CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

Kód a název :

29-52-H/001 Mlynář

Vstupní předpoklady žáků :

Učební obor je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a kteří splnili podmínky přijímacího řízení

Délka a forma studia

3 roky denního a dálkového studia

 

Vstupní předpoklady žáků:

 - úspěšné splnění podmínek přijímacího řízení dle platných předpisů,

 - zdravotní způsobilost.

  

Délka vzdělávacího programu:

3 roky denní studium,

3 roky dálkové studium.

 

 Pojetí a cíle vzdělávacího programu:

    Tento vzdělávací program je komplexně pojat se základními principy výchovy a vzdělávání, které umožňují rozvíjet osobnost žáka a vytváří mezistupeň pro další celoživotní vzdělávání. Cílem vzdělávacího programu je formování charakterových vlastností žáka, rozvíjení jeho znalostí, vědomostí a dovedností ve všech oblastech všeobecného i odborného vzdělávání.

    Oblast všeobecného vzdělávání rozšiřuje a prohlubuje znalosti ze základní školy a v jednotlivých obsahových složkách konkretizuje vzdělávací cíle, které naplňují profil absolventa v souladu s dosaženou úrovní vzdělání i odbornou profilací. Cílem všeobecně vzdělávací složky je vytvořit předpoklady pro rozvoj osobnosti žáka v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole a pro pochopení celého procesu vzdělávání v širším kontextu.

    Oblast odborného vzdělávání navazuje na oblast všeobecného vzdělávání. Je tvořena základním odborným učivem, které umožňuje žákům osvojit si a rozvíjet potřebné znalosti, vědomosti a dovednosti dané odbornosti, a tím zvyšovat pravděpodobnost lepší orientace žáka v průběhu studia a větší schopnost adaptability v pracovním procesu. Učivo poskytuje žákům poznatky o podstatě zákonitostí, principů a jevů v přírodní, technické a technologické oblasti v širších souvislostech i ve vazbě na ekologické a ekonomické aspekty a vede je k aplikování těchto vědomostí při řešení konkrétních úkolů v praxi. Nosným předmětem charakteristickým a specifickým pro tento vzdělávací program je mlynářská technologie a suroviny zaměřené zejména na cereální oblast.

  

Charakteristika obsahových složek:

Všeobecně vzdělávání

Složka všeobecně vzdělávací vychází ze Standardu středoškolského odborného vzdělávání zpracovaného v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů oblasti všeobecného vzdělávání.

Jazykové vzdělávání hraje významnou roli z hlediska kulturního a sociálního, neboť v návaznosti na předcházející vzdělání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, podporuje vzájemnou komunikaci a navázání kontaktů s druhými lidmi, umožňuje získávat potřebné informace a hodnotovou orientaci, podporuje začlenění žáků do společnosti. Jazyk jako důležitý nástroj myšlení napomáhá rozvíjet kognitivní schopnosti žáků, jejich logické myšlení, přispívá k celkové kultivaci osobnosti žáka a jeho estetickému cítění. Znalosti cizího jazyka i jednoduché komunikativní schopnosti podporují celkový rozvoj jedince v kulturní a sociální oblasti.

Společenskovědní vzdělávání zahrnuje soubor poznatků humanitního a společenskovědního charakteru a má výrazně výchovný charakter. Cílem je snaha vybavit žáky množstvím poznatků z filosofie, etiky, estetiky, psychologie, sociologie a práva, které by jim měly usnadnit pochopit sama sebe i druhé lidi, ujasnit si hodnotovou a názorovou orientaci, životní postoje a návyky a pochopit základní morální a etické principy dané společnosti.

Estetické vzdělávání výrazně ovlivňuje kultivovanost člověka, jeho estetické cítění,  rozvíjení  představivosti a tvůrčí činnosti a je nedílnou součástí všeobecné vzdělanosti.

Matematické vzdělávání patří rovněž k všeobecné vzdělanosti člověka, rozvíjí jeho numerické dovednosti, vede ho k přesnosti a důslednosti, podporuje jeho samostatné myšlení a logické uvažování. Schopnost aplikovat matematické poznatky a dovednosti je velmi důležitá pro výuku přírodovědných a technických předmětů i v oblasti informačních technologií při práci s počítačem.

