CHARAKTERTISTIKA

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Kmenový obor: 3254H Obuvník, obuvnické práce

Učební obor: 32-54-H/006 Obuvník (32-74-2)

Vstupní předpoklady žáků: Do učebního oboru mohou být přijati uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu a kteří vyhověli zdravotním požadavkům.

Délka vzdělávacího programu a forma studia: 3 roky, denní studium

3 roky studia při zaměstnání - večerní studium

3 roky studia při zaměstnání - dálkové studium

Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Učební obor obuvník splňuje požadavky na vzdělávací program učebního oboru SOU podle standardu středoškolského odborného vzdělávání. Je koncipován na základě současné struktury obuvnické výroby v České republice, přičemž je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a je přihlédnuto k poptávce trhu práce po vyučených pracovnících pro tyto oblasti obuvnické výroby:

· řemeslná výroba obuvi zahrnující zakázkovou výrobu a opravy obuvi, zakázkovou výrobu jednoduché ortopedické obuvi a jednoduchých ortopedických pomůcek pro nohu, výrobu a modelování kopyt, vysekávání usní, výrobu svršků, opravy a obnovování drobné galanterie,

· sériová výroba obuvi zahrnující všechny fáze průmyslové výroby různých druhů obuvi včetně výroby kopyt, svršků a vysekávání usní,

· gumárenská výroba obuvi zahrnující výrobu obuvi a výrobků z pryžových materiálů, případně i v kombinaci s jinými materiály.

V obuvnickém průmyslu dochází ke stále větší atomizaci a zmenšování výrobních firem, mění se metody a formy práce včetně sortimentu vyráběného zboží, což vyžaduje, aby absolventi učebního oboru obuvník byli připraveni na rychle se měnící podmínky trhu práce. Struktura vzdělávacího programu učebního oboru obuvník respektuje tyto vývojové změny tím, že sleduje flexibilitu přípravy, která vede absolventy k uplatnění jak v řemeslné, tak v sériové výrobě obuvi.

Cílem vzdělávacího programu učebního oboru obuvník je připravit adaptabilního pracovníka pro obuvnickou výrobu. Tento program poskytuje žákům univerzální vzdělání odpovídající kmenovému zařazení oboru: 3254H Obuvník, obuvnické práce. Vzdělávací program integruje znalosti, vědomosti a dovednosti pro uplatnění absolventa v řemeslné a v sériové výrobě obuvi. Univerzální obor obuvník (bez zaměření) poskytuje žákům přípravu pro co nejširší spektrum uplatnění v obuvnické výrobě. V rámci specifické přípravy žáků je možné uskutečnit specializace pro konkrétní oblasti jednotlivých obuvnických výrob: zakázkovou výrobu a opravy obuvi, výrobu ortopedické obuvi, výrobu a modelování kopyt, vysekávání usní, výrobu svršků obuvi, sériovou výrobu obuvi a gumárenskou výrobu obuvi.

Koncepce vzdělávacího programu učebního oboru obuvník dává škole možnost specifické přípravy žáků pro konkrétní obuvnické činnosti nebo v případě potřeby vytvářet druh zaměření učebního oboru začleněním vhodných výběrových a volitelných předmětů do výuky. Druh zaměření musí respektovat stanovené profesní standardy a je možné ho uvádět na vysvědčení.

