CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Kmenový obor: |
3241E Zpracování usní, plastů a pryže |
Učební obor: |
32-41-E/001 Výroba usní |
Vstupní předpoklady žáků: |
Do učebního oboru mohou být přijati žáci a další uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku v nižším, než devátém ročníku a kteří vyhověli zdravotním požadavkům. |
Délka a forma studia: |
2 roky, denní studium |
Jedná se o vzdělávací program učebního oboru, ve kterém se připravují žáci se sklonem k manuální práci. Převažující praktická složka vzdělávání výrazně působí na formování praktických dovedností pro život i pro uplatnění v povolání. Žáci se připravují na jednoduché práce při výrobě a úpravě usní. Žáci jsou vychováváni tak, aby byli schopni se uplatnit na trhu práce a začlenit se do společnosti na základě zvládnutí profese, a aby si vypěstovali kladný vztah k práci.
Obsah vzdělávacího programu učebního oboru je tvořen ve všeobecně vzdělávací složce těmito vzdělávacími okruhy:
- vzdělávání jazykové pro oblast mateřského jazyka, kdy je jazyková výuka zaměřena především na rozvoj komunikativních dovedností žáků, začlenění jejich jazykových návyků do mimoškolních souvislostí a vzbuzení zájmu žáků o četbu,
- vzdělávání společenskovědní se realizuje především ve vyučovacím předmětu občanská nauka a jeho cílem je přispět k přípravě žáků na život v demokratické společnosti tak, aby se v ní lépe orientovali a mohli se aktivně zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a tím řešit své soukromé problémy,
- vzdělávání matematické se realizuje ve vyučovacím předmětu matematika a poskytuje žákům základní matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a k řešení praktických úkolů denní potřeby,
- rozvoj tělesné kultury vytváří předpoklady pro upevňování tělesné zdatnosti a zdraví žáků, vede žáky k efektivnímu využívání volného času a pěstuje jejich zájem o pohybovou aktivitu.
Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí a praktických znalostí, dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v povolání dělníka koželužské výroby.
Obsah vzdělávacího programu učebního oboru výroba usní je v odborné složce tvořen těmito okruhy přípravy:
- teoretická příprava (pro praktickou aplikaci v odborném výcviku) je náplní předmětů chemie, materiály a výroba usní,
- praktická příprava se realizuje v návaznosti na teoretickou odbornou složku ve vyučovacím předmětu odborný výcvik.
Odborná příprava má těžiště v přípravě na výkon jednoduchých prací při výrobě a úpravě usní. V odborné přípravě žáků převládá část praktického charakteru.
Mezi významné klíčové dovednosti v učebním oboru výroba usní lze zařadit komunikativní dovednosti, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, dovednosti numerické aplikace, dovednosti využívat informační technologie. Rozvíjení klíčových dovedností musí vycházet ze vzdělávacích a výchovných předpokladů a možností žáků připravujících se v tomto učebním oboru, z jejich individuálních dispozic. Klade se důraz zejména na posilování komunikativních, personálních a interpersonálních dovedností ve všeobecně vzdělávací i v odborné složce vzdělávání.
Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání vytvářejí předpoklady pro snazší uplatnění žáků v pracovním a v občanském životě.
Příprava žáků je organizována jako dvouleté denní studium, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu k výkonu povolání.
Protože se jedná o přípravu žáků, jejichž výsledky v základní škole byly velmi slabé a kteří si většinou nevypěstovali vztah k systematické teoretické přípravě, není vhodné od sebe oddělovat teoretické předměty a odborný výcvik. Výuku se doporučuje organizovat z hlediska vyváženosti zastoupení teoretické a praktické složky v každém školním týdnu.
Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující zejména se zřetelem k charakteru předmětu a k možnostem žáků. Vyučující dbá o názornou výuku a o přiměřený obsah učiva a zařazuje časté opakování učiva a usiluje tak o trvalejší upevňování znalostí žáků. Získané teoretické znalosti a vědomosti by si měli žáci ověřovat v praktické činnosti v návaznosti na výklad.
V oboru se připravují žáci, kteří většinou v této dvouleté přípravě ukončí své systematické vzdělávání, aby získali základní vědomosti a dovednosti nezbytné k dalšímu osobnímu, občanskému a pracovnímu životu. Žáky je nutné ve výuce neustále motivovat, pokud možno je povzbuzovat kladným, ale odpovídajícím hodnocením jejich výkonu, umožnit jim i ve všeobecně vzdělávacích předmětech činnosti prakticky zaměřené, vést žáky k účasti na řešení problémů běžného života pomocí modelových situací. Zadané úkoly by žáci měli řešit pomocí vlastních informací získaných především při praktických činnostech ve škole i v běžném životě. Za tímto účelem vyučující volí vhodné metody výuky, např. exkurze na pracovní úřad a následné demonstrativní hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytvoření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo napomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo především v občanské nauce a ukazující např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech, přínosem může být i účast na přelíčení u soudu v trestním řízení s mladistvým, vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se žáci setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování poukázek, složenek, účast na různých společenských akcích v odpovídajícím oblečení a za respektování zásad slušného chování a podobně.
Ve výuce je nutné věnovat pozornost nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je i využití počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.
Pro realizaci klíčových dovedností se doporučuje metoda projektového vyučování jako jedna z nejvýhodnějších metod pedagogické práce. Spočívá v tvorbě a následném provedení ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. V případě potřeby si škola sama zpracuje vlastní žákovské projekty a zařadí je do teoretické a zejména praktické složky výuky.
Při výběru učebního oboru výroba usní nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,
- poruchami horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce s motorovou mechanizací,
- závažnými poruchami sluchu, a to v případě výuky a předpokladu prací v podmínkách rizikových prací z hlediska hluku,
- prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5. Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.
6. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem – vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem – osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.