Vstupní předpoklady žáků :

denní studium - úspěšné ukončení 9. ročníku ZŠ a splnění podmínek přijímacího řízení

dálkové studium - úspěšné ukončení ZŠ a splnění podmínek přijímacího řízení

Délka vzdělávacího programu :

denní studium - 4 roky

dálkové studium - 5 roků

Pojetí a cíle vzdělávacího programu :

Vzdělávací program je pojat komplexně v souladu se základními principy výchovy a vzdělávání umožňujícími rozvíjet osobnost žáka a tvořit mezistupeň pro další celoživotní vzdělávání. Cílem vzdělávacího programu je formování charakterových vlastností žáka, rozvíjení jeho znalostí, vědomostí, dovedností a schopností ve všech oblastech všeobecného a odborného vzdělávání.

Oblast všeobecného vzdělávání rozšiřuje a prohlubuje znalosti ze základní školy a ve svých jednotlivých složkách konkretizuje vzdělávací cíle, které naplňují profil absolventa s ohledem na dosaženou úroveň vzdělání i odbornou profilaci.

Ve výuce českého jazyka jsou žáci vedeni k dokonalejšímu ovládání spisovného jazyka, ke kultivovanému ústnímu i písemnému projevu, k uvědomění si bohatosti mateřského jazyka a důležitosti vztahu k mateřskému jazyku. Na prohlubování jazykových schopností se významně podílí i literární výchova, četba krásné literatury, práce a rozbor uměleckého textu.

Při studiu cizích jazyků se vychází ze základních znalostí, který si žák osvojil při výuce jazyka na základní škole a v tomto jazyce zpravidla pokračuje. Výuka cizího jazyka je zaměřena zejména na vytvoření takových jazykových schopností, které by mu umožnily domluvit se v základních obecných okruzích a odborné praxi, kde by využil znalosti z odborné terminologie.

Cílem společenskovědní složky vzdělávání je získání základních návyků k životu v demokratické společnosti, k rozvoji ekonomického myšlení, pochopení nutnosti odpovědného přístupu ke všem hodnotám, informovanost za účelem úspěšného zapojení do společnosti a pracovního procesu.

Estetická složka vzdělávání tvoří neméně důležitou součást všeobecné vzdělanosti člověka. Podílí se na jeho kultivovaném vystupování, na jeho estetickém cítění, na jeho vztahu k umění a uměleckým hodnotám.

Studium přírodovědných předmětů vede žáky k pochopení přírodních zákonů a dějů probíhajích v živé i neživé přírodě a je základem pro odborné technické a technologické vědní disciplíny. Z toho důvodu musí být tyto předměty vzájemně zkoordinovány časově i obsahově.

Výuka matematiky se podílí na rozvoji samostatného logického myšlení , vede žáky k přesnosti, důslednosti, abstraktnímu myšlení a schopnosti aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení matematických úloh, při výpočtech v odborných předmětech přírodovědných či technických i v praxi.

Tělesná výchova vytváří soubor schopností a dovedností potřebných k péči o fyzické zdraví člověka, posiluje jeho tělesnou kondici a tím pozitivně působí na jeho duševní zdraví.

Oblast odborného vzdělávání tvoří základní odborné učivo, které je rozšířeno ve volitelných a výběrových předmětech o učivo specifické. Základní odborné učivo všech zaměření umožňuje žákům získat a osvojit si vědomosti a dovednosti jak teoretické, tak i praktické. Základní odborné předměty jsou v prvním ročníku u všech zaměření shodné. Výjimkou je pouze předmět biologie a mikrobiologie, kde vzhledem k specifičnosti jednotlivých zaměření a odlišnosti obsahu předmětu nelze vytvořit jednotnou osnovu. Od druhého ročníku studia se jednotlivá zaměření profilují zejména na základě odlišného obsahu učiva základních odborných předmětů, které může být ještě rozšířeno o specifické učivo v předmětech volitelných či výběrových. Nosným odborným předmětem profilace každého zaměření je předmět technologie. S tím bezprostředně souvisí výuka dalších odborných předmětů jako je biologie a mikrobiologie, analytická chemie, dílenská cvičení, stroje a zařízení. Na to navazují znalosti např. o příslušných strojních zařízeních a výrobních linkách, o posuzování kvality surovin, meziproduktů, polotovarů a hotových výrobků na základě laboratorních rozborů včetně provozních kontrol.

