoklady žáků:

Do studijního oboru mohou být přijati absolventi tříletých potravinářských učebních oborů.

Délka a formy studia:

2 roky denní studium, 3 roky dálkové studium

1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program studijního oboru potravinářský průmysl je koncipován jako dvouletý v denní formě a tříletý v dálkové formě studia a je určen absolventům tříletých potravinářských učebních oborů. Je pojat komplexně se základními principy výchovy a vzdělávání, které umožňují rozvíjet osobnost žáka a vytvářejí předpoklady pro celoživotní vzdělávání.

Koncepce vzdělávacího programu vytváří prostor pro realizaci vzdělávacích cílů jednotlivých škol na dotvoření a naplnění profilu absolventa podle zaměření oboru těmito opatřeními:

-          zařazením obecného učebního plánu flexibilního charakteru bez rozdělení předmětů do ročníků,

-          zařazením výběrových a volitelných předmětů do obecného učebního plánu, jejichž výběr provádí škola a sama si vytvoří vlastní učební plán na celé období studia, případně převezme doporučený učební plán, který je součástí těchto dokumentů.

Cíle vzdělávání směřují do tří základních oblastí týkajících se rozvoje osobnosti žáka, přípravy pro život v občanské společnosti a přípravy pro pracovní uplatnění.

Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby získali žádoucí hodnotovou orientaci, dobře se orientovali ve světě a úspěšně se vyrovnávali s problémy v pracovním i osobním životě.

Vzdělávací program je koncipován tak, aby rozšiřoval a doplňoval poznatky a dovednosti žáků v návaznosti na odbornost získanou v předchozím studiu tříletého potravinářského učebního oboru a umožnil absolventům tohoto vzdělávacího programu vykonávat odborné práce v příslušné oblasti potravinářské výroby.

Odbornou složku vzdělávání tvoří společný základ pro všechna zaměření, případně specializaci, na něj navazuje specificky odborná složka příslušného potravinářského zaměření, případně specializace oboru. Zaměření i specializace oboru jsou v kompetenci ředitele školy, zaměření je možné uvádět na vysvědčení.

2         Charakteristika obsahových složek

2.1   Všeobecné vzdělávání

Cílem všeobecného vzdělávání je vytvoření předpokladů pro celkový rozvoj a kultivaci osobnosti žáka v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané v přípravě ve tříletém učebním oboru a získání předpokladů pro úspěšné vykonání maturitní zkoušky.

Jazykové vzdělávání má významnou socializační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v českém i cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje žákům kulturní i jiné hodnoty. Jazykové vzdělávání napomáhá rozvoji kognitivních schopností žáků, přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění žáka. Důležitou součástí přípravy je i zvládnutí odborné terminologie v cizím jazyce a její odborné používání.

Společenskovědní vzdělávání připravuje žáky na aktivní občanský život v demokratické společnosti a učí je rozumět světu. Vzdělávání v této oblasti má široký rozsah, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín, jako je psychologie, politologie, sociologie, teorie státu a práva, etika, filosofie, historie apod. Vede žáky k odpovědnosti a ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v osobním i občanském životě.

Matematické vzdělávání poskytuje ucelený systém poznatků, rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost, zejména usnadňuje pochopení technických a ekonomických jevů a závislostí. Znalost a aplikace matematiky se významně podílí na formování intelektuálních schopností člověka, především rozvoje logického myšlení, vytváření prostorové představivosti, schopnosti abstraktivního myšlení a vytváří prostor pro pochopení závislostí mezi reálnými veličinami. Matematika má průpravnou funkci pro technické disciplíny, proto musí být matematické vzdělávání koordinováno se vzděláváním odborným a přírodovědným.

Přírodovědné vzdělávání poskytuje souhrn poznatků fyzikálně-chemických, chemic­kých, biochemických, mikrobiologických a ekologických. Žáci si osvojí nejdůležitější odborné pojmy, veličiny a zákonitosti nutné pro pochopení jevů a procesů probíhajících v přírodě a při technologickém zpracování surovin a polotovarů v odborné praxi a v každodenním životě. Ekologická oblast se zabývá nebezpečím ohrožení přírody lidskou činností a oblastí péče o životní prostředí.

Estetické vzdělávání má významné kultivační a výchovné poslání. Je třeba na ně nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak vlastní tvůrčí činností žáka (všeobecně vzdělávací předměty a odborné předměty), jednak poznáním a pochopením krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých děl a šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetické vzdělávání prolíná všemi vyučovacími předměty.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Kromě klasické tělesné výchovy jsou rozvíjeny vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména první pomoc při úrazech, otázky bezpečnosti a hygieny práce a pozornost je věnována i kompenzačním a relaxačním cvičením během praktické činnosti žáků.

Informační a komunikační technologie je oblast vzdělávání, která vede k získávání dovedností nezbytných k ovládání příslušného základního a aplikačního programového vybavení na uživatelské úrovni důležité zejména pro vyhledávání a zpracování informací a při využívání komunikačních možností sítě internet. Žáci se naučí běžnému využívání prostředků informační a komunikační technologie v osobním, občanském i praktickém životě.

