CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Svým širokým rozsahem odborných prací v rámci různých technologických postupů v oděvní výrobě je studijní obor operátor oděvní výroby – obchodní činnost náročný na intelektuální a manuální dovednosti, významně se uplatňují organizační schopnosti, logické myšlení a zodpovědnost žáků.

Vzdělávací program pro studijní obor operátor oděvní výroby – obchodní činnost je koncipován jako čtyřletý a umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a intelektuálních a manuálních dovedností potřebných k profesionálnímu vykonávání povolání oděvní technik a k vykonávání obchodních činností při nákupu materiálů pro výrobu oděvů a realizaci oděvů na trhu.

Koncepce studijního oboru a vzdělávacího programu (učebního plánu a učebních osnov jednotlivých předmětů) vytváří prostor pro realizaci potřeb škol na dotvoření a naplnění profilu absolventa podle požadavků žáků a trhu práce v příslušném regionu

·         jednak zařazením obecného učebního plánu (bez rozdělení předmětů a hodinových dotací do ročníků), který si škola dopracuje; škola však může převzít i doporučený učební plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů,

·         jednak možností výběru tematických celků v  učebních osnovách odborných předmětů k vytvoření požadovaného zaměření,

·         jednak zařazením výběrových a volitelných předmětů včetně možnosti využít hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty pro posílení předmětů již zařazených v učebním plánu.

Vhodnou kombinací všech výše uvedených způsobů dotváření a naplňování profilu absolventa a vzdělávacího programu lze koncipovat zaměření na výrobu dámských oděvů nebo pánských oděvů nebo dámských a pánských oděvů a výkon obchodních činností.

Škola koncipuje zaměření tak, že stanoví k profilu absolventa řadu oděvních výrobků, které bude žák při výuce zhotovovat, zpracuje konkrétní učební plán s rozvržením hodin do všech ročníků, přičemž vychází z  učebního plánu na str. 12 a poznámek k tomuto učebnímu plánu, v jednotlivých učebních osnovách odborných předmětů vybere tematické celky vhodné pro zaměření a dopracuje podle poznámek k učebnímu plánu, zpracuje učební osnovy pro výběrové a volitelné předměty.

Studijní obor má všeobecně vzdělávací složku a částečně i odbornou složku společnou s ostatními studijními obory ze směru textil a oděvnictví - je tak respektován požadavek široce koncipovaného vzdělání se širokým všeobecným základem a postupně narůstající odborností. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu absolventa uvedeného v tomto vzdělávacím programu.

Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se dobře orientovali ve světě a byli schopni se zdokonalovat a úspěšně se vyrovnávat se soukromými i profesními problémy.

Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. snadno rekvalifikovatelného, s rozvinutými klíčovými kompetencemi.

2         Charakteristika obsahových složek

2.1   Všeobecné vzdělávání

Jazykové vzdělávání se podílí na začleňování žáků do společnosti a její kultury, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i poznání základního odborného názvosloví z oboru a jeho aktivní používání.

Společenskovědní vzdělávání, které představují předměty občanská nauka, dějepis a psychologie, má výrazný výchovný charakter. Tematické okruhy nejsou většinou založeny na jednotlivých společenských vědách, ale z různých věd jsou do nich vybrány a propojeny jednotlivé prvky tak, aby vytvořily didaktický systém. Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáka množstvím poznatků, nýbrž sociální a osobnostní kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.

Matematické vzdělávání poskytuje žákům ucelený systém poznatků, rozvíjí jejich numerické dovednosti a návyky, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesní činnost a orientaci v každodenním životě moderní společnosti, slouží jako základ pro jejich další vzdělávání. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení. Matematika má průpravnou funkci k technickým disciplínám, chemii a fyzice.

Přírodovědné vzdělávání zahrnuje fyziku, chemii a ekologickou výchovu. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i numerickým. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.

Estetické vzdělávání má výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je třeba nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak vlastní tvůrčí činností žáka, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých i šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetické vzdělávání prolíná všemi vyučovacími předměty.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy jsou v rámci odborného výcviku rozvíjeny vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména první pomoc při úrazech a otázky bezpečnosti a hygieny práce. Při tělesné výchově se věnuje systematická pozornost cvičením kompenzujícím jednostranné pracovní zatížení zejména v odborném výcviku.

Vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) připravuje žáky k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky IKT a efektivně je využívali ve své praxi po absolvování školy, v soukromém a občanském životě, ale i v průběhu přípravy v jiných předmětech. Učivo obsahového okruhu naučí žáky pracovat s příslušným základním a aplikačním programovým vybavením na uživatelské úrovni, důraz je kladen také na využití informačních a komunikačních možností sítě internet.

2.2   Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v oděvní výrobě a na úseku nákupu materiálu pro výrobu oděvů a realizaci oděvních výrobků na trhu.

Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti práce s počítači, ekonomiky, strojů a zařízení, oděvních materiálů a zbožíznalství, konstruování oděvů a oděvních technologií, managementu a marketingu, obchodního provozu, práva a psychologie. Vědomosti a intelektuální a manuální dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých praktických aplikacích, zejména však ve vyučovacím předmětu odborný výcvik, čímž se zpětně upevňuje a ověřuje systém poznatků z teoretických odborných předmětů.

Ekonomické vzdělávání, realizované zejména v předmětu ekonomika, uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti pro úspěšné uplatnění ve své profesi jak v zaměstnanecké, tak v podnikatelské pozici. Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce.

Odborné vzdělávání pro oblast oděvnickou studijního oboru je obsaženo zejména ve vyučovacích předmětech oděvní materiály, stroje s zařízení, konstrukce oděvů, oděvní technologie a odborný výcvik. Učivo z odborných předmětů teoretického charakteru má značný význam pro výuku v odborném výcviku, protože poskytuje přehled i poznatky o používaných oděvních materiálech, jejich vlastnostech a jejich vlivu na výrobu a výrobky, o používaných strojích a zařízeních, o výrobcích a jejich konstrukci a o používaných technologiích.

Odborné vzdělávání pro oblast obchodních činností je obsaženo zejména ve vyučovacích předmětech marketing a management, obchodní provoz, právní nauka, psychologie a oděvní materiály, část zbožíznalství. Učivo umožní žákům poznat problematiku řízení obchodní organizace a firmy a zvládnout základní principy marketingu, problematiku prodeje, nákupu evidence a vyhodnocování základních ukazatelů, osvojí si vědomosti a dovednosti důležité k vystavování, aranžování a propagaci zboží a zhotovování propagačních materiálů, žáci získají potřebné informace o podnikání a jeho právních a organizačních formách.

Mimořádný význam pro přípravu žáků na kvalifikovaný výkon povolání má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a intelektuální dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování, a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených odborníků.

2.3   Klíčové kompetence

Klíčové kompetence získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům vhodně reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady k uplatnění v pracovním a občanském životě.

Z hlediska významu klíčových kompetencí pro studijní obor lze považovat za žádoucí posilování:

·         komunikativních kompetencí, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním text,

·         personálních kompetencí, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

·         kompetencí řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů,

·         kompetencí aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů, zejména dovednosti používat různé aritmetické a geometrické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru,

·         kompetencí využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat s informacemi, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, dovednost komunikovat a pracovat s informacemi s využitím prostředků IKT.

3         Organizace výuky

Příprava žáků je organizována jako čtyřleté denní studium pro žáky a další uchazeče, kteří splnili školní docházku. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové pětileté. Ve všech formách studia je příprava ukončena maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování, praktické vyučování je možno realizovat též ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.

4         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových kompetencí a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových kompetencí, poskytuje tabulka přehled uplatňování klíčových kompetencí zařazená na str. 16.

K realizaci cílů klíčových kompetencí se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků - vzbuzení zájmu o obor. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit v průběhu školního roku. Příklady žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího jsou zařazeny na závěr tohoto vzdělávacího programu (učebních dokumentů). Žákovské projekty zařazené v tomto vzdělávacím programu nejsou pro školy povinné, ale jedná se o náměty (ukázky), na základě kterých si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.

Kromě realizace klíčových kompetencí vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem.

Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.

Škola dále začleňuje do vyučování tematiku ochrany člověka za mimořádných situací včetně poskytování první pomoci při zraněních v souladu s pokynem MŠMT čj. 12 050/03-22 ze 4. března 2003.

5         Další specifické požadavky

5.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru studijního oboru operátor oděvní výroby – obchodní činnost, a to v rozsahu podle učebních dokumentů včetně profilu absolventa, nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·         prognosticky závažnými nemocemi horních končetin znemožňujícími jemnou motoriku a koordinaci pohybů,

·         prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy (týká se praktické výuky prací na šicích strojích a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit,

·         prognosticky závažnými poruchami vidění a poruchami barvocitu.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.

5.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mohou mladiství konat tyto práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.