Odborné potravinářské vzdělávání si klade za cíl připravit nejen úzce specializované odborníky, ale i takové potravinářské odborníky, kteří dokáží své potravinářské poznatky a znalosti uplatnit či aplikovat jak v potravinářské oblasti, tak i v nejrůznějších oblastech s potravinářstvím souvisejících. Potravinářský průmysl má jednak přirozené vazby se zemědělskou prvovýrobou při zpracování jejich produktů, s obchodní oblastí a s oblastí služeb. Specifická je i paralelní existence průmyslových a řemeslných výrob, což rozšiřuje potřebný rozsah poznatků v procesu vzdělávání. Vzdělávací cíle a charakteristiky obsahových okruhů jsou orientovány tak, aby byl žák schopen na základě osvojených vědomostí a dovedností vykonávat činnosti tvořící základ jeho budoucí odbornosti, při zachovávání základních ekologických , estetických , etických a morálních principů.

Charakteristika obsahových složek :

a) všeobecné vzdělávání si klade za cíl vytvořit předpoklady pro rozvoj osobnosti žáka v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole, nezávisle na zvoleném oboru. Klade důraz na vzdělávání v širším kontextu, snaží se podpořit a zvýšit adaptabilitu žáka v rychle se měnících společenských i pracovních podmínkách s tím, že akceptuje jeho osobnost. Složka všeobecného vzdělávání je rozdělena do několika oblastí.

Jazykové vzdělávání zaujímá významnou roli nejen ve vzdělávacím procesu, ale i pro začlenění každého jedince do společnosti. Jazyk slouží jako prostředek k dorozumívání,

k získávání a předávání potřebných informací a tím i k navázání vzájemných kontaktů s druhými lidmi. Rozvíjí jejich komunikativní schopnosti v mateřském i cizím jazyce a tím přispívá k jejich jazykovému, kulturnímu, estetickému a sociálnímu cítění a k celkové kultivovanosti člověka.

Společenskovědní vzdělání má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří soubor poznatků z mnoha vědních disciplín. Hlavním cílem této vzdělávací složky je snaha o osvojení základních poznatků z psychologie, sociologie, etiky, filosofie, ekonomie, politologie, historie a teorie státu a práva. Tyto poznatky by měly žákovi usnadnit jeho názorovou orientaci , životní postoje, jeho začlenění do společnosti a pochopení základních etických a morálních principů a norem dané společnosti.

Matematické vzdělávání slouží nejen jako průprava pro přírodovědné, technické i ekonomické disciplíny, které úzce souvisí s daným oborem, ale je nezbytné i pro každodenní život. Matematika rozvíjí numerické dovednosti žáka, vede ho k přesnosti a důslednosti a hlavně k samostatnému a logickému myšlení, čímž podporuje zvyšování jeho intelektuálních schopností .

Přírodovědné vzdělávání prohlubuje znalosti z fyziky, které jsou velmi důležité pro pochopení přírodních zákonů v celém vesmíru. Je velmi důležité pochopit souvislosti mezi jednotlivými vědními disciplínami a přírodními zákony a být schopen aplikovat tyto poznatky v běžném životě.

Estetické vzdělávání je nedílnou součástí všeobecné vzdělanosti, neboť má výchovné poslání, výrazně ovlivňuje kultivovanost člověka, jeho estetické cítění, rozvíjí jeho představivost, podporuje jeho tvůrčí činnost a umožňuje mu základní orientaci v kulturní a duchovní oblasti. Tato složka vzdělávání je především formativní složkou vzdělávacího procesu a může být realizována buď samotnou kreativností žáka, nebo prostřednictvím jeho poznání a pochopení krásy konkrétního uměleckého díla.

