Kód a název vzdělávacího programu:
Kmenový
obor: 3355H
Rámař - pozlacovač
Zaměření:
Učební obor nemá zaměření
Vstupní
předpoklady žáků:
·
úspěšné ukončení 9. ročníku základní školy,
·
zdravotní způsobilost.
Délka
a forma studia:
·
3 roky,
·
denní.
1.
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Jedná se o vzdělávací program tříletého učebního oboru středních odborných učilišť s vyváženým poměrem mezi teoretickou a praktickou složkou vzdělávání. Učební obor je určen pro přípravu pracovníků pro povolání rámař - pozlacovač.
Obsah
vzdělávacího programu tvoří všeobecně vzdělávací a odborné učivo,
které je rozvrženo do skupiny povinných (A) předmětů. Učivo povinného základu zahrnuje předměty
základní (a) a výběrové (b).
Předměty
povinného základu obsahují základní učivo,
které je závazné pro všechny žáky.
Výběrové
předměty jsou povinné pro všechny žáky.
Obsahují speciální učivo, které stanoví škola ve
spolupráci s rodiči, žáky a podnikatelskou sférou s cílem
konkretizovat profil absolventa nebo reagovat na místní podmínky. Vhodná
volba výběrových předmětů umožňuje vytvářet zaměření oboru.
Struktura
vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem. Předměty
povinného základu mají stanovenu hodinovou dotaci.
2.1 Všeobecné
vzdělávání
Obsahové složky všeobecného
vzdělávání se skládají ze
vzdělávání
jazykového v
oblasti:
a)
mateřského
jazyka, kde je výuka zaměřena především
na rozvíjení znalostí získaných na základní škole, rozvoj schopností získávat
a vyhledávat informace z přečteného nebo vyslechnutého textu a estetické vzdělávání; znalosti mateřského jazyka
jsou rozvíjeny ve všech odborných předmětech,
b)
cizího
jazyka, kde je výuka zaměřena na upevnění
znalostí získaných na základní škole a rozvíjení dovednosti porozumět
jednoduchému textu a v jednoduchých větách hovořit o běžných věcech
denního života; součástí výuky je zvládnutí základní odborné
terminologie oboru zejména z odborných předmětů materiály a technologie,
vzdělávání společenskovědního,
které se realizuje v občanské nauce a jehož cílem je přispět
k přípravě
žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratické společnosti
tak, aby se lépe orientovali ve společnosti a mohli se aktivně zapojit do
ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také svoje
soukromé problémy,
vzdělávání matematického,
které se realizuje v předmětu matematika, a které má žákům
poskytnout základní matematické vědomosti potřebné k osvojení učiva
odborných předmětů a k řešení praktických úkolů denní potřeby a dále
přispět ke správnému chápání kvantitativních a prostorových vztahů reálného
světa; kromě předmětu matematika je matematické vzdělávání realizováno
v aplikované podobě v odborných předmětech,
vzdělávání přírodovědného, které
se realizuje v předmětu fyzika, ekologie a v odborných předmětech, a které
má žákům poskytnout ucelený soubor vědomostí a dovedností nezbytných
pro zvládnutí učiva odborných předmětů. Fyzika plní kromě všeobecné
vzdělávací funkce i funkci odborně průpravnou, její znalost je nezbytná
pro pochopení fyzikálních jevů odehrávajících se v přírodě nebo jevů,
s nimiž se může pracovník setkat ve své odborné praxi. Předmět ekologie
vede žáky od pochopení základních ekologických souvislostí v přírodě a
biosociální podstaty člověka, k poznávání vztahů člověka a jeho životního
prostředí a poznání vlivu oboru na utváření životního prostředí. Učivo
vztahující se k předmětu chemie je probíráno v odborných předmětech
materiály a technologie,
rozvoje tělesné kultury
realizovaného v předmětu tělesná výchova s cílem přispívat ke všestrannému
a harmonickému rozvoji žáků zvyšováním tělesné zdatnosti, rozvíjením
pohybových schopností a prohlubováním vědomostí tvořících součást tělesné
kultury a péče o zdraví.
2.2 Odborné vzdělávání
Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v povolání rámař-pozlacovač.
V teoretických odborných předmětech jsou seznámeni s materiály a technologiemi používanými pro pozlacování a rámování. V odborném výcviku získají dovednosti v provádění výše uvedených činností.
Odborné vzdělávání se skládá z teoretického učiva zahrnutého v předmětech ekonomika, odborné kreslení, dějiny umělecké řemeslné práce, pozlacovačské materiály, technologie pozlacování a učiva praktického charakteru obsaženého v předmětu odborný výcvik.
