Kód a název vzdělávacího programu:   

Kmenový obor:            3341L Dřevařství 

Studijní obor:               33-41-L/006 (33-41-4)

Operátor dřevařské a nábytkářské výroby 

Zaměření:

Škole je dána možnost tvorby zaměření pro různá odvětví dřevozpracujícího průmyslu, která lze specifikovat za předpokladu, že bude důsledně plnit požadavky Standardu středoškolského odborného vzdělávání a respektovat stanovené profesní profily platné pro sféru práce. 

Dosažený stupeň vzdělání: úplné střední odborné 

Způsob ukončení a certifikace: maturitní zkouška , vysvědčení o maturitní zkoušce  

Vstupní předpoklady žáků: Do studijního oboru mohou být přijati žáci a další uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku a kteří vyhověli zdravotním požadavkům. 

Délka vzdělávacího programu a forma studia: 4 roky denní studium

                                                                            5 roků dálkové studium

Pojetí a cíle vzdělávacího programu

            Studijní obor  33 - 41 - L/006 Operátor dřevařské a nábytkářské výroby splňuje požadavky na vzdělávací program studijního oboru SOU podle Standardu středoškolského odborného vzdělávání. Je koncipován na základě současné struktury dřevozpracujícího průmyslu, přičemž je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a je přihlédnuto k poptávce trhu práce po odborných pracovnících.

       Vzdělávací program studijního oboru Operátor dřevařské a nábytkářské výroby je široce profilovaný ve smyslu použitelnosti. Poskytuje žákům univerzální vzdělání odpovídající kmenovému zařazení a současně integruje znalosti, vědomosti a dovednosti pro uplatnění absolventa ve výrobě (technologické procesy) i v průběžné kontrole výroby (kontrola technologických procesů). Tento program respektuje též požadavek flexibility budoucího absolventa. Cílem přípravy  je získání adaptabilního pracovníka pro různá odvětví dřevozpracujícího průmyslu. V učebním plánu studijního oboru je dána škole dostatečná možnost, aby začleněním vhodné tématiky do obsahu výběrových předmětů ve vyšších ročnících studia a dále nabídkou volitelných předmětů, případně volbou nepovinných předmětů, vybrala takové zaměření, které má rozhodující vliv pro profesní přípravu žáka, a aby přitom byla možná pružná reakce na změny na trhu práce, na potřeby daného regionu a současně bylo přihlédnuto k zájmu studentů a možnostem školy. Důležitou součástí vzdělávacího procesu jsou exkurze na odborné veletrhy, návštěvy dřevozpracujících firem, účast na odborných školeních a také účast žáků na soutěžích v oboru dřevařství a nábytkářství. Je tak možné pružně reagovat na inovace a změny v technologiích dřevařské a nábytkářské výroby.

            Učební osnovy volitelných předmětů škola vytváří sama a při jejich tvorbě důsledně respektuje vzájemné mezipředmětové vztahy. Škola má též  povinnost aplikovat učební  osnovu vyučovacího předmětu odborný výcvik, která je součástí těchto učebních dokumentů, do podmínek odpovídajících zvolenému zaměření v oboru.

       Koncepce vzdělávacího programu spočívá v souladu všeobecného vzdělávání s postupně narůstajícím odborným vzděláváním. Teoretická a praktická složka vzdělávání klade důraz na upevňování a rozvoj klíčových dovedností. Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají rozhodující vliv na formování osobnosti budoucího absolventa z hlediska jeho uplatnění  v osobním, profesním i společenském životě.

             Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit odborníka, který se uplatní na trhu práce, bude schopen adaptace na měnící se podmínky, a bude mít  rozvinuté klíčové dovednosti.

Charakteristika obsahových složek 

Všeobecné vzdělávání

Obsah vzdělávacího programu studijního oboru Operátor dřevařské a nábytkářské výroby je odvozen ve složce všeobecně-vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturní funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikační schopnosti žáků v cizím  jazyce. Učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje žákům kulturní i jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji poznávacích schopností žáků a jejich logickému myšlení, na druhé straně přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i zvládnutí odborné terminologie oboru a její aktivní používání.

