CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
3356H Truhlář, truhlářské práce |
|
Učební obor: |
33-56-H/001 Truhlář |
|
Zaměření: |
- výroba nábytku a zařízení - dřevěné konstrukce |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
|
|
Délka a forma studia: |
3 roky, denní studium 3 roky večerní a dálkové studium |
Učební obor truhlář splňuje požadavky na vzdělávací program učebního oboru SOU podle Standardu středoškolského odborného vzdělávání s důrazem na tradiční řemeslné činnosti v oblasti zpracování dřeva.
Praktická složka vzdělávání výrazně působí na vytváření a formování klíčových i specifických dovedností a zajišťuje odbornou přípravu pro výkon povolání.
Teoretická i praktická složka vzdělávání kladou důraz na upevňování a rozvoj klíčových dovedností. Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají rozhodující vliv na formování osobnosti budoucího absolventa z hlediska jeho uplatnění v osobním, profesním i společenském životě.
Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníky pro dělnické povolání řemeslného charakteru, orientované na činnosti reprodukční a realizační, pracovníky s rozvinutými klíčovými dovednostmi, kteří se dobře uplatní na trhu práce a budou schopni adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. snadno rekvalifikovatelní.
Koncepce učebního oboru a vzdělávacího programu (učebního plánu a učebních osnov jednotlivých předmětů) vytváří prostor pro realizaci požadavků škol na dotvoření a naplnění profilu absolventa podle požadavků trhu práce a požadavků žáků v příslušném regionu:
jednak zařazením obecného učebního plánu bez rozdělení předmětů do ročníků s konkrétními hodinovými dotacemi, takže si škola může tento obecný učební plán dopracovat, může však převzít i doporučený učební plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů;
jednak možností výběru a dopracováním učiva v učebních osnovách vybraných odborných předmětů (odborné kreslení, technologie a odborný výcvik) k vytvoření požadovaného zaměření oboru;
jednak zařazením výběrových a volitelných předmětů včetně možnosti využít hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty pro posílení předmětů již zařazených v učebním plánu.
Vhodnou kombinací všech uvedených způsobů dotváření a naplňování profilu absolventa a celého vzdělávacího programu lze koncipovat příslušná zaměření oboru (výroba nábytku a zařízení, nebo dřevěné konstrukce).
Škola koncipuje zaměření tak, že si dopracuje profil absolventa pro konkrétní zaměření, v návaznosti na tento profil absolventa zpracuje konkrétní učební plán s rozvržením hodin do všech ročníků, přičemž se vychází z učebního plánu (obecného) a z poznámek k tomuto učebnímu plánu.
Učební obor má všeobecně vzdělávací složku společnou s ostatními tříletými učebními obory ze směru zpracování dřeva a částečně i odbornou složku – je tak respektován požadavek široce koncipovaného vzdělávání se širokým všeobecným základem a postupně narůstající odborností. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu absolventa uvedeného v tomto vzdělávacím programu.
Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnání se soukromými i profesními problémy, s žádoucí hodnotovou orientací z obecně lidského hlediska.
Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných i odborných poznatků a dovedností pro zhotovování různých druhů truhlářských výrobků. Jde zejména o získání vědomostí o výkresové dokumentaci, materiálech, strojích a zařízení a technologiích, které bude žák aplikovat při zhotovování truhlářských výrobků. Cílem vzdělávacího programu je rovněž docílit u žáků rozvoje estetických schopností.
Obsah vzdělávacího programu učebního oboru truhlář je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů sedm oblastí všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání plní významnou sociační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.
Společenskovědní vzdělávání, které představuje předmět občanská nauka, má výrazný výchovný charakter. Tematické okruhy nejsou založeny na jednotlivých společenských vědách, ale z různých věd jsou do nich vybrány a propojeny jednotlivé prvky tak, aby vytvořily didaktický systém. Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáka množstvím poznatků, nýbrž sociální a osobnostní kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sebe sama i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.
Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti žáků a vybavuje je poznatky potřebnými pro přípravu v učebním oboru i pro úspěšnou profesionální činnost. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení.
Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky, chemie (v tomto vzdělávacím programu je vyučovací předmět chemie vyučován aplikovaně a to zejména ve vyučovacích předmětech materiály a technologie) a ekologie. Žáci si osvojí nejdůležitější fyzikální a chemické pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi a v každodenním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.
Estetické vzdělávání má kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je třeba nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak přes vlastní tvůrčí činnost žáka v odborných předmětech, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých děl a šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetické vzdělávání prolíná všemi vyučovacími předměty.
Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy jsou v rámci odborného výcviku rozvíjeny vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména první pomoc při úrazech a otázky bezpečnosti a hygieny práce. Při tělesné výchově se věnuje systematická pozornost cvičením kompenzujícím jednostranné pracovní zatížení zejména v odborném výcviku.
Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích se realizuje ve vyučovacím předmětu práce s počítačem a rovněž i aplikovaně ve vyučovacím předmětu odborné kreslení v průběhu celého studia. Vzdělávací obsah seznamuje žáky s osobním počítačem a vede žáky k získání základních dovedností nezbytných k ovládání typického programového vybavení, zejména pro vyhledávání a zpracování informací a při komunikaci a rovněž k využívání základních počítačových aplikací pro řešení úkolů oboru.
Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr zpracování dřeva. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, manuálních a intelektuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění, zejména v povolání truhlář.
Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti odborného kreslení, materiálů, výrobního zařízení, technologie, ekonomiky a práce s počítači. Tyto vědomosti jsou pak využívány v různých praktických aplikacích v odborném výcviku.
Ekonomické vzdělávání, obsažené zejména v předmětu ekonomika, uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství včetně problematiky drobného podnikání. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti související s uplatněním v povolání truhlář v závislé činnosti i v činnosti podnikatelské. Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce.
Odborné vzdělávání základní, společné pro vzdělávací směr zpracování dřeva, je částečně obsaženo v předmětech práce s počítačem a ekonomika a částečně v předmětech odborné kreslení, materiály a výrobní zařízení. Učivo v těchto předmětech má převážně průpravný charakter pro speciální teoretické odborné předměty a odborný výcvik v učebním oboru.
Speciální odborné vzdělávání učebního oboru je obsaženo zejména ve vyučovacích předmětech odborné kreslení, materiály, výrobní zařízení, technologie a odborný výcvik. Učivo z odborných předmětů teoretického charakteru má značný význam pro výuku v odborném výcviku, protože poskytuje přehled i poznatky o zobrazování výrobků, nebo jejich částí ve výkresové dokumentaci, o používaných materiálech, jejich vlastnostech a jejich vlivu na výrobky, o používaných strojích a zařízeních a o používaných technologiích pro zhotovování konkrétních truhlářských výrobků. Další časový prostor, převážně pro speciální odborné vzdělávání, poskytují hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty.
Mimořádný význam pro přípravu žáků na kvalifikovaný výkon povolání má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a intelektuální dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených odborníků.
Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.
Z hlediska významu klíčových dovednost pro učební obor lze považovat za žádoucí posilování:
- komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst porozuměním text;
- personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních;
- dovednosti řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat optimální řešení v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů;
- dovednosti numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé aritmetické a geometrické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru;
- dovednost využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.
Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové, rovněž jako tříleté. Příprava je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování. Praktické vyučování může být zajišťováno také ve střediscích praktického vyučování, nebo na pracovištích praktického vyučování.
Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.
Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za poznámkami k učebnímu plánu denní formy studia (viz.str. 16).
Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovského projektu by mělo přispět k motivaci žáků – vzbuzení zájmu žáků o obor. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět, nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit v průběhu školního roku.
Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen na závěr tohoto vzdělávacího programu (učebních dokumentů). Žákovský projekt v tomto vzdělávacím programu není pro školy povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě zařazení do přípravy.
Kromě realizace klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětech odborný výcvik, práce s počítačem a odborné kreslení.
Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.
Tematika ochrany člověka za mimořádných situací včetně poskytování první pomoci při poraněních se do vyučování začleňuje v souladu s pokynem MŠMT č. j. 12 050/03-22 ze 4. března 2003.
Pro zařazení do učebního oboru truhlář nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- prognosticky závažným onemocněním končetin znemožňujícím jemnou motoriku a koordinaci pohybů;
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic;
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to k praktické výuce a předpokladu práce ve výškách a s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru, nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví nepoškozující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jímž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotními předpisy – zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat jak otázky a předpisy bezpečnosti z hlediska jednotlivce, tak pracovníka řídícího činnost kolektivu.
V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany, stanovit a charakterizovat možná rizika. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:
- důkladné seznámení žáků s platnými právními předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci;
- seznámení s technologickými a pracovními postupy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví;
- seznámení se s podmínkami používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům a eliminují možná rizika;
- používání osobních ochranných prostředků a pomůcek podle platných předpisů;
- dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborného výcviku, v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT č. 354/1991 Sb. (1., 2., a 3. ročník max.12 žáků);
- vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu.Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů, pracovních postupů, nebo při ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.