CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

 

Kód a název vzdělávacího programu: 

Kmenový obor: 33-53-E  Košíkář, košíkářské práce 

Učební obor:    33-53-E/003 (33-82-0)

                          Košíkářská výroba

Vstupní předpoklady žáků:

·      učební obor je určen žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku v základní škole v nižším než devátém ročníku,                                          

·      zdravotní způsobilost. 

Délka vzdělávacího programu a forma studia:  

·      2 roky,

·      denní.

 

1.      Pojetí a cíle vzdělávacího program

Jedná se o vzdělávací program učebního oboru učilišť. V oboru se připravují zejména žáci, u nichž převládá sklon k manuální práci. Převažující praktická složka vzdělávání výrazně působí na formování praktických dovedností uplatnitelných v povolání.

Žáci se připravují pro vykonávání jednoduchých prací výroby spotřebních předmětů. Učební obor košíkářská výroba  je určen pro práce při sklizni, třídění a ukládání přírodního materiálu. Má osvojenu přípravu základního materiálu pro výrobu  spočívající ve vaření, loupání, štípání, úžení, mízování a další činnosti. Ovládá pletení jednoduchých košíkářských stloukaných výrobků a galanterních výrobků, pletení a tkaní rohoží, pletení a vyplétání jednoduchých bytových doplňků z různých přírodních a umělých materiálů. Učební obor připravuje pracovníky rovněž pro výkon jednoduchých prací v oblasti manipulace, skladování, balení a expedice výrobků.

  

2.   Charakteristika obsahových složek 

2.1 Všeobecné vzdělávání

      Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze

·      vzdělávání jazykového, a to v oblasti mateřského jazyka, kdy je jazyková výuka zaměřena především na rozvoj komunikativních dovedností žáků, začlenění jejich jazykových návyků do mimoškolních souvislostí a vzbuzení zájmu žáků o četbu,

·      vzdělávání společenskovědního, které se realizuje v občanské nauce a jehož cílem je přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a aktivně se mohli zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také svoje soukromé problémy,

·      vzdělávání matematického, které se realizuje v předmětu matematika a které má žákům poskytnout základní matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a řešení praktických úkolů denní potřeby.

·      rozvoji tělesné kultury jde zejména o upevňování zdraví, efektivní využívání volného času a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu.

2.2 Odborné vzdělávání

      Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí a praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v profesi  dělník výroby spotřebních předmětů košíkářské výroby.

      Odborné vzdělávání se skládá z teoretického učiva zahrnutého v předmětu košíkářská výroba a učiva praktického charakteru obsaženého v předmětu odborný výcvik, které je převažující.

      Odborná příprava má těžiště v přípravě na výkon jednoduchých prací vykonávaných v jednotlivých oblastech košíkářské výroby,  při manipulaci, skladování, balení a expedici výrobků.

 

2.3 Klíčové dovednosti

      Rozvíjení klíčových dovedností je závislé na  vzdělávacích a výchovných možnostech  žáků připravujících se v učebním oboru košíkářská výroba. Žádoucí je rozvíjet komunikativní, personální a interpersonální dovednosti v rámci všeobecně vzdělávací i odborné složky vzdělávání.

      Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na společenský vývoj a rozvoj odvětví a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků v občanském životě i pracovním zařazení.

      Klíčové dovednosti jsou definovány v publikaci „Uplatnění nových prvků při aplikaci Standardu středoškolského odborného vzdělávání“, vydané Výzkumným ústavem odborného školství, Praha 1998.

 

3.  Organizace výuky 

     Příprava žáků je organizována ve dvouletém denním studiu, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání.

     Protože se jedná o přípravu žáků, jejichž výsledky v základní škole byly podprůměrné
a kteří si nevypěstovali vztah k teoretické přípravě, není vhodné přesně od sebe oddělovat teoretické předměty a odborný výcvik tak, že by se tvořily velké časové bloky odborného výcviku na straně jedné a teoretických předmětů na straně druhé. Vhodné je organizovat týdny výuky tak, aby v nich byla zastoupena praktická i teoretická výuka.

  

4.  Metodické přístupy 

     Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující v závislosti na charakteru předmětu, schopnostech a znalostech žáků získaných při předchozím vzdělávání. Pro přípravu v učebním oboru košíkářská výroba je důležité důsledně uplatňovat pedagogické zásady názornosti
a přiměřenosti učiva.

     Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími a výchovnými pracovníky soustavně pečuje o vytváření profesních i občanských vlastností a schopností žáků. Vede žáky k soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze realizovat zejména v předmětu odborný výcvik.

     Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci  školy uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří byli na základní škole neúspěšní a kteří většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání. Je proto důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský i pracovní život. K těmto žákům je nutné přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, využívat co nejvíce prostor ve všeobecně vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a k účasti na řešení modelových životních situací za aktivní účasti žáků při řešení úkolů. Je nezbytné, aby vyučující volili specifické metody, např. exkurze na pracovní úřad s demonstrací hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytváření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo napomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo (např. v občanské nauce) a ukazující např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech. Vhodné je vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se žáci setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování složenek, účast, chování a oblékání na různých společenských akcích apod.

     Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je i využití počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.

 

Doporučená literatura pro pedagogy:  

1.   Mareš, J.: Styly učení žáků a studentů. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7.

2.   Lokšová, L. - Lokša, J.: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole: teoretická východiska a praktické postupy, hry a cvičení. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-205-X.

3.   Černochová, M. a kol.: Využití počítače při vyučování: náměty pro práci dětí s počítačem. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN  80-7178-272-6.

4.   Slavík, J.: Hodnocení v současné škole. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9.

5.   Canfield, J., Wells, H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků: příručka pro učitele, vychovatele a rodiče. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-028-6.

6.   Canfield, J., Siccone, F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. 1.vyd. Praha:  Portál, 1998. ISBN 80-7178-194-0.

  

5.   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu 

Neoddělitelnou součástí  teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví  při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto  předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného  výcviku.Tyto požadavky musí  být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích  možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém  i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o  opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

                Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb.,kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno  se řídit  nařízením vlády č. 378/2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

            Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně  zdraví při práci, jakož i ověření znalostí,musí být prokazatelné.

            Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů  upravujících  zákazy prací pro mladistvé ( zákoník práce , vyhláška č. 261/1997 Sb., ve  znění pozdějšího předpisu a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství  mohou  konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

 

 Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se  rozumí: 

1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP,   
     technologickými a pracovními postupy.

2.   Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají
bezpečnostním předpisům.

3.   Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.   Seznámení žáků s vybranými ustanoveními zákona č. 133/1985 Sb., o požární  ochraně,ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou MV č. 246/2001 Sb., o  stanovení podmínek  požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru ( vyhláška o  požární prevenci ).

5.   Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.   Vykonávání stanoveného dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

     práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá
     na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa
     zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení
     bezpečnostních předpisů, pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví;

     práce pod dohledem - osoba  pověřená    dohledem   zkontroluje    před    zahájením 
     práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je
     v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci  příslušný tematický celek plní.

 

6.   Zdravotní požadavky na uchazeče 

Pro studium učebního oboru nejsou způsobilí uchazeči trpícími zejména poruchami funkce horních končetin (poruchy jemné motoriky) 

K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.