Společenskovědní vzdělávání připravuje žáka na aktivní občanský život v demokratické společnosti a učí jej rozumět světu, v němž bude žít. Vzdělávání v této oblasti má široký záběr, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín jako jsou psychologie, politologie, sociologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie apod. Vede žáka k odpovědnosti a ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v soukromém i ve veřejném životě. Učivo není vytvořeno na základě zjednodušeného obsahu jednotlivých humanitních disciplín, nýbrž jsou z nich systémově vybrány části pro plnění cílů občanské nauky. Obsahové složky občanské nauky jsou doplněny prvky dalších vzdělávacích předmětů, např. ekonomiky a základů ekologie. Tento okruh vzdělávání je možné dotvářet zařazením potřebných témat do volitelných předmětů a dále témat, která souvisí s aktuální vnitřní i mezinárodní situací.

Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost, zejména usnadňuje pochopení technických a ekonomických jevů a závislostí. Znalost a aplikace matematiky se významně podílí na formování intelektuálních schopností člověka, jako je  především rozvoj logického myšlení, vytváření prostorové představivosti, schopnosti abstraktního myšlení a vytváření obecných vztahů pro závislosti mezi reálnými veličinami. Matematika má průpravnou funkci pro technické disciplíny, proto musí být samozřejmá koordinace matematického vzdělávání se vzděláváním odborným i přírodovědným Matematika učí žáky schopnosti aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení úloh z praxe, potřebě ověřovat správnost získaného výsledku, odhadovat možný výsledek a jeho pravděpodobnost, používat při zpracování úloh různé prostředky výpočetní techniky, tabulky a další grafické pomůcky.

Přírodovědné vzdělávání obsahuje učivo fyziky a základů ekologie. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky, které jsou nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, v odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika je základem technických i  technologických disciplín, znalosti matematiky, fyziky a přírodovědy  jsou základem odborných disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i matematickým. Tato koordinace nemusí být nutně časová, ale vždy obsahová, terminologická a metodologická. V ekologii se žáci seznamují s příčinami ohrožení přírody lidskými činnostmi. Učí se zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí, se zaměřením na ochranu lesa jako zdroje obnovitelné dřevní  suroviny a na ekologické dopady dřevozpracující výroby. Žáci získávají základní ekologické poznatky o  ekosystému a o vztahu člověka k životnímu prostředí, při zohlednění regionálních a profesních zvláštností. Škola jednotlivé okruhy učiva vhodně doplňuje a prohlubuje.

            Estetické vzdělávání  má společenský charakter, neboť má významné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutné nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu,  která se realizuje přes vlastní tvůrčí činnosti žáka. Estetická výchova má své zastoupení především ve všeobecně vzdělávacích předmětech a vede žáky k poznání a k pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých žánrů, odráží se však i  v odborných předmětech při navrhováním výrobků.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy, rozvíjející fyzické dispozice žáků, jsou i ve vyučovacím předmětu odborný výcvik vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro přenos získaných dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní metodiky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese. Kolektivní sporty rovněž formují u žáka spoluzodpovědnost za společnou činnost a formují ho k adaptaci do společnosti. Také je kladen důraz na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy a bezpečnosti při sportovních aktivitách, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytnutí první pomoci při úrazu. Upevnění a osvojení dovedností při poskytování  první pomoci je též součástí pracovní náplně sportovně-turistického kurzu a lyžařského výcvikového kurzu.

Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání, vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr zpracování dřeva a dřevařských materiálů. Poskytuje žákům ucelený soubor  teoretických vědomostí, praktických dovedností  a návyků  nezbytných  pro jejich budoucí  uplatnění ve dřevozpracující výrobě. Odborné vzdělávání je zabezpečováno základními, výběrovými a volitelnými odbornými předměty. Obsah učiva těchto předmětů má zpočátku podpůrný a postupně rozhodující význam pro výuku předmětu odborný výcvik. Je tak zabezpečena vzájemná vazba teoretického a praktického odborného učiva, která je nezbytná pro profesní uplatnění absolventa v praxi. Odborné vzdělávání zahrnuje tyto obsahové okruhy:

Učivo obsahového okruhu vlastnosti dřeva a dřevařských materiálů vychází ze základních přírodovědných  vědomosti žáků a vytváří předpoklady pro pochopení stavby dřeva a jeho chemického složení  v návaznosti na  jeho fyzikální a mechanické vlastnosti. Zaměřuje se na získání přehledu o nejdůležitějších vadách a škůdcích, na  poznávání a možnosti  využití hlavních sortimentů dřeva jako základní obnovitelné suroviny tohoto odvětví . Ve vyšších ročnících se pak učivo tohoto okruhu zaměřuje na získání orientace v materiálech, používaných v dřevařském průmyslu z hlediska jejich složení, vlastností a způsobů  praktické aplikace v procesu výroby. Vybrané učivo umožňuje vytvářet komplexní soubor poznatků potřebných pro samostatné řešení úkolů, správný výběr materiálových vstupů pro dřevařskou a nábytkářskou výrobu a směřuje k zodpovědnému přístupu ve výběru, hospodaření a zpracování materiálů z hlediska šetření přírodních zdrojů. Pojetí učiva vede k aktivnímu osvojení příslušných pojmů, názvosloví, principů, teorií a zákonů a jejich aplikací ve formě konkrétních metod a technik. Učivo umožňuje pochopení vztahu mezi složením a stavbou materiálů, jejich vlastnostmi a možnostmi jejich praktického použití. Především ve vyšších ročnících by výuka měla navazovat na vědomosti  získané v ostatních odborných předmětech, aby se vytvořily podmínky pro komplexní a samostatné uvažování žáků při řešení samostatných úkolů.

Učivo obsahového okruhu stroje a zařízení a elektrotechnika navazuje, doplňuje a oborově rozšiřuje základní přírodovědné vědomosti žáků a vytváří předpoklady pro jejich praktické aplikace v procesu odborného vzdělávání. Umožňuje žákům získávat znalosti o strojních součástech, mechanismech, funkčních principech strojů a zařízení, o jejich seřizování, bezpečné obsluze a údržbě strojů v oborech dřevozpracujícího průmyslu. Využívá znalostí z aplikací výpočetní techniky u moderních strojů, obráběcích center a automatizovaného řízení strojních uzlů a linek. Žáci dále získávají vědomosti o dopravním a manipulačním zařízení a základní vědomosti o strojích a zařízeních tepelného, vzduchotechnického a vodního hospodářství. Během studia předmět stroje a zařízení navazuje na znalosti získávané v předmětech elektrotechnika, materiály, technologie a odborný výcvik.

Učivo obsahového okruhu  technologie seznamuje žáky se způsoby opracování jednotlivých materiálů ve dřevozpracujícím průmyslu. Nejprve se zabývá opracováním materiálů a základními technologickými postupy z obecného pohledu. Ve vyšších ročnících se zaměřuje na konkrétní výrobu v jednotlivých částech dřevozpracujícího průmyslu. Žák je seznámen se způsoby ruční, strojní i automatizované výroby. Seznamuje se s tím, jak má být operace správně provedena a proč je tento způsob nejvýhodnější. Teoretická výuka je doplňována praktickými cvičeními, náplní odborného výcviku, exkurzemi a dalšími jinými vhodnými metodami a způsoby práce. Především ve vyšších ročnících by výuka měla navazovat na vědomosti  získané v ostatních odborných předmětech, aby se vytvořily podmínky pro komplexní a samostatné uvažování žáků při řešení samostatných úkolů. Učivo tohoto obsahového okruhu je náplní základního odborného předmětu technologie, výběrového předmětu odborná technologie, volitelných předmětů technická dokumentace a cvičení, automatizace, čalounictví a umělecko řemeslné zpracování dřeva a doplňuje se s předměty materiály, konstrukce, stroje a zařízení, odborné kreslení, ekonomika, odborný výcvik a s jinými volitelnými předměty.