Realizace takto pojímané přípravy žáků na povolání klade značné nároky na sestavování příslušných učebních plánů včetně vypracování další potřebné pedagogické dokumentace. Součástí těchto učebních dokumentů je flexibilní učební plán (obecný), který škola použije jako závaznou předlohu pro vypracování tzv. konkretizovaného učebního plánu v případě, že vytváří své vlastní varianty vzdělávacího programu včetně jeho zaměření. Flexibilní učební plán má obecnou podobu, obsahuje výčet předmětů s konkrétními hodinovými dotacemi, případně s jejich přípustným rozmezím za celé období studia. Konkretizovaný učební plán vždy respektuje požadavky standardu středoškolského odborného vzdělávání a požadavky ze sféry práce, zejména stanovené profesní standardy. Jeho tvorba sleduje přesné rozčlenění předmětů do ročníků včetně určení jejich hodinových dotací. Na sestavení učebního plánu školou navazuje vypracování konkretizovaných učebních osnov vyučovacích předmětů, které spočívá v rozpracování rámcového rozpisu učiva příslušných učebních osnov do jednotlivých ročníků. Učební osnovy pro výběrové a volitelné předměty, pokud nejsou součástí těchto učebních dokumentů, si vytváří škola sama. Konkretizovaný učební plán a konkretizované učební osnovy všech vyučovacích předmětů schvaluje ředitel školy a jsou součástí povinné dokumentace školy. Škola může k realizaci výuky použít konkretizovaný učební plán (doporučený), který je součástí těchto učebních dokumentů v případě, že budou splněny požadavky na stanovený profil absolventa.

V případě, že si škola sestavuje vlastní variantu učebního plánu, má možnost výrazně se podílet na dotváření profilu absolventa právě tím, že zařazuje do učebního plánu výběrové a volitelné předměty, které formují žáka především k požadované profesní odbornosti. Tyto předměty je nutné do výuky zařazovat postupně od prvního ročníku tak, aby si žák podle svého zájmu nebo na základě poptávky trhu práce mohl zodpovědně zvolit specializaci či zaměření učebního oboru obuvník ve vyšších ročnících. Do nabídky volitelných předmětů škola zařazuje kromě odborných předmětů i všeobecně vzdělávací předměty s cílem posílení flexibility absolventa z hlediska rozvoje jeho znlostí jazykových, technickoadministrativních, ekonomických, ekologických, estetických a dalších disciplín potřebných pro kvalitnější uplatnění na trhu práce.

Celková koncepce vzdělávacího programu učebního oboru obuvník spočívá v souladu všeobecného vzdělávání s postupně narůstajícím odborným vzděláváním. Teoretická a praktická složka vzdělávání klade důraz na upevňování a rozvoj klíčových dovedností. Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají rozhodující vliv na formování osobnosti budoucího absolventa z hlediska jeho uplatnění v osobním, profesním i společenském životě. Odborné vzdělávání musí tudíž jít cestou postupné profilace a je propojeno se všeobecným základem, v němž jde především o klíčové kompetence, to jest o komunikaci, rozvoj schopností učit se, pracovat v týmu, řešit problémy, provádět numerické aplikace a pracovat s informačními technologiemi.

Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům všeobecné a odborné poznatky a dovednosti na požadované úrovni vzdělávání pro co nejširší spektrum obuvnické výroby. Jde zejména o získání vědomostí z technologie obuvnictví, které bude žák aplikovat při přípravě a zhotovování výrobků a o nabytí dovedností, které uplatní při jejich výrobě. Cílem vzdělávacího programu je rovněž rozvinout u žáků estetické schopnosti, které uplatní zejména při výrobě obuvi na zakázku.

Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnávání se se soukromými i profesními problémy a aby měli z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.

Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit obuvníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.

Charakteristika obsahových složek

Všeobecné vzdělávání

Obsah vzdělávacího programu učebního oboru obuvník je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a v cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje žákům kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v českém i cizím jazyce je zvládnutí odborné terminologie oboru a její aktivní používání.

Společenskovědní vzdělávání připravuje žáka na aktivní občanský život v demokratické společnosti a učí jej rozumět světu, v němž bude žít. Vede žáka k odpovědnosti a ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v soukromém i ve veřejném životě. Učivo není vytvořeno na základě zjednodušeného obsahu jednotlivých humanitních disciplín, nýbrž jsou z nich systémově vybrány pouze určité prvky do několika tematických celků v občanské nauce. Obsahové složky občanské nauky jsou doplněny prvky dalších vzdělávacích předmětů, např. ekonomiky a základů ekologie.

Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost, zejména usnadňuje pochopení technických a ekonomických jevů a závislostí pro odborné vzdělávání, slouží jako základ pro eventuální další vzdělávání. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení. Matematika má průpravnou funkci pro technické disciplíny včetně fyziky, proto musí být samozřejmá koordinace matematického vzdělávání se vzděláváním odborným a přírodovědným. Matematika učí žáky schopnosti aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení úloh z praxe, potřebě ověřovat správnost získaného výsledku, používat při zpracování úloh různé prostředky výpočetní techniky a grafické pomůcky.

Přírodovědné vzdělávání obsahuje učivo fyziky, chemie a ekologické výchovy. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie, které jsou nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, v odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i matematickým. Tato koordinace nemusí být nutně časová, ale vždy obsahová, terminologická a metodologická. V předmětu základy ekologie se žáci seznamují s příčinami ohrožení přírody lidskými činnostmi a učí se zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí. Žáci získávají základní ekologické poznatky důležité pro ekosystém člověka a pro vztahy člověka k životnímu prostředí při zohlednění regionálních a profesních zvláštností. Škola jednotlivé okruhy učiva vhodně doplní a prohloubí podle profesní orientace žáka.

Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter, neboť má významné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak vlastní tvůrčí činností žáka, především ve vyučovacím předmětu konstrukce a modelování. Estetická výchova prolíná všeobecně vzdělávacími předměty, žáci jsou vedeni a podněcováni k vlastní výtvarné činnosti směřující do různých výtvarných žánrů a technik, především do kresby i jiných obuvnických technik, zahrnuje práci s počítačovou grafikou podle zájmů žáků, možností školy a zaměření odborné přípravy.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělěsné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu odborný výcvik vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní metodiky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese. Dále je kladen důraz na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytnutí první pomoci při úrazu. Upevnění a osvojení dovedností při poskytování první pomoci je součástí pracovní náplně tělovýchovně - výcvikového kurzu.

Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání je odvozena od standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr kožařský. Poskytuje žákům ucelený soubor teoretických vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v obuvnické výrobě. Odborné vzdělávání je zabezpečováno základními, výběrovými a volitelnými odbornými předměty. Obsah učiva těchto předmětů má zpočátku podpůrný a postupně rozhodující význam pro výuku předmětu odborný výcvik. Je tak zabezpečena vzájemná vazba teoretického a praktického odborného učiva, která je nezbytná pro profesní uplatnění absolventa v praxi.

Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti základů technických a přírodovědných disciplín, obuvnických materiálů a jejich zkoušení, konstrukce a modelování obuvi, provozu a údržby zařízení a způsobů jejich kontroly, z chemie, ekologie, kineziologie, dále z bezpečnosti práce a ekonomiky. Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány při různých praktických aplikacích v odborném výcviku, tím se zpětně upevňuje a ověřuje systém poznatků z teoretických odborných předmětů.

Odborné vzdělávání zahrnuje tyto obsahové okruhy:

Učivo obsahového okruhu základy technických a přírodovědných disciplín vede žáky k využívání obecných přírodovědných poznatků v učebním oboru obuvník. Žáci si v rámci příslušných všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů osvojují základní principy, metody a techniky používané při výrobě obuvi a praktické používání odborné terminologie. Žáci si rovněž osvojí poznatky z oblasti aplikace výpočetní techniky, poznatky o principu jednotlivých částí strojů a mechanismů, o funkci provozních a poloprovozních strojů, přístrojů a zařízení a o procesech manipulace a dopravy. Učivo okruhu poskytuje žákům potřebné vědomosti a dovednosti týkající se čtení a kreslení základní technické dokumentace.

Učivo obsahového okruhu materiály a technologie obsahuje poznatky o materiálech a surovinách pro konkrétní výroby a technologické operace, dává přehled o vadách materiálů a o způsobech náprav. Vede žáky k předcházení škod na materiálech a surovinách vhodným skladováním a manipulováním, zabývá se základními principy technologických operací ve vztahu k použitému materiálu a připravuje základ pro technologické aplikace v oboru. Prohlubuje znalosti o fyzikálních a chemických vlastnostech materiálů ve vztahu k výrobnímu a spotřebitelskému použití. Učivo tohoto obsahového okruhu je náplní vyučovacích předmětů technologické operace, technologie, nauka o materiálech a materiály.

