Kmenový
obor: |
3143L |
Oděvnictví |
Studijní
obor: |
|
31-43-L/004
(31-37-4/01) |
|
|
Operátor
oděvní výroby - oděvní výroba |
Vstupní
předpoklady žáků:
Do studijního oboru mohou být přijati uchazeči, kteří úspěšně
ukončili základní školu a kteří vyhověli v přijímacím řízení
organizovaném ředitelem školy.
Délka
vzdělávacího programu a forma studia:
4 roky denní studium
5 roků večerní a dálkové studium
Pojetí
a cíle vzdělávacího programu:
Svým širokým rozsahem odborných prací v rámci různých
technologických postupů v oděvní výrobě je studijní obor operátor
oděvní výroby - oděvní výroba náročný na intelektuální a manuální
dovednosti, významně se uplatňují organizační schopnosti, logické myšlení
a zodpovědnost žáků.
Vzdělávací program pro studijní obor operátor oděvní výroby
- oděvní výroba je koncipován jako čtyřletý a umožňuje získání všeobecných
a odborných vědomostí a intelektuálních a manuálních dovedností potřebných
k profesionálnímu vykonávání povolání oděvní technik, zejména
při výkonu technicko-hospodářských činností provozního charakteru. Vzdělávací
program splňuje parametry Standardu středoškolského odborného vzdělávání.
Koncepce studijního oboru a vzdělávacího programu (učebního
plánu a učebních osnov jednotlivých předmětů) vytváří prostor pro
realizaci potřeb škol na dotvoření a naplnění profilu absolventa podle požadavků
žáků a trhu práce v příslušném regionu
·
jednak zařazením obecného učebního
plánu (bez rozdělení předmětů a hodinových dotací do ročníků), který
si škola dopracuje;
škola však může převzít i doporučený učební plán, který je rovněž
součástí učebních dokumentů,
·
jednak možností výběru tematických
celků v učebních osnovách odborných předmětů k vytvoření požadovaného
zaměření,
·
jednak zařazením výběrových a
volitelných předmětů včetně možnosti využít hodiny určené pro výběrové
a volitelné předměty pro posílení předmětů již zařazených v učebním
plánu.
Vhodnou kombinací všech výše uvedených způsobů dotváření a naplňování
profilu absolventa a vzdělávacího programu lze koncipovat různá zaměření,
např. na dámské oděvy, na pánské oděvy, na oděvy (dámské a pánské).
Škola koncipuje zaměření tak, že stanoví k profilu absolventa řadu
oděvních výrobků, které bude žák při výuce zhotovovat, zpracuje konkrétní
učební plán s rozvržením hodin do všech ročníků, přičemž vychází
z učebního plánu (obecného) a poznámek k tomuto učebnímu plánu,
v jednotlivých učebních osnovách odborných předmětů vybere tematické
celky vhodné pro zaměření a dopracuje podle poznámek k učebnímu plánu,
zpracuje učební osnovy pro výběrové a volitelné předměty.
Studijní obor má všeobecně vzdělávací složku a částečně i
odbornou složku společnou s ostatními studijními obory ze směru textil
a oděvnictví - je tak respektován požadavek široce koncipovaného vzdělání
se širokým všeobecným základem a postupně narůstající odborností.
Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu absolventa
uvedeného v tomto vzdělávacím programu.
Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se dobře orientovali
ve světě a byli schopni se zdokonalovat a úspěšně se vyrovnávat se
soukromými i profesními problémy.
Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka
dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky
trhu práce, tzn. snadno rekvalifikovatelného, s rozvinutými klíčovými
kompetencemi.
Charakteristika
obsahových složek:
Všeobecné vzdělávání
Obsah vzdělávacího programu studijního oboru operátor oděvní
výroby - oděvní výroba je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od
Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě
výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného
vzdělávání.
Jazykové vzdělávání se podílí na začleňování žáků do
společnosti a její kultury, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání
rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce,
učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim
uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje
kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení,
napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a
jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení
jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.
Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i poznání základního
odborného názvosloví z oboru a jeho aktivní používání.
