CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
2958H Konzervář, konzervárenské práce |
|
Učební obor: |
29-58-H/001 (29-70-2) Konzervář |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Úspěšné splnění podmínek přijímacího řízení, zdravotní způsobilost. |
|
Délka a forma studia: |
3 roky denní studium, 3 roky dálkové studium |
Tento vzdělávací program je komplexně pojat se základními principy výchovy a vzdělávání, které umožňují rozvíjet osobnost žáka a vytváří mezistupeň pro další celoživotní vzdělávání. Cílem vzdělávacího programu je formování charakterových vlastností žáka, rozvíjení jeho znalostí, vědomostí a dovedností ve všech oblastech všeobecného i odborného vzdělávání.
Oblast všeobecného vzdělávání rozšiřuje a prohlubuje znalosti ze základní školy a v jednotlivých obsahových složkách konkretizuje vzdělávací cíle, které naplňují profil absolventa v souladu s dosaženou úrovní vzdělání i odbornou profilací. Cílem všeobecně vzdělávací složky je vytvořit předpoklady pro rozvoj osobnosti žáka v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole a pro pochopení celého procesu vzdělávání v širším kontextu.
Oblast odborného vzdělávání navazuje na oblast všeobecného vzdělávání. Je tvořena základním odborným učivem, které umožňuje žákům osvojit si a rozvíjet potřebné znalosti, vědomosti a dovednosti dané odbornosti, a tím zvyšovat pravděpodobnost lepší orientace žáka v průběhu studia a větší schopnost adaptability v pracovním procesu. Učivo poskytuje žákům poznatky o podstatě zákonitostí, principů a jevů v přírodní, technické a technologické oblasti v širších souvislostech i ve vazbě na ekologické a ekonomické aspekty a vede je k aplikování těchto vědomostí při řešení konkrétních úkolů v praxi. Nosným předmětem charakteristickým a specifickým pro tento vzdělávací program je konzervárenská technologie a suroviny pro konzervárenské zpracování.
Složka všeobecně vzdělávací vychází ze Standardu středoškolského odborného vzdělávání zpracovaného v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů oblasti všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání hraje významnou roli z hlediska kulturního a sociálního, neboť v návaznosti na předcházející vzdělání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, podporuje vzájemnou komunikaci a navázání kontaktů s druhými lidmi, umožňuje získávat potřebné informace a hodnotovou orientaci, podporuje začlenění žáků do společnosti. Jazyk jako důležitý nástroj myšlení napomáhá rozvíjet kognitivní schopnosti žáků, jejich logické myšlení, přispívá k celkové kultivaci osobnosti žáka a jeho estetickému cítění. Znalosti cizího jazyka i jednoduché komunikativní schopnosti podporují celkový rozvoj jedince v kulturní a sociální oblasti.
Společenskovědní vzdělávání zahrnuje soubor poznatků humanitního a společenskovědního charakteru a má výrazně výchovný charakter. Cílem je snaha vybavit žáky množstvím poznatků z filosofie, etiky, estetiky, psychologie, sociologie a práva, které by jim měly usnadnit pochopit sama sebe i druhé lidi, ujasnit si hodnotovou a názorovou orientaci, životní postoje a návyky a pochopit základní morální a etické principy dané společnosti.
Estetické vzdělávání výrazně ovlivňuje kultivovanost člověka, jeho estetické cítění, rozvíjení představivosti a tvůrčí činnosti a je nedílnou součástí všeobecné vzdělanosti.
Matematické vzdělávání patří rovněž k všeobecné vzdělanosti člověka, rozvíjí jeho numerické dovednosti, vede ho k přesnosti a důslednosti, podporuje jeho samostatné myšlení a logické uvažování. Schopnost aplikovat matematické poznatky a dovednosti je velmi důležitá pro výuku přírodovědných a technických předmětů i v oblasti informačních a komunikačních technologií při práci s počítačem.
Přírodovědné vzdělávání umožňuje žákům pochopit zejména fyzikální a chemickou podstatu dějů probíhajících v přírodě a vysvětlit základní ekologické souvislosti nezbytné pro zachování optimálního životního prostředí.
