|
Kmenový obor: |
3241M Zpracování usní, plastů a pryže |
|
Studijní obor: |
32-41-M/002 Zpracování usní, plastů a pryže |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Vzdělávací program je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení. |
|
Délka a formy studia: |
4 roky denní studium, 5 let dálkové studium |
Vzdělávací program je koncipován na základě současné struktury kožedělné, gumárenské a plastikářské výroby v České republice, přičemž je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a přihlédnuto k poptávce trhu práce po odborných pracovnících tohoto odvětví. Jedná se o vzdělávací program studijního oboru, ve kterém jsou žáci připravováni pro výkon odborných činností v oblasti kožedělné, gumárenské a plastikářské výroby zaměřených na zpracovatelské technologie, modelování a technologii výrobků, navrhování a modelování výrobků, ekonomiku a řízení výrobních a obchodních firem a podobně.
Jednotlivá zaměření studijního oboru jsou v plné kompetenci ředitele školy. Specifická příprava žáků v jednotlivých zaměřeních studijního oboru je dána zařazením vhodných výběrových a případně volitelných předmětů do konkretizovaných učebních plánů. Učební osnovy výběrových a volitelných předmětů škola vytváří sama na celé období studia, při jejich tvorbě důsledně respektuje vzájemné mezipředmětové vztahy. Školou zpracované učební osnovy výběrových, volitelných a případně nepovinných vyučovacích předmětů a dopracované rámcové učební osnovy základních vyučovacích předmětů schvaluje ředitel školy a schválené učební osnovy jsou součástí povinné dokumentace školy. Druh zaměření daný specifickou přípravou žáka je možné uvádět na vysvědčení.
Cílem přípravy je vychovat flexibilního absolventa s vysokou adaptabilitou v profesním životě pro různé pracovní pozice oboru, předpoklady pro rekvalifikaci v příbuzných i jiných oborech a pro eventuální pokračování ve vyšším nebo vysokoškolském studiu.
Koncepce vzdělávacího programu spočívá v souladu všeobecného vzdělání s postupně narůstajícím odborným vzděláním. Teoretická a praktická složka vzdělávání klade důraz na upevňování a rozvoj klíčových dovedností. Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají rozhodující vliv na formování osobnosti budoucího absolventa z hlediska jeho uplatnění v osobním, profesním i společenském životě.
Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.
Obsah vzdělávacího programu tohoto studijního oboru je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském i cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje žákům kulturní i jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji poznávacích schopností žáků a jejich logickému myšlení, na druhé straně přispívá k multikulturní výchově žáka, ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i zvládnutí odborné terminologie oboru a její aktivní používání.
Společenskovědní vzdělávání připravuje žáka na aktivní občanský život v demokratické společnosti a učí jej rozumět světu, v němž bude žít. Má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín jako jsou psychologie, politologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie a podobně. Vede žáka k odpovědnosti a ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v soukromém i ve veřejném životě. Učivo není vytvořeno na základě zjednodušeného obsahu jednotlivých humanitních disciplín, nýbrž jsou z nich systémově vybrány části pro plnění cílů občanské nauky. Obsahové složky občanské nauky jsou doplněny prvky dalších vzdělávacích předmětů, např. ekonomiky a základů ekologie. Tento okruh vzdělávání je možné dotvářet zařazením vhodných volitelných předmětů do výuky.
Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost. Usnadňuje pochopení technických a ekonomických jevů a závislostí pro odborné vzdělávání. Znalost a aplikace matematiky se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na rozvoji logického myšlení. Matematika má průpravnou funkci pro technické disciplíny, proto musí být samozřejmá koordinace matematického vzdělávání se vzděláváním odborným i přírodovědným. Matematika učí žáka schopnosti aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení úloh z praxe, potřebě ověřovat správnost získaného výsledku, používat při zpracování úloh různé prostředky výpočetní techniky a grafické pomůcky.
Přírodovědné vzdělání obsahuje učivo fyziky a chemie. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie, které jsou nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, v odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělání se vzděláváním odborným i matematickým. Tato koordinace nemusí být nutně časová, ale vždy obsahová, terminologická a metodologická. V rámci uvedených předmětů a v některých odborných předmětech se žáci seznamují s příčinami ohrožení přírody lidskými činnostmi a učí se zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí. Žáci získávají základní ekologické poznatky o vztazích člověka k životnímu prostředí při zohlednění regionálních a profesních zvláštností. Škola jednotlivé okruhy učiva podle odvětví příslušných výrob vhodně doplňuje a prohlubuje.
Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter, neboť má významné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutné nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje přes vlastní tvůrčí činnosti žáka. Estetická výchova má své zastoupení jak ve všeobecných vzdělávacích předmětech, jejichž úlohou je vést žáky k poznání a k pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých a šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů, tak i v odborných předmětech souvisejících s funkčností a estetickým vzhledem výrobků.
Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou i ve vyučovacím předmětu praktická cvičení vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní motoriky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese. Dále je kladen důraz na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytování první pomoci při úrazu. Upevnění a osvojení dovedností při poskytování první pomoci může být též součástí pracovní náplně sportovně turistického kurzu.
Škola respektuje Pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č. j. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.
Složka odborného vzdělávání je odvozena od standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr kožařský. Poskytuje žákům ucelený soubor teoretických vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v kožedělné, gumárenské a plastikářské výrobě. Odborné vzdělávání je zabezpečováno základními, výběrovými a volitelnými odbornými předměty. Obsah učiva těchto předmětů má zpočátku podpůrný a postupně rozhodující význam pro výuku praktických cvičení. Je tak zabezpečena vzájemná vazba teoretického a praktického odborného učiva, která je nezbytná pro profesní uplatnění absolventa v praxi. Odborné vzdělávání zahrnuje tyto obsahové okruhy:
Učivo obsahového okruhu základy strojírenství a elektrotechniky umožňuje žákům získávat znalosti o materiálech, strojních součástech a částech strojů, mechanismech, strojích a zařízeních a znalosti z oblasti elektrotechniky a z oblasti aplikací výpočetní techniky. Žáci získávají vědomosti o funkci provozních a laboratorních zařízení, měřicích a regulačních přístrojů a zařízení v procesu manipulace a dopravy surovin, materiálů a hotových výrobků. Získávají též schopnost volit optimální režim činnosti strojů a přístrojů. Učivo poskytuje žákům potřebné vědomosti a dovednosti, které se týkají čtení a kreslení technické dokumentace. Učivo tohoto okruhu je náplní základních odborných předmětů a výběrových předmětů technického charakteru.
Učivo obsahového okruhu materiály a technologie umožňuje pochopení vztahu mezi vlastnostmi surovin a materiálů a možnostmi jejich praktického využití. Seznamuje s vlastnostmi surovin a materiálů a vytváří předpoklady k osvojení dovednosti zvolit vhodný materiál z hlediska technologického, ekonomického a z hlediska zdravotních požadavků a předpoklady pro pochopení fyzikálně-chemické podstaty a principů dějů probíhajících v jednotlivých technologických procesech. Učivo vede žáky k osvojení základních principů a metod konstrukce kožedělných, gumárenských a plastikářských výrobků. Vybrané učivo umožňuje vytvářet komplexní soubor poznatků v dané oblasti (názvosloví a odborné terminologie) a vede k aktivnímu osvojení příslušných pojmů, principů, teorií a zákonů a jejich aplikací ve formě konkrétních metod a technik. Učivo tohoto okruhu je náplní základních odborných předmětů a výběrových předmětů především technologického charakteru.
Učivo obsahového okruhu konstrukce a modelování vede žáky k přípravě výroby, tj. od navrhování výrobků až ke zpracování kompletní technické dokumentace, seznamuje žáky s principy designu a současných módních trendů, upevňuje estetické cítění žáků a schopnost operativně tvořit a zpracovávat různá zadání vzorů finálních výrobků klasicky i s využitím grafických počítačových systémů. Učivo rozvíjí schopnost žáků v hodnocení finálních výrobků z hledisek funkčních, konstrukčních, výrobně-ekonomických, zdravotních a estetických. Učivo tohoto okruhu je náplní základních odborných předmětů a výběrových předmětů technického, technologického i výtvarného charakteru.
Učivo obsahového okruhu provozní zařízení a způsoby kontroly prohlubuje technologický pohled na procesy z hlediska strojů a zařízení, v nichž tyto procesy probíhají. Žáci se seznámí se základními principy strojů a zařízení používaných v daných výrobách, včetně základních hodnot režimu nastavení. Dále tento okruh poskytuje základní informace o elektronice a její aplikaci na strojích a zařízeních. Žáci získají přehled o měřicí a regulační technice a její praktické aplikaci. Učivo seznamuje žáky s metodami, postupy a technikami kontroly surovin, meziproduktů a produktů, k osvojení metod a technik vyhodnocování kvality. Učivo tohoto okruhu je náplní základních odborných předmětů a výběrových předmětů technického a především technologického charakteru.
