CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Kód a název : |
29-52-H/001 Mlynář |
Vstupní předpoklady žáků : |
Učební obor je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a kteří splnili podmínky přijímacího řízení |
Délka a forma studia |
3 roky denního a dálkového studia |
Vstupní
předpoklady žáků:
-
úspěšné splnění podmínek
přijímacího řízení dle platných předpisů,
- zdravotní
způsobilost.
Délka
vzdělávacího programu:
3 roky denní studium,
3 roky dálkové studium.
Pojetí
a cíle vzdělávacího programu:
Tento vzdělávací program je komplexně pojat se základními principy výchovy a vzdělávání, které umožňují rozvíjet osobnost žáka a vytváří mezistupeň pro další celoživotní vzdělávání. Cílem vzdělávacího programu je formování charakterových vlastností žáka, rozvíjení jeho znalostí, vědomostí a dovedností ve všech oblastech všeobecného i odborného vzdělávání.
Oblast všeobecného vzdělávání rozšiřuje a prohlubuje znalosti ze základní školy a v jednotlivých obsahových složkách konkretizuje vzdělávací cíle, které naplňují profil absolventa v souladu s dosaženou úrovní vzdělání i odbornou profilací. Cílem všeobecně vzdělávací složky je vytvořit předpoklady pro rozvoj osobnosti žáka v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole a pro pochopení celého procesu vzdělávání v širším kontextu.
Oblast odborného vzdělávání navazuje na
oblast všeobecného vzdělávání. Je tvořena základním odborným učivem,
které umožňuje žákům osvojit si a rozvíjet potřebné znalosti, vědomosti
a dovednosti dané odbornosti, a tím zvyšovat pravděpodobnost lepší
orientace žáka v průběhu studia a větší schopnost adaptability v pracovním
procesu. Učivo poskytuje žákům poznatky o podstatě zákonitostí, principů
a jevů v přírodní, technické a technologické oblasti v širších
souvislostech i ve vazbě na ekologické a ekonomické aspekty a vede je k aplikování
těchto vědomostí při řešení konkrétních úkolů v praxi. Nosným předmětem
charakteristickým a specifickým pro tento vzdělávací program je mlynářská
technologie a suroviny zaměřené zejména na cereální oblast.
Charakteristika
obsahových složek:
Všeobecně
vzdělávání
Složka všeobecně vzdělávací vychází ze Standardu středoškolského
odborného vzdělávání zpracovaného v podobě výchovně vzdělávacích
cílů a obsahových okruhů oblasti všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání hraje významnou roli z hlediska kulturního a sociálního, neboť v návaznosti na předcházející vzdělání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, podporuje vzájemnou komunikaci a navázání kontaktů s druhými lidmi, umožňuje získávat potřebné informace a hodnotovou orientaci, podporuje začlenění žáků do společnosti. Jazyk jako důležitý nástroj myšlení napomáhá rozvíjet kognitivní schopnosti žáků, jejich logické myšlení, přispívá k celkové kultivaci osobnosti žáka a jeho estetickému cítění. Znalosti cizího jazyka i jednoduché komunikativní schopnosti podporují celkový rozvoj jedince v kulturní a sociální oblasti.
Společenskovědní vzdělávání zahrnuje soubor poznatků
humanitního a společenskovědního charakteru a má výrazně výchovný
charakter. Cílem je snaha vybavit žáky množstvím poznatků z filosofie,
etiky, estetiky, psychologie, sociologie a práva, které by jim měly usnadnit
pochopit sama sebe i druhé lidi, ujasnit si hodnotovou a názorovou orientaci,
životní postoje a návyky a pochopit základní morální a etické principy
dané společnosti.
Estetické vzdělávání
výrazně ovlivňuje kultivovanost člověka, jeho estetické cítění,
rozvíjení představivosti
a tvůrčí činnosti a je nedílnou součástí všeobecné vzdělanosti.
Matematické vzdělávání
patří rovněž k všeobecné vzdělanosti člověka, rozvíjí jeho
numerické dovednosti, vede ho k přesnosti a důslednosti, podporuje jeho
samostatné myšlení a logické uvažování. Schopnost aplikovat matematické
poznatky a dovednosti je velmi důležitá pro výuku přírodovědných a
technických předmětů i v oblasti informačních technologií při práci
s počítačem.
Přírodovědné vzdělávání
umožňuje žákům pochopit zejména fyzikální a chemickou podstatu dějů
probíhajících v přírodě a vysvětlit základní ekologické
souvislosti nezbytné pro zachování optimálního životního prostředí.
Rozvoj tělesné kultury si klade za
cíl vytvořit u žáka soubor návyků a dovedností, které by vedly ke zdravému
životnímu stylu, včetně významu péče o jeho tělesné i duševní zdraví.
