Kmenový
obor: |
3143L |
Oděvnictví |
Studijní
obor: |
|
31-43-L/004
(31-37-4/01) |
|
|
Operátor
oděvní výroby - oděvní výroba |
Zaměření:
Studijní obor je bez zaměření. Škole je dána možnost tvorby zaměření
vhodnou volbou učiva podle zájmu žáků a poptávky trhu práce za předpokladu,
že bude plnit požadavky Standardu středoškolského odborného vzdělávání
a respektovat stanovené profesní standardy platné pro sféru práce. Zaměření
nemají samostatné kódy, lze je však slovním vyjádřením uvádět na vysvědčení
a maturitním vysvědčení.
Dosažený
stupeň vzdělání: úplné střední
odborné
Způsob
ukončení a certifikace: maturitní
zkouška, vysvědčení o maturitní zkoušce
Výsledky
vzdělávání:
Absolvent studijního oboru operátor oděvní výroby - oděvní výroba
byl v návaznosti na všeobecně vzdělávací složku připravován
tak, aby se u něj vytvořily předpoklady pro rozvoj osobnosti. Byl kladen důraz
na vzdělávání v kontextu široce pojímaného občanství a tedy na
obecně přijímané kvality člověka důležité pro jeho uplatnění v demokratické
společnosti založené na humanismu. Přitom byla akcentována osobnost žáka,
zvýšila se orientace na jeho životní adaptabilitu, na přípravu k práci
v podmínkách rychle se měnící společnosti a současně i na přípravu
k životu v harmonii s prostředím, s okolním světem i se
sebou.
Absolvent studijního oboru je středoškolsky vzdělaný pracovník se všeobecným
i odborným vzděláním pro výkon technicko-hospodářských činností
provozního charakteru, který je schopen zajistit výrobu oděvů. Je připraven
provádět závislé činnosti v oděvní výrobě a popřípadě činnosti
související s výrobní a podnikatelskou praxí.
Typickými činnostmi, kterými se absolventi zabývají, jsou činnosti
spojené s řízením a organizací práce jednotlivých dílčích výrobních
celků zejména na pozici mistra, přímá účast ve výrobě jako zaměstnanci
pro náročné pracovní činnosti povolání krejčí, spolupráce s pracovníky
technické přípravy výroby a s dalšími úseky zejména středně velkých
a velkých oděvních firem.
Předpokládané
vědomosti a dovednosti obecného charakteru
Výuka postupně a promyšleně směřovala k tomu, aby po jejím
ukončení absolvent:
·
disponoval rozvinutými dovednostmi
potřebnými pro sebereflexi a sebehodnocení, utvořil si adekvátní sebevědomí,
měl pozitivní, demokratické společnosti odpovídající hodnotovou
orientaci,
·
chápal fungování demokracie,
osvojil si vědomosti a dovednosti potřebné k aktivnímu občanskému životu,
byl připraven plnit své občanské povinnosti, respektovat zákony a etické
normy demokratické společnosti,
·
uvědomoval si svou národní a
evropskou identitu, svá lidská práva a respektoval práva ostatních lidí,
byl připraven k soužití s různými společenskými minoritami,
nepodléhal xenofobii, rasismu a intoleranci,
·
chápal jazyk jako prostředek
komunikace a systém, dokázal jej vhodně užívat v nejrůznějších
komunikativních situacích,
·
uvědomoval si význam kultury
osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění, dovedl se
kultivovaně ústně i písemně vyjadřovat, uplatňoval společenskou a řečovou
etiketu,
·
uměl získávat a podávat potřebné
informace, byl schopen vyjadřovat se o běžných věcech, kulturních zážitcích
i odborné problematice výstižně a logicky,
·
získal všeobecný kulturní
rozhled, chápal umění jako specifickou výpověď o skutečnosti, byl si vědom
významu umění pro člověka a hodnoty kulturních památek, dovedl si vybírat
druhy a žánry umění, byl tolerantní ke vkusu druhých,
·
cítil spoluodpovědnost za živou
i neživou přírodu, za kulturní a historické památky a byl ochoten je ochraňovat,
·
rozuměl tomu, jakým historickým
vývojem vznikla soudobá podoba světa a dovedl využívat poznatků o historii
k hlubšímu porozumění své současnosti,
·
byl schopen používat cizí jazyk
jako prostředek mezikulturní komunikace v rámci Evropy i světa, poznávání
kulturního bohatství jiných národů, vzájemného porozumění i pochopení,
ale i jako prostředek pro potřeby svého povolání a dalšího vzdělávání,