Přírodovědné vzdělávání umožňuje žákům pochopit zejména fyzikální a chemickou podstatu dějů probíhajících v přírodě a vysvětlit základní ekologické souvislosti nezbytné pro zachování optimálního životního prostředí. 

Rozvoj tělesné kultury si klade za cíl vytvořit u žáka soubor návyků a dovedností, které by vedly ke zdravému životnímu stylu, včetně významu péče o jeho tělesné i duševní zdraví. Hlavní podíl je věnován klasické výuce tělesné výchovy, jejímž cílem je dosažení optimální tělesné zdatnosti jedince a získání základních vědomostí z oblasti zdravovědy.

 

Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání a je zpracována v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro směr potravinářský.

V obsahovém okruhu suroviny potravinářského průmyslu se klade důraz na vazbu mezi zemědělskou prvovýrobou a zpracovatelskou potravinářskou sférou. Tento obsahový okruh navazuje svým obsahem na předmět chemie a biochemie, seznamuje žáky s vlastnostmi používaných surovin zejména obilovin, jejich chemickým složením, správným skladováním a možnostmi využití v potravinářském průmyslu.

Obsahový okruh technologické procesy potravinářských výrob navazuje na obsahový okruh suroviny. Cílem je, aby žáci porozuměli a osvojili si principy mechanismu a posloupnosti jednotlivých technologických operací při zpracování obilí, které pomohou vytvořit v rámci odborného výcviku takové pracovní návyky a dovednosti, které jsou nezbytné pro vykonávání tohoto řemesla. Seznamuje je s významem a cíli technologických postupů ve mlýně při příjmu, skladování a ošetřování obilí před mletím i při samostatném procesu mletí v návaznosti na technologické zpracování. Postupným rozvíjením poznatků mlynářského oboru umožňuje pochopit nutnost dodržovat technologické a hygienické zásady a podporuje schopnosti aplikovat nové výrobní technologie při zpracovávání obilovin a luštěnin, které by vedly ke zefektivnění výroby a zkvalitnění výrobků. Seznamuje žáky s využitím výpočetní techniky při řízení a kontrole dílčích technologických operací.

Obsahový okruh stroje a zařízení potravinářských výrob seznamuje žáky s funkcí jednotlivých strojů a strojních zařízení, dopravních strojů, vzduchotechnických zařízení pšeničných a žitných mlýnů a strojů užívaných na zpracování ostatních obilovin vytvářejících výrobní linky ve mlýně, s jejich základní obsluhou, údržbou a seřizováním. Poskytuje jim potřebné vědomosti a dovednosti ze základů technického kreslení, nákresů strojních součástí, vysvětluje princip mechanismu strojních zařízení a výrobních linek a seznamuje je s vypracováním diagramů o průběhu technologických procesů.

Podstatou obsahového okruhu metody a postupy analýzy potravin je získání základních znalostí principů senzorických a analytických metod používaných v oblasti mlynářské technologie a schopnost jejich aplikace včetně dodržování všech zásad při provádění provozních zkoušek jakosti surovin, meziproduktů a finálních výrobků.

Obsahový okruh ekonomika ve vztahu k potravinářské výrobě rozvíjí u žáků ekonomické myšlení, seznamuje je se základními ekonomickými pojmy, pojmy z oblasti pracovně-právních vztahů v podmínkách tržního hospodářství, vedením předepsané evidence při příjmu surovin a expedici výrobků, především na úrovni podniku.

V obsahovém okruhu problematika hygieny a bezpečnosti práce při výrobě, ekologické aspekty potravinářské výroby se klade především důraz na osvojení a upevňování správných hygienických návyků, na zodpovědnost při dodržování hygienických, bezpečnostních a protipožárních předpisů. Poukazuje na uvědomění si možných negativních důsledků potravinářské výroby na životní prostředí.

Obsahový okruh zásady racionální výživy s vazbou na potravinářskou výrobu vede žáky ke sledování vlivu zdravé výživy na zdraví populace, k hodnocení mlýnských výrobků hlavně z hlediska racionální výživy, tudíž je úzce spjat s obsahovým okruhem suroviny. Umožňuje žákům zamyslet se nad optimálním složením mlýnských a ostatních cereálních výrobků a jejich návrhy zkušebně realizovat.

 

Klíčové kompetence:  

Tento vzdělávací program je koncipován pro druhou vzdělávací úroveň, z toho důvodu budou cíle klíčových dovedností jednotlivých oblastí realizovány na této vzdělávací úrovni.