Rozvoj tělesné kultury považuje za nejdůležitější vytvořit u žáka soubor návyků a dovedností, které by vědomě vedly k jeho péči o tělo a pozitivně tak působily na jeho zdraví. Hlavní podíl je věnován klasické výuce tělesné výchovy, která je doplněna o znalosti z oblasti historie tělesné kultury a zdravovědy.

b) odborné vzdělávání poskytuje žákovi nejen průpravu pro specifickou profesní část, ale rozvíjí i základní vědomosti a dovednosti, které mu umožní lépe se orientovat v průběhu vzdělávání a zvyšuje pravděpodobnost jeho adaptability v pracovním procesu. Vzdělávací cíle odborného vzdělávání realizované v několika okruzích jsou základem budoucí odbornosti absolventa.

Učivo okruhu suroviny potravinářského průmyslu navazuje svým obsahem zejména na znalosti z biologie, mikrobiologie, chemie a biochemie. Hlavním cílem je získat přehled o základních i pomocných surovinách z hlediska jejich chemického složení, správného uchovávání a možnosti využití při konkrétních technologických výrobách. Poznatky o surovinách jsou využívány zejména v dalším okruhu technologické procesy potravinářských výrob. V tomto okruhu je značná pozornost věnována zemědělské prvovýrobě, která je propojena se zpracovatelskou a spotřebitelskou sférou.

V okruhu technologické procesy potravinářských výrob jde zejména o pochopení podstaty dějů a funkčních mechanismů jednotlivých technologických procesů a o zafixování si základních principů jednotlivých technologických operací potravinářských výrob. Tento okruh zahrnuje i specifické učivo, které navazuje na základní učivo a využívá poznatků z ostatních odborných okruhů, které s tím úzce souvisí, např. suroviny, stroje a zařízení. Správného pochopení celé problematiky technologie potravinářských výrob lze u žáků docílit pouze prostupností jednotlivých odborných okruhů.

Podstatou učiva okruhu stroje a zařízení potravinářských výrob je získání základních poznatků o oboru strojírenství, elektrotechniky, měřící a regulační techniky a výpočetní techniky. To umožňuje žákům dobře zvolit nejen správné strojní zařízení, ale i optimální režim strojního zařízení při konkrétní potravinářské výrobě. Specifické učivo je podobně jako v technologii závislé na daném zaměření.

V okruhu metody a postupy analýzy potravin se klade velký důraz na to, aby žáci byli důkladně seznámeni se základními metodami analýzy potravin, byli schopni je aplikovat při vstupních i výstupních kontrolách v provoze a na základě zpětné vazby dovedli pozitivně ovlivňovat celý průběh výroby. Je nezbytné, aby si žáci řádně osvojili základní metody analýzy potravin (chemické, fyzikální, mikrobiologické i senzorické).

Učivo okruhu ekonomika ve vztahu k potravinářské výrobě podporuje u žáků ekonomické myšlení na základě osvojení si základních ekonomických pojmů a pomáhá jim lépe se orientovat v podmínkách tržního hospodářství na všech úrovních podnikání. Umožňuje rovněž osvojení si základních principů z oblasti pracovně - právních vztahů, hospodářské politiky státu a dovedností k řešení organizačních situací.

Okruh problematika hygieny a bezpečnosti práce při výrobě a ekologické aspekty potravinářské výroby se aktivně podílí na tom, aby si žáci dobře osvojili návyky a dovednosti týkající se zásady hygieny a bezpečnosti práce a dodržovali všechna nařízení při jakékoliv práci s potravinami. Hlavním cílem je výroba hygienicky nezávadných potravin a dobrá znalost bezpečnostních předpisů při práci se stroji, aby nedocházelo ke zbytečným úrazům a k poškození zdraví. Ekologické hledisko upřednostňuje takové technologické postupy, při nichž není narušeno životní prostředí, s tím by měli být žáci samozřejmě seznámeni.