·
dokázal v cizím jazyce
komunikovat v běžných společenských i pracovních situacích, rozuměl
odbornému textu, uvědoměle pracoval s odpovídajícími informačními
zdroji, byl motivován k dalšímu studiu cizích jazyků,
·
používal správně matematické
pojmy a jazyk matematiky, včetně symboliky a terminologie,
·
uměl efektivně numericky počítat
a užívat proměnnou, dokázal odhadnout výsledek, chápal kvantitativní a
prostorové vztahy, užíval geometrickou představivost,
·
porozuměl závislostem, uměl
zpracovat získané údaje formou grafů, diagramů, tabulek atd., uměl řešit
problémy, byl schopen matematizovat reálné situace, využívat matematických
postupů, pracovat s informacemi a obhájit vlastní řešení,
·
osvojil si základní přírodovědné
vědomosti, které mu umožní hlouběji porozumět přírodním jevům a procesům
i odborným problémům svého oboru, naučil se zaujímat aktivní postoje a
hledat řešení problémů,
·
dokázal poskytnout první pomoc při
úrazu a náhlém onemocnění, ovládal základy zdravovědy a zásady správné
životosprávy, aktivně usiloval o zdokonalování své tělesné zdatnosti a
uvědomoval si její význam,
·
projevoval smysl pro čestnost,
spolupráci a vzájemnou pomoc, byl ohleduplný k ostatním.
·
byl ochoten a schopen se adaptovat
na změny trhu práce a kvalifikací, orientoval se na trhu práce a aktivně
rozhodoval o svém pracovním uplatnění.
Předpokládané
vědomosti a dovednosti odborného charakteru
Výuka postupně a promyšleně směřovala k tomu, aby po jejím
ukončení absolvent:
·
aktivně využíval získané
poznatky z psychologie při jednání s lidmi a při řešení problémových
situací pracovních i osobních, využíval zásady duševní hygieny v režimu
učení, práce a odpočinku,
·
dovedl pracovat s osobním počítačem
a dovedl využívat informačních zdrojů v pracovním i mimopracovním životě,
·
měl osvojeny zásady ekonomického
myšlení, chápal podstatu základních ekonomických pojmů a principů v tržní
ekonomice, orientoval se v ekonomických jevech a výrobních procesech,
dovedl zpracovávat podklady pro výpočet mezd, kalkulací nákladů a provádět
technicko-ekonomickou analýzu,
·
měl základní znalosti z technického
kreslení a strojnictví, pochopil principy a funkce strojních součástí, částí
a mechanismů s ohledem na obsluhování a běžnou údržbu strojů a zařízení
pro oddělovací, spojovací a tepelně-tvarovací procesy,
·
správně používal odborné názvosloví
z oblasti oděvnictví,
·
znal oděvní materiály a oděvní
přípravu, jejich vlastnosti, a dovedl určit vhodnost užití pro různé
druhy oděvů, dovedl posoudit jakost a zpracovatelnost oděvního materiálu a
jeho údržbu,
·
uměl určit a připravit příslušný
vrchový, podšívkový, kapsový a vložkový materiál a drobnou oděvní přípravu,
uměl vypočítat spotřebu oděvního materiálu, vrstvit podšívkový a základní
materiál s ohledem na materiálové vady, kontrolovat a vybavovat výrobky
pro šicí dílny,
·
dovedl konstruovat oděvy ručně i
s pomocí počítačového programu, dovedl oděvy modelovat a stupňovat,
dovedl zhotovit střihy a polohovat,
·
znal jednotlivé technologické
operace při zhotovování oděvů, dovedl vytvářet nové a řadit je do
technologického postupu s přihlédnutím ke strojovému parku v oděvní
výrobě,
·
zhotovoval oděvy konfekčním a
zakázkovým způsobem, materiál stříhal, spojoval a zkoušel zhotovované oděvy,
·
vhodně používal stroje a zařízení,
obsluhoval stroje a zařízení, prováděl běžnou údržbu oddělovací,
spojovací a tepelně tvarovací techniky včetně pomůcek a přídavných zařízení,
·
řídil a organizoval práci
jednotlivých dílčích výrobních celků, zejména zajišťoval plynulý a
efektivní průběh výroby, zajišťoval požadované množství, jakost a
sortiment, vytvářel prvotní evidenci výroby, bezprostředně řídil pracovní
síly, obsazoval pracoviště při pohybu pracovníků, evidoval množství a
kvalitu práce, řídil údržbu a inovace strojového parku,
·
měl vědomosti z oblasti řízení
pracovních týmů, schopnosti, vědomosti a dovednosti spolupracovat se členy