·        Rozvíjení komunikativních dovedností, tj. schopnost ústního a písemného vyjadřovaní v osobním i pracovním styku přiměřené situaci, porozumění čtenému textu i odbornému, zpracovávání písemných materiálů, vysvětlování a znázorňování konkrétní situace a využívání takto získaných informací ke své práci. Tyto dovednosti lze uplatnit zejména v humanitních předmětech jako jsou jazyky a občanská nauka, ale i v řadě odborných předmětů.

·        Rozvíjení pozitivních interpersonálních vztahů v rámci pracovní skupiny, schopnost správně se rozhodnout a nést odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních spolupracovníků, které lze uplatnit jak v teoretické rovině některých všeobecně vzdělávacích předmětů, tak i v praktické rovině odborných předmětů, zejména v odborném výcviku, strojnictví a technologii.

·        Rozvíjet správnou analýzu a optimální řešení problémových situací lze promítnout do všeobecně vzdělávacích předmětů, především ale do odborných předmětů praktického zaměření.

·        Rozvíjet schopnost numerické dovednosti a aplikovat je v předmětech přírodovědného a odborného zaměření a při práci s osobním počítačem.

·        Rozvíjet schopnosti získávání informací ze širokého spektra různých informačních zdrojů lze v odborné i všeobecně vzdělávací složce vzdělání. Významným cílem je zvyšování odborného růstu každého jedince.

 

Absolvent učebního oboru se vyznačuje:

·        komunikativními dovednosti v běžném denním styku osobního i pracovního charakteru,

·        uplatňováním estetických hledisek v každodenním životě,

·        schopnostmi zorganizovat si vlastní práci a dodržovat pracovní kázeň,

·        umět jednat s ostatními lidmi a pracovat v týmu,

·        schopnostmi samostatně jednat, řešit a rozhodovat různé úkoly a problémy,

·        dovednostmi získávat a  využívat nové informace v praxi,

·        snahou po dalším vzdělávání a schopností adaptovat se na měnící se podmínky a požadavky na trhu práce.

 

Organizace výuky:

Formy studia:   denní

                       dálkové      

 

Výuka je organizována formou čtrnáctidenních cyklů, ve které se střídá týden teoretického vyučování s týdnem praktického vyučování.

Praktické vyučování probíhá na smluvně zajištěných pracovištích – mlýnech žitných a pšeničných, ve kterých žáci plní jednotlivé tématické celky. Na těchto pracovištích mohou žáci zároveň absolvovat laboratorní cvičení, včetně provádění příslušných rozborů.

 

Metodické přístupy:

Metodické přístupy závisí na charakteru vyučovacího předmětu. Převažuje klasický  způsob výuky v kombinaci se skupinovým vyučováním, s apelací na mezipředmětové vztahy a s možností využití audiovizuální a výpočetní techniky.

V hodinách odborného výcviku se třída dělí do skupin podle platných předpisů a podmínek školy z důvodů zabezpečení požadavků kladených na odbornou přípravu a bezpečnost práce.

Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3.dubna 2000 č.325 k „Opatřením ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“ – viz Věstník MŠMT ČR, Ročník LVI, Sešit 10, Říjen 2000.

  

Další specifické požadavky:

Podmínkou při nástupu do prvního ročníku je předložení platného Zdravotního průkazu pracovníka v potravinářství.

 

Při výběru učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·        nemocemi pohybového ústrojí znemožňující práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,

·        poruchami funkce končetin,

·        prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických,

·        prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických,

·        prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,

·        prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce ve výškách, nebo točivými stroji a mechanismy,

·        závažnými poruchami sluchu,

·        prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny,

·        prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami  barvocitu.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

  

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem  odborného  výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém a praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik, mj. zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny, rizikovými faktory souvisejícími s mikroklimatickými podmínkami (tepelná zátěž organismu), apod.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy – zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., a nařízením vlády
č. 178/2001 Sb. Je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb.

Vzhledem k tomu, že se jedná o potravinářský učební obor, je nezbytné věnovat velkou pozornost oblasti hygieny – zdravotnickým předpisům, protiepidemiologickým a hygienickým předpisům a českým technickým normám.

Poučení žáků o bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č.261/1997 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

           

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.    Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.    Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.    Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.    Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.    Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.    Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.