2.3 Klíčové dovednosti
V rámci všeobecně vzdělávací a odborné teoretické složky vzdělávání žáků oboru rámař-pozlacovač jsou rozvíjeny především klíčové dovednosti komunikovat, řešit problémy a problémové situace, provádět numerické aplikace a využívat informační technologie. V praktické složce vzdělávání budou rozvíjeny zejména dovednosti komunikativní, řešit problémy a problémové situace, provádět numerické aplikace a využívat informační technologie. Při vykonávání odborného výcviku u odborných firem bude při styku žáků s jejich pracovníky a zákazníky kladen důraz na rozvíjení dovedností personálních a interpersonálních a společenského chování.
Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají žákům usnadňovat proces celoživotního vzdělávání a umožnit jim přizpůsobivěji reagovat na měnící se podmínky ve společnosti.
Klíčové dovednosti jsou definovány v publikaci Uplatnění nových prvků při aplikaci Standardu středoškolského odborného vzdělávání, vydané Výzkumným ústavem odborného školství, Praha 1998.
3.
Organizace výuky
Studium je organizováno jako tříleté denní a je zakončeno závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem.
4.
Metodické přístupy
Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci v pedagogickém procesu a s ohledem na možnosti školy. Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky a zákazníky, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou složkou výchovy je vykonávání odborného výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách.
Při
hodnocení žáků je kladem důraz na praktické činnosti.
Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.
5.
Zdravotní požadavky na uchazeče
Při výběru učebního oboru 33-55-H/001 Rámař-pozlacovač nejsou
zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
-
nemocemi svalové kosterní soustavy a pojivé tkáně znemožňující
práci ve stoje, ve
vynucené
poloze a středně velké zátěže,
-
poruchami funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),
-
progredujícími chronickými a alergickými onemocněními kůže a
spojivek,
-
progredujícími chronickými a alergickými onemocněními dýchacích
cest a plic,
-
prognosticky závažnými onemocněními
srdce a
oběhové soustavy vylučujícími
středně
velkou zátěž,
-
záchvatovými a kolapsovými
stavy v případě předpokladu
práce ve výškách, práce
s motorovou mechanizací, včetně prací, kde by mohlo dojít k ohrožení
zdraví svého či
spolupracovníků,
-
závažnými poruchami zrakové ostrosti, poruchami barvocitu a poruchami
zorného
pole.
Zdravotní
omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného zaměření a
k posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický
lékař.
6. Požadavky
na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu
Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je
problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární
ochrany.
Ve výchovně-vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem; jedná se zejména o zákon č. 65/1965 Sb. (Zákoník práce) ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, o nařízení vlády č. 168 až 179/1997 Sb., kterými se zákon č. 22/1997 Sb. provádí, vyhlášku MPSV č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášku MZ ČR č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění pozdějších předpisů, mezinárodní normy s učebním oborem související. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat otázky a předpisy bezpečnosti jak z hlediska jednotlivce, tak z hlediska pracovníka řídícího činnost kolektivu.
V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit
podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce
a požární ochrany. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci.
Rozsah praktické přípravy je určen učebními osnovami. Podmínky, za
kterých je možno tuto přípravu provádět, stanoví Zákoník práce ve znění
pozdějších předpisů v § 163 až 168 s ohledem na pracovněprávní vztahy,
povinnosti zaměstnavatelů, spolupráci rady zaměstnanců
a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
na vznik a ukončení pracovního poměru, povinnosti zaměstnavatele při
pracovních úrazech, nemocích z povolání a jiných poškození
zdraví, pracoviště a pracovní prostředí, organizaci práce a pracovní
postupy, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a dále ustanovení Vyhlášky
MZ ČR č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle níž je
nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
hygieny práce a požární ochrany se rozumí:
a)
důkladné seznámení žáků s platnými a ostatními předpisy k zajištění
bozp, hygieny práce, technologickými a pracovními postupy,
b)
používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek,
které odpovídají bezpečnostním a hygienickým předpisům,
c)
používání osobních ochranných pracovních prostředků podle
vyhodnocených rizik u pracovních činností,
d)
dodržování zákonných ustanovení v oblasti požární ochrany a
prevence před možným vznikem požáru,
e)
dodržování maximálního počtu žáků ve skupině
dozorované mistrem v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT
ČR č. 354/1991 Sb., 1., 2. a 3. ročník max. 12 žáků),
f)
vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž
stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
práce
pod dozorem
– vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na
dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa
zrakově dosáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě
porušení bezpečnostních předpisů, pracovních postupů nebo při ohrožení
zdraví;
práce
pod dohledem
– osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště
žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu
prací obchází a kontroluje.