CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

Kmenový obor:

2953H Pekař, pekařské práce

Učební obor:

29-53-H/001 Pekař

Vstupní předpoklady žáků:

Splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče doložená stanoviskem lékaře

Délka a forma studia:

3 roky, denní studium, 3 roky dálkové studium

1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Tento vzdělávací program je komplexně pojat se základními principy výchovy a vzdělávání, které umožňují rozvíjet osobnost žáka a vytvářejí mezistupeň pro další celoživotní vzdělávání. Cílem vzdělávacího programu je formování charakterových vlastností žáka, rozvíjení jeho znalostí, vědomostí a dovedností ve všech oblastech všeobecného i odborného vzdělávání.

Oblast všeobecného vzdělávání rozšiřuje a prohlubuje znalosti ze základní školy a v jednotlivých obsahových složkách konkretizuje vzdělávací cíle, které naplňují profil absolventa v souladu s dosaženou úrovní vzdělání i odbornou profilací. Cílem všeobecně vzdělávací složky je vytvořit předpoklady pro rozvoj osobnosti žáka v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole a pro pochopení celého procesu vzdělávání v širším kontextu.

Oblast odborného vzdělávání navazuje na oblast všeobecného vzdělávání. Je tvořena základním odborným učivem, které umožňuje žákům osvojit si a rozvíjet potřebné znalosti, vědomosti a dovednosti dané odbornosti, a tím zvyšovat pravděpodobnost lepší orientace žáka v průběhu studia a větší schopnost adaptability v pracovním procesu. Učivo poskytuje žákům poznatky o podstatě zákonitostí, principů a jevů v přírodní, technické a technologické oblasti v širších souvislostech i ve vazbě na ekologické a ekonomické aspekty a vede je k aplikování těchto vědomostí při řešení konkrétních úkolů v praxi. Nosným předmětem charakteristickým a specifickým pro tento vzdělávací program je technologie, zabývající se výrobou chleba a pekařských výrobků.

2         Charakteristika obsahových složek

2.1   Všeobecné vzdělávání

Složka všeobecně vzdělávací vychází ze Standardu středoškolského odborného vzdělávání zpracovaného v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů oblasti všeobecného vzdělávání.

Jazykové vzdělávání hraje významnou roli z hlediska kulturního a sociálního, neboť v návaznosti na předcházející vzdělání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v českém a cizím jazyce, podporuje vzájemnou komunikaci a navázání kontaktů s druhými lidmi, umožňuje získávat potřebné informace a hodnotovou orientaci, podporuje začlenění žáků do společnosti. Jazyk jako důležitý nástroj myšlení napomáhá rozvíjet kognitivní schopnosti žáků, jejich logické myšlení, přispívá k celkové kultivaci osobnosti žáka a jeho estetickému cítění. Znalosti cizího jazyka i jednoduché komunikativní schopnosti podporují celkový rozvoj jedince v kulturní a sociální oblasti.

Společenskovědní vzdělávání zahrnuje soubor poznatků společenskovědního charakteru a má výrazně výchovný charakter. Cílem je snaha vybavit žáky množstvím poznatků z filosofie, etiky, estetiky, psychologie, sociologie a práva, které by jim měly usnadnit pochopit sama sebe i druhé lidi, ujasnit si hodnotovou a názorovou orientaci, životní postoje a návyky a pochopit základní morální a etické principy dané společnosti.

Estetické vzdělávání výrazně ovlivňuje kultivovanost člověka, jeho estetické cítění, rozvíjení představivosti a tvůrčí činnosti a je nedílnou součástí všeobecné vzdělanosti.

Matematické vzdělávání patří rovněž k všeobecné vzdělanosti člověka, rozvíjí jeho numerické dovednosti, vede ho k přesnosti a důslednosti, podporuje jeho samostatné myšlení a logické uvažování. Schopnost aplikovat matematické poznatky a dovednosti je velmi důležitá pro výuku přírodovědných a technických předmětů i v oblasti informačních technologií při práci s počítačem.

Přírodovědné vzdělávání umožňuje žákům pochopit zejména fyzikální a chemickou podstatu dějů probíhajících v přírodě a vysvětlit základní ekologické souvislosti nezbytné pro zachování vhodného životního prostředí.

Rozvoj tělesné kultury si klade za cíl vytvořit u žáka soubor návyků a dovedností, které by vedly ke zdravému životnímu stylu, včetně významu péče o jeho tělesné i duševní zdraví. Hlavní podíl je věnován klasické výuce tělesné výchovy, jejímž cílem je dosažení optimální tělesné zdatnosti jedince a získání základních vědomostí z oblasti zdravovědy.

Vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií připravuje žáky k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali ve své praxi po absolvování školy, v soukromém a občanském životě, ale i v průběhu přípravy v jiných předmětech. Učivo obsahového okruhu naučí žáky pracovat s příslušným základním a aplikačním programovým vybavením na uživatelské úrovni. Důraz je kladen také na dovednost pracovat s informacemi, a to i s využitím informačních a komunikačních možností sítě internet.

 

2.2   Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání a je zpracována v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro směr potravinářský.

V obsahovém okruhu suroviny potravinářského průmyslu se klade důraz na vazbu mezi zemědělskou prvovýrobou a zpracovatelskou potravinářskou druhovýrobou. Tento obsahový okruh navazuje na předmět chemie, seznamuje žáky s vlastnostmi používaných surovin a pomocných látek v pekárenském průmyslu, zejména mouky, s jejich chemickým složením, správným skladováním a možnostmi dalšího využití v potravinářském průmyslu.

Obsahový okruh technologické procesy potravinářských výrob navazuje na obsahový okruh suroviny. Cílem je, aby žáci porozuměli a osvojili si principy mechanizmu a posloupnosti jednotlivých technologických operací při výrobě chleba a pekařských výrobků v pekárenském průmyslu, aby si v rámci odborného výcviku vytvořili pracovní návyky a dovednosti, které jsou nezbytné pro výkon tohoto povolání. Seznámili se s významem a cíli technologických operací v pekárenském průmyslu v průběhu výrobního procesu a při skladování. Znali a dodržovali technologické a hygienické zásady a normy a pochopili jejich vliv na výživovou a senzorickou hodnotu a zdravotní nezávadnost výrobků. Naučili se aplikovat nové výrobní technologie, které vedou ke zefektivnění výroby a lepší kvalitě výrobků. Pochopili význam výpočetní techniky při řízení a kontrole dílčích technologických operací.

Obsahový okruh stroje a zařízení potravinářských výrob seznamuje žáky s funkcí jednotlivých strojů a strojních zařízení, dopravních strojů, chladírenských zařízení, včetně jejich obsluhy a sanitace.

V obsahovém okruhu metody a postupy analýzy potravin získávají žáci základní znalosti o principech jednoduchých senzorických metod používaných v oblasti pekařské technologie a umí je aplikovat. Naučí se dodržovat všechny zásady při provádění provozních zkoušek jakosti surovin, meziproduktů a finálních výrobků.

Cílem obsahového okruhu ekonomika je rozvíjet ekonomické myšlení žáků, vést je k hospodárnému jednání a chování a uplatňování ekonomických hledisek při rozhodování. Obsahový okruh ekonomika zahrnuje učivo o základních ekonomických pojmech, o praco­vněprávních vztazích, o podniku, jeho majetku a hospodaření, o podnikových činnostech, penězích, daňové soustavě a pojišťovnictví.

V obsahovém okruhu problematika hygieny a bezpečnosti práce při výrobě, ekologické aspekty potravinářské výroby se klade především důraz na osvojení a upevňování správných hygienických návyků, na zodpovědnost při dodržování hygienických, bezpečnostních a protipožárních předpisů. Poukazuje na uvědomění si možných negativních důsledků potravinářské výroby na životní prostředí.

Obsahový okruh zásady racionální výživy s vazbou na potravinářskou výrobu je úzce spjat s obsahovým okruhem suroviny, vede žáky ke sledování vlivu zdravé výživy na zdraví populace, k hodnocení pekařských výrobků hlavně z hlediska racionální výživy. Umožňuje žákům zamyslet se nad optimálním složením pekařských výrobků.

 

2.3   Klíčové kompetence

Tento vzdělávací program je koncipován pro druhou vzdělávací úroveň, z toho důvodu budou cíle klíčových dovedností jednotlivých oblastí realizovány na této vzdělávací úrovni.

·         Rozvíjení komunikativních dovedností, tj. schopnost ústního a písemného vyjadřování v osobním i pracovním styku přiměřeného situaci, porozumění čtenému textu i odbornému, zpracování písemných materiálů, vysvětlování a znázorňování konkrétní situace a využívání takto získaných informací ke své práci. Tyto dovednosti lze uplatnit zejména v předmětech humanitního charakteru jako jsou jazyky a občanská nauka, ale i v řadě odborných předmětů.

