1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Svým širokým rozsahem odborných prací v rámci různých technologických postupů (jedna technologická oblast v plné šíři a základní přehled o pracovních činnostech v dalších technologických oblastech textilní výroby) je učební obor náročný na manuální a intelektuální dovednosti, významně se uplatňují organizační schopnosti, logické myšlení a zodpovědnost žáků.

Vzdělávací program je koncipován jako tříletý a umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních a intelektuálních dovedností potřebných k profesionálnímu vykonávání povolání výrobce textilií (typové pozice přadlák, tkadlec strojní, úpravář textilií) nebo povolání pletař (typová pozice pletař strojní). Vzdělávací program splňuje parametry Standardu středoškolského odborného vzdělávání; je koncipován na základě současné struktury a požadavků textilní výroby v České republice, přičemž je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a je přihlédnuto k poptávce trhu práce po vyučených pracovnících velkými, středně velkými i malými firmami na pozice zaměstnance.

Koncepce učebního oboru a vzdělávacího programu (učebního plánu a učebních osnov jednotlivých předmětů) vytváří prostor realizaci požadavků škol na dotvoření a naplnění profilu absolventa podle požadavků žáků a trhu práce v příslušném regionu

·         jednak zařazením obecného učebního plánu (bez rozdělení předmětů do ročníků), který si škola dopracuje, škola však může převzít i doporučený učební plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů,

·         jednak možností výběru tematických celků v učebních osnovách odborných předmětů k vytvoření požadovaného zaměření,

·         jednak zařazením výběrových a volitelných předmětů včetně možnosti využít hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty pro posílení předmětů již zařazených v učebním plánu.

Vhodnou kombinací všech výše uvedených způsobů dotváření a naplňování profilu absolventa a vzdělávacího programu lze koncipovat různá zaměření, např. na předení, na tkaní, na pletení a na mechanickou úpravu textilií.

Škola koncipuje zaměření tak, že si vybere z profilu absolventa určité zaměření, pro které zpracuje učební plán s rozvržením hodin do všech ročníků, přičemž vychází z učebního plánu (obecného) a poznámek k tomuto učebnímu plánu. Značný prostor pro utváření zaměření poskytují kromě výběru tematických celků ve stanovených odborných předmětech také hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty. Z těchto hodin lze např. posílit odbornou složku přípravy zařazením předmětů specifických pro jednotlivá zaměření, např. předmět zkoušení a kontrola textilií pro zaměření na předení, vyučovací předmět vazby a rozbory tkanin pro zaměření na tkaní, vyučovací předmět vazby a rozbory pletenin pro zaměření na pletení, vyučovací předmět technologická cvičení pro zaměření na úpravu textilií, specifické technologie v rámci jednotlivých technologických oblastí atp.

Učební obor má všeobecně vzdělávací a částečně i odbornou složku společnou s ostatními tříletými učebními obory ze směru textil a oděvnictví - je tak respektován požadavek široce koncipovaného vzdělání se širokým všeobecným základem a postupně narůstající odborností. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu absolventa uvedeného v tomto vzdělávacím programu.

Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se dobře orientovali ve světě, byli schopni dále se zdokonalovat a úspěšně se vyrovnávat se soukromými i profesními problémy.

Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných i odborných poznatků a dovedností pro výkon odborných prací v jednotlivých technologických oblastech textilní výroby. Jde zejména o získání vědomostí o textilních materiálech a jejich využití při výrobě textilií, o podrobnější vědomosti a dovednosti z jedné textilní technologie nosné (podle zaměření) a základní přehled z dalších příbuzných textilních technologiích. Příprava bude směřovat k tomu, aby se žák naučil aplikovat získané vědomosti a dovednosti při zhotovování různých druhů textilních výrobků. Cílem vzdělávacího programu je rovněž docílit u žáků rozvoje organizačních schopností a zodpovědnosti za svěřený pracovní úsek.

Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. snadno rekvalifikovatelného, s rozvinutými klíčovými kompetencemi.

2         Charakteristika obsahových složek

2.1   Všeobecné vzdělávání

Obsah vzdělávacího programu učebního oboru je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

Jazykové vzdělávání se podílí na začleňování žáků do společnosti a její kultury, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.

Společenskovědní vzdělávání, které představuje předmět občanská nauka, má výrazný výchovný charakter. Tematické okruhy nejsou většinou založeny na jednotlivých společenských vědách, ale z různých věd jsou do nich vybrány a propojeny jednotlivé prvky tak, aby vytvořily didaktický systém. Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáka množstvím poznatků, nýbrž sociální a osobnostní kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.

Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti žáků a vybavuje je poznatky potřebnými pro přípravu v učebním oboru i spěšnou profesní činnost. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení.

Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky, chemie a ekologie. Žáci si osvojí nejdůležitější fyzikální a chemické pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi a v každodenním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.