Rozvoj tělesné kultury si klade za cíl vytvořit u žáka soubor návyků a dovedností, které by vedly ke zdravému životnímu stylu, včetně významu péče o jeho tělesné i duševní zdraví. Hlavní podíl je věnován klasické výuce tělesné výchovy, jejímž cílem je dosažení optimální tělesné zdatnosti jedince a získání základních vědomostí z oblasti zdravovědy.
Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání a je zpracována v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro směr potravinářský.
V obsahovém okruhu suroviny potravinářského průmyslu se klade důraz na vazbu mezi zemědělskou prvovýrobou a zpracovatelskou potravinářskou druhovýrobou. Tento obsahový okruh navazuje na předmět chemie, seznamuje žáky s vlastnostmi používaných surovin pro konzervárenské zpracování, zejména ovoce, zeleniny, masa, hub, octa, lihu a obilovin, jejich chemickým složením, správným skladováním a možnostmi využití v potravinářském průmyslu.
Obsahový okruh technologické procesy potravinářských výrob navazuje na obsahový okruh suroviny. Cílem je, aby žáci porozuměli a osvojili si principy posloupnosti jednotlivých technologických operací konzervárenské, mrazírenské, lihovarské a nápojářské výroby a aby je uměli aplikovat při nácviku praktických dovedností, kde si osvojí i nezbytné pracovní návyky. Seznámili se s významem a cíly technologických postupů v konzervárenství jak během vlastního výrobního procesu, tak při skladování. Naučili se dodržovat technologické a hygienické zásady a jejich vliv na výživovou a senzorickou hodnotu výrobků. Uměli aplikovat nové výrobní technologie, které by vedly ke zefektivnění výroby a zkvalitnění výrobků. Uměli využívat výpočetní techniku při řízení a kontrole dílčích technologických operací.
Obsahový okruh stroje a zařízení potravinářských výrob seznamuje žáky s funkcí jednotlivých strojů a strojních zařízení, dopravních strojů, strojů na přípravu surovin před vlastním zpracováním, zmrazovačů a chladírenských zařízení, s jejich obsluhou, údržbou a seřizováním. Vysvětluje principy mechanismů strojních zařízení a výrobních linek a seznamuje je s vypracováním diagramů o průběhu technologických procesů.
V obsahovém okruhu metody a postupy analýzy potravin získávají žáci základní znalosti principů senzorických metod používaných v oblasti konzervárenské technologie a schopnost jejich aplikace včetně dodržování všech zásad při provádění provozních zkoušek jakosti surovin, meziproduktů a finálních výrobků.
Obsahový okruh ekonomika ve vztahu k potravinářské výrobě rozvíjí u žáků ekonomické myšlení, seznamuje je se základními ekonomickými pojmy, pojmy z oblasti pracovně-právních vztahů v podmínkách tržního hospodářství, vedením předepsané evidence při příjmu surovin a expedici výrobků, především na úrovni podniku.
V obsahovém okruhu problematika hygieny a bezpečnosti práce při výrobě, ekologické aspekty potravinářské výroby se klade především důraz na osvojení a upevňování správných hygienických návyků, na zodpovědnost při dodržování hygienických, bezpečnostních a protipožárních předpisů. Poukazuje na uvědomění si možných negativních důsledků potravinářské výroby na životní prostředí.
Obsahový okruh zásady racionální výživy s vazbou na potravinářskou výrobu je úzce spjat s obsahovým okruhem suroviny, vede žáky ke sledování vlivu zdravé výživy na zdraví populace, k hodnocení konzervárenských a ostatních výrobků i k zamyšlení se nad jejich optimálním složením z hlediska racionální výživy.
Tento vzdělávací program je koncipován pro druhou vzdělávací úroveň, z toho důvodu budou cíle klíčových dovedností jednotlivých oblastí realizovány na této vzdělávací úrovni.
· Rozvíjení komunikativních dovedností, tj. schopnost ústního a písemného vyjadřování v osobním i pracovním styku přiměřeného situaci, porozumění čtenému textu i odbornému, zpracování písemných materiálů, vysvětlování a znázorňování konkrétní situace a využívání takto získaných informací ke své práci. Tyto dovednosti lze uplatnit zejména v humanitních předmětech jako jsou jazyky a občanská nauka, ale i v řadě odborných předmětů.