Společenskovědní vzdělávání, které představují předměty
občanská nauka a dějepis, má výrazný výchovný charakter. Tematické
okruhy nejsou většinou založeny na jednotlivých společenských vědách,
ale z různých věd jsou do nich vybrány a propojeny jednotlivé prvky
tak, aby vytvořily didaktický systém. Základním cílem společenskovědního
vzdělávání však není vybavit žáka množstvím poznatků, nýbrž sociální
a osobnostní kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi
pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším
společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.
Matematické vzdělávání poskytuje žákům ucelený systém
poznatků, rozvíjí jejich numerické dovednosti a návyky, vybavuje je
poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesní
činnost a orientaci v každodenním životě moderní společnosti, slouží
jako základ pro jejich další vzdělávání. Matematika se významně podílí
na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich
logickém myšlení. Matematika má průpravnou funkci k technickým
disciplínám, chemii a fyzice.
Přírodovědné vzdělávání zahrnuje fyziku, chemii a
ekologickou výchovu. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti
z fyziky a chemie nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě,
odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem
technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá
koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i
numerickým. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení
přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti
péče o životní prostředí.
Estetické vzdělávání má výrazné kultivační a výchovné
poslání. Na estetické vzdělávání je třeba nahlížet jako na formativní
oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak vlastní tvůrčí činností
žáka, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních
uměleckých i šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů.
Estetické vzdělávání prolíná všemi vyučovacími předměty.
Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících
k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků
moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy
jsou v rámci odborného výcviku rozvíjeny vědomosti a dovednosti z oblasti
zdravotní výchovy, zejména první pomoc při úrazech a otázky bezpečnosti
a hygieny práce. Při tělesné výchově se věnuje systematická pozornost
cvičením kompenzujícím jednostranné pracovní zatížení zejména v odborném
výcviku.
Odborné vzdělávání
Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského
odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a
obsahových okruhů pro vzdělávací směr textilní a oděvnický.
Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních a manuálních
dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v oděvní
výrobě.
Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti
práce s počítači, ekonomiky, strojů a zařízení, oděvních materiálů,
konstruování oděvů a oděvních technologií. Vědomosti a intelektuální a
manuální dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou
využívány v různých praktických aplikacích, zejména však ve vyučovacím
předmětu odborný výcvik, čímž se zpětně upevňuje a ověřuje systém
poznatků z teoretických odborných předmětů.
Vzdělávání v oblasti informační a komunikační technologie
odpovídá budoucímu profesnímu uplatnění, které nevyžaduje hlubší
znalost práce s počítačem, a proto je zaměřena na osvojení potřebných
znalostí a dovedností z uživatelského hlediska. V předmětu práce
s počítačem jde o to, seznámit žáky s osobním počítačem, naučit
je samostatně pracovat se standardním a aplikačním programovým vybavením,
naučit je vyhledávat a získávat informace z vnějšího mediálního
zdroje a seznámit s aplikačními programy v oboru vzdělání.
Ekonomické vzdělávání, realizované zejména v předmětu
ekonomika, uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících
tržnímu hospodářství. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti
pro úspěšné uplatnění ve své profesi jak v zaměstnanecké, tak v podnikatelské
pozici. Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti
za kvalitu vykonané práce.
Odborné vzdělávání společné pro vzdělávací směr textilní
a oděvnický se realizuje částečně v předmětu práce s počítačem
a částečně v předmětech stroje a zařízení, oděvní materiály. Učivo
v těchto předmětech má převážně průpravný charakter pro speciální
teoretické odborné předměty a odborný výcvik.
Speciální odborné vzdělávání studijního oboru je obsaženo
zejména ve vyučovacích předmětech stroje s zařízení,
konstrukce oděvů, oděvní technologie a odborný výcvik. Učivo z odborných
předmětů teoretického charakteru má značný význam pro výuku v odborném
výcviku, protože poskytuje přehled i poznatky o používaných oděvních
materiálech, jejich vlastnostech a jejich vlivu na výrobu a výrobky, o používaných
strojích a zařízeních, o výrobcích a jejich konstrukci a o používaných
technologiích. Další časový prostor, převážně pro speciální odborné
vzdělávání, poskytují hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty.
