CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 

 

 

Kmenový obor:

3143L Oděvnictví

Studijní obor:

31-43-L/503 Krejčí – podnikatel

Vstupní předpoklady žáků:

Do studijního oboru mohou být přijati absolventi tříletých učebních oborů stanovených platným předpisem.

Délka a formy studia:

2 roky denní studium, 3 roky dálkové studium

1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program je koncipován jako dvouletý a umožňuje rozšířit a doplnit všeobecné a odborné vědomosti a intelektuální dovednosti absolventům tříletých učebních oborů krejčí pro jejich další uplatnění v oděvním průmyslu a ve službách.

Koncepce studijního oboru a vzdělávacího programu (učebního plánu a učebních osnov jednotlivých předmětů) vytváří prostor pro realizaci požadavků škol na dopracování a naplnění profilu absolventa podle požadavků žáků a podle požadavků trhu práce v příslušném regionu

·         jednak zařazením učebního plánu bez rozdělení předmětů do ročníků s konkrétními hodinovými dotacemi, takže si škola může tento obecný učební plán dopracovat, může však převzít i konkretizovaný učení plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů,

·         jednak možností výběru tematických celků v učebních osnovách odborných předmětů.

Cíle vzdělávání směřují do tří základních oblastí: rozvoj osobnosti žáka, příprava na život v občanské společnosti a příprava k pracovnímu uplatnění. Protože se jedná o absolventy učebních oborů skupiny krejčí, je vzdělávací program koncipován tak, aby rozšířil, posílil a doplnil již získané znalosti a vědomosti.

2         Charakteristika obsahových složek

2.1   Všeobecné vzdělávání

Cílem tohoto vzdělávání je vytvoření předpokladů pro celkový rozvoj a kultivaci osobnosti žáka v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané v předchozím vzdělání.

Jazykové vzdělávání se podílí na začleňování žáků do společnosti a její kultury, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty.

Společenskovědní vzdělávání připravuje žáky na aktivní občanský život v demokratické společnosti a učí je rozumět světu, v němž budou žít. Vzdělávání v této oblasti má široký rozsah, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín jako je psychologie, politologie, sociologie, teorie státu a práva, etika, filozofie apod. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.

Matematické vzdělávání se významně podílí na rozvoji intelektuálních schopností žáků, především jejich logickém myšlení, vytváření úsudků a abstrakci. Matematické vzdělávání má průpravnou funkci pro technické discipliny. Realizuje se především v předmětu matematika a jeho cílem je zprostředkovat žákům poznatky potřebné pro výkon profese i další vzdělávání.

Přírodovědné vzdělávání – žáci si v návaznosti na předchozí přírodovědné vzdělání prohloubí fyzikální znalosti nutné k pochopení jevů a procesů, s nimiž se setkají v přírodě, při své pracovní činnosti i v každodenním životě. Naučí se chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskou činností a zaujímat postoj k problémům spojeným s péčí o životní prostředí.

Estetické vzdělávání vytváří u žáků předpoklady pro estetické vnímání skutečnosti. Realizuje se nejen v předmětu český jazyk a literatura (prostřednictvím literárního umění), ale prolíná řadou dalších předmětů včetně odborných. Absolventi vzdělávacího programu budou pracovat v oboru, kde je estetické cítění a uplatňování estetických hledisek neoddělitelnou součástí pracovní náplně.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví a na rozvíjení fyzických dispozic žáků.

Vzdělávání v oblasti informační a komunikační technologie se realizuje v předmětu práce s počítačem a odpovídá budoucímu profesnímu uplatnění. Vzdělávací obsah vede k získávání dovedností nezbytných k ovládání typického programového vybavení se zřetelem na využití počítače v dalším studiu i praxi a na základě dalšího vzdělávání zvládnutí i složitějších aplikačních programů používaných v profesní praxi absolventa.

2.2   Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, manuálních a intelektuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v pracovním životě.

Ekonomické vzdělávání vede žáky k aktivnímu osvojení základních ekonomických pojmů, vytváří schopnost orientovat se v ekonomických jevech a procesech, jak na podnikové, tak na vnitropodnikové úrovni a v podmínkách drobného podnikání. Umožní jim osvojit si základní vědomosti a dovednosti z oblasti pracovněprávních vztahů, podnikových činností, živnostenského podnikání, včetně problematiky související se založením a provozem firmy. Seznamují se i se základy hospodaření státu. Rozvíjí se u nich dovednost řešit jednoduché rozhodovací a organizační situace, aplikovat metody a prostředky řízení, organizace a kontroly, seznamují se s principy racionalizace práce.

Odborné vzdělávání oděvnického charakteru je obsaženo zejména v předmětech konstrukce oděvů, oděvní technologie, organizace oděvní výroby a dílenská cvičení. Učivo z odborných předmětů teoretického charakteru poskytuje přehled a poznatky o používaných materiálech, jejich vlastnostech a jejich vlivu na výrobky, o používaných strojích a zařízení, o výrobcích a jejich konstrukci a o používaných technologiích pro zhotovování oděvních  šitých výrobků dámské a pánské konfekce i prádla.

Významný pro přípravu žáků na kvalifikovaný výkon povolání je předmět dílenská cvičení, kde si žáci doplní praktické znalosti technologie ze zaměření oboru, ve kterém nejsou vyučeni. Dílenská cvičení jsou vykonávána na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených odborníků.

2.3   Klíčové kompetence

Klíčové kompetence získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobit se prudkému rozvoji vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

Z hlediska významu klíčových kompetencí lze považovat za žádoucí rozvíjení:

·         komunikativních kompetencí, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním text,

·         personálních kompetencí, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

·         kompetencí řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů,

·         kompetencí aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů, zejména dovednosti používat různé aritmetické a geometrické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru,

·         kompetencí využívat prostředků informačních technologií a pracovat s informacemi, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.

3         Organizace výuky

Příprava žáků je organizována jako dvouleté denní studium pro absolventy tříletých oborů krejčí. Studium může být organizováno i jako dálkové, které je tříleté. Příprava je ukončena maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání.

4         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových kompetencí a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových kompetencí, poskytuje tabulka přehledu uplatňování klíčových kompetencí zařazená v učebních dokumentech za poznámkami k učebnímu plánu denní formy studia.

Pro realizaci cílů klíčových kompetencí se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit v průběhu školního roku. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen na závěr tohoto vzdělávacího programu (učebních dokumentů). Žákovský projekt zařazený v tomto vzdělávacím programu není pro školy povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.

Kromě realizace klíčových kompetencí vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětech dílenská cvičení a práce s počítačem.

Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.

Škola dále začleňuje do vyučování tematiku ochrany člověka za mimořádných situací včetně poskytování první pomoci při zraněních v souladu s pokynem MŠMT čj. 12 050/03-22 ze 4. března 2003.

5         Další specifické požadavky

5.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru studijního oboru krejčí - podnikatel, a to v rozsahu podle učebních dokumentů včetně profilu absolventa, nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·         prognosticky závažnými nemocemi horních končetin znemožňujícími jemnou motoriku a koordinaci pohybů,

·         prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu,

·         prognosticky závažnými a nekompensovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy - týká se praktické výuky na šicích strojích, a dále za předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

5.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem) platných v době výuky. Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem teoretické výuky a dílenských cvičení. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení života a zdraví, kterým jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Dále je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ověření jejich znalostí musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování praktických činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí v souladu s nařízením vlády č. 378/2001 Sb.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků (nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) a pomůcek podle vyhodnocených rizik souvisejících s pracovními činnostmi.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma praktické výuky je povinností vedoucích zaměstnanců příslušné školy v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.