2.2   Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, dovedností a návyků nezbytných pro jejich uplatnění v potravinářství. Ve složce odborného vzdělávání jsou propojeny poznatky z oblasti biochemie, analytické chemie, senzorické analýzy, mikrobiologie, výživy včetně zásad racionální výživy, potravinářské technologie, ekonomiky, informačních technologií a praktických činností v potravinářství za účelem získání profesionální odbornosti.

Ekonomické vzdělávání vede žáky k aktivnímu osvojení základních ekonomických pojmů, podporuje ekonomické myšlení a vytváří schopnost orientovat se v podmínkách tržního hospodářství na všech úrovních podnikání. Umožňuje rovněž osvojit si základní principy z oblasti pracovněprávních vztahů, živnostenského podnikání a podnikání v obchodních společnostech, hospodářské politiky státu apod. Rozvíjí dovednosti řešit jednoduché organizační situace, aplikovat metody a prostředky řízení, organizace a kontroly, seznamovat se s principy racionalizace práce včetně potřeby sladit požadavky ekonomické s ekologickými.

Významnou oblast odborné složky vzdělávání představuje technologie potravinářských výrob, jejímž cílem je pochopit a osvojit si principy jednotlivých technologických procesů a operací základních potravinářských výrob a rozšířit si vědomosti o chemickém složení, vlastnostech, úpravě, uchovávání a využití základních i pomocných surovin. Zaměřuje se též na oblast racionální výživy, kde je kladen důraz na optimální skladbu poživatin z hlediska správné životosprávy, možnosti tvorby nových receptur či nových technologií. Součástí technologie je i učivo související s využitím a správnou volbou strojů a zařízení a nastavením optimálního režimu strojního zařízení při konkrétní potravinářské výrobě. Důležité je pochopení procesu řízení dílčích operací ve výrobě. Navazující speciální potravinářská technologie prohlubuje znalosti konkrétního potravinářského odvětví.

Významnou součástí odborné složky vzdělávání jsou poznatky z oblasti analýzy potravin. Žáci získají přehled o základních metodách využívaných při analýze potravin, naučí se je aplikovat v praxi, provádí vstupní i výstupní kontroly v provoze a na základě zpětné vazby dovedou pozitivně ovlivňovat celý průběh výroby. Jedná se o základní chemické, fyzikální, fyzikálně-chemické, analytické, mikrobiologické i senzorické metody analýzy potravin.

Oblast týkající se hygieny, sanitace, bezpečnosti práce a ekologických aspektů potravinářské výroby prolíná učivem všech odborných předmětů a aktivně se podílí na osvojení správných návyků žáků a jejich zásad při dodržování hygieny, sanitace a bezpečnosti práce v potravinářských provozech. Akcentuje nezbytnost dodržování všech zásad a platných nařízení při jakékoliv práci s potravinami. Hlavním cílem je výroba hygienicky nezávadných potravin a dobrá znalost bezpečnostních předpisů při práci se stroji a výrobními linkami s cílem předcházet zbytečným úrazům a poškození zdraví. Z ekologického hlediska se upřednostňují technologické postupy, při nichž se efektivně využívají či likvidují průmyslové odpady.

2.3   Klíčové kompetence

Klíčové kompetence získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům pružněji reagovat na potřeby trhu práce, na rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje.

Z hlediska významu klíčových kompetencí lze považovat za žádoucí rozvíjet:

-          komunikativní kompetence, tzn. vyjadřovat se ústně i písemně v českém i cizím jazyce přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, číst s porozuměním a využívat získané informace, vysvětlovat a znázorňovat konkrétní situace,

-          interpersonální kompetence, tzn. spolupracovat s ostatními členy kolektivu na dosažení společných cílů, nést zodpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních spolupracovníků,

-          schopnost správně analyzovat a optimálně řešit problémové situace,

-          schopnost aplikovat numerické metody v teoretické i praktické činnosti v pracovním procesu i běžném životě, při určování odhadů a pravděpodobností výskytu určitých situací s využitím znalostí čtení grafů a diagramů, se schopností používat matematické tabulky a kalkulátory,

-          kompetence využívat nové informační technologie a různé druhy informačních zdrojů, kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy.

3         Organizace výuky

Příprava žáků je organizována jako dvouleté denní studium pro absolventy potravinářských tříletých učebních oborů nebo ji lze realizovat formou tříletého dálkového studia. O formě studia rozhodne ředitel školy. Studium je ukončeno maturitní zkouškou podle platných právních předpisů a poskytuje úplné střední odborné vzdělání.

4         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních schopností žáků. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a vzájemná koordinace mezipředmětových vztahů.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových kompetencí a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

Orientaci o tom, ve kterých vyučovacích předmětech se klade důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových kompetencí, poskytuje tabulka klíčových kompetencí zařazená v učebních dokumentech za poznámkami k učebnímu plánu denní formy studia.

Pro realizaci cílů klíčových kompetencí se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků. Žákovský projekt lze realizovat např. v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit do výuky v průběhu školního roku. Vzor žákovského projektu je zařazen na závěr těchto učebních dokumentů.

 

Poznámky

1) Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.

2) Škola respektuje pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, čj. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.

5         Další specifické požadavky

5.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných je zdravotní průkaz (§ 19 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař. Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo rozsahu výuky nebo předpokládaného uplatnění.

5.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem zejména praktické části přípravy. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy – zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma praktické výuky je povinností vedoucích zaměstnanců příslušné školy v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.