Hlavní podíl je věnován klasické výuce tělesné výchovy, jejímž cílem
je dosažení optimální tělesné zdatnosti jedince a získání základních
vědomostí z oblasti zdravovědy.
Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského
odborného vzdělávání a je zpracována v podobě vzdělávacích cílů
a obsahových okruhů pro směr potravinářský.
V obsahovém okruhu suroviny potravinářského průmyslu se klade důraz na vazbu mezi zemědělskou prvovýrobou a zpracovatelskou potravinářskou sférou. Tento obsahový okruh navazuje svým obsahem na předmět chemie a biochemie, seznamuje žáky s vlastnostmi používaných surovin zejména obilovin, jejich chemickým složením, správným skladováním a možnostmi využití v potravinářském průmyslu.
Obsahový okruh technologické procesy potravinářských výrob navazuje na obsahový okruh suroviny. Cílem je, aby žáci porozuměli a osvojili si principy mechanismu a posloupnosti jednotlivých technologických operací při zpracování obilí, které pomohou vytvořit v rámci odborného výcviku takové pracovní návyky a dovednosti, které jsou nezbytné pro vykonávání tohoto řemesla. Seznamuje je s významem a cíli technologických postupů ve mlýně při příjmu, skladování a ošetřování obilí před mletím i při samostatném procesu mletí v návaznosti na technologické zpracování. Postupným rozvíjením poznatků mlynářského oboru umožňuje pochopit nutnost dodržovat technologické a hygienické zásady a podporuje schopnosti aplikovat nové výrobní technologie při zpracovávání obilovin a luštěnin, které by vedly ke zefektivnění výroby a zkvalitnění výrobků. Seznamuje žáky s využitím výpočetní techniky při řízení a kontrole dílčích technologických operací.
Obsahový okruh stroje a zařízení potravinářských výrob seznamuje žáky s funkcí jednotlivých strojů a strojních zařízení, dopravních strojů, vzduchotechnických zařízení pšeničných a žitných mlýnů a strojů užívaných na zpracování ostatních obilovin vytvářejících výrobní linky ve mlýně, s jejich základní obsluhou, údržbou a seřizováním. Poskytuje jim potřebné vědomosti a dovednosti ze základů technického kreslení, nákresů strojních součástí, vysvětluje princip mechanismu strojních zařízení a výrobních linek a seznamuje je s vypracováním diagramů o průběhu technologických procesů.
Podstatou obsahového okruhu metody a postupy analýzy potravin je získání základních znalostí principů senzorických a analytických metod používaných v oblasti mlynářské technologie a schopnost jejich aplikace včetně dodržování všech zásad při provádění provozních zkoušek jakosti surovin, meziproduktů a finálních výrobků.
Obsahový okruh ekonomika
ve vztahu k potravinářské výrobě
rozvíjí u žáků ekonomické myšlení, seznamuje je se základními
ekonomickými pojmy, pojmy z oblasti pracovně-právních vztahů v podmínkách
tržního hospodářství, vedením předepsané evidence při příjmu surovin
a expedici výrobků, především na úrovni podniku.
V obsahovém okruhu problematika
hygieny a bezpečnosti práce při výrobě, ekologické aspekty potravinářské
výroby se klade především důraz na osvojení a upevňování správných
hygienických návyků, na zodpovědnost při dodržování hygienických, bezpečnostních
a protipožárních předpisů. Poukazuje na uvědomění si možných negativních
důsledků potravinářské výroby na životní prostředí.
Obsahový okruh zásady
racionální výživy s vazbou na potravinářskou výrobu vede žáky
ke sledování vlivu zdravé výživy na zdraví populace, k hodnocení mlýnských
výrobků hlavně z hlediska racionální výživy, tudíž je úzce spjat
s obsahovým okruhem suroviny. Umožňuje žákům zamyslet se nad optimálním
složením mlýnských a ostatních cereálních výrobků a jejich návrhy zkušebně
realizovat.
Klíčové
kompetence:
Tento vzdělávací program je koncipován pro druhou vzdělávací úroveň, z toho důvodu budou cíle klíčových dovedností jednotlivých oblastí realizovány na této vzdělávací úrovni.
· Rozvíjení komunikativních dovedností, tj. schopnost ústního a písemného vyjadřovaní v osobním i pracovním styku přiměřené situaci, porozumění čtenému textu i odbornému, zpracovávání písemných materiálů, vysvětlování a znázorňování konkrétní situace a využívání takto získaných informací ke své práci. Tyto dovednosti lze uplatnit zejména v humanitních předmětech jako jsou jazyky a občanská nauka, ale i v řadě odborných předmětů.
