Vstupní předpoklady žáků:

- úspěšné absolvování přijímacího řízení dle platných předpisů,

- zdravotní způsobilost uchazeče.

Délka vzdělávacího programu a forma studia:

- 3 roky denní studium,

- 3 roky večerní a dálkové studium.

Pojetí a cíle vzdělávacího programu:

            Svým širokým rozsahem technologických postupů a konstruovaných výrobků je učební obor krejčí náročný na manuální a intelektuální dovednosti, významně se uplatňuje tvořivost a logické myšlení žáků.

            Vzdělávací program pro učební obor krejčí je koncipován jako tříletý a umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních a intelektuálních dovedností potřebných k profesionálnímu vykonávání povolání krejčí. Vzdělávací program splňuje parametry Standardu středoškolského odborného vzdělávání; je koncipován na základě současné struktury oděvní výroby v České republice, přičemž je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a je přihlédnuto k poptávce trhu práce po vyučených pracovnících pro velké, středně velké i malé firmy a živnosti pro pozice zaměstnance i podnikatele. V oděvní výrobě lze očekávat ústup od rozsáhlých sériových výrob a nárůst menších, složitějších a specifických zakázkových výrob s vyšší náročností na oděvní vzdělávání.

            Koncepce učebního oboru a vzdělávacího programu (učebního plánu a učebních osnov jednotlivých předmětů) vytváří prostor pro realizaci požadavků škol na dotvoření a naplnění profilu absolventa podle požadavků žáků a podle požadavků trhu práce v příslušném regionu

·      jednak zařazením obecného učebního plánu bez rozdělení předmětů do ročníků s konkrétními hodinovými dotacemi, takže si škola může tento obecný učební plán dopracovat, může však převzít i doporučený učební plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů,

·      jednak možností výběru tematických celků v  učebních osnovách odborných předmětů k vytvoření požadovaného zaměření,

·      jednak zařazením výběrových a volitelných předmětů včetně možnosti využít hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty pro posílení předmětů již zařazených v učebním plánu.

            Vhodnou kombinací všech výše uvedených způsobů dotváření a naplňování profilu absolventa a vzdělávacího programu lze koncipovat různá zaměření, např. na dámské oděvy, na pánské oděvy, na oděvy (dámské a pánské), na oděvní konfekci a prádlo, na modelovou výrobu oděvů, na výrobu oděvů a podnikání apod..

            Ve vzdělávacím programu učebního oboru se uvádějí případná zaměření na dámské oděvy, na pánské oděvy a na oděvy (dámské a pánské). Tato zaměření jsou uvedena v profilu absolventa, v poznámkách k učebním plánům a v učebních osnovách předmětů konstrukce oděvů, oděvní technologie a odborný výcvik zejména. Další zaměření mohou vzniknout přímo ve školách rozpracováním učebních dokumentů podle poznámek a zásad uvedených v profilu absolventa, charakteristice vzdělávacího programu, učebních plánech a v pojetí učebních osnov odborných předmětů.

            Zaměření uvedená v učebních dokumentech nejsou striktně stanovena, jsou uvedena pouze jako příklad, který se běžně může vyskytnout v praxi, vzhledem k značnému rozsahu výrobků, které může krejčí zhotovovat a vzhledem k omezenému časovému prostoru k přípravě žáků.

            Škola koncipuje zaměření tak, že si dopracuje profil absolventa pro konkrétní zaměření, v návaznosti na dopracovaný profil absolventa zpracuje konkrétní učební plán s rozvržením hodin do všech ročníků, přičemž vychází z  učebního plánu (obecného) a poznámek k tomuto učebnímu plánu. Kromě výběru tematických celků ve stanovených odborných předmětech dále poskytují značný prostor pro utváření zaměření hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty; z těchto hodin lze např. posílit estetickou složku přípravy (potenciální zaměření na modelovou výrobu oděvů), nebo složku ekonomickou (potenciální zaměření na výrobu oděvů a podnikání) apod..

            Učební obor má všeobecně vzdělávací složku společnou s ostatními tříletými učebními obory ze směru textil a oděvnictví a částečně i odbornou složku - je tak respektován požadavek široce koncipovaného vzdělání se širokým všeobecným základem a postupně narůstající odborností. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu absolventa uvedeného v tomto vzdělávacím programu.

            Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnání se se soukromými i profesními problémy, a aby měli z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.

            Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných i odborných poznatků a dovedností pro zhotovování různých druhů oděvů a popřípadě jiných šitých výrobků. Jde zejména o získání vědomostí o oděvních materiálech, o oděvních technologiích a o konstruování oděvů, které žák bude aplikovat při zhotovování oděvních výrobků a popřípadě i jiných šitých výrobků. Cílem vzdělávacího programu je rovněž docílit u žáků rozvoje estetických schopností.

            Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. snadno rekvalifikovatelného, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.

Charakteristika obsahových složek:

            Všeobecné vzdělávání

            Obsah vzdělávacího programu učebního oboru krejčí je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

            Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.

