Kód a název vzdělávacího programu: 

Kmenový obor:   33-54-H   Mechanik hudebních nástrojů 

Učební obor:       33-54-H/003  (33-68-2/03)

    Mechanik hudebních  nástrojů – strunné nástroje

Zaměření pro výrobu a opravu:    - houslí

- kytar

- smyčců 

Vstupní předpoklady žáků:

            Do učebního oboru mohou být přijati uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu a kteří vyhověli v přijímacím řízení organizovaném ředitelem školy. 

Délka vzdělávacího programu a forma studia: 3 roky denní studium

Pojetí a cíle vzdělávacího programu:

        Jedná se o vzdělávací program učebního oboru středního odborného učiliště. Učební obor mechanik strunných hudebních nástrojů  je koncipován šířeji - zahrnuje přípravu pro celou oblast  výroby a oprav v oblasti strunných hudebních nástrojů.  Složka odborného vzdělávání je tvořena základním odborným a speciálním odborným učivem.

          Učební obor je orientován k získání kvalifikace pro výkon souboru pracovních činností, včetně ovládnutí metod práce a příslušných pracovních prostředků  výroby a opravárenství. Jde o odborné vzdělání, umožňující výkon činností, při nichž je nutno samostatně uplatňovat získané vědomosti, dovednosti a návyky s určitou mírou osobní zodpovědnosti a samostatnosti výroby strunných nástrojů, zpracování materiálů podle funkce, velikosti a složitosti  výrobků. Připravuje se pro zvládnutí technologie výroby jak ručním, tak strojním způsobem. Zahrnuje i výkon činností spojených s prováděním údržby  výrobků.

           Učební obor má všeobecně vzdělávací složku společnou s ostatními učebními obory ze směru zpracování dřeva a kovů  a částečně má společnou i odbornou složku - je tak respektován požadavek široce koncipovaného  vzdělání se širokým všeobecným základem a postupně narůstající odborností. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu absolventa, který se uplatní nejen ve velkých firmách, ale i v malých a středních firmách a v drobném podnikání. 

            Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnávání se soukromými i profesními problémy, a aby měli z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.

            Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných i odborných poznatků a dovedností. Jde zejména o získání vědomostí, které bude žák aplikovat při přípravě a zhotovování výrobků a dovedností, které uplatní při jejich výrobě. Cílem vzdělávacího programu je rovněž docílit u žáků rozvoje estetických schopností a velké manuální zručnosti.

            Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky na trhu práce s rozvinutými klíčovými dovednostmi.

Po ukončení přípravy v učebním oboru mechanik strunných hudebních nástrojů a po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky absolvent umí využívat poznatky získané v odborných předmětech. Umí do technické praxe aplikovat poznatky osvojené ve všeobecně vzdělávacích předmětech. Umí používat technickou a technologickou dokumentaci, číst technické výkresy, zhotovovat jednoduché dílenské náčrty provádět jednoduché výpočty.

Provádí výběr a přípravu materiálů (dřeviny – tuzemské  i    exotické;  ostatní konstrukční  materiály - plasty,  kůže,  plsť,  guma,   nátěrové   hmoty,  rozpouštědla, kyseliny, lepidla, tmely aj.). Ovládá základní typy zařízení pro dopravu a přepravu materiálů a surovin, skladovou a provozní manipulaci s využitím mechanizačních prostředků. Dovede připravit materiál a suroviny pro výrobní proces, provádí základní přípravu   materiálů. Ovládá  řezání, stříhání, pilování, tvarování, vrtání, broušení, dlabání, soustružení, montáž kování, lakování, lepení, leštění aj. Dodržuje technologický postup a je mu zřejmá  technologická návaznost výrobního procesu. Je obeznámen s funkčními principy výrobních zařízení, samostatně obsluhuje stroje a zařízení ovládá běžnou údržbu a opravy nářadí a nástrojů. Umí seřídit základní stroje,  zařízení a přípravky.

Absolvent učebního oboru mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů využívá při práci nezbytnou vysokou manuální zručnost, dodržuje  pracovní režim, má vypěstovaný smysl pro provozní orientaci, pro pořádek, pro zodpovědnost při práci ve skupině nebo v kolektivu a pro spolupráci s předcházejícím nebo navazujícím úsekem.

Absolvent se umí orientovat v základních vztazích svého odvětví výroby k životnímu prostředí a v zásadách jeho ochrany před možnými negativními vlivy. Dovede své pracovní činnosti v rámci plnění pracovních úkolů provádět, aby životní prostředí nenarušoval, ale naopak přispíval k jeho zlepšení.

Absolvent dodržuje při práci zásady a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, předpisy protipožární ochrany a umí zacházet s protipožárním zařízením. V případě potřeby umí poskytnout první pomoc postiženému spolupracovníkovi.