· Rozvíjení pozitivních interpersonálních vztahů v rámci pracovní skupiny, schopnost správně se rozhodnout a nést odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních spolupracovníků, které lze uplatnit jak v teoretické rovině některých všeobecně vzdělávacích předmětů, tak i v praktické rovině odborných předmětů, zejména v odborném výcviku, strojnictví a technologii.
· Rozvíjet správnou analýzu a optimální řešení problémových situací lze promítnout do všeobecně vzdělávacích předmětů, především ale do odborných předmětů praktického zaměření.
· Rozvíjet schopnost numerické dovednosti a aplikovat je v předmětech přírodovědného a odborného zaměření a při práci s osobním počítačem.
· Rozvíjet schopnosti využívat prostředků informačních technologií a pracovat s informacemi s cílem zvyšovat odborný růst každého jedince.
Absolvent učebního oboru se vyznačuje:
- komunikativními dovednostmi v běžném denním styku osobního i pracovního charakteru,
- uplatňováním estetických hledisek v každodenním životě
- schopnostmi zorganizovat si vlastní práci a dodržovat pracovní kázeň,
- uměním jednat s ostatními lidmi a pracovat v týmu
- schopnostmi samostatně jednat, řešit a rozhodovat různé úkoly a problémy,
- dovednostmi získávat a využívat nové informace v praxi,
- snahou po dalším vzdělávání a schopností adaptovat se na podmínky a požadavky na trhu práce.
Formy studia: denní, dálkové.
Výuka je organizována formou čtrnáctidenních cyklů, ve kterých se střídá týden teoretického vyučování s týdnem praktického vyučování.
Praktické vyučování probíhá ve specializovaných školních dílnách a na smluvně zajištěných pracovištích – v konzervárenských provozech, mrazírenských, nápojářských a lihovarských provozech.
Doporučuje se využívat moderních vyučovacích metod, např. projektové vyučování. Příklad vzoru žákovského projektu, včetně jeho organizačního a časového zařazení, forem, metod práce a hodnocení je součástí těchto učebních dokumentů.
Metodické přístupy závisí na charakteru vyučovacího předmětu. Převažuje klasický způsob výuky v kombinaci se skupinovým vyučováním, s apelací na mezipředmětové vztahy a s možností využití audiovizuální a výpočetní techniky.
V hodinách odborného výcviku se třída dělí do skupin podle platných předpisů a podmínek školy z důvodů zabezpečení požadavků kladených na odbornou přípravu a bezpečnost práce.
Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatřením ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“ – viz Věstník MŠMT ČR, ročník LVI, sešit 10, říjen 2000.
Škola respektuje Pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č. j. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.
Další specifické požadavky:
Podmínkou při nástupu do prvního ročníku je předložení platného zdravotního průkazu pracovníka potravinářství.
Při výběru učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- prognosticky závažnými onemocněními omezujícími funkce horních končetin,
- prognosticky závažnými nemocemi cév a nervů horních končetin, vylučujícími práci v chladu; týká se praktické výuky prací v chladu a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže zejména horních končetin,
- přecitlivělost na látky používané při konzervárenských pracích; týká se praktické výuky a dále předpokladu, že kontakt s těmito látkami nelze při výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, týká se praktické výuky prací s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami barvocitu.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve vzdělávacím procesu z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém a praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik, mj. zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny, rizikovými faktory souvisejícími s mikroklimatickými podmínkami (tepelná zátěž organismu) apod.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy – zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; provoz strojů a technických zařízení musí být v souladu s nařízením vlády č. 378/2001 Sb.
Vzhledem k tomu, že se jedná o potravinářský učební obor, je nezbytné věnovat velkou pozornost oblasti hygieny – zdravotnickým předpisům, protiepidemiologickým a hygienickým předpisům a českým technickým normám.
Poučení žáků o bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č.261/1997 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s riziky možných ohrožení života a zdraví, s technologickými a pracovními postupy.
2. Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5. Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.
6. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem – vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem – osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.