            Společenskovědní vzdělávání, které představuje předmět občanská nauka, má výrazný výchovný charakter. Tematické okruhy nejsou většinou založeny na jednotlivých společenských vědách, ale z různých věd jsou do nich vybrány a propojeny jednotlivé prvky tak, aby vytvořily didaktický systém. Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáka množstvím poznatků, nýbrž sociální a osobnostní kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.

            Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti žáků a vybavuje je poznatky potřebnými pro přípravu v učebním oboru i pro úspěšnou profesionální činnost. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení.

            Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky, chemie a ekologie. Žáci si osvojí nejdůležitější fyzikální a chemické pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi a v každodenním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.

            Estetické vzdělávání má kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je třeba nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak přes vlastní tvůrčí činnost žáka v odborných předmětech, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých a šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetické vzdělávání prolíná všemi vyučovacími předměty.

            Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy jsou v rámci odborného výcviku rozvíjeny vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména první pomoc při úrazech a otázky bezpečnosti a hygieny práce. Při tělesné výchově se věnuje systematická pozornost cvičením kompenzujícím jednostranné pracovní zatížení zejména v odborném výcviku.

            Odborné vzdělávání

            Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr textilní a oděvnický. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, manuálních a intelektuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění, zejména v povolání krejčí.

            Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti oděvních materiálů, konstrukce oděvů, oděvních strojů a zařízení, oděvní technologie, ekonomiky a práce s počítači. Tyto vědomosti jsou pak využívány v různých praktických aplikacích v odborném výcviku.

            Ekonomické vzdělávání, obsažené zejména v předmětu ekonomika, uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství včetně problematiky drobného podnikání. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti související s uplatněním v povolání krejčí v závislé činnosti i v činnosti podnikatelské. Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce.

            Odborné vzdělávání společné pro vzdělávací směr textilní a oděvnický je obsaženo částečně v předmětu práce s počítačem a částečně v předmětech oděvní materiály a oděvní stroje a zařízení. Učivo v těchto předmětech má převážně průpravný charakter pro speciální teoretické odborné předměty a odborný výcvik v učebním oboru.

            Speciální odborné vzdělávání učebního oboru je obsaženo zejména ve vyučovacích předmětech konstrukce oděvů, oděvní technologie a odborný výcvik. Učivo z odborných předmětů teoretického charakteru má značný význam pro výuku v odborném výcviku, protože poskytuje přehled i poznatky o používaných oděvních materiálech, jejich vlastnostech a jejich vlivu na výrobky, o používaných strojích a zařízeních, o výrobcích a jejich konstrukci a o používaných technologiích pro zhotovování konkrétních oděvních výrobků. Další časový prostor, převážně pro speciální odborné vzdělávání, poskytují hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty.

            Mimořádný význam pro přípravu žáků na kvalifikovaný výkon povolání má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a intelektuální dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování, a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených odborníků.

            Klíčové dovednosti

            Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

            Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor lze považovat za žádoucí posilování

·      komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním text,

·      personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

·      dovednosti řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů,

·      dovednosti numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé aritmetické a geometrické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru,

·      dovednost využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.

Organizace výuky:

            Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové, rovněž tříleté. Příprava je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování. Praktické vyučování může být zajišťováno také ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.

Metodické přístupy:

            Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

            Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

            Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za poznámkami k učebnímu plánu denní formy studia viz str. 18.

            Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků - vzbuzení zájmu žáků o obor. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit v průběhu školního roku. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen na závěr tohoto vzdělávacího programu (učebních dokumentů). Žákovský projekt zařazený v tomto vzdělávacím programu není pro školy povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.

            Kromě realizace klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětech odborný výcvik, práce s počítačem a konstrukce oděvů.

            Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva “Úvod do světa práce” do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k “Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol”.

Další specifické požadavky:

            Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru učebního oboru krejčí nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména

·      nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,

·      poruchami funkce horních končetin (hrubá i jemná motorika),

·      chronickými a alergickými onemocněními kůže, dýchacích cest a spojivek,

·      prognosticky závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž, v případě předpokladu práce s velkými břemeny (balíky textilií atd.),

·      dekompenzovanou epilepsii,

·      dekompenzovaným diabetes mellitus,

·      závažnými poruchami zraku (centrální zraková ostrost do -6D, nebo +4D možno s korekcí, porucha barvocitu).

            Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného zaměření. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.

            Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

            Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

            Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat jak otázky a předpisy bezpečnosti z hlediska jednotlivce, tak pracovníka řídícího činnost kolektivu.

            V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany.

            Rozsah praktické přípravy na povolání je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možno tuto přípravu provádět, stanoví ZP ve znění pozdějších předpisů v § 163 až 168 a dále ustanovení Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších přepisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.

            Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

1.    Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.    Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.    Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.    Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a vyhláškou MV č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární ochraně.

5.    Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb..

6.    Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

            Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

            Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

            Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.