1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program je koncipován jako dvouletý a umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních a intelektuálních dovedností potřebných k profesionálnímu vykonávání povolání šič, šička.

Koncepce učebního oboru a vzdělávacího programu (učebního plánu a učebních osnov jednotlivých předmětů) vytváří prostor pro realizaci požadavků škol na dopracování a naplnění profilu absolventa podle požadavků žáků a podle požadavků trhu práce v příslušném regionu

·         jednak zařazením učebního plánu bez rozdělení předmětů do ročníků s konkrétními hodinovými dotacemi, takže si škola může tento obecný učební plán dopracovat, může však převzít i doporučený učení plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů,

·         jednak možností výběru tematických celků v učebních osnovách odborných předmětů,

·         jednak zařazením výběrových a volitelných předmětů včetně možnosti využít hodiny určené výběrovým a volitelným předmětům k posílení předmětů již zařazených v učebním plánu.

Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnání se se soukromými i profesními problémy, aby měli z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.

Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných i odborných poznatků a dovedností k výkonu odborných prací v různých konfekčních výrobách. Cílem vzdělávacího programu je rovněž docílit u žáků rozvoje organizačních schopností a zodpovědnosti za svěřený pracovní úsek.

Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka, který se dobře uplatní na trhu práce, je schopen adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. je snadno rekvalifikovatelný a má rozvinuté klíčové kompetence.

2         Charakteristika obsahových složek

2.1   Všeobecné vzdělávání

Cílem tohoto vzdělávání je vytvoření předpokladů pro celkový rozvoj a kultivaci osobnosti žáka v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole.

Jazykové vzdělávání se podílí na začleňování žáků do společnosti a její kultury, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty.

Společenskovědní vzdělávání se realizuje hlavně v předmětu občanská nauka, má výrazný výchovný charakter. Jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich osobní a občanský život v demokratickém státě tak, aby se dokázali lépe orientovat ve společnosti, mohli se podílet na ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit i své soukromé problémy.

Matematické vzdělávání se významně podílí na rozvoji intelektuálních schopností žáků, především jejich logickém myšlení, vytváření úsudků a abstrakci. Realizuje se především v předmětu matematika a jeho cílem je zprostředkovat žákům poznatky potřebné pro výkon profese i další vzdělávání.

Přírodovědné vzdělávání – žáci si osvojí nejzákladnější poznatky nutné k pochopení jevů a procesů, s nimiž se setkají v přírodě, při své pracovní činnosti i v každodenním životě. Naučí se chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskou činností a zaujímat postoj k problémům spojeným s péčí o životní prostředí.

Estetické vzdělávání vytváří u žáků předpoklady pro estetické vnímání skutečnosti. Realizuje se nejen v předmětu český jazyk a literatura (prostřednictvím literárního umění), ale prolíná řadou dalších předmětů včetně odborných. Absolventi vzdělávacího programu budou pracovat v oboru, kde je estetické cítění a uplatňování estetických hledisek neoddělitelnou součástí pracovní náplně.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví a na rozvíjení fyzických dispozic žáků.

Vzdělávání v oblasti informační a komunikační technologie realizuje v předmětu práce s počítačem a odpovídá budoucímu profesnímu uplatnění, které klade malé nároky na znalost práce s počítačem, a proto je zaměřena na osvojení základních znalostí a dovedností z uživatelského hlediska – jde zejména o seznámení žáků s osobním počítačem a naučit je základům práce s běžným programovým vybavením provozovaným na počítačích typu PC.

2.2   Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, manuálních a intelektuálních dovedností, především však praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v pracovním životě.

Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti materiálů, kreslení a konstrukcí střihů, strojů a zařízení, technologie a ekonomiky. Tyto vědomosti jsou pak využívány v různých praktických aplikacích v odborném výcviku.

Ekonomické vzdělávání je obsažené v předmětu technologie, škola však má možnost zařadit samostatný vyučovací předmět ekonomika. Učivo uvádí žáky do základů ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství, umožňuje poznat základní ekonomické činnosti související s uplatněním v povolání šič, šička. Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce.

Odborné vzdělávání společné pro vzdělávací směr textilní a oděvnický je obsaženo zejména v předmětech materiály a částečně v předmětu stroje a zařízení – učivo má průpravný charakter pro speciální teoretické odborné předměty a odborný výcvik.

Speciální odborné vzdělávání učebního oboru je obsaženo zejména ve vyučovacích předmětech kreslení a konstrukce střihů, technologie a odborný výcvik. Učivo z odborných předmětů teoretického charakteru má značný význam pro výuku v odborném výcviku, protože poskytuje přehled a poznatky o používaných materiálech, jejich vlastnostech a jejich vlivu na výrobky, o používaných strojích a zařízení, o výrobcích a jejich konstrukci a o používaných technologiích pro zhotovování konkrétních oděvních nebo jiných šitých výrobků. Další časový prostor pro odborné vzdělávání poskytují hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty.

Mimořádný význam pro přípravu žáků na kvalifikovaný výkon povolání má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a intelektuální dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování, a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených odborníků.

2.3   Klíčové kompetence

Klíčové kompetence získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobit se prudkému rozvoji vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

Z hlediska významu klíčových kompetencí lze považovat za žádoucí posilování:

·         komunikativních kompetencí, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním text,

·         personálních kompetencí, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

·         kompetencí řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů,

·         kompetencí aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů, zejména dovednosti používat různé aritmetické a geometrické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru,

·         kompetencí využívat prostředků informačních technologií a pracovat s informacemi, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.

3         Organizace výuky

Příprava žáků je organizována jako dvouleté denní studium. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové, rovněž dvouleté. Příprava je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování. Praktické vyučování může být zajišťováno také ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.

4         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových kompetencí a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových kompetencí, poskytuje tabulka přehledu uplatňování klíčových kompetencí zařazená v učebních dokumentech za poznámkami k učebnímu plánu denní formy studia na str. 15.

Pro realizaci cílů klíčových kompetencí se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků - vzbuzení zájmu žáků o obor. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit v průběhu školního roku. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen na závěr tohoto vzdělávacího programu (učebních dokumentů). Žákovský projekt zařazený v tomto vzdělávacím programu není pro školy povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.

Kromě realizace klíčových kompetencí vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětech odborný výcvik a práce s počítačem.

Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.

Škola dále začleňuje do vyučování tematiku ochrany člověka za mimořádných situací včetně poskytování první pomoci při zraněních v souladu s pokynem MŠMT čj. 12 050/03-22 ze 4. března 2003.

5         Další specifické požadavky

5.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru učebního oboru výroba konfekce, a to v rozsahu podle předložených učebních dokumentů včetně předloženého profilu absolventa, nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·         prognosticky závažnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,

·         prognosticky závažnými nemocemi horních končetin znemožňujícími jemnou motoriku a koordinaci pohybů,

·         prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických,

·         prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických,

·         prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy,

·         prognosticky závažnými poruchami vidění a barvocitu.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

5.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory k výuce musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.