Učivo obsahového okruhu konstrukce a modelování vede žáky k obecné a speciální přípravě výroby kopyt, obuvnických komponentů a obuvi. Žáci se seznámí s principy návrhu výrobku a se zpracováním suroviny na hotový výrobek včetně technické dokumentace. Žáci si osvojí základy kineziologie zejména ve vztahu vlivu obuvi na chůzi a stoj , dále základy metrologie, estetiky a kritéria zdravotních požadavků na konkrétní výstupní výrobky. Učí se znát korekční prvky vkládané do obuvi a osvojují si jejich správné používání pro zabezpečení zdravého stoje a chůze, seznamují se s nejběžnějšími vadami a nemocemi nohou a s metodami jejich korekce. Cílem tohoto obsahového okruhu je prohloubení obecných poznatků z oblasti konstrukce a modelování kopyt a obuvi tak, aby žák věděl, že kvalitně konstruovaná obuv je důležitou prevencí komplikací a chorob pocházejících z nevhodného obutí nejen u rizikových skupin obyvatelstva, ale zejména též u zdravých jedinců a dále, že dobře vyrobená zdravotní a ortopedická obuv kompenzuje trvalé vady nohou a také léčí některé vady a nemoce, především v dětském věku. Učivo tohoto obsahového okruhu je reprezentováno vyučovacími předměty konstrukce a modelování, technologie příslušného zaměření, základy ortopedie a dalšími odbornými předměty a je realizováno v praktických cvičeních a v odborném výcviku.

Učivo obsahového okruhu provoz a údržba zařízení a způsoby kontroly vybavuje žáky vědomostmi o obuvnických nástrojích, strojích a zařízeních, o jejich využití v procesech a operacích výroby a dovednostmi potřebnými pro jejich běžnou obsluhu a údržbu. Žáci se dále seznamují s metodami kontroly provozu a s technikami pro kontrolu materiálů, meziproduktů a finálních výrobků. Učivo tohoto obsahového okruhu zahrnují vyučovací předmět stroje a zařízení a další odborné předměty.

Učivo obsahového okruhu ekologie a bezpečnost práce prolíná všemi odbornými předměty, žáci jsou seznamováni se zásadami ochrany a tvorby životního prostředí, zejména ve vztahu ke svému výrobnímu odvětví, jsou vychováváni k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a k dodržování pracovní a technologické kázně.

Učivo obsahového okruhu ekonomika poskytuje žákům základní vědomosti z oblasti ekonomie a uvádí je do ekonomického myšlení v souvislostech, které odpovídají ekonomice tržního hospodářství. Dále jim umožní osvojit si základní vědomosti a dovednosti z oblasti pracovně právních vztahů, živnostenského podnikání a podnikových činností, poskytuje žákům i vědomosti o organizaci práce na pracovišti a vede je k zodpovědnému plnění úkolů a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce. Učivo tohoto obsahového okruhu je náplní vyučovacího předmětu ekonomika, ale prolíná všemi odbornými předměty a samozřejmě zasahuje i do všeobecně vzdělávacích předmětů, zejména pak do vybraných kapitol v občanské nauce.

Klíčové dovednosti

Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor obuvník lze považovat za žádoucí posilování:

· komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně k situaci, zpracovat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou,

· personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

· dovedností řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci jejich řešení,

· dovedností numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé matematické postupy důležité pro řešení praktických situací,

· dovedností využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy.

Organizace výuky

Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium pro žáky, kteří úspěšně ukončili 9. ročník základní školy. Studium při zaměstnání dospělých pracovníků je tříleté, je určeno absolventům základní školy, forma studia je večerní nebo dálková. Příprava v denním, večerním a dálkovém studiu je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování, praktické vyučování je možné též realizovat ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.

Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, ke konkrétním situacím v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. Vyučující v koordinaci s ostatními pedagogickými pracovníky vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností žáků. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce a nutnost využití osobního příkladu.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená za učebním plánem.

Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších, aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Ukázka žákovského projektu je přiložena na závěr učebních dokumentů.

Kromě realizace cílů klíčových dovedností vedou vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usilují o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatňovat zejména ve vyučovacích předmětech práce s počítačem, konstrukce a modelování, technologie a především v odborném výcviku.

V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu včetně odborného výcviku věnuje každý vyučující patřičnou pozornost otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce a soustavně usiluje o důslednou výchovu žáků k péči o životní prostředí. Vyučující aktualizují učivo o nové poznatky z oblasti vědy a techniky, surovin, materiálů a finálních výrobků s důrazem na zavádění moderních výrobních technologií, a to zejména těch, které jsou zárukou výroby zdravotně nezávadné obuvi.

Hlavním cílem učebního oboru obuvník je příprava žáků ve smyslu jejich adaptability na různé odborné činnosti v obuvnických firmách a též ve smyslu případné budoucí rekvalifikace vzhledem k aktuální situaci na trhu práce. Ve výuce žáků je nutné dodržet stanovené všeobecné vzdělávání, které je reprezentováno všeobecně vzdělávacími předměty, a stanovené základní odborné vzdělávání všeobecnějšího charakteru, které je reprezentováno zastoupením teoretické složky odborného vzdělávání. Obě tyto složky vzdělávání jsou zařazeny v učebním plánu do kategorie základních předmětů. Žák musí především získat kompetence pro základní spektrum činností kmenového oboru obuvník, obuvnické práce. Pokud škola umožní žákům volbu specializace či zaměření učebního oboru obuvník, učiní tak ve vyšších ročnících. Ředitel školy rozhodne, zda bude příslušné zaměření realizováno ve druhém nebo ve třetím ročníku. Další profesní specializace absolventa se bude odehrávat v jeho prvním zaměstnání. Smysl této změny ve vzdělávání, to jest posílení všeobecné odborné složky vzdělávání, spočívá v podstatném rozšíření uplatnění absolventů na trhu práce a v lepší připravenosti na eventuální pozdější rekvalifikaci. Získá-li absolvent kvalitní základy vzdělání, bude snáze schopen se v konkrétním pracovním prostředí kvalifikovat na konkrétní činnost. K zabezpečení tohoto cíle vzdělávání je nutné využít práva školy dotvářet učební dokumenty tak, aby splňovaly přípravu budoucího absolventa učebního oboru obuvník po všeobecné a všeobecně odborné linii vzdělávání s přihlédnutím k regionálním požadavkům a dále, aby byla zaručena srovnatelná úroveň absolventů jednotlivých škol, které vychovávají žáky pro práci v obuvnické výrobě. Pro splnění těchto požadavků je nutné přistoupit zodpovědně k dotváření a vytváření učebních osnov vyučovacích předmětů jak z kategorie základních, tak z kategorie výběrových a volitelných předmětů včetně jejich pojetí. Rámcové rozpisy učiva všech učebních osnov, které jsou součástí příslušných souborů všeobecně vzdělávacích předmětů a všech učebních osnov, které jsou součástí těchto učebních dokumentů, jsou pro školu závazné, škola je rozpracuje do konkretizované podoby, provede rozdělení vyučovacích hodin do jednotlivých ročníků, pokud tomu tak není, a přiřadí počet vyučovacích hodin k jednotlivým tematickým celkům.