Učivo okruhu zásady racionální výživy s vazbou na potravinářskou výrobu vede žáky k uvědomění, že zdraví člověka velmi závisí na jeho životosprávě, správné výživě a že mohou díky své profesi do značné míry aktivně zasahovat do technologických procesů při výrobě potravin, snažit se podílet se na tvorbě nových receptur a technologií, které by byly z racionálního hlediska nejoptimálnější.

c) klíčové dovednosti

- rozvíjet komunikativní dovednosti, tzn. vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou, schopnost vysvětlovat a znázorňovat konkrétní situace

- dovednost využívat sebepoznání a sebekontroly ke stanovení a realizaci přiměřených cílů vlastního rozvoje, zdokonalování vlastního učení, zvýšení pracovního výkonu a schopnost zvolit si správný životní styl

- podílet se na rozvoji interpersonálních dovedností, tzn. spolupracovat s ostatními členy kolektivu na dosažení společných cílů, nést zodpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních spolupracovníků

- správně analyzovat a optimálně řešit problémové situace

- schopnost aplikovat numerické metody v teoretické i praktické činnosti v pracovním procesu i běžném životě

- dovednost pracovat s osobním počítačem, schopnost využívat nové informační technologie a rozmanitost informačních zdrojů

- rozvíjet a prohlubovat teoretické znalosti, praktické dovednosti a návyky a tím zvyšovat svoji odbornou erudici

Organizace výuky :

Formy studia:
- denní
- dálkové

Denní studium

U denního studia probíhá výuka klasickou formou, která je doplněna novými metodami skupinového vyučování. Výuka některých všeobecně vzdělávacích předmětů zejména cizích jazyků a práce s počítačem probíhají ve speciálně vybavených učebnách.

Výuka odborných vzdělávacích předmětů zpravidla zahrnuje i praktickou část v závislosti na charakteru předmětu. Cvičení se provádějí ve speciálních učebnách nebo v příslušných laboratořích (laboratoř biologická, mikrobiologická, chemická, fyzikální a analytická) s menším počtem žáků. Praktická výuka se uskutečňuje formou dílenských cvičení a formou odborné praxe. Dílenská cvičení, někdy i odborná praxe jsou zařazeny pravidelně do týdenního rozvrhu hodin po celou dobu studia. Kromě toho je během školního roku, zpravidla po ukončení teoretické výuky, realizována individuální odborná praxe pod odborným pedagogickým dohledem. Délka odborné praxe závisí na charakteru daného zaměření a možnostech školy, většinou probíhá po dobu dvou až čtyř týdnů. Minimální délka odborné praxe je za celou dobu studia uvedena v učebním plánu.

Dálkové studium

Učivo dálkového studia je rozděleno do pěti ročníků.

Vyučování v jednotlivých předmětech probíhá podle zásad uvedených u denního studia.

Metodické přístupy :

Metodické přístupy jsou odlišné podle charakteru vyučovacího předmětu.

Kromě běžného klasického výkladu teorie je zařazováno zcela pravidelně při každé příležitosti problémové vyučování s využíváním audiovizuální techniky. Znalosti žáků se tak volně, nenásilně rozšiřují a upevňují.

V hodinách praktického vyučování je kladen důraz na získání návyků, dovednosti, zručnosti, dodržování základních pravidel přesné, účelné a produktivní práce s dodržováním základních norem včetně bezpečnostních. K zabezpečení těchto požadavků je třeba třídu dělit do skupin podle platných předpisů a podmínek školy.

Znalosti žáků se upevňují pravidelným opakováním. Samozřejmostí je využívání znalostí žáků z předcházející výuky, ale i návaznost na mezipředmětové vztahy.

Další specifické požadavky :

Podmínkou studia při nástupu do prvního ročníku je předložení platného Zdravotního průkazu pracovníka v potravinářství.

Kritéria zdravotní způsobilosti uchazečů o studium :

- onemocnění, která vylučují získání zdravotního průkazu

- onemocnění páteře vylučující středně velkou zátěž

- postižení funkce horních a dolních končetin vylučující středně velkou zátěž

- alergická onemocnění kůže

- alergie na chemické přípravky

- chronická a alergická onemocnění horních cest dýchacích

- astma bronchiale

- onemocnění srdce a cév vylučující středně velkou zátěž

- záchvatovitá onemocnění - kolapsové stavy, vertigo, epilepsie

- diabetes mellitus

- poruchy barvocitu a prostorové orientace

- vísus - 5/10 s korekcí, bez změn na očním pozadí

- závažné poruchy sluchu

- závažné duševní onemocnění