1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program studijního oboru dřevařská a nábytkářská výroba je koncipován jako dvouletý a umožňuje rozšířit a doplnit všeobecné a odborné vědomosti a intelektuální dovednosti absolventům tříletých učebních oborů zpracování dřeva pro jejich další uplatnění v dřevařském průmyslu. Splňuje požadavky na vzdělávací program studijního oboru podle Standardu středoškolského odborného vzdělávání.

Koncepce vzdělávacího programu (učebního plánu a učebních osnov jednotlivých vyučovacích předmětů) vytváří prostor pro realizaci požadavků jednotlivých škol na dotvoření a naplnění profilu absolventa podle požadavků žáků a podle požadavků trhu práce v příslušném regionu

·         jednak zařazením obecného učebního plánu bez rozdělení předmětů do ročníků s konkrétními hodinovými dotacemi, takže si škola může tento obecný učební plán dopracovat nebo může převzít i doporučený učební plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů

·         jednak zařazením výběrových a volitelných předmětů, včetně možnosti využít hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty pro posílení předmětů již zařazených v učebním plánu

Ve vzdělávacím programu studijního oboru je vytvořen společný základ odborného vzdělání, který se upravuje, rozšiřuje a doplňuje podle jednotlivých zaměření.

Cíle vzdělávání směřují do tří základních oblastí: rozvoj osobnosti žáka, příprava na život v občanské společnosti a příprava k pracovnímu uplatnění. Protože se jedná o absolventy učebních oborů, je vzdělávací program koncipován tak, aby rozšířil, posílil a doplnil již získané znalosti a vědomosti.

2         Charakteristika obsahových složek

2.1   Všeobecné vzdělávání

Obsah vzdělávacího programu studijního oboru dřevařská a nábytkářská výroba je odvozen od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů sedm oblastí všeobecného vzdělání.

Jazykové vzdělání má významnou socializační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském i cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje žákům kulturní i jiné hodnoty. Jazykové vzdělávání napomáhá rozvoji kognitivních schopností žáků, přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy je i zvládnutí odborné terminologie v cizím jazyce a její odborné používání.

Společenskovědní vzdělávání připravuje žáky na aktivní občanský život v demokratické společnosti a učí je rozumět světu, v němž budou žít. Vzdělávání v této oblasti má široký rozsah, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín jako je psychologie, politologie, sociologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie apod. Vede žáky k odpovědnosti a ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v osobním i společenském životě.

Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost, zejména usnadňuje pochopení technických a ekonomických jevů a závislostí. Znalost a aplikace matematiky se významně podílí na formování intelektuálních schopností člověka, především rozvoj logického myšlení, vytváření prostorové představivosti, schopnosti abstraktivního myšlení a vytváří prostor pro závislosti mezi reálnými veličinami. Matematika má průpravnou funkci pro technické discipliny, proto musí být matematické vzdělávání koordinováno se vzděláváním odborným a přírodovědným.

Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky, chemie a ekologie. Žáci si osvojí nejdůležitější fyzikální a chemické pojmy, veličiny a zákonitosti nutné pro pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi a v každodenním životě. V ekologické oblasti se zabývají nebezpečím ohrožení přírody lidskou činností a oblastí péče o životní prostředí.

Estetické vzdělávání je formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak přes vlastní tvůrčí činnost žáka v odborných předmětech, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých děl a šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetické vzdělávání se prolíná všemi vyučovacími předměty.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na rozvoj návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích. Učivo je obsaženo v předmětu práce s počítačem. Vzdělávací obsah vede k získávání dovedností nezbytných k ovládání typického programového vybavení, zejména pro vyhledávání a zpracování informací a při komunikaci.

2.2   Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr zpracování dřeva. Poskytuje žákům ucelený soubor teoretických vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v dřevozpracujícím průmyslu. Odborné vzdělávání je zabezpečeno základními, výběrovými a volitelnými předměty. Odborné vzdělávání zahrnuje tyto obsahové okruhy:

Ekonomické vzdělávání vede žáky k aktivnímu osvojení základních ekonomických pojmů, vytváří schopnost orientovat se v ekonomických jevech a procesech, jak na podnikové, tak vnitropodnikové úrovni a v podmínkách drobného podnikání. Umožní jim osvojit si základní vědomosti a dovednosti z oblasti pracovněprávních vztahů, podnikových činností, živnostenského podnikání a podnikání v obchodních společnostech, včetně problematiky související se založením a provozem firmy. Seznamují se i se základy hospodaření státu. Rozvíjí se u nich dovednost řešit jednoduché rozhodovací a organizační situace, aplikovat metody a prostředky řízení, organizace a kontroly, seznamují se s principy racionalizace práce, včetně potřeby sladit požadavky ekonomické s ekologickými.