Mimořádný význam pro přípravu žáků na kvalifikovaný výkon
povolání má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu,
v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a
intelektuální dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování,
a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně
vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených odborníků.
Klíčové kompetence
Klíčové kompetence získávané prostřednictvím vzdělávání mají
umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání
a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady
pro uplatnění v pracovním a občanském životě.
Z hlediska významu klíčových kompetencí pro studijní obor lze
považovat za žádoucí posilování:
·
komunikativních kompetencí,
zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci,
zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním
text,
·
personálních kompetencí,
zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými
lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,
·
kompetencí řešit problémy a
problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat
možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném
kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů,
·
kompetencí aplikovat základní
matematické postupy při řešení praktických úkolů,
zejména dovednosti používat různé aritmetické a geometrické postupy důležité
pro řešení praktických situací při práci v oboru,
·
kompetencí využívat informačních
techniku a pracovat s informacemi,
zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých
informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním
i mimopracovním životě.
Organizace
výuky
Příprava žáků je organizována jako čtyřleté denní studium pro
žáky a další uchazeče, kteří splnili školní docházku. Studium může být
organizováno i jako večerní a dálkové pětileté. Ve všech formách studia
je příprava ukončena maturitní zkouškou podle příslušných právních
norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje
teoretické i praktické vyučování, praktické vyučování je možno
realizovat též ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích
praktického vyučování.
Metodické
přístupy
Metody a formy vzdělávací práce
volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní
situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci
s ostatními vyučujícími a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou
péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a
schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a
využití osobního příkladu.
Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí
vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových
kompetencí a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz
na realizaci cílů jednotlivých klíčových kompetencí, poskytuje tabulka přehled
uplatňování klíčových kompetencí zařazená na str. 16.
K realizaci cílů klíčových kompetencí se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších
aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování.
Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně
tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských
projektů by mělo přispět k motivaci žáků - vzbuzení zájmu žáků
o obor. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět
nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který si škola může
zařadit v průběhu školního roku. Příklady žákovského projektu
z hlediska přípravy vyučujícího jsou zařazeny na závěr tohoto vzdělávacího
programu (učebních dokumentů). Žákovské projekty zařazené v tomto
vzdělávacím programu nejsou pro školy povinné, ale jedná se o náměty (ukázky),
na základě kterých si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro
realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.
Kromě realizace klíčových kompetencí vede vyučující žáky k trpělivé
a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým
činnostem.
Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva “Úvod
do světa práce” do vzdělávacích programů středních škol, který
vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3.
dubna 2000 č. 325 k “Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol”.
Další
specifické požadavky:
Zdravotní požadavky na uchazeče
Při výběru studijního oboru operátor oděvní výroby - oděvní
výroba nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
·
poruchami funkce horních končetin
(poruchy hrubé i jemné motoriky),
·
prognosticky závažnými chronickými
nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických,
·
prognosticky závažnými chronickými
nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických,
·
prognosticky závažnými a
nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými
stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce na šicích strojích,
·
prognosticky závažnými poruchami
vidění, poruchami barvocitu.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného
oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu
je příslušný registrující praktický lékař.
Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je
problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární
ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází
ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky
platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických
předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů
se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem
odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající
informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém
i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na
ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům
stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb.,
kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních
zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č.
178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při
práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým
se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů,
technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i
ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky
právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce,
vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu
s podmínkami, za nichž mohou mladiství konat tyto práce z důvodu
přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
požární ochrany se rozumí:
1.
Důkladné seznámení žáků s platnými
právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví
při práci, s technologickými a pracovními postupy.
2.
Používání strojů a zařízení,
pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3.
Používání osobních ochranných
pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4.
Seznámení žáků s vybranými
kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární
bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární
prevenci).
5.
Dodržování maximálního počtu
žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou
č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.
6.
Vykonávání stanoveného dozoru
na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené
dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba
musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně
zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních
pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před
zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově
neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma
odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského
zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých
pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.