·         Rozvíjení pozitivních interpersonálních vztahů v rámci pracovní skupiny, schopnost správně se rozhodnout a nést odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních spolupracovníků, které lze uplatnit jak v teoretické rovině některých všeobecně vzdělávacích předmětů, tak i v praktické rovině odborných předmětů, zejména v odborném výcviku a technologii.

·         Rozvíjet správnou analýzu a optimální řešení problémových situací lze promítnout do všeobecně vzdělávacích předmětů, ale zejména do odborných předmětů praktického zaměření.

·         Rozvíjet numerické dovednosti a aplikovat je v předmětech přírodovědného a odborného zaměření a při práci s osobním počítačem.

·         Rozvíjet schopnosti využívat efektivně prostředky informačních a komunikačních technologií; využívat adekvátní zdroje informací a efektivně pracovat s informacemi.

Absolvent učebního oboru pekař se vyznačuje:

-          komunikativními dovednostmi v běžném denním styku osobního i pracovního charakteru,

-          schopnostmi uplatňovat estetická hlediska v každodenním životě,

-          schopnostmi zorganizovat si vlastní práci a dodržovat pracovní kázeň,

-          uměním jednat s ostatními lidmi a pracovat v týmu,

-          schopnostmi samostatně jednat, rozhodovat a řešit různé úkoly a problémy,

-          dovednostmi získávat a využívat nové informace v praxi,

-          snahou po dalším vzdělávání a schopností adaptovat se na podmínky a požadavky na trhu práce.

3         Organizace výuky

Formy studia: denní, dálkové

Výuka je organizována formou čtrnáctidenních cyklů, ve kterých se střídá týden teoretického vyučování s týdnem praktického vyučování.

Praktické vyučování probíhá na smluvně zajištěných pracovištích – v pekárenských provozech, případně v obchodních zařízeních spojených s prodejem a distribucí chleba a pekařských výrobků. V rámci teoretické a praktické výuky jsou dle možností školy do výuky zařazena laboratorní cvičení.

4         Metodické přístupy

Metodické přístupy závisí na charakteru vyučovacího předmětu. Převažuje klasický způsob výuky v kombinaci se skupinovým vyučováním, s apelací na mezipředmětové vztahy a s možností využití audiovizuální a výpočetní techniky.

Doporučuje se využívat i dalších moderních vyučovacích metod, např. projektové vyučování. Jako příklad slouží vzor žákovského projektu, včetně jeho organizačního a časového zařazení, forem, metod práce a hodnocení, který je součástí těchto učebních dokumentů.

V hodinách odborného výcviku se třída dělí do skupin podle platných předpisů a podmínek školy z důvodů zabezpečení požadavků kladených na odbornou přípravu a bezpečnost práce.

Poznámky

Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatřením ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“- viz Věstník MŠMT ČR, Ročník LVI, sešit 10, říjen 2000

Škola respektuje Pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, čj. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.

5         Další specifické požadavky

5.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Podmínkou při nástupu do prvního ročníku je předložení platného zdravotního průkazu pracovníka v potravinářství.

Při výběru učebního oboru pekař nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·         prognosticky závažnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu znemožňujícími zátěž páteře, pokud práce zatěžující páteř nelze při praktické výuce a při budoucím výkonu povolání vyloučit,

·         prognosticky závažnými onemocněními omezujícími funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

·         prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických, týká se praktické výuky při práci v prašném prostředí a dále předpokladu, že uvedenou práci nelze při výkonu povolání vyloučit,

·         prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických, týká se praktické výuky při práci v prašném prostředí a dále předpokladu, že uvedenou práci nelze při výkonu povolání vyloučit,

·         prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, týká se praktické výuky prací s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit,

·         prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny, pokud takovéto práce nelze při praktické výuce a při budoucím výkonu povolání vyloučit.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

 

5.2         Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve vzdělávacím procesu z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém a praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik, mj. zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny, rizikovými faktory souvisejícími s mikroklimatickými podmínkami (tepelná zátěž organizmu) apod.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným vyhláškou č. 108/2001 Sb. a nařízením vlády č. 378/2001 Sb.

Vzhledem k tomu, že se jedná o potravinářský učební obor, je nezbytné věnovat velkou pozornost oblasti hygieny – zdravotnickým předpisům, protiepidemiologickým a hygienic­kým předpisům a českým technickým normám.

Poučení žáků o bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem – vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem – osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.