V rámci okruhu technické zobrazování a kreslení žáci získají představu o vztahu mezi skutečným tvarem výrobku, nebo jeho součásti a zobrazením.

Učivo okruhu materiály poskytuje žákům vědomosti o materiálech používaných v oblasti zpracování dřeva z hledisek jejich technických, ekonomických, užitných a estetických vlastností.

Učivo okruhu stroje a zařízení pro technologické procesy vede žáky k využívání a tvůrčí aplikaci obecných přírodovědných poznatků v odborném vzdělávání. Poskytuje vědomosti o nejdůležitějších prostředcích výroby v dřevozpracujícím průmyslu, zaměřené zejména na pochopení principů činností strojů a strojních zařízení a k optimalizaci jejich využívání v jednotlivých technologických procesech.

Učivo okruhu konstrukce poskytne žákům vědomosti o konstrukčním řešení výrobků s ohledem na optimální využití vlastností používaných materiálů, základních způsobech hodnocení výrobků z technických, funkčních a estetických hledisek

Vzdělávání v okruhu předmětu technologie poskytuje vědomosti a dovednosti zvolit a navrhnout vhodný technologický postup, nebo jeho variantu, pro zhotovení konkrétního výrobku, zhodnotit vlivy působící na výrobní proces, stanovit podmínky, provést rozbor, umět aplikovat nové poznatky v praxi.

2.3   Klíčové dovednosti

Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům pružněji reagovat na potřeby trhu práce, na rozvoji vědeckého poznání a společenského vývoje. Všechny znalosti a zkušenosti vytvářejí předpoklady k pracovní a společenské seberealizaci.

Z hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat za žádoucí rozvíjení:

·         komunikativních dovedností – zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně, přiměřeně k situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou v rodném i cizím jazyce a elektronickou komunikací

·         personálních a interpersonálních dovedností – zejména zvyšovat vlastní výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání a sebekontroly, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních, schopnost vytvářet vlastní personální politiku

·         dovedností řešit problémy a problémové situace – zejména identifikovat a analyzovat problémy, vybírat a navrhovat nejvhodnější optimální řešení daných situací, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci jejich řešení, rychle a efektivně problémy řešit

·         dovedností numerické aplikace – zejména dovedností používat různé matematické postupy a metody důležité pro řešení praktických situací, pro určování odhadů a pravděpodobností výskytu určitých situací s využitím znalostí čtení grafů a diagramů, se schopností používat matematické tabulky a kalkulátory

·         dovedností využívat informačních technologií – dovedností pracovat se základním softwarem PC, schopnost nalézat programy pro zefektivnění a přitom využívat různých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy s cílovou dovedností umět zpracovávat konkrétní úkoly a projekty na PC.

3         Organizace výuky

Příprava žáků je organizována jako dvouleté studium pro absolventy tříletých oborů zpracování dřeva. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové, které je tříleté. Příprava je ukončena maturitní zkouškou podle příslušných právních předpisů a poskytuje úplné střední odborné vzdělání.

4         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy.V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

Orientace, ve kterých vyučovacích předmětech je kladen zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za poznámkami k učebnímu plánu denní formy studia.

Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět, nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit v průběhu školního roku. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen na závěr tohoto vzdělávacího programu (učebních dokumentů). Jedná se o ukázku - námět projektu, tudíž není pro školu povinný, ale vyučující si podle něj mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.

Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesené vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.

Škola respektuje Pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č. j. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.

5         Další specifické požadavky

5.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru do studijního oboru 33–42–L/502 Dřevařská a nábytkářská výroba nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-          poruchami funkce horních a dolních končetin (poruchy hrubé a jemné motoriky), při praktické výuce a předpokladu prací ve výrobě,

-          prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických, při praktické výuce a předpokladu prací ve výrobě,

-          prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických, při praktické výuce a předpokladu prací ve výrobě,

-          prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce s motorovou mechanizací, rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením,

-          závažnými poruchami sluchu, a to v případě výuky a prací v podmínkách rizikových prací z hlediska hluku,

-          prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, při praktické výuce a předpokladu prací ve výrobě.

Předpokladem k praktickému výcviku řízení motorových vozidel a vedení a obsluze plavidel je splnění podmínek zdravotní způsobilosti stanovených obecně závaznými předpisy.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

5.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory k výuce musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy – zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT CR č. 354/1991 Sb.

6.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem – vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovních postupů. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem – osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.