            Učivo obsahového okruhu odborné kreslení a konstrukce je zaměřeno na získání znalostí a dovedností v oblasti konstrukce nábytku a základních stavebně truhlářských výrobků. Žáci si nejprve osvojí základy odborného kreslení, zásady promítání a značení materiálů. Na základě těchto znalostí přecházejí na konstrukce dřevařských výrobků. Náplní je též zvládnutí některého z počítačových grafických programů. Dosažené znalosti a dovednosti jsou uplatňovány a rozvíjeny při zadávání technických výkresů, které budou zpracovány jak ručně, tak na PC. Celý tento proces vrcholí v posledním ročníku studia, kde bude zadán ročníkový žákovský projekt, který syntetizuje znalosti ze všech základních a volitelných odborných předmětů. Toto učivo vytváří předpoklady pro zvládnutí kompletního zpracování technické dokumentace, tedy tvorby sestav a dílenských výkresů, zpracování technické zprávy, s pomocí odborných ekonomických předmětů, zpracování ekonomického rozboru, komunikaci s výrobci pomocí Internetu, tvorby propagačních materiálů, apod. Nedílnou součástí je vytváření vizuálních obrazů a audiovizuálních souborů pro dokonalou propagaci výroby.

Učivo obsahového okruhu ekonomie, vede žáky k aktivnímu osvojení základních ekonomických pojmů, vytváří schopnost orientovat se v ekonomických jevech tržního hospodářství, seznamuje žáky se základy podnikání, s hlavními podnikovými činnostmi, s organizací podniku a jeho chováním v podmínkách tržní ekonomiky. Umožní jim osvojit si základní vědomosti a dovednosti z oblasti pracovně právních vztahů, podnikových činností, živnostenského podnikání a podnikání v obchodních společnostech včetně problematiky, související se založením a provozem firmy. Žáci se seznamují i se základy hospodářské politiky státu. Rozvíjí se u nich dovednost řešit jednoduché rozhodovací a organizační situace, aplikovat metody a prostředky řízení, organizace a kontroly, seznamují se s principy racionalizace práce. Učivo obsahuje základní  poznatky z marketingových a manažerských aktivit, základy podnikové dokumentace a vybavení  i uspořádání pracoviště. Učivo tohoto okruhu se prolíná se všemi odbornými předměty včetně odborného výcviku.

Poznámka:  Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení  vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“- viz Věstník MŠMT ČR Ročník LVI, Sešit l0,Říjen 2002.           

Klíčové dovednosti

Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům  pružněji reagovat na potřeby trhu, na  rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje. Všechny znalosti a zkušenosti vytvářejí předpoklad pro pracovní a společenskou seberealizaci.

Z hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat za žádoucí rozvíjení:

·        komunikativních dovedností - zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně, přiměřeně k situaci, zpracovat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou v rodném i cizím jazyce a elektronickou komunikací

·        personálních a interpersonálních dovedností - zejména zvyšovat vlastní výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání a sebekontroly, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních, schopnost vytvářet vlastní personální politiku

·        dovedností řešit problémy a problémové situace - zejména identifikovat a analyzovat problémy, vybírat a navrhovat nejvhodnější optimální řešení daných situací, stanovovat a dodržovat efektivní postupy  při realizaci jejich řešení,  rychle a efektivně problémy řešit

·        dovedností numerické aplikace - zejména dovednosti používat různé matematické postupy a metody důležité pro řešení praktických situací, pro určování odhadů a pravděpodobností výskytu určitých situací s využitím znalosti čtení grafů a diagramů, se schopností používat matematické tabulky a kalkulátory

·        dovedností využívat informačních technologií - dovednost pracovat se základním softwarem PC, schopnost nalézat programy pro zefektivnění a přitom využívat různých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy s cílovou dovedností umět zpracovat konkrétní úkoly a projekty na PC.

Organizace výuky

             Příprava žáků  je organizována  jako čtyřleté denní studium pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku. Studium při zaměstnání dospělých pracovníků je pětileté, je určeno uchazečům, kteří splnili povinnou školní docházku, forma studia je dálková. Příprava v denním i v dálkovém studiu je ukončena maturitní zkouškou podle příslušných právních předpisů a poskytuje úplné střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování, praktické vyučování je možno též realizovat ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.

Metodické přístupy k práci s učebními dokumenty

            Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

            Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých  klíčových   dovedností,   poskytuje   tabulka   klíčových   dovedností, která je uvedena za  rámcovým učebním plánem studia (na str. 18).

            Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších, aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tom, že jsou již od prvního ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových úkolů, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody a od třetího ročníku je zavedena projektová metoda výuky, která spočívá v zadávání a řešení komplexních praktických úkolů - žákovských projektů, integrujících dílčí složky obsahu vzdě­lávání. Nejprve jsou tyto úkoly zařazovány odděleně v každém předmětu zvlášť a nakonec uceleně jako realizace technické přípravy výroby ve volitelném předmětu technická dokumentace a cvičení. Vyvrcholením této části výuky je písemná a praktická maturitní práce. Ukázka žákovského projektu je přiložena na závěr učebních dokumentů.

            Škola realizuje vzdělávání podle těchto učebních dokumentů, jeho organizaci může však upravit odlišně, než vyžadují vyučovací metody běžné předmětové výuky. V tomto případě se řídí metodickým pokynem  MŠMT, k postupu při úpravě vzdělávacího procesu škol a školských zařízení, č.j. 18 276/ 98-20 ze dne 30. dubna 1998.

Kromě realizace cílů klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětu odborný výcvik.

V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu, včetně odborného výcviku, věnuje každý vyučující  patřičnou pozornost  otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce a soustavně usiluje o důslednou výchovu žáků k péči o životní prostředí. Vyučující aktualizuje učivo o nové poznatky vědy a techniky podle odvětvového charakteru oboru a obsahu předmětu, s důrazem na technický rozvoj výroby a zavádění nových  technologií.

            Studijní obor Operátor dřevařské a nábytkářské výroby  je široce profilovaný ve smyslu použitelnosti absolventa pro různá odvětví dřevozpracujícího průmyslu a též s možností uplatnění ve stavebnictví. Další specializace absolventa se bude odehrávat v jeho zaměstnání. Smysl této změny ve vzdělávání, tedy rozdělení a prohloubení obecné odborné složky vzdělávání,  spočívá v  podstatném rozšíření uplatnitelnosti absolventů na trhu práce a v lepší připravenosti na eventuální pozdější rekvalifikaci. Získá-li absolvent kvalitní základy vzdělání, bude snáze schopen se  v určitém pracovním prostředí specializovat na konkrétní činnost. K zabezpečení tohoto cíle vzdělávání je nutné využít práva školy dotvářet učební dokumenty tak, aby splňovaly přípravu budoucího absolventa studijního oboru po všeobecné a všeobecně odborné linii vzdělávání s přihlédnutím k regionálním požadavkům a rovněž, aby byla zaručena srovnatelná úroveň absolventů jednotlivých škol, vychovávajících  žáky v rámci třetí vzdělávací úrovně pro práci v  různých dřevozpracujících odvětvích. Pro splnění  těchto požadavků je nutné přistoupit zodpovědně k úpravám a k  vytváření učebních osnov vyučovacích předmětů jak z kategorie základních, tak z  kategorie výběrových a volitelných předmětů včetně jejich pojetí. Rámcový rozpis učiva všech učebních osnov, které jsou součástí příslušných souborů všeobecně vzdělávacích předmětů a všech učebních osnov, které jsou součástí těchto učebních dokumentů, je pro školu závazný. Škola je rozpracuje do konkrétní podoby, provede rozdělení vyučovacích hodin do jednotlivých ročníků (pokud tomu tak není) a přiřadí počet vyučovacích hodin k jednotlivým základním tematickým celkům.

            V učebním plánu jsou mezi základní vyučovací předměty zařazeny tyto odborné předměty: ekonomika, odborné kreslení, elektrotechnika, materiály, stroje a zařízení, technologie, a odborný výcvik. Učební osnovy uvedených předmětů jsou součástí těchto učebních dokumentů a obsahují rámcový rozpis učiva. Všechny tematické celky rámcového rozpisu učiva příslušného vyučovacího předmětu musí být probrány. Škola dotváří konkrétní učební osnovu s ohledem na specifiku výuky.

Výběrové a volitelné předměty se výrazně podílejí na dotváření profilu budoucího absolventa s ohledem na odbornou náplň z hlediska příslušných odvětví dřevozpracujícího průmyslu. Proto je třeba pečlivě stanovit nabídku těchto předmětů k výběru a vytvořit konkrétní učební plán.