· Rozvíjení pozitivních interpersonálních vztahů v rámci pracovní skupiny, schopnost správně se rozhodnout a nést odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních spolupracovníků, které lze uplatnit jak v teoretické rovině některých všeobecně vzdělávacích předmětů, tak i v praktické rovině odborných předmětů, zejména v odborném výcviku, strojnictví a technologii.
· Rozvíjet správnou analýzu a optimální řešení problémových situací lze promítnout do všeobecně vzdělávacích předmětů, především ale do odborných předmětů praktického zaměření.
· Rozvíjet schopnost numerické dovednosti a aplikovat je v předmětech přírodovědného a odborného zaměření a při práci s osobním počítačem.
· Rozvíjet schopnosti získávání informací ze širokého spektra různých informačních zdrojů lze v odborné i všeobecně vzdělávací složce vzdělání. Významným cílem je zvyšování odborného růstu každého jedince.
Absolvent učebního oboru se
vyznačuje:
·
komunikativními dovednosti v běžném denním styku
osobního i pracovního charakteru,
·
uplatňováním estetických hledisek v každodenním
životě,
·
schopnostmi zorganizovat si vlastní práci a dodržovat
pracovní kázeň,
·
umět jednat s ostatními lidmi a pracovat v týmu,
·
schopnostmi samostatně jednat, řešit a rozhodovat různé
úkoly a problémy,
·
dovednostmi získávat a
využívat nové informace v praxi,
·
snahou po dalším vzdělávání a schopností adaptovat
se na měnící se podmínky a požadavky na trhu práce.
Organizace
výuky:
Formy studia: denní
dálkové
Výuka je organizována formou čtrnáctidenních cyklů, ve které se střídá týden teoretického vyučování s týdnem praktického vyučování.
Praktické vyučování probíhá na smluvně zajištěných pracovištích – mlýnech žitných a pšeničných, ve kterých žáci plní jednotlivé tématické celky. Na těchto pracovištích mohou žáci zároveň absolvovat laboratorní cvičení, včetně provádění příslušných rozborů.
Metodické
přístupy:
Metodické přístupy závisí na charakteru vyučovacího předmětu. Převažuje klasický způsob výuky v kombinaci se skupinovým vyučováním, s apelací na mezipředmětové vztahy a s možností využití audiovizuální a výpočetní techniky.
V hodinách odborného výcviku se třída dělí do skupin podle platných předpisů a podmínek školy z důvodů zabezpečení požadavků kladených na odbornou přípravu a bezpečnost práce.
Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení
učiva „Úvod do světa práce“
do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti
na usnesení vlády České republiky ze dne 3.dubna 2000 č.325 k „Opatřením
ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“ – viz Věstník MŠMT ČR,
Ročník LVI, Sešit 10, Říjen 2000.
Další
specifické požadavky:
Podmínkou při nástupu do prvního ročníku je předložení platného Zdravotního průkazu pracovníka v potravinářství.
Při výběru učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí
uchazeči trpící zejména:
·
nemocemi pohybového ústrojí znemožňující práci ve
vynucené poloze a středně velkou zátěž,
·
poruchami funkce končetin,
·
prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a
spojivek včetně onemocnění alergických,
·
prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích
cest a plic včetně onemocnění alergických,
·
prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové
soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,
·
prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami
epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické
výuce a předpokladu práce ve výškách, nebo točivými stroji a mechanismy,
·
závažnými poruchami sluchu,
·
prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími
zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny,
·
prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami
zorného pole, poruchami barvocitu.
Zdravotní
omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného
uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný
registrující praktický lékař.
Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce
Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém a praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik, mj. zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny, rizikovými faktory souvisejícími s mikroklimatickými podmínkami (tepelná zátěž organismu), apod.
Prostory pro výuku musí
odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy
– zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., a nařízením vlády
č. 178/2001 Sb. Je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb.
Vzhledem k tomu, že se jedná o potravinářský učební obor, je
nezbytné věnovat velkou pozornost oblasti hygieny – zdravotnickým předpisům,
protiepidemiologickým a hygienickým předpisům a českým technickým normám.
Poučení žáků o bezpečnosti,
hygieně a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být
prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností
musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících
zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č.261/1997 Sb., ve
znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž
mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními
podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se
rozumí:
1.
Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy
k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými
a pracovními postupy.
2.
Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek,
které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3.
Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle
vyhodnocených rizik pracovních činností.
4.
Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985
Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č.246/2001
Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního
dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5.
Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované
mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT
ČR č. 354/1991 Sb.
6.
Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž
stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem
- vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na
dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa
zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě
porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení
zdraví.
Práce
pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce
pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak
je v průběhu prací obchází a kontroluje.