Kód a název vzdělávacího programu:

Zaměření: Studijní obor je bez zaměření.

Vstupní předpoklady žáků:

            Do studijního oboru mohou být přijati uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu a kteří vyhověli v přijímacím řízení organizovaném ředitelem školy.

Délka vzdělávacího programu a forma studia:

                        4 roky denní studium

                        5 roků večerní a dálkové studium

Pojetí a cíle vzdělávacího programu:

            Jedná se o vzdělávací program studijního oboru SOŠ. Studijní obor textilní technologie - pletařství je koncipován šířeji - studijní obor zahrnuje přípravu pro výrobu pletenin i jiných druhů plošných textilií, okrajově i výrobu oděvních výrobků. Žáci se seznámí prakticky i teoreticky s výrobou různých druhů textilií i s výrobou oděvů.

            Koncepce studijního oboru a učebního plánu vytváří prostor pro realizaci požadavků škol na dotvoření profilu absolventa jednak zařazením výběrových a volitelných předmětů, jednak zařazením obecného učebního plánu bez rozdělení předmětů do ročníků s konkrétními hodinovými dotacemi - škola si může tento obecný učební plán dopracovat, může však převzít i doporučený učební plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů.

            Studijní obor má všeobecně vzdělávací složku společnou s ostatními studijními obory ze směru textil a oděvnictví a částečně odbornou složku - je tak respektován požadavek široce koncipovaného vzdělání se širokým všeobecným základem a postupně narůstající odborností. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu absolventa, který se uplatní ve velkých firmách i v drobném podnikání nebo v malých a středně velkých firmách textilní výroby, zejména pletařské výroby.

            Žáci jsou vychováváni a vzdělávání tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnávání se se soukromými i profesními problémy, a aby měli z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.

            Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných i odborných poznatků a dovedností z oblasti výroby textilií, částečně i výroby oděvů. Jde zejména o získání vědomostí z technologie pletařství, které bude žák aplikovat při přípravě a zhotovování výrobků, a dovedností, které uplatní při jejich výrobě. Cílem vzdělávacího programu je rovněž docílit u žáků rozvoje estetických schopností.

            Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky na trhu práce, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.

Charakteristika obsahových složek:

            Všeobecné vzdělávání

            Obsah vzdělávacího programu studijního oboru textilní technologie - pletařství je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

            Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i poznání základního odborného názvosloví z oboru a jeho aktivní používání.

            Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín, jako jsou psychologie, politologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie apod.. Základním cílem společenskovědního vzdělávání je vybavit žáka určitým množstvím poznatků a osobnostní a sociální kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.

            Matematické vzdělávání poskytuje žákům ucelený systém poznatků, rozvíjí jejich numerické dovednosti a návyky, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním životě moderní společnosti, slouží jako základ pro jejich další vzdělávání. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení. Matematika má průpravnou funkci k technickým disciplínám a fyzice.

            Přírodovědné vzdělávání zahrnuje fyziku, chemii a ekologickou výchovu. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i numerickým. Ve fyzice se vzhledem k technickému zaměření studijního oboru a absenci předmětu elektrotechnika věnuje pozornost problematice elektřiny a magnetismu jako teoretickému základu pro výuku předmětu základy strojnictví a předmětů technologického charakteru. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.

            Estetické vzdělávání má výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak vlastní tvůrčí činností žáka, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých i šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetická výchova prolíná všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty, z odborných předmětů se jedná zejména o předměty vazby a rozbory textilií, vazby a rozbory pletenin a praxe (učební).

            Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu praxe (učební) vymezeny i požadavky na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy - jedná se o první pomoc. Upevnění dovedností první pomoci by mělo být i součástí sportovně turistického kurzu.

            Odborné vzdělávání

            Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr textilní a oděvnický. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v oblasti pletařské výroby a částečně i oděvní výroby.

            Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti výpočetní techniky, technického kreslení a strojnictví, textilních a oděvních materiálů a jejich zkoušení, textilních, pletařských a oděvních technologií a ekonomiky. Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých praktických aplikacích v předmětech technická cvičení a praxe (učební), čímž se zpětně upevňuje a ověřuje systém poznatků z teoretických odborných předmětů.

            Ekonomické vzdělávání, obsažené v předmětu ekonomika, uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti pro úspěšné uplatnění ve své profesi jak v zaměstnanecké tak v podnikatelské pozici. Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce.