Estetické vzdělávání má kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je třeba nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak přes vlastní tvůrčí činnost žáka v odborných předmětech, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých a šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetické vzdělávání prolíná všemi vyučovacími předměty.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy jsou v rámci odborného výcviku rozvíjeny vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména první pomoc při úrazech a otázky bezpečnosti a hygieny práce. Při tělesné výchově se věnuje systematická pozornost cvičením kompenzujícím jednostranné pracovní zatížení zejména v odborném výcviku.

2.2   Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr textilní a oděvnický. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, manuálních a intelektuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění, zejména v povoláních výrobce textilií nebo pletař.

Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti textilních materiálů, textilních technologií (textilní stroje a zařízení, textilní technologie, specifická témata textilních technologií), ekonomiky a práce s počítači. Tyto vědomosti jsou pak využívány v různých praktických aplikacích v odborném výcviku.

Vzdělávání v oblasti informační a komunikační technologie odpovídá budoucímu profesnímu uplatnění, které klade malé nároky na znalost práce s počítačem a proto je zaměřena na osvojení základních znalostí a dovedností z uživatelského hlediska - v předmětu práce s počítačem jde zejména o seznámení žáků s osobním počítačem a naučit je základům práce s běžným programovým vybavením provozovaným na počítačích typu PC.

Ekonomické vzdělávání, zejména v předmětu ekonomika, uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství včetně problematiky drobného podnikání. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti související s uplatněním v povolání výrobce textilií a pletař, zejména v závislé činnosti, ale i v činnosti podnikatelské. Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce.

Odborné vzdělávání společné pro vzdělávací směr textilní a oděvnický se realizuje částečně v předmětu práce s počítačem a částečně v předmětech textilní materiály a textilní technologie. Učivo v těchto předmětech má převážně průpravný charakter pro speciální teoretické odborné předměty a odborný výcvik.

Speciální odborné vzdělávání učebního oboru je obsaženo zejména ve vyučovacích předmětech textilní technologie a odborný výcvik. Učivo z odborných předmětů teoretického charakteru má značný význam pro výuku v odborném výcviku, protože poskytuje přehled i poznatky o používaných textilních materiálech, jejich vlastnostech a jejich vlivu na výrobky, o používaných strojích a zařízeních, o výrobcích a jejich konstrukci a o používaných technologiích pro zhotovování konkrétních textilních polotovarů a výrobků. Další časový prostor, převážně pro speciální odborné vzdělávání, poskytují hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty. Předpokládá se, že žák získá základní vědomosti o všech uvedených technologických oblastech (přádelnictví, tkalcovství, pletařství, úprava textilií), komplexní vědomosti v jednom zaměření, ve kterém bude vykonávat odborné práce v plném rozsahu, a popřípadě vědomosti z další příbuzné oblasti.

Mimořádný význam pro přípravu žáků na kvalifikovaný výkon povolání má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a intelektuální dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování, a učí se je používat v praxi. Předpokládá se, že žák získá základní přehled o pracovních činnostech ve všech uvedených technologických oblastech (přádelnictví, tkalcovství, pletařství, úprava textilií), např. formou exkurzí a instruktáží, a že se naučí v jednom zaměření vykonávat odborné práce v plném rozsahu. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených odborníků.

2.3   Klíčové kompetence

Klíčové kompetence získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

Z hlediska významu klíčových kompetencí lze pro učební obor považovat za žádoucí posilování:

·         komunikativních kompetencí, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním text,

·         personálních kompetencí, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

·         kompetencí řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů,

·         kompetencí aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů, zejména dovednosti používat různé aritmetické a geometrické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru,

·         kompetencí využívat informačních techniku a pracovat s informacemi, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.

3         Organizace výuky

Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové, rovněž tříleté. Příprava je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování. Praktické vyučování může být zajišťováno také ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.

4         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových kompetencí a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových kompetencí, poskytuje tabulka přehled uplatňování klíčových kompetencí zařazená v učebních dokumentech na str. 16 za poznámkami k učebnímu plánu denní formy studia.

K realizaci cílů klíčových kompetencí se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků - vzbuzení zájmu žáků o obor. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit v průběhu školního roku. Příklady žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího jsou zařazeny na závěr tohoto vzdělávacího programu (učebních dokumentů). Žákovské projekty zařazené v tomto vzdělávacím programu nejsou pro školy povinné, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu z každého zaměření, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady k realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.

Kromě realizace klíčových kompetencí vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětech odborný výcvik a práce s počítačem.

Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce” do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol”.

5         Další specifické požadavky

5.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru učebního oboru pracovník v textilním a oděvním průmyslu nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·         nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,

·         poruchami funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

·         prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických,

·         prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických,

·         prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž v případě předpokladu manipulace s břemeny,

·         prognosticky závažnými nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy,

·         závažnými poruchami sluchu, v případě praktické výuky a předpokladu práce v riziku hluku,

·         prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž v případě předpokladu manipulace s břemeny,

·         prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

5.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.