Učivo obsahového okruhu ekologie a bezpečnost práce obsahuje zásady bezpečnosti práce a vede k tvořivému využívání poznatků a dovedností ke zmírňování nepříznivého působení kožedělných, gumárenských a plastikářských výrob na životní prostředí. Učivo tohoto okruhu je náplní přírodovědných předmětů a prolíná všemi odbornými předměty, zejména pak praktickými cvičeními.
Učivo obsahového okruhu ekonomika vede žáky k aktivnímu osvojení základních ekonomických pojmů, vytváří schopnost orientovat se v ekonomických jevech a procesech v podmínkách tržního hospodářství jak na podnikové a vnitropodnikové úrovni, tak v podmínkách soukromého podnikání. Umožní jim osvojit si základní vědomosti a dovednosti z oblasti pracovně právních vztahů, podnikových činností, živnostenského podnikání a podnikání v obchodních společnostech včetně problematiky související se založením a provozem firmy. Žáci se seznamují i se základy hospodářské politiky státu. Rozvíjí se u nich dovednost řešit jednoduché rozhodování a organizační situace, aplikovat metody a prostředky řízení, organizace a kontroly, seznamují se s principy racionalizace práce. Učivo tohoto okruhu je náplní základního předmětu ekonomiky a výběrových předmětů ekonomického charakteru a prolíná všemi odbornými předměty.
Poznámka:
Škola respektuje Metodický pokyn k zařazení učiva úvodu do světa práce do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.
Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a v občanském životě.
Z hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat za žádoucí posilování:
- komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně k situaci, zpracovat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou,
- personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,
- dovedností řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci jejich řešení,
- dovedností numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé matematické postupy důležité pro řešení praktických situací,
- dovedností využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy.
Příprava žáků je organizována jako čtyřleté denní studium pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku. Studium při zaměstnání dospělých pracovníků je pětileté, je určeno uchazečům, kteří splnili povinnou školní docházku, forma studia je dálková. Příprava v denním i dálkovém studiu je ukončena maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování žáků. Praktické vyučování je možno realizovat ve školních laboratořích, ve školních dílnách, střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování. Odborná praxe se realizuje ve výrobních závodech, v dílnách firem či společností.
Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.
Orientační pomůckou pro plnění cílů klíčových dovedností v základních vyučovacích předmětech je tabulka klíčových dovedností zařazená za obecným učebním plánem denního studia.
K ověřování klíčových dovedností žáků se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších, aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následném provedení ucelených a vhodně tématicky koncipovaných žákovských projektů. Ukázka žákovského projektu je přiložena na závěr učebních dokumentů.
Škola uskutečňuje vzdělávání podle těchto učebních dokumentů, jeho organizaci může však upravit odlišně, než vyžadují vyučovací metody běžné předmětové výuky. V tomto případě se řídí metodickým pokynem MŠMT, k postupu při úpravě vzdělávacího procesu škol a školských zařízení, č. j. 18276/98-20 ze dne 30. dubna 1998.
V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu jak teoretického, tak praktického věnuje každý vyučující patřičnou pozornost otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce a soustavně usiluje o důslednou výchovu žáků k péči o životní prostředí. Vyučující aktualizuje učivo o nové poznatky vědy a techniky s ohledem na zaměření oboru.
Vzdělávací program studijního oboru zpracování usní, plastů a pryže je široce profilovaný ve smyslu použitelnosti pro různé kožedělné, gumárenské a plastikářské výroby. Profilující (výběrové) předměty rozhodují o zaměření oboru se doporučují k zařazení do výuky ve vyšších ročnících studia. Další specializace absolventa se bude odehrávat v jeho prvním zaměstnání. Smysl této změny ve vzdělávání, tj. posílení všeobecné odborné složky vzdělávání, spočívá v podstatném rozšíření uplatnění absolventů na trhu práce a v lepší připravenosti na eventuální pozdější rekvalifikaci. Získá-li absolvent kvalitní vzdělání širšího základu, bude schopen se snáze kvalifikovat v konkrétním pracovním prostředí na konkrétní činnost. K zabezpečení tohoto cíle vzdělání je nutné využít práva školy dotvářet učební dokumenty tak, aby splňovaly přípravu budoucího absolventa studijního oboru po všeobecné a všeobecně odborné linii vzdělávání s přihlédnutím k regionálním požadavkům a dále, aby byla zaručena srovnatelná úroveň absolventů jednotlivých škol vychovávajících žáka v rámci třetí vzdělávací úrovně pro práci v uvedených odvětvích. Pro splnění těchto požadavků je nutné přistoupit zodpovědně k dotváření a vytváření učebních osnov vyučovacích předmětů jak z kategorie základních, tak z kategorie výběrových a volitelných předmětů včetně jejich pojetí. Rámcový rozpis učiva všech učebních osnov, které jsou součástí příslušných souborů všeobecně vzdělávacích předmětů a všech učebních osnov, které jsou součástí těchto učebních dokumentů, je pro školu závazný, škola je rozpracuje do konkretizované podoby, provede rozdělení vyučovacích hodin do jednotlivých ročníků a přiřadí počet vyučovacích hodin k jednotlivým tematickým celkům.