Ve flexibilním učebním plánu (obecném) jsou mezi základní vyučovací předměty zařazeny tyto odborné předměty: nauka o materiálech, stroje a zařízení, konstrukce a modelování, technologické operace a odborný výcvik. Učební osnovy uvedených předmětů jsou součástí těchto učebních dokumentů a obsahují rámcový rozpis učiva. Všechny tematické celky rámcového rozpisu učiva musí být probrány. Škola vypracuje konkretizované učební osnovy těchto předmětů, přičemž respektuje zásadu, že základní odborné předměty jsou nositeli základních odborných znalostí, vědomostí a dovedností pro co nejširší spektrum obuvnické výroby a jejich posláním je uvedení žáků především do obecných souvislostí výroby různých druhů obuvi.

Výběrové a volitelné předměty se výrazně podílí na dotváření profilu budoucího absolventa učebního oboru obuvník s ohledem na odbornou náplň vzdělávání z hlediska přípravy pro různé specifické výroby obuvi.

Kvalitní odborná výuka předpokládá, že žáci získají kvalitní základy kineziologie, jejíž zásady je třeba vhodně začleňovat do všech odborných vyučovacích předmětů. Žáci se učí chápat kineziologii chůze a stoje a současně vliv obuvi na chůzi a stoj. Naučí se posuzovat vliv jednotlivých prvků standardní obuvi na nohu, a to jak při chůzi, tak při stoji, seznámí se s popisem korekčních prvků ortopedické obuvi a s vlivem těchto prvků na stoj a chůzi. Předpokladem kvalitní výuky je rovněž obecná znalost nejběžnějších vad a nemocí nohou, jak ovlivňují chůzi i stoj a jakým způsobem je lze korigovat, samozřejmě, že zejména ortopedický obuvník bude mít tyto znalosti patřičně rozšířeny a prohloubeny.

Příkladem vhodného výběrového předmětu může být předmět materiály. Uspořádání učiva učební osnovy výběrového předmětu materiály musí vycházet z teoretického základu předmětu nauka o materiálech a dále je nutná jeho aplikace nejprve na hlavní druhy materiálů a posléze na speciální druhy materiálů zvolené specifické přípravy pro konkrétní obuvnickou výrobu. Poznatková teoretická oblast je východiskem pro teoretickou a praktickou aplikaci v odborných předmětech a v odborném výcviku. Z uvedeného vyplývá značná náročnost na koordinaci a posloupnost učiva z hlediska zachování mezipředmětové návaznosti pro několik souběžně probíhajících teoretických předmětů a především pro praktická cvičení a odborný výcvik. Mezipředmětovým vztahům musí být podřízeno jednak rozdělení vyučovacích hodin do jednotlivých ročníků a jednak vnitřní struktura předmětu. Časovou a obsahovou diferenciací učiva lze splnit specifické vzdělávací cíle nejen obuvnické výroby jako celku, ale i příslušných specializací a zaměření v učebním oboru obuvník. Podobně je třeba uvažovat při komplexní realizaci výuky.

Při tvorbě konkretizovaného učebního plánu může škola vzít v úvahu i možnost využití volitelných předmětů k navýšení hodinové dotace základních předmětů ve prospěch splnění výchovně - vzdělávacích cílů a požadavků na profil absolventa. Například podle flexibilního učebního plánu (obecného) si zvolí škola týdenní hodinovou dotaci pro základní vyučovací předmět odborný výcvik v prvním ročníku 12 hodin, která je vymezena pro realizaci učiva všeobecnějšího charakteru podle učební osnovy. Je však možné, aby škola, za předpokladu, že dodrží všechny platné právní předpisy, navýšila hodinovou dotaci předmětu odborný výcvik na 15 týdenních vyučovacích hodin a navýšené hodiny může věnovat specifickému učivu a nácviku činností pro příslušné obuvnické výroby s tím, že dopracuje učební osnovu základního vyučovacího předmětu odborný výcvik v rámci volitelného předmětu odborný výcvik. Stejně je možné postupovat i ve druhém ročníku. Pokud škola zvolí tuto variantu, pak přechází na výuku formou střídání teoretického a praktického vyučování po týdnech a v tomto případě přihlédne k povolené úpravě hodinové dotace předmětu tělesná výchova. Ve třetím ročníku je učivo odborného výcviku specifického charakteru, může být založeno buď na důsledném prohlubování a rozšiřování již získaných technologických dovedností při výrobě obuvi, nebo je žák připravován v rámci konkrétní specializace obuvnické výroby.