            Příkladem vhodného výběrového předmětu může být předmět odborná technologie. Uspořádání učiva učební osnovy výběrového vyučovacího předmětu odborná technologie musí vycházet z teoretického základu předmětu technologie a dále je nutná jeho aplikace na konkrétní požadovanou oblast dřevozpracujícího průmyslu. Poznatková teoretická oblast je východiskem pro teoretickou a praktickou aplikaci v odborných předmětech a v odborném výcviku. Z uvedeného vyplývá značná náročnost na koordinaci a posloupnost učiva z hlediska zachování mezipředmětové návaznosti pro několik souběžně probíhajících teoretických předmětů a především pro odborný výcvik. Mezipředmětovým vztahům musí být podřízeno jednak rozdělení vyučovacích hodin do jednotlivých ročníků a jednak vnitřní struktura předmětu. Časovou a obsahovou diferenciací učiva lze splnit specifické vzdělávací cíle nejen z hlediska zvoleného zaměření, ale i z hlediska zajištění adaptability absolventa v praxi. Podobně je třeba uvažovat při  komplexní realizaci výuky.

            Učební osnova odborného výcviku má rozhodující význam pro odbornou přípravu žáků, proto je nezbytné věnovat metodám a formám výuky náležitou pozornost. Náplň učiva odborného výcviku musí splňovat požadavky znalostí, vědomostí a dovedností, odpovídající třetí vzdělávací úrovni pro povolání technik, pro práci v příslušném dřevozpracujícím odvětví s ohledem na další specifikaci oboru. Z tohoto pohledu je třeba pracovat s rámcovým rozpisem učiva učební osnovy vyučovacího předmětu odborný výcvik, která je součástí těchto učebních dokumentů. Škola má povinnost tuto učební osnovu konkretizovat, tzn. rozpracuje ji do konkrétních podmínek tak, aby byl splněn stanovený profil absolventa studijního oboru. Při výuce odborného výcviku je třeba dodržet tématické celky a jednotlivé pracovní činnosti přizpůsobit volbě zaměření oboru. Možnost zařazování odborných specializačních bloků (specifické učivo) umožňuje reagovat na  požadavky  spolupracujících  podniků a firem  a tím i na trh práce. V odborném výcviku musí být komplexně realizovány výchovně vzdělávací cíle, které vedou žáka k získávání základních kompetencí pro práci v dřevozpracujícím průmyslu. Vzdělávání  má zprvu   obecnější   charakter  a postupně v souladu s realizací cílů klíčových dovedností narůstá odvětvová specializace ve prospěch požadované odbornosti budoucího absolventa studijního oboru.

Profil absolventa v těchto učebních dokumentech je formulován obecně s ohledem na širokou použitelnost tohoto vzdělávacího programu pro různá odvětví dřevozpracujícího průmyslu a na pracovní uplatnění absolventů. Je proto nezbytné, aby škola sama dotvořila profil absolventa pro konkrétní zaměření  vzdělávacího programu.

Zdravotní požadavky na uchazeče

            Při výběru do studijního oboru 33-41-L/006 Operátor dřevařské a nábytkářské výroby nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména: 

·      poruchami funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

·      prognosticky závažnými chronickými  nemocemi  kůže a spojivek při praktické výuce a předpokladu prací ve výrobě,

·      prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic při praktické výuce a předpokladu prací ve výrobě,

·      prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovitými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce s motorovou mechanizací,

·      závažnými poruchami  sluchu při praktické výuce a předpokladu práce v riziku hluku,

·       prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole. 

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo  předpokládaného uplatnění. K posouzeni zdravotního stavu uchazeče  je příslušný registrující praktický lékař.

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

            Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

            Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat jak otázky a předpisy bezpečnosti z hlediska jednotlivce, tak zaměstnance řídícího činnost kolektivu.

            V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany.

            Rozsah praktické přípravy na povolání je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možno tuto přípravu provádět stanoví ZP ve znění pozdějších předpisů, v § 163 až 168 a dále ustanovení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.

Pokud to vyžaduje charakter čin­ností, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z hlediska hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku provádět. 

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí: 

Důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s protipožárními předpisy, se zásadami první pomoci a technologickými postupy.

Používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům.

Používání osobních ochranných pracovních prostředků  podle platných předpisů.

Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou č. 1  vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

5.    Vykonávání stanoveného dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně: 

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá     na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů, pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje. 

            Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tématický celek plní.