Výběrové a volitelné předměty se výrazně podílejí na dotváření profilu budoucího absolventa studijního oboru zpracování usní, plastů a pryže s ohledem na odbornou náplň z hlediska příslušného zaměření oboru. Škola zváží nabídku výběrových předmětů danou obecným učebním plánem, vybere a stanoví hodinovou dotaci těch vyučovacích předmětů, které dotvoří a profilují sledované zaměření oboru. V případě potřeby dalšího posílení všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů využije možnosti zařazení volitelných předmětů do výuky.
Příkladem vhodného výběrového předmětu může být předmět speciální technologie. Uspořádání učiva učební osnovy výběrového vyučovacího předmětu speciální technologie musí navazovat na poznatky základního předmětu technologie a dále je nutná jeho aplikace na konkrétní požadovanou oblast technologie v příslušném zaměření oboru. Poznatková teoretická oblast technologie je východiskem pro teoretickou a praktickou aplikaci v ostatních odborných předmětech včetně odborné praxe. Z uvedeného vyplývá značná náročnost na koordinaci a posloupnost učiva předmětu speciální technologie z hlediska zachování mezipředmětové návaznosti pro několik souběžně probíhajících teoretických předmětů ve vztahu k předmětu praktická cvičení. Mezipředmětovým vztahům musí být podřízeno zařazení tematických celků speciální technologie a musí být respektována časová a obsahová diferenciace učiva ve vztahu k ostatním odborným předmětům. Podobně je třeba uvažovat při komplexní realizaci výuky.
Učební osnova vyučovacího předmětu praktická cvičení má velký význam pro odbornou přípravu žáků, proto je nezbytné věnovat metodám a formám výuky náležitou pozornost. Náplň učiva praktických cvičení je v těchto učebních dokumentech dána učební osnovou flexibilního charakteru. Škola si ji upraví sama do konkretizované podoby tak, aby byl splněn stanovený profil absolventa studijního oboru zpracování usní, plastů a pryže s ohledem na příslušné zaměření oboru. Při výuce praktických cvičení je třeba dodržet tématické celky a jednotlivé pracovní činnosti přizpůsobit volbě zaměření oboru. Možnost zařazování odborných specializačních bloků (specifické učivo) umožňuje reagovat na požadavky spolupracujících podniků a firem a tím i na trh práce. Praktická výuka má zprvu obecnější charakter a postupně v souladu s rozvojem klíčových dovedností narůstá specializace žáka ve prospěch požadované odbornosti budoucího absolventa studijního oboru zpracování usní, plastů a pryže.
Profil absolventa v těchto učebních dokumentech je formulován obecně s ohledem na širokou využitelnost tohoto vzdělávacího programu pro různá odvětví a tím na pracovní uplatnění absolventů. Všechna dopracování těchto učebních dokumentů s cílem jejich převedení do konkrétních podmínek školy schvaluje ředitel školy a jsou součástí povinné dokumentace školy.
Při výběru studijního oboru 32-41-M/002 Zpracování usní, plastů a pryže nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- přecitlivělostí na chemické látky vyskytující se při zpracování usní, plastů a pryže; týká se praktické výuky a dále předpokladu, že kontakt s chemickými látkami nelze při výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy; týká se praktické výuky prací s motorovou mechanizací, s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem předmětu praxe. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o riziku možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik, mj. zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny, rizikovými faktory souvisejícími s mikroklimatickými podmínkami (tepelná zátěž organismu) apod.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem – vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem – osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma v předmětu praktická cvičení je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného školského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.
Při absolvování souvislé odborné praxe je stanovení příslušného stupně dozoru nad žáky na konkrétním pracovišti povinností vedoucích pracovníků příslušné výrobní instituce na základě smlouvy mezi příslušnou institucí a školou.