Metodám a formám výuky uplatňovaným v odborném výcviku je nezbytné věnovat náležitou pozornost, neboť odborný výcvik má rozhodující význam pro odbornou přípravu žáků. Náplň učiva musí splňovat požadavky na získávání obecných znalostí, vědomostí a dovedností pro povolání obuvník a současně má za úkol zabezpečovat odbornost budoucích absolventů pro práci v příslušném odvětví obuvnické výroby. Z tohoto pohledu je třeba pracovat s rámcovým rozpisem učiva učební osnovy vyučovacího předmětu odborný výcvik, která je součástí těchto učebních dokumentů. Škola má povinnost tuto učební osnovu konkretizovat, tzn., rozpracuje ji do konkrétních podmínek tak, aby byl splněn stanovený profil absolventa učebního oboru obuvník. Rámcový rozpis učiva odborného výcviku pro první ročník je pro školu závazný s tím, že škola využije při konkretizaci učební osnovy jeho určité variability v možnostech úpravy obsahové náplně učiva pro příslušné profesní činnosti v obuvnické výrobě. Ve druhém a třetím ročníku je třeba dodržet základní tematické celky, v jednotlivých tématech se však prohlubuje příslušná specializace ve výrobě obuvi. Ve třetím ročníku je dále třeba klást zvýšený důraz na řemeslné a provozní aplikace jednotlivých pracovních činností. Možnost zařazování odborných specializačních bloků (specifické učivo) umožňuje reagovat na požadavky spolupracujících podniků a firem a tím i na trh práce. V odborném výcviku musí být komplexně realizovány výchovně - vzdělávací cíle, které vedou žáka k získávání základních kompetencí pro práci v obuvnické výrobě. Vzdělávání má zprvu obecnější charakter a postupně, v souladu s realizací cílů klíčových dovedností, narůstá požadovaná odbornost budoucího absolventa. Osvojování a prohlubování pracovních činností příslušné specializace je možné posílit zařazením výběrového předmětu praktická cvičení. Profil absolventa v těchto učebních dokumentech je formulován obecně. Je proto nutné, s ohledem na širokou použitelnost tohoto vzdělávacího programu pro různé obuvnické činnosti a na pracovní uplatnění absolventů v obuvnických firmách, aby škola dopracovala profil absolventa zejména v souvislosti s případným vyučovaným zaměřením učebního oboru obuvník.

Všechna dopracování těchto učebních dokumentů, jejichž cílem je aplikace na konkrétní podmínky školy, schvaluje ředitel školy a jsou součástí povinné dokumentace školy.

Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru učebního oboru obuvník nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

· onemocněními pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze, středně velkou až velkou zátěž,

· poruchami horních končetin (hrubá i jemná motorika),

· chronickými a alergickými onemocněními kůže, dýchacích cest,

· prognosticky závažnými chorobami srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,

· dekompensovanou epilepsií a jinými záchvatovými stavy v případě předpokladu práce s motorovou mechanizací,

· závažnými poruchami zraku (zraková ostrost 5/7,5 možno s korekcí), poruchami barvocitu a poruchami zorného pole.

Zdravotní požadavky vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného zaměření. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující lékař.

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

Ve výchovně - vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat jak otázky a předpisy bezpečnosti z hlediska jednotlivce, tak zaměstnance řídícího činnost kolektivu.

V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany.

Rozsah praktické přípravy na povolání je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možno tuto přípravu provádět stanoví ZP ve znění pozdějších předpisů, v § 163 až 168 a dále ustanovení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

· důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, technologickými a pracovními postupy,

· používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům,

· používání ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností,

· seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a vyhláškou MV č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární ochraně,

· dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.,

· vykonávání stanoveného dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů, pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tématický celek plní.