Charakteristika obsahových složek: 

Všeobecné vzdělávání

            Obsah vzdělávacího programu učebního oboru mechanik strunných hudebních nástrojů  je odvozen od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

            Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturní funkci, neboť v návaznosti  na předcházející  vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat  do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně  přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění  a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí jazykové  přípravy  je i poznání základního odborného názvosloví z oboru a jeho aktivní používání.

            Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín, jako jsou psychologie, politologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie apod. Základním cílem společenskovědního vzdělávání je vybavit žáka určitým množstvím poznatků a osobnostní a sociální kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít
v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.

            Matematické vzdělávání poskytuje žákům ucelený systém poznatků, rozvíjí jejich numerické dovednosti a návyky, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním životě moderní společnosti, slouží jako základ pro jejich další vzdělávání. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení. Matematika má průpravnou funkci k technickým disciplínám a fyzice.

            Přírodovědné vzdělávání zahrnuje fyziku  a ekologickou výchovu. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a ekologie nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i numerickým. Ve fyzice se vzhledem k technickému zaměření studijního oboru věnuje pozornost  problematice jako teoretickému základu pro výuku předmětů technologického charakteru, dále jsou probírány základy akustiky. V ekologické oblasti se žáci učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k péči  o životní prostředí.

            Estetické vzdělávání má výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak  vlastní  tvůrčí  činností  žáka, jednak  přes  poznání a pochopení krásy prostřednictvím

konkrétních uměleckých i šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetická výchova prolíná všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty.

            Rozvoj tělesné kultury  je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako na jeden z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu  odborný výcvik vymezeny i požadavky na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy - jedná se o první pomoc. Upevnění dovedností první pomoci by mělo být i součástí sportovně-turistického kurzu.  

Odborné vzdělávání

            Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr zpracování dřeva a kovů. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v oblasti výroby a oprav hudebních nástrojů.

            Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých praktických aplikacích.

            Ekonomické vzdělávání uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti pro úspěšné uplatnění ve své profesi jak v zaměstnanecké, tak v podnikatelské pozici. Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce.

            Vzdělávání v oblasti základů technických disciplín má převážně průpravný charakter pro odborné a speciální odborné teoretické předměty a předmět odborný výcvik.

            Vzdělávání v oblasti základů výroby a oprav hudebních nástrojů zahrnuje učivo  které umožňuje žákům vytvořit si přehled o oboru  jako o celku.

            Speciální odborné vzdělávání učebního oboru má rozhodující význam i pro výuku v předmětu odborný výcvik, protože spolu vytvářejí soustavu odborného praktického a teoretického učiva důležitého pro profesní uplatnění v praxi.

            Klíčové dovednosti

            Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

            Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor lze považovat za žádoucí posilování:

·      komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou,

·      personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat  s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci,

·      dovednost řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci řešení,

·      dovedností numerické aplikace, zejména dovedností používat různé matematické postupy důležité pro řešení praktických situací,

·      dovednost využívat informačních  technologií, zejména dovednost v základech pracovat s výpočetní technikou, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a posuzovat tyto informační zdroje
a jejich obsahy.

Organizace výuky:

            Studium je organizováno jako tříleté denní studium pro žáky, kteří úspěšně ukončili  základní školu.

Metodické přístupy:

            Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

            Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů  by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

            Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní formy studia.

            V odborném výcviku ve druhém a třetím ročníku je možné zaměření pro výrobu a opravu: houslí, kytar a smyčců.

Materiálně technické zabezpečení studia:

            Pro zabezpečení úspěšného splnění výchovně-vzdělávacích cílů je nutno zabezpečit výuku i nezbytným technickým minimem. Mezi tato minima patří vlastní dílny vybavené:

·      speciálním ručním  nářadím, počtem odpovídající pracovní skupině dle jednotlivých zaměření,

·      základními stroji pro zpracování dřeva a pro strojírenskou výrobu s dostatečným počtem pracovišť která odpovídající pracovní skupině.

Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení  vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“ – viz Věstník MŠMT ČR, Ročník LVI, Sešit 10, Říjen 2002.

Další specifické požadavky: 

Zdravotní požadavky na uchazeče

            Pro zařazení  do učebního oboru mechanik strunných hudebních nástrojů nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·      poruchami  funkce horních končetin (hrubé i jemné motoriky),

·      prognosticky závažnými chronickými a alergickými onemocněními kůže, dýchacích cest a spojivek,

·      závažnými poruchami  zraku (zraková ostrost nad -3 D, možno s korekcí, poruchami sítnice, poruchami barvocitu).           

            Zdravotní omezení vždy závisí na  specifických požadavcích zvoleného zaměření. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce           

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

            Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

            Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

            Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.    Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.    Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.    Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.    Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.    Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.    Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

            Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

            Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

            Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.