            Vzdělávání v oblasti základů technických disciplín je obsaženo v předmětech práce s počítačem a základy strojnictví. Učivo v těchto předmětech má převážně průpravný charakter pro odborné a speciální odborné teoretické předměty a předmět praxe (učební), která zahrnuje oblasti textilní, zejména pletařské, a v určité míře i oblast oděvní výroby.

            Vzdělávání v oblasti základů textilní a oděvní výroby zahrnuje učivo předmětu nauka o materiálech, jehož součástí je i problematika oděvních materiálů, předmětu textilní technologie, který umožňuje žákům vytvořit si přehled o textilním průmyslu jako celku a v předmětu vazby a rozbory textilií, který zprostředkovává poznatky o jednotlivých skupinách textilií a principech vzorování. Dále sem patří učivo předmětů zkoušení a kontrola textilií a zušlechťování textilií, okrajově je začleněno i učivo z oblasti oděvnictví v podobě předmětu oděvní technologie.

            Speciální odborné vzdělávání studijního oboru zahrnuje předmět technická cvičení a odborné předměty z oboru pletařství a technická cvičení; jedná se o předměty technologie pletařství a vazby a rozbory pletenin. Učivo z těchto předmětů má rozhodující význam pro výuku v předmětu praxe (učební), protože spolu vytvářejí soustavu odborného praktického a teoretického učiva důležitého pro profesní uplatnění v praxi po absolvování.

            Klíčové dovednosti

            Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

            Z hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat za žádoucí posilování

·      komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou,

·      personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

·      dovedností řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci řešení,

·      dovedností numerické aplikace, zejména dovedností používat různé matematické postupy důležité pro řešení praktických situací,

·      dovednost využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy.

Organizace výuky:

            Studium je organizováno jako čtyřleté denní pro žáky, kteří úspěšně ukončili 9. ročník základní školy. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové pětileté. Je ukončeno maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání.

Metodické přístupy:

            Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

            Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

            Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní formy studia.

            Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen na závěr učebních dokumentů.

            Žákovský projekt zařazený v těchto učebních dokumentech (vzdělávacím programu) není pro školy povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.

            Kromě realizace klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k tvůrčí pracovní činnosti a k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětech práce s počítačem, vazby a rozbory textilií, vazby a rozbory pletenin, technická cvičení a praxe (učební).

Další specifické požadavky:

            Zdravotní požadavky na uchazeče

            Pro přijetí do studijního oboru nejsou vhodní uchazeči trpící zejména

·      prognosticky závažnými poruchami pohybového aparátu znemožňujícími velkou zátěž,

·      poruchami jemné motoriky horních končetin,

·      alergickými a závažnými zánětlivými chorobami kůže, dýchacích cest a spojivek,

·      subkompenzovanou, dekompenzovanou epilepsií,

·      sníženou zrakovou ostrostí do blízka (J.č.3, možno s korekcí),

·      poruchami barvocitu.

            Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného zaměření. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.

            Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

                        Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a protipožární ochrany.

            Ve výchovně-vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem; jedná se zejména o zákon č.65/1965 Sb. (Zákoník práce) ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, o nařízení vlády č. 168 až 179/1997 Sb., kterými se zákon č. 22/1997 Sb. provádí, vyhlášku MPSV č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášku MZ ČR č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění pozdějších předpisů, mezinárodní normy, např. ČSN EN ISO 11 111 (81 0702) Bezpečnostní požadavky pro textilní stroje a další. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat otázky a předpisy bezpečnosti jak z hlediska jednotlivce, tak z hlediska pracovníka řídícího činnost kolektivu.

            V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

            Rozsah praktické přípravy je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možno tuto přípravu provádět, stanoví Zákoník práce ve znění pozdějších předpisů s ohledem na pracovněprávní vztahy, povinnosti zaměstnavatelů, spolupráci rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na vznik a ukončení pracovního poměru, povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech, nemocích z povolání a jiných poškození zdraví, pracoviště a pracovní prostředí, organizaci práce a pracovní postupy, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a dále ustanovení Vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.

            Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

·      důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a technologickými postupy,

·      používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním předpisům,

·      používání osobních ochranných prostředků podle platných předpisů,

·      seznámení žáků s předpisy o protipožární ochraně v platném znění,

·      vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků.

·             Stanovení dozoru na konkrétní probírané téma ve vyučovacím předmětu praxe (učební) je povinností vedoucích pracovníků školy podle charakteru tématu a podmínek jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.