týmu,
·
vykonával další činnosti ve výrobě,
např. kreslil, vrstvil, odděloval a kompletoval střihové díly, plánoval práci,
zpracovával podklady, vedl operativně technikou evidenci, hodnotil jakost výrobků
a zařazoval výrobky podle jakosti,
·
měl přehled o příslušných
normách a to nejen z technologického hlediska, nýbrž i z hlediska
bezpečnosti a hygieny práce, požární prevence a ochrany životního prostředí,
·
měl přehled o oděvní výrobě a
o používaných technologických postupech, o základních technologicko-výrobních
zákonitostech,
·
byl seznámen s významem
technické kontroly jakosti výrobků, měl základní vědomosti z oblasti
zkušebnictví a hodnocení jakosti výrobků, dokázal posoudit či
odhadnout možnost vlivu různých faktorů na výslednou jakost výrobku, měl
přehled o zkušebních metodách používaných při vstupní, mezioperační a
výstupní kontrole,
·
byl seznámen s reálným
prostředím typických pracovišť a provozů oděvní výroby, měl představu
o náročnosti fyzické a duševní práce při vykonávání pracovních činností
v oděvní výrobě,
·
znal zásady hospodaření se
surovinami, s energií a přírodními zdroji a dovedl aplikovat tyto zásady
v praxi,
·
orientoval se v technické
dokumentaci, v příslušných státních normách a podnikových předpisech,
·
dodržoval požadavky právních a
ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví v oděvní
výrobě, obecné zásady bezpečného chování, zásady požární prevence a
zacházení s věcnými prostředky požární ochrany.
Absolvent se může dále vyznačovat (ve vazbě na výběrové a
volitelné předměty) specifickými vědomostmi, dovednostmi a činnostmi požadovanými
sférou práce a rodičovskou a žákovskou veřejností. Může se jednat například
o níže uvedené vědomosti, dovednosti a činnosti:
·
znalosti v oblasti živnostenského
podnikání, pracovně právních vztahů a obchodní problematiky,
·
orientace v administrativní,
účetní, právní a obchodní agendě, zpracování písemností spojených s podnikatelsko-obchodní
činností,
·
vědomosti a dovednosti z oblasti
sběru a zpracování dat a informací,
·
vědomosti o podstatě a významu
informační soustavy podnikatelského subjektu, rozpočetnictví, účetnictví
podvojném a jednoduchém, o operativní evidenci a statistice,
·
znalosti základních právních
norem a dovednosti pracovat s právními normami a využívat jich v podnikatelské
činnosti.
Příprava ve studijním oboru vytváří i předpoklady k tomu, aby
absolvent po příslušné praxi byl schopen
·
samostatně myslet a pohotově se
rozhodovat v běžných výrobních situacích, nalézat optimální
varianty řešení úkolů,
·
cílevědomě, rozvážně a
rozhodně jednat, asertivně jednat, aplikovat získané vědomosti a dovednosti
v praxi,
·
samostatně řešit běžné úkoly
na pracovišti, pracovat v týmu, podílet se aktivně na organizaci a řízení
činnosti v pracovním týmu,
·
soustavně sledovat vědecko-technický
rozvoj oboru, získané informace využívat v pracovní činnosti a být
ochoten se dále vzdělávat,
·
nést zodpovědnost za své jednání
a rozhodování a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám na trhu práce.
Možnosti
uplatnění absolventa:
Absolventi studijního oboru operátor oděvní výroby - oděvní výroba
mohou najít své uplatnění především v podnicích a firmách zabývajících
se výrobou oděvů.
Po absolvování nástupní praxe a zapracování se mohou uplatnit ve
funkcích středních technicko-hospodářských pracovníků v oděvních
podnicích a firmách, ve službách i jako samostatní pracovníci.
Své uplatnění mohou nalézt především ve funkcích provozního
charakteru, např. na typových pozicích oděvní technik dispečer, oděvní
technik mistr, oděvní technik normovač, popřípadě jako pracovníci pro náročné
pracovní činnosti povolání krejčí, ale také jako technologové, pracovníci
zásobování, technické přípravy výroby, odbytu, na úseku organizace a
kontroly jakosti apod.
Složení maturitní zkoušky umožňuje absolventům studijního oboru
